Monthly Archives: Únor 2013
O bezcenném ateismu
Kdo věří, že život má nějaký smysl (v prvé řadě by to měli být všichni křesťané) se mnou bude jistě souhlasit, že je až příliš krátký. Protože je možno a třeba v něm toho tolik udělat. A tak málo času na to máme…
V jistém smyslu lze život připodobnit turnajové šachové partii. V omezeném čase, který máme k dispozici, se snažíme najít co nejlepší pokračování, které nám dá co největší šanci na vítězství (rozuměj dobře prožitý, svatý – život).
A nyní si představte takovéhoto šachistu, který zkoumá jedno z možných pokračování a zjistí, že tento tah vynuceně vede k totálně prohranému postavení. Myslíte, že bude dál ztrácet čas podrobným studiem všech možných způsobů, jak může dostat mat? Když je zde tolik slibnějších možností? To asi těžko…
Víra (4): Víra jako milost Boží a svobodný lidský úkon
Dle Ef 2,8 víra je milost Boží. Podobně „nikdo nemůže říci: ´Ježíš je Pán´, leda v Duchu svatém“ (1 Kor 12,3). A Petrovi praví Ježíš: „Blahoslavený jsi, Šimone, synu Jonášův, neboť tělo a krev ti to nezjevily, nýbrž Otec můj, jenž je v nebesích“ (Mat 16,17). Že předchozí milost Boží je zapotřebí, plyne ze slov Písma: „Obrať nás, Hospodine, k sobě, ať se obrátíme“ (Pláč 5,21).
To, že víra je svobodný čin člověka, dosvědčuje na mnoha místech Písmo. Vyzývá: „Obraťte se ke mně, praví Hospodin zástupů, i obrátím se také já k vám“ (Zach 1,3). Příčina nevěry je v srdci člověka, které je chápáno nejen jako sídlo citů, ale také jako sílo rozumového života, vůle a jako střed lidského života. Tak se praví v Žalmu 13,1: „Říká si pošetilec v duchu: ´Není Boha´“ (některé překlady mají „v srdci“[i]). Srdce faraónovo přes opakovaná trestající znamení zůstává zatvrzelé. Rovněž Ježíš se střetává s nevěrou; „ačkoliv učinil tak veliké zázraky před nimi, nevěřili v něho“ (Jan 12,37). Přestože před nimi činil zázraky, obyvatelé Korozain, Bethsaidy a Kafarnaum nepřijímají Ježíše a tak v den soudu lehčeji bude Týru, Sidonu a Sodomě než jim (viz Mat 11,21-24).
Nenarodené slová
Táto podivná sloboda, ktorá vlastne hodnoty nikdy nezmenila, ani zmeniť nemôže, lebo vzduch neprestane byť vzduchom, slnko slnkom, orol orlom a kráľ kráľom… však priniesla do ľudských duší, aj do smerovania spoločnosti, zmätok. Pravda sa zahalila, treba sa k nej dlho prepracovávať. Pritom však doba zrýchlila tempo tak, že na to jednotlivcovi nedopraje pokoj a ani čas.
Tak píšem aspoň tento text a nazývam ho nenarodenými slovami. Lebo ich vidím všade navôkol. Vidím slová, ospravedlnenia a uznania, čo by mali byť napísané – a nie sú. Vidím nenarodené slová na reklamných pútačoch. Počujem nenarodené slová v univerzitných sálach a na televíznych obrazovkách. Vidím nenarodené slová v novinách a na vedeckých pracoviskách, cítim ich za múrmi v takmer každej rodine. Lebo všetky tieto miesta by mali povznášať, rozvíjať a kultivovať dušu. No nedeje sa tak.
Rozhlédnutí 2013/02/24
Odcházející Benedikt XVI.
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí, je druhá neděle postní. Nejvýznamnější svátky a památky nastávajícího týdne: sv. apoštol Matěj (25) a sv. Gabriel od Panny Marie Bolestné (27). Další týden otevře třetí neděle postní.
Z akcí upozorňuji především na olomoucký (26) a brněnský (27) pro-life pochod. Zároveň vzhledem k nadcházejí rezignaci Benedikta XVI. vyzývám k modlitbám za něj i za nového papeže, který by dokázal bojovat s hrozivou krizí, do níž se církev noří stále hlouběji.
Ve věci pronásledování křesťanů doporučuji vašim modlitbám naše syrské bratry a sestry, ať už setrvávají v zemi či jsou na útěku, jakož i ty nebožáky, co je pronásledují nebo jim odmítají pomoc – v posledním případě mám na mysli především vůdce (post)křesťanského světa.
Zneklidňující zprávy z Německa
Kardinál Meisner
Němečtí biskupové včera následovali rozhodnutí kolínského arcibiskupa kardinála Meisnera, když se usnesli, že německé katolické nemocnice budou moci rozdávat znásilněným ženám tzv. „pilulku po“. Zároveň však dodali, že je možno použít jen takové preparáty, u nichž je možno vyloučit riziko „abortivních účinků“ (konkrétně vyloučit, že prostředek namísto zabránění oplodnění zabije oplodněné vajíčko – kupř. tím, že mu zabrání uhnízdit se v děloze). Zní to krásně, ale bohužel to má minimálně jednu zásadní vadu…
Vím, že i celá řada morálních teologů věrných katolické víře a Magisteriu zastává přesvědčení, že v případě znásilnění je možno užít i prostředky s antikoncepčním účinkem, je-li možné vyloučit účinek abortivní. Chápou to ne jako nějakou antikoncepci, ale jako součást legitimního práva ženy na sebeobranu proti znásilnění. Rád bych s tímto postojem souhlasil, nicméně připadá mi, že jde už o téma příliš složité, a vím, že se na tom teologové neshodnou, takže se k tomu jako amatér nechci vyjadřovat. Nicméně je tu ještě jeden problém, mnohem závažnější…
Víra (3): Pojem víry
Církev na základě Písma svatého a tradice nás učí, co je víra a co jsme povinni věřit. „Víra je pohotovost mysli, jíž se v nás počíná věčný život, působící přisvědčení rozumu k věcem neviditelným“ (STh II-II q. 4 a. 1). Ježíš říká o tom, kdo v něj věří, že „má život věčný“ (Jan 3,36, 5,24, 6,47), je tedy použit přítomný čas.
Katechismus katolické církve z roku 1997 (bod 1814) uvádí: „Víra je božská ctnost, kterou věříme v Boha a ve všechno, co nám řekl a zjevil a co nám církev předkládá k věření, protože Bůh je pravda sama. Vírou se člověk svobodně odevzdává Bohu. Proto se věřící snaží poznat Boží vůli a plnit ji. Spravedlivý bude živ z víry (Řím 1,17). Žívá víra se projevuje láskou (Gal 5,6).“
Římský katechismus vydaný na rozkaz sněmu tridentského (v I, 2, 2) uvádí: „Slovo ´věřiti´ není tolik co zdát se, domnívat se, mít za to, domýšlet se, připouštět, nýbrž má – dle učení sv. Písma – smysl nejurčitějšího přisvědčení a svolení, kterým věřící tajemství od Boha sobě zvěstovaným pevně a stále za pravdu mají; ten tedy opravdu věří, když Boží zjevení beze vší i sebe menší pochybnosti za pravé a neomylné drží.“
I. vatikánský sněm v dogmatické konstituci Dei Filius[i] (cpt. 3) stanoví: „Ježto člověk na Bohu jakožto svém Tvůrci a Pánu všecek závisí, a rozum stvořený nestvořené Pravdě naprosto jest poddán, povinni jsme Bohu zjevovateli věrou osvědčovati úplnou podřízenost rozumu i vůle. O této pak víře, jež spasení lidského jest počátkem, církev katolická vyznává, že jest ctnost nadpřirozená, jíž z vnuknutí a přispění milostí Boží věříme, že co Bůh zjevil, jest pravda, nikoli pro vnitřní pravdivost věcí, přirozeným světlem rozumu prohlédnutou, ale pro autoritu samého Boha zjevovatele, jenž ani klamati ani oklamán býti nemůže.“ „Kdo by řekl, že božská víra od přirozeného vědění o Bohu a věcech mravních se neliší, a proto že k víře božské se nepožaduje, aby v pravdu zjevenou pro autoritu Boha zjevovatele se věřilo, proklet buď“ (can. III, 2). „Kdo by řekl, že není možno nebo že není třeba, aby člověk o Bohu a kultu, kterým jest ho ctíti, zjevením Božím byl poučen, proklet buď“ (can. II, 2).
Popolec. Memento homo, quod cinis es…
A keď sa dívam na myriady tvarov stvorenstva – na vrabce do tvarov ako hlinené píšťalky dávnych národov… A keď sa dívam na klasy zrna a pšenice podobné dlhým vrkočom dievčenských vlasov… A keď sa dívam sama na seba – na vlastné ruky, ktoré si stvoril. Ktoré si poznal ešte pred počatím a vložil do matkinho lona, ktoré si viedol k rastu, tvaroval im prsty a presne určil telu dokedy má rásť, odkedy starnúť a dávno ho už vidíš uložené v hlbinách zeme… Vtedy sa mi zdá byť až nemožné, že tento človek, prach, Ťa smie milovať.
Žlutooranžová koalice na rudém podkladu
Stanislav Juránek
Na Jižní Moravě se v posledních dnech definitivně uzavřel proces utváření „krajské vlády“, jehož výsledek postavil tamní lidovce do mimořádně obtížné situace, která je ve výsledku může poslat do hlubin bezvýznamnosti jak v rámci kraje, tak dokonce i v rámci celé republiky…
Vítězní sociální demokraté totiž sice zvolili lidovce za své koaliční partnery, ale zároveň uzavřeli i smlouvu o spolupráci s komunisty. Tím se ještě zvýšilo riziko, že účinkování lidovců v této koalici dopadne stejně, jako účinkování v Paroubkově vládě. Tedy že lidovci budou formálně ve vládě a ponesou před voliči zodpovědnost, ale ve skutečnosti budou vládnout sociální demokraté s komunisty, kteří si prosadí kdykoliv cokoliv.
Rozhlédnutí 2013/02/17
Sv. Petr Damián
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí, je první neděle postní. Nejvýznamnější svátky a památky nastávajícího týdne: sv. Simeona Jeruzalémského (18), Stolce sv. Petra (22) a sv. Petra Damiána (23). Další týden otevře druhá neděle postní.
Z akcí především připomínám přednášku Michala Semína (19), kurz PPR CENAPu (20) a setkání tradičních františkánů III. řádu (23).
Ve věci pronásledování křesťanů doporučuji vašim modlitbám naše politiky, aby se začali tématem našich pronásledovaných bratří opravdu zabývat a podpořili je nejen čistě symbolicky.
Sláva Škripekovi
Branislav Škripek
Symbolicky právě na svatého Valentýna utrpěla na Slovensku porážku chvályhodná zákonodárná iniciativa poslance Branislava Škripka, která chtěla vyhnat erotiku z běžného denního tisku a zavést zákaz volného prodeje erotických tiskovin, aby omezila vliv těchto materiálů na mládež.
Rozumný a morálně hodnotný návrh byl smeten liberálně-levicovou koalicí, jejíž poslanci se mohli vzteknout nad tím, že by někdo chtěl „omezit svobodu vyjadřování“ a připomínali, že společenské vnímání sexuality se mění a to je třeba respektovat. Do boje se jim šlo lehce, když v zádech cítili oporu tiskařské lobby, jejíž šéf Arpáš hulákal, že „problém erotiky v tlači je už dávno vyriešený prípadom Larryho Flinta v Amerike,“ i řadových redaktorů, co překřtili Škripekův návrh na „bradavkový zákon“ a zesměňovali jeho navrhovatele, kde jen mohli.
