Katolická církev – 2. stránka

Redakce portálu InfoVaticana

Papež František přijal rezignaci Msgre. Dominiquea Reye na úřad biskupa diecéze Fréjus-Toulon, přestože Rey má sotva 72 let. Podle kanonického práva musejí diecézní biskupové rezignovat po dovršení 75 let, což z tohoto opatření činí mimořádné gesto, které nemá daleko ke zneužití moci.

Rozhodnutí opět dokazuje rostoucí centralizaci moci Svatého stolce. Je nejen znepokojivé, ale také posiluje dojem dvojího metru, jímž se v Římě měří. Zatímco progresivističtí biskupové a biskupové s heterodoxními sklony jsou povyšováni a odměňováni, jako tomu bylo nedávno v případě kontroverzního kardinála Roberta McElroye, povýšeného na washingtonský arcibiskupský stolec, ti, kdo se kloní k tradici a ke konzervativnější nauce, jsou pronásledováni a bez váhání odstavováni.

Vatikán po tisící odkládá synodalitu a přijímá rozhodnutí železnou pěstí, třebaže po léta hlásá opak. Skutečnost opět ukazuje, že s tímto papežem je moc stále absolutnější a despotičtější a jeho styl vlády je extrémně vertikální a tvrdý.

Živá diecéze na mušce

Diecéze Fréjus-Toulon je známá svou vitalitou. Pod vedením Msgre. Rey si zachovala pulsující diecézní život, vzkvétající seminář a přijala řadu tradicionalistických skupin a komunit. Právě kvůli tomuto sklonu k tradici se však od roku 2022 ocitla na mušce Vatikánu.

První rána přišla, když Řím nařídil pozastavení kněžských svěcení naplánovaných na daný rok s tím, že seminář je „příliš tradiční“ a biskup přijal „příliš mnoho“ řeholních komunit. (https://www.duseahvezdy.cz/2022/06/07/vatikan-zakazal-tradici-naklonenemu-francouzskemu-biskupovi-vysvetit-kneze-a-jahny)

Přes tato drastická opatření nic neukazovalo na mravní či dogmatický problém diecéze. Co více, povolání a formace v diecézi Fréjus-Toulon v evropském kontextu poznamenaném nedostatkem kněží vynikají. (Pokračování textu…)

Flanders / Krize Církve / Překlady Lucie Cekotové

Papež František: Závěrečný dokument synody je „řádné magisterium“

7. 1. 20257. 1. 2025 - by Ignác Pospíšil - 13 Comments.

V neděli 24. 11. 2024, což byl podle nového kalendáře svátek Ježíše Krista Krále, vydal papež „doprovodnou nótu k Závěrečnému dokumentu XVI. řádného generálního shromáždění biskupské synody“. Začíná tím, že se v souvislosti s celou římskou „synodální cestou“ odvolává ne Zjevení 2,11: „V průběhu jednotlivých etap synody, kterou jsem zahájil v říjnu 2021, jsme naslouchali tomu, co Duch svatý v této době říká církvím.“ [1]

Jistě úplnou náhodou tato nóta vyšla pouhých několik dní poté, co kardinál Müller, bývalý šéf Kongregace pro nauku víry za papeže Františka, zveřejnil vlastní komentář k synodální cestě na portálu First Things, kde cituje právě tento úryvek: „,Kdo má ucho, poslyš, co Duch praví církvímʻ (Zj 2,11). Tato pasáž z Písma se často cituje pro ospravedlnění takzvané ,synodální církveʻ, konceptu, který přinejmenším částečně, ne-li zcela, odporuje katolickému chápání Církve. Zájmové skupiny s postranními úmysly se s cílem prosazování své progresivní agendy zmocnily tradičního pojetí synodality, která znamená spolupráci mezi biskupy (kolegialitu) a mezi všemi věřícími a pastýři Církve (založenou na všeobecném kněžství všech pokřtěných ve víře). Pomocí obratu o sto osmdesát stupňů má být dosaženo toho, aby byla věrouka, liturgie a morálka katolické Církve kompatibilní s neognostickou woke ideologií.“ (Pokračování textu…)

Finley / Krize Církve / Překlady Lucie Cekotové

Jakobínská synodalita

22. 12. 202422. 12. 2024 - by Ignác Pospíšil - 29 Comments.

Je jen shoda okolností, že představitelé katolické Církve v roce 1962 učinili objev, že Církev musí být „inkluzivnější“ a méně „klerikální“ – jinými slovy demokratičtější? Máme věřit, že po dvou tisících letech na svatou Matku Církev sestoupil Duch svatý a rozhodl, že je načase, aby starobylá instituce začala reflektovat moderní trendy?

Totéž se nám říká i dnes: že Církev musí vytrvat na cestě, na niž se vydala na druhém vatikánském koncilu, a že musí být „synodálnější“. Levému křídlu v katolické Církvi je přinejmenším nepohodlná hierarchická struktura Církve, a to už posledních sto let. „Synoda o synodalitě“ je částečně chabým pokusem učinit katolictví znovu přitažlivé tím, že se této nemoderní struktury zbaví. Jako kdyby se nás dost nenatrápily kytarové skupiny a odrhovačky zpívané při mši, musíme být ještě svědky dalšího těžkého útoku na naše dědictví.

Kardinál Zen nedávno varoval, že „tato konference [synody] evidentně měla za cíl odvrhnout hierarchickou vrstvu Církve a zavést demokratický systém“. Obecným tématem „synody o synodalitě“ zjevně bylo, jak Církev zdemokratizovat. Nejméně jeden řečník na synodě tvrdil, že Církev je – představte si – příliš monarchická. [1] Církev založená na apoštolské posloupnosti je obviňována, že je příliš hierarchická. Iracionalita těch, kteří by zdroj svaté moudrosti všech věků rádi podpálili, však nezná hranic.

Je nicméně jasné, že Františkův režim je určitým způsobem všechno, jenom ne demokratický. Například nutit místní biskupy, aby si vyžádali povolení z Říma, než dovolí sloužit tradiční latinskou mši, není tak úplně ve shodě s deklarovanou vírou papeže v „jednotu v různosti“. Pro náhodného pozorovatele synody by proto mohlo být matoucí snažit se nějak vyznat ve smyslu tohoto údajného antiklerikalismu. Přeje si František, aby Církev byla demokratičtější, decentralizovanější, „citlivější“ k místním starostem, nebo ne? Zdálo by se, že skutečně chce, aby Církev více vítala některé zvláštnosti katolických společenství (jen ne těch tradičních a pravověrných). (Pokračování textu…)

kokx / Krize Církve / Překlady Lucie Cekotové

Biskup Strickland kritizuje synodu o synodalitě: „Odmítám ji, není katolická“

18. 11. 202418. 11. 2024 - by Ignác Pospíšil - 55 Comments.

Biskup Joseph Strickland zveřejnil ostrou kritiku synody o synodalitě a vyzval katolíky, aby se postavili proti těm, kdo kráčejí ve stopách Jidáše Iškariotského.

„Na horizontu se objevují hrozby. Tuto synodu o synodalitě odmítám, protože není katolická. Ozývá se již mnoho hlasů, že toto není katolická Církev,“ poznamenal pan biskup při vysílání LifeSiteNews během volební noci minulé úterý. „Nacházíme se v době, kdy Jidáš Iškariotský zvedá svou ohavnou hlavu.“

Strickland vyzval katolíky ve Spojených státech, aby byli „silní a radostní v pravdě“. Moderátorovi Johnu-Henrymu Westenovi dále řekl, že jde o kritickou dobu pro americký národ i pro univerzální Církev, protože „ohrožení této univerzality bohužel přichází ze samotného Říma, z Vatikánu.“ (Pokračování textu…)

Haynes / Krize Církve / Překlady Lucie Cekotové

Texaské karmelitky se po sporu s místním biskupem oficiálně přidružily k FSSPX

10. 10. 202410. 10. 2024 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

ARLINGTON, Texas (LifeSiteNews) — Karmelitánský klášter v Texasu se po dlouhém veřejném sporu s místním biskupem oficiálně přidružil ke Kněžskému bratrstvu sv. Pia X. V oznámení vydaném 14. září (https://sspx.org/en/news/statement-arlington-carmel-its-association-sspx-47520) Karmel Nejsvětější Trojice v Arlingtonu ve státě Texas zveřejnil své čerstvé přidružení k FSSPX. Sestry v něm zmiňují rostoucí lásku k tradiční mši svaté a touhu dokonaleji se držet své karmelitánské spirituality:

„Po několik uplynulých let jsme prožívaly velkou radost a duchovní oživení ze znovuobjevení bohatství odvěké liturgické tradice Církve. S přáním růst ve svatosti a stále hlubší věrnosti našemu charismatu bosých karmelitek jsme v srpnu po jednomyslném rozhodnutí kapituly kláštera a se souhlasem celé komunity dokončily poslední kroky nezbytné k přidružení našeho kláštera ke Společnosti sv. Pia X., která bude napříště zajišťovat náš další svátostný život a vedení, jako k vhodnému prostředku jak lépe sloužit naší svaté matce Církvi.“ Karmelitky dále píší, že jsou „hluboce vděčné nejdůstojnějšímu otci generálnímu představenému [FSSPX] a jeho zástupcům zde ve Spojených státech za jejich otcovské porozumění a přijetí.“ Citují heslo svatého Pia X., jehož jméno FSSPX nese, „obnovit vše v Kristu“. Toto heslo, jak komunita napsala, platí i pro ně, neboť se „po mnoho let snažily vrátit se k plnosti katolické Tradice a obnovit všechno v Kristu jak v našem liturgickém životě, tak ve způsobu, jak žijeme své karmelitánské povolání.“

Prohlášení, zveřejněné i na webových stránkách SSPX USA, poznamenává, že Karmel „má se Společností sv. Pia X. společný důraz na výchovu svatých, horlivých kněží, ochotných obětovat všechno pro Krista, což odpovídá i našemu povolání k modlitbě a oběti v srdci Církve a k vydávání našich životů za Církev a zejména za kněze“. (Pokračování textu…)

Krize Církve / O víře / Překlady Lucie Cekotové / Strickland

Biskup Strickland: Výrok, že všechna náboženství jsou cestami k Bohu, je hereze

29. 9. 202414. 10. 2024 - by Ignác Pospíšil - 6 Comments.

„Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme Ti, neboť svatým křížem svým svět jsi vykoupil.“ Tato modlitba, která tvoří součást zastavení křížové cesty, je katolíkům dobře známa, a to je dobře. Výstižně vyjadřuje naši víru a jedinečnou skutečnost Ježíše Krista, Syna Božího, jediného Spasitele všeho lidstva.

Jsme povinni klanět se Ježíši Kristu a chválit Ho, protože je Božím Synem a protože přinesl spásu padlému lidstvu. Musíme se neústupně držet pravdy, že jedině Ježíš Kristus je Spasitel a že žil, trpěl, zemřel a vstal z mrtvých pro celé lidstvo v každé době. Jeho láskyplná oběť vlastního života, aby nás vykoupil, je největším darem, jaký lidstvo kdy dostalo.

Tato prostá modlitba vyjadřuje jádro naší víry, kterou jsme povinni hlásat světu, chceme-li žít jako Jeho učedníci. Církev existuje proto, aby tuto pravdu hlásala a celé lidské rodině ze všech národů a ras ukazovala prostředky spásy. Není jiného jména, jímž můžeme být spaseni, a žádné jiné hnutí, náboženství či lidské úsilí nás nespasí. Jedině Kristus je náš Spasitel. Můžeme doopravdy získat celý svět, a přesto zjistit, že jsme zavrženi, jestliže nepřijmeme Ježíše Krista a Jeho kříž. (Pokračování textu…)

Krize Církve / Liturgie / Překlady Lucie Cekotové / Pronásledování křesťanů

Narůstají zvěsti o „konečném řešení“ tradiční mše svaté

22. 6. 202422. 6. 2024 - by Ignác Pospíšil - 19 Comments.

Vážení čtenáři,

Jako už dvakrát v minulosti (před zákrokem proti Františkánům Neposkvrněné a během dvanácti měsíců před vydáním Traditionis custodes) je Rorate Caeli opět prvním, kdo musí s lítostí referovat o závažných, intenzivních a vytrvalých zvěstech pocházejících z kruhů blízkých kardinálu Rocheovi a liturgických radikálů kolem římského Domu svaté Marty.

Dochází k pokusu co nejdříve vydat vatikánský dokument zavádějící striktní, radikální a konečné řešení, které by zakázalo tradiční latinskou mši svatou. Titíž ideologové, kteří prosadili Traditionis custodes a jeho realizaci a kteří stále nejsou spokojeni s jeho evidentními pomalými výsledky, zejména ve Spojených státech a ve Francii, chtějí tradiční mši zakázat a zlikvidovat všude a hned, dokud je František ještě u moci. Chtějí, aby zákaz byl co nejširší, nejdefinitivnější a nejnezvratnější.

Tyto zvěsti pocházejí z velmi důvěryhodných zdrojů* v různých světadílech. Vyzýváme vás, abyste je brali velmi vážně a udělali, co můžete ve svém postavení laiků, kněží, biskupů, kardinálů, řeholníků a řeholnic, aby se z tohoto zákazu nestalo konkrétní opatření. (Pokračování textu…)

Krize Církve / O víře / Překlady Lucie Cekotové / Strickland

Biskup Strickland: Do Církve proniklo zmatené chápání autority

11. 6. 202411. 6. 2024 - by Ignác Pospíšil - 3 Comments.

List emeritního biskupa z Tyleru v Texasu Josepha Stricklanda z 3. května 2024

Drazí bratři a sestry v Kristu,

„Roma locuta; causa finita est!” „Řím promluvil, věc je skončena!“

V pastýřských listech, které zveřejňuji, jsem psal o mnoha problémech, jimž čelíme v souvislosti se stále narůstající krizí v Církvi i ve světě. Jako katolického biskupa mě vždy zajímá v první řadě Církev – mystické tělo Kristovo, je však jasné, že současná krize, v níž se nacházíme, se netýká jen Církve, nýbrž všech aspektů lidstva. Když je Církev slabá a její pozemské vedení vážně zkažené, je v důsledku toho lidské společenství po všech stránkách zranitelné vůči zlu, a tuto zranitelnost vidíme na každém kroku. Třebaže všechny problémy, o nichž píšu, jsou závažné, nic není vážnějšího než překroucené chápání autority a poslušnosti, které se dnes tak rozbujelo. Schází-li nám jasné porozumění tomu, z jakých zdrojů vychází legitimní autorita, hrozí vážné nebezpečí svévole a zkompromitování poslušnosti. Pokud k tomu dojde, pak sama poslušnost, Bohem určená k tomu, aby všechny lidi směrovala k pravdě, může být někým skutečně zneužita pro jejich vlastní zájmy a nic netušící lidi od pravdy odvádět. Proto musíme vždy setrvat v pravdě a před takovýmito svody se mít na pozoru.

Dějiny Církve jsou plné líčení případů a událostí, kdy vznikl nějaký konflikt a Řím správně použil svou autoritu, promluvil a záležitost vyřešil. „Roma locuta; causa finita est.“ Katolíci se této kotvy božské autority v Katolické církvi moudře drželi. Bohem daná autorita, plně přítomná pouze v Katolické církvi, by měla být pro věřící útočištěm. Poslouchat božskou autoritu znamená poslušnost vůči Kristu, neboť on je tím, kdo danou osobu povolal k úřadu, s nímž je spojena. Ve svaté struktuře Církve je poslušnost božské autority nezbytná a významná, neboť nám pomáhá růst ve svatosti. Naneštěstí však skutečnost, že se na božskou autoritu Církve pohlíželo jako na „danost“, v mnoha případech vedla věřící v jejich poslušnosti k lenosti a lhostejnosti. Mnozí zapomněli, že jak řekl svatý Tomáš Akvinský, Boha je třeba poslouchat ve VŠEM, lidské autority v URČITÝCH VĚCECH. (Pokračování textu…)

Burke, Raymond Leo / O víře / Překlady Lucie Cekotové

Úvahy k novéně k Panně Marii Guadalupské 2-4

8. 5. 2024 - by Ignác Pospíšil - 1 Comment

Druhá úvaha

Při prvním zjevení svatému Juanu Diegovi se Panna Maria představila jako Matka Boží a matka naše. Tato slova jsou stejně útěšná a inspirující dnes jako před pěti sty lety: „Mám čest být tvou soucitnou matkou, tvou i všech lidí, kteří společně žijí v této zemi, a také všech ostatních, rozličných lidských kmenů; těch, kdo mě milují, těch, kteří ke mně volají, těch, kdo mi důvěřují.“

Jako katolíci říkáme často, že Maria je naše Matka. Nazýváme ji svou blahoslavenou Matkou – možná tak často, že občas ztrácíme ze zřetele, jak neobyčejnou věc pronášíme. Maria, vždy panenská Matka Boží, je naší matkou: rozjímej dnes co nejhlouběji o krásných důsledcích tohoto výroku.

Pochop v srdci, že je tvou matkou. Věz nade všecku pochybnost, že její mateřská péče o tebe je reálná. Uznej, že chce pro tebe to nejlepší – a že nic si nepřeje víc než přivést tě k důvěrnějšímu vztahu se svým božským Synem, který se skrze její božské mateřství stal naším bratrem. Pochop, že to, že Bůh nám seslal Marii jako matku a Prostřednici všech milostí, je známka neprobádatelných hlubin Boží lásky k nám.

Pros v těchto dnech Marii výslovně o přímluvu, aby ti vyprosila dobré a svaté věci, po nichž toužíš, a aby tě to, po čem toužíš, přivádělo ještě blíže k Božímu plánu pro tebe. (Pokračování textu…)

Liturgie / Překlady Lucie Cekotové

Mezinárodní kampaň za úplnou svobodu tradiční liturgie

29. 4. 2024 - by Ignác Pospíšil - 20 Comments.

Být v roce 2024 katolíkem není jednoduché. Masivní dechristianizace Západu pokračuje v takové míře, že se zdá, že katolictví mizí z veřejného prostoru. Jinde nepřestává růst počet křesťanů pronásledovaných za svou víru. Církev se navíc zdá být postižena vnitřní krizí, která se projevuje ústupem od praktikování víry, úbytkem kněžských a řeholních povolání, snižováním počtu udělených svátostí a dokonce sváry mezi kněžími, biskupy či kardinály, které by byly v minulosti nemyslitelné. K prvkům, které mohou přispět k vnitřní obrodě Církve a k obnově její misijní horlivosti patří především důstojné a svaté slavení její liturgie, jemuž může mocně napomáhat příklad a přítomnost tradiční římské liturgie.

Přes všechny pokusy docílit toho, aby zmizela, zejména za současného pontifikátu, tato mše svatá nadále žije, šíří se a posvěcuje křesťanský lid, který k ní má přístup. Nese evidentní plody zbožnosti a nárůstu povolání a konverzí. Přitahuje mladé lidi, je zdrojem mnoha vzkvétajících děl, zejména ve školství, a doprovází ji solidní katecheze. Nikdo nemůže popřít, že je nástrojem zachování a předávání víry a náboženské praxe v prostředí, kde víra slábne a věřící odcházejí. Tato mše svatá se díky svému úctyhodnému stáří může také chlubit tím, že posvěcovala duše po staletí. Mezi jinými živými silami, které se v Církvi dosud projevují, ta, jež představuje tento bohoslužebný život, přitahuje pozornost svou strukturou, kterou jí dává nepřerušený lex orandi. (Pokračování textu…)

Flanders / Krize Církve / Liturgie / Překlady Lucie Cekotové

Význam změn v liturgii Svatého týdne z roku 1955

25. 3. 2024 - by Ignác Pospíšil - 3 Comments.

Portál OnePeterFive se v nedávné době v několika článcích pokusil o sondu do krize Církve v době před druhým vatikánským koncilem a o zkoumání kořenů mnoha problémů na koncilu i po něm, které sahají až do 19. století. Články zdůrazňovaly boj s klerikalismem 19. století (https://onepeterfive.com/what-is-the-false-spirit-of-vatican-one/ ) pomocí nauky o dvou mečích (https://onepeterfive.com/category/two-swords/) a odporování hyperüberultramontanismu (https://onepeterfive.com/category/ultramontanism-spirit-of-vatican-i/) – což je jen odrůda klerikalismu – tradiční naukou o papežství. Katastrofa Novus ordo je výsledkem toho, co se dělo před druhým vatikánským koncilem. To je důvod, proč na liturgii Svatého týdne před rokem 1955 záleží.

Dr. Kwasniewski ve svém novém monumentálním díle o římském ritu (The Once and Future of the Roman Rite: Returning to the Traditional Latin Liturgy after Seventy Years of Exile) shrnuje léta svého zaníceného liturgického výzkumu takto:

„Katolíci hledající tradici už několik desetiletí upřednostňují návrat k Missale romanum z roku 1962 a s ním spojeným liturgickým knihám z doby před lavinou změn, které následovaly po koncilu. Tyto liturgické knihy však spadají přímo doprostřed období zrychlujících se mutací, které již předtím tvrdě udeřily na jádro tridentského dědictví: nová velikonoční vigilie v roce 1951, nový Svatý týden v roce 1955, nové rubriky z roku 1960 a tak dále. To všechno byly prozatímní projekty připravující „totální rekonstrukci“ neboli instauratio magna (použijeme-li sousloví filosofa Francise Bacona), k níž došlo v deseti letech po vydání [koncilové konstituce o liturgii] Sacrosanctum Concilium z roku 1963. V době chaosu byl misál z roku 1962 ,pevnou skálouʼ, jak ho kdysi nazval Michael Davies, ale také ostrovem, na němž není možno kempovat nastálo.“ (Pokračování textu…)

Knuffke / Krize Církve / Překlady Lucie Cekotové

Kardinál Sarah je „velmi hrdý“ na africké biskupy za to, že odmítli žehnání homosexuálním dvojicím

23. 3. 2024 - by Ignác Pospíšil - 68 Comments.

Kardinál Robert Sarah, bývalý prefekt Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, řekl, že je velmi hrdý na to, že afričtí biskupové naprosto odmítli kontroverzní vatikánský dokument Fiducia supplicans, který navrhuje kněžská požehnání párům v neregulérních situacích a homosexuálním dvojicím.

„Myslím, že Fiducia supplicans se setkala s reakcí afrických biskupů – velice jasnou,“ uvedl Sarah. Zdůraznil, že dokument nemá žádnou oporu v Písmu, a pokračoval: „A nejen afričtí biskupové, ale i mnozí v Evropě, v Kazachstánu, v Polsku ho odmítli, protože nemá žádný biblický ani teologický základ.“

„Byl jsem velmi hrdý, když jsem se dozvěděl, že afričtí biskupové tento text naprosto odmítli, i mnoho dalších, dokonce v Brazílii, a tak mi připadá nemožné ho akceptovat,“ uzavřel kardinál Sarah. Tyto komentáře pronesl 23. února na Východoafrické katolické univerzitě v Nairobi v rámci sekce otázek a odpovědí na teologickém sympóziu. Cílem konference, kterou pořádala katedra dogmatiky, bylo objasnit Kristovo misijní poslání v náboženském, kulturním a společenském kontextu dnešní Afriky. Sarah, věrný obhájce katolického pravověří v nauce i ve svátostné disciplíně, byl hlavním řečníkem. Sympózium přilákalo v průběhu dvou dnů nejméně 700 účastníků. Mnohé z nich sem z celé východní Afriky přivedla přítomnost kardinála Saraha a arcibiskupů z Nairobi a Kisumu. (Pokračování textu…)

Burke, Raymond Leo / O víře / Překlady Lucie Cekotové

Úvod k novéně

15. 3. 2024 - by Ignác Pospíšil - 6 Comments.

Začínáme devítiměsíční novénu k Panně Marii Guadalupské.

Panna Maria Guadalupská se poprvé zjevila svatému Juanu Diegovi v sobotu 9. prosince 1531 ráno těsně před svítáním. Třebaže Juan Diego bydlel v Cuauhtitlánu, jeho duchovním domovem bylo Tlatelolco, místo, kde byl pokřtěn a kde se dále vzdělával v katolické víře. Panna Maria poctila svým zjevením a vybrala si za posla prostého křesťana, který se snažil prohloubit si poznání víry tím, že se dával poučovat knězem, v němž poznával obraz Krista žijícího pro nás v Církvi.

Když k němu Panna Maria začala hovořit, ihned prohlásila pravdu o tom, kdo je, o svém vztahu k Bohu, o tom, že je Matkou vtěleného Boha Syna, a o svém vztahu ke všem křesťanům. Řekla: „Věz, věz s jistotou, můj nejdražší a nejmladší synu, že já jsem vskutku vždy dokonalá, svatá Panna Maria, která má čest být Matkou jediného pravého Boha, pro něhož všichni žijeme, Stvořitele lidí, Pána všeho, co je kolem nás, a všeho, co je nám blízké, Pána nebe, Pána země“ (Nican Mopohua, č. 26).

Pro Pannu Marii je v jejím vztahu k Juanu Diegovi, jenž s ní měl spolupracovat jako její posel, na prvním místě pravda o tom, že je panenskou Matkou vtěleného Boha Syna, který je Králem nebe a země a který jediný je naší spásou.

Prvním poučením, které nám dává Panna Maria Guadalupská, aby nás připravila na dnešní vážnou krizi, je neoddělitelná jednota pravdy a lásky. Nemůžeme skutečně milovat druhého člověka, pokud ignorujeme či zrazujeme pravdu, která musí formovat každý vztah. Základním přístupem ke krizi rodiny, společnosti i Církve je znát pravdu a s láskou ji praktikovat.

Raymond Leo kardinál Burke

Akce / Aktuality / Haynes / Krize Církve / Překlady Lucie Cekotové

Kardinál Burke oznamuje novénu k Panně Marii Guadalupské za „krize naší doby“

4. 3. 20244. 3. 2024 - by Ignác Pospíšil - 5 Comments.

VATIKÁN (PerMariam) — Kardinál Raymond Burke ohlásil zahájení devítiměsíční celosvětové novény k Panně Marii Guadalupské a vyzval katolíky, aby tváří v tvář „krizím naší doby“ vzývali o přímluvu Matku Boží. V nové iniciativě, která byla před několika dny zveřejněna na internetu (https://novena.cardinalburke.com/), kardinál Burke oznámil, že novéna začne v březnu a vyvrcholí na svátek Panny Marie Guadalupské 12. prosince.

Kardinálovo videoposelství si všímá důležitého srovnání stavu dnešního světa se situací v roce 1531, kdy se svatému Juanu Diegovi v Guadalupe zjevila Panna Maria: „Ve světě zmítaném těžkou nemocí stále zuří válka v Evropě. Nová invaze do Palestiny po létech příměří hrozí destabilizací Blízkého Východu. Teologické diskuse se politizují a vedou miliony věřících k opuštění víry. Jeden biskup píše: ,Nezasáhne-li přímo ruka Boží, všechno bude ztraceno.ʼ Je rok 1531.“ (Pokračování textu…)

Krize Církve / Tejklová, Marie

Fiducia supplicans – stále vpřed pro neprozkoumaných stezkách

12. 1. 2024 - by Ignác Pospíšil - 104 Comments.

V říjnu 2023 se ve Vatikánu konalo shromáždění biskupské synody o synodalitě. Rozsáhlá závěrečná zpráva je zajímavá tím, co neobsahuje. Oddíl 16 sice zmiňuje lidi, kteří se cítí marginalizovaní nebo vyloučení z Církve kvůli své sexualitě, a v oddíle 15 se mluví o určitých kontroverzních otázkách týkajících se mimo jiné identity a sexuality, jejichž komplexnost nedokážou naše antropologické kategorie uchopit, samostatné pojednání na téma LGBT (ani tuto zkratku) však v dokumentu nenajdeme.

Přesto se toto téma vynořilo v plné síle ještě před Vánoci, když katoličtí věřící dostali od Dikasteria pro nauku víry „dárek“ v podobě deklarace Fiducia supplicans (česky zde), povolující žehnat stejnopohlavním párům. Ačkoli tato deklarace zdůrazňuje, že nemění učení ohledně manželství a že cílem není stejnopohlavní či jiné neregulérní svazky schvalovat, setkala se s nebývalou opozicí, a to nejen od obvyklých „potížistů“. Z obsahu deklarace je zřejmá snaha přenést problém na pastorační úroveň, a lze ji tedy nejlépe chápat jako další logický projev přesvědčení, že teorii lze oddělit od praxe (nebo že teorie je oddělena od praxe), přičemž přednost má praxe. Tím se nijak nevymyká z celkového zaměření současného pontifikátu. Tímto směrem míří už úvodní „Představení“, ve kterém kardinál Fernández deklaraci prezentuje jako „inovativní příspěvek k pastoračnímu významu žehnání“. Část II/25 obsahuje požadavek oddělit pastorační praxi od pevných doktrinálních a disciplinárních schémat, která mohou vést k „narcistickému a autoritářskému elitářství“, v části II/37 se mluví o životu Církve přesahujícím normativní ukotvení. Tomu odpovídá hlavní „poselství“ dokumentu, a sice rozlišení mezi liturgickým a spontánním žehnáním. Spontánní, pastorační žehnání, které se má vztahovat právě na neregulérní páry, má podobu prostého gesta, je krátké, postrádá formální náležitosti a nevyžaduje posouzení, v jaké situaci se dvojice nachází a zda je svazek v souladu s naukou. (Pokračování textu…)

Krize Církve / Překlady Lucie Cekotové / Pronásledování křesťanů

Hotový déšť milosrdenství: Pontifikát čistek aneb deset let defenestrací

6. 1. 2024 - by Ignác Pospíšil - 18 Comments.

Nejde jen o Stricklanda. Dlouhá řada biskupů, které papež František předčasně odstranil, nabrala za poslední rok a půl na tempu: „Zasáhni jednoho, aby se z toho poučilo sto dalších.“ Rozumu se vymyká každý jednotlivý případ, ale celkový počet je šokující. Řeč je o defenestracích biskupů ze strany papeže Františka, jimiž se vyznačuje celý jeho pontifikát.

Poslední nehorázný případ se týkal biskupa z Tyleru Msgre. Josepha Stricklanda, který byl po nátlaku nuncia na „dobrovolnou rezignaci“ bez jakéhokoli zdůvodnění odstraněn ze své diecéze. (https://www.duseahvezdy.cz/2023/11/13/papez-frantisek-osobne-odvolal-americkeho-biskupa-josepha-stricklanda/) Neexistuje žádná zmínka o finančním či sexuálním skandálu, s nímž by byl spojen, tím méně o tom, že by se provinil herezí (což by bylo jeho kariéru zřejmě naopak posunulo výš). Jednodušeji řečeno se zdá, že Strickland se dopustil zločinu urážky majestátu, jelikož opakovaně vyjadřoval stanoviska, která se nelíbila církevnímu politbyru: odpor proti vakcínám založeným na buněčných liniích z potracených plodů, nesouhlas se žehnáním homosexuálních dvojic, odpor proti Traditionis custodes. A také neodpustitelná neřest dostatku seminaristů: v diecézi, která má jen něco přes 130 tisíc pokřtěných a 84 kněží, se jich ke kněžství připravuje 21. (Pokračování textu…)

Krize Církve / Malý, Radomír / Pronásledování křesťanů

Kdo bude další na řadě?

10. 12. 2023 - by Ignác Pospíšil - 5 Comments.

Papež František dělá čistky. Nejprve biskup Daniel Fernandéz z Portorika, poté biskup Joseph Strickland z USA, jak o případu DaH referovaly, teď kuriální kardinál Raymond Leo Burke, jemuž římský pontifik zastavil plat a vypověděl jej z jeho římského bytu (srvn. článek na https://apologie.info). Kdo z hierarchů se odváží poukázat na nepravověrnost Bergogliových vyjádření, je postižen degradací nebo přímo odstraněním. Kdo bude další na řadě? Arcibiskupové Carlo Maria Viganó nebo Jan Pawel Lenga jsou již v důchodu, jim dle kanonického práva může pouze zakázat veřejně udělovat svátosti (což stejně mohou jako důchodci pouze se souhlasem ordináře diecéze, v níž se nacházejí), nebo je exkomunikovat. I toho je nynější pontifik schopen, jenže z analytického pohledu by to bylo přece jen „příliš silné kafe“. Nota bene hierarchové v důchodu pro něj představují pouze minimální nebezpečí, horší je to s těmi, kteří jsou v úřadu a mají vliv. Je otázka, jestli vůbec a kdy zasáhne tvrdá Františkova pěst proti kazachstánskému biskupovi mons. Athanasiovi Schneiderovi, který si také nebere při kritice současného pontifikátu žádné servítky. Ten má ale proti Stricklandovi a Burkeovi tu výhodu, že je pouze pomocným (světícím) biskupem – a to v „zapadákově“, kde navíc katolíci představují pouhých 1,5 proc. populace.

Nicméně zanechme spekulací a všimněme si faktů. Papež František se zbavuje biskupů, kteří ho kritizují z pozic ortodoxie. Ani jednou však nezakročil proti zjevným heretikům v biskupských úřadech, kteří žehnají homosexuálním párům, podávají sv. přijímání propotratovým politikům nebo hlásají uvolněnou morálku ohledně 6. a 9. přikázání. Ti jsou „v pořádku“, zvláště pak když dělají potíže tradiční mši sv., kterou Bergoglio nejspíš přímo nenávidí a proti níž vydal patřičné dokumenty. To je jasný a viditelný trend tohoto pontifikátu k definitivnímu prosazení novocírkve, jež nemá s autentickou Katolickou církví již nic společného kromě názvu. Měla by se nazývat spíše humanisticko-ekologicko-klimatickou sektou – a nikoli Katolickou církví. Kdo z biskupů se proti tomu ozve, musí pryč. (Pokračování textu…)

Cascioli / Flanders / Krize Církve / Překlady Lucie Cekotové / Pronásledování křesťanů

Odnětí platu a bytu kardinálu Burkeovi

4. 12. 20234. 12. 2023 - by Ignác Pospíšil - 6 Comments.

Kardinál Burke v hledáčku Vatikánu

T. S. Flanders

Uprostřed množících se zpráv o špatném zdraví Svatého otce bylo také několika zdroji potvrzeno, že papež má v úmyslu odebrat plat a ubytování v Římě kardinálu Burkeovi. Zatím se nepotvrdilo, zda má být kardinál Burke rovněž odstraněn z kolegia kardinálů.

Od zveřejnění této nyní potvrzené zprávy počátkem minulého týdne ani kardinál Burke, ani Vatikán nevydali žádné prohlášení. V úterý 28. 11. vyšla na portálu One Peter Five analýza agresivního postupu papeže proti pravověrným biskupům, jejímž autorem je kanonista Antonio Francés PhD. Argumentuje v ní, že k odstranění biskupa musí mít papež vážný důvod, jinak se jedná o svévolný akt odůvodněný pouze papežovou vůlí. (Pokračování textu…)

Haynes / Krize Církve / Překlady Lucie Cekotové / Pronásledování křesťanů

Papež František osobně odvolal amerického biskupa Josepha Stricklanda

13. 11. 2023 - by Ignác Pospíšil - 34 Comments.

VATIKÁN (LifeSiteNews) –– Papež František odvolal biskupa Josepha Stricklanda z úřadu pastýře a biskupa diecéze Tyler v Texasu.

Šokující oznámení se objevilo v denním bulletinu Svatého stolce 11. listopadu. Uvádí se v něm prostě: „Svatý otec uvolnil z pastýřské správy diecéze Tyler (USA) J.E. Msgr. Josepha E. Stricklanda a jmenoval biskupa z Austinu J.E. Msgr. Joea Vásqueze apoštolským administrátorem uprázdněné diecéze.“ (Pokračování textu…)

Krize Církve / Pospíšil, Ignác / Pronásledování křesťanů / Zprávy

Bergoglio zbavil úřadu biskupa Stricklanda

12. 11. 202312. 11. 2023 - by Ignác Pospíšil - 26 Comments.

Bergoglio osobním rozhodnutím odvolal z úřadu JE Josepha E. Stricklanda, biskupa texaského Tyleru, jednu z nejvýraznějších osobností dnes již zřejmě velmi menšinové skupiny katolických biskupů, co ještě věří v Boha a mají a veřejně hájí katolickou víru.

Důvody, jak již je jeho zvykem, raději nezveřejnil. Není divu, „věří v Boha a je katolík“ by se na papežském odvolacím dekretu vyjímalo přece jen dosti blbě. Přitom právě to je to, co Satanův pohůnek a jeho přicmrndávači nemohou snést. Proto byl biskup Strickland odvolán.. (Pokračování textu…)