Tag Archives: Katolický volič

Volby jako skandál

Tak zítra nás čeká druhé kolo … frašky, chtělo by se říci, ale na to je celá záležitost až příliš smutná a skandální. Už v prvním kole jsem musel konstatovat, že není koho volit, a tak jsem k volbám nešel. Jen jsem (již do značné míry  lhostejně) pozoroval, jak zvítězili oba již dříve vybraní favorité – oba s temnou komunistickou minulostí a se s katolickou vírou zcela neslučitelnými názory.

V posledních dnech ve mne ale lhostejnost transmutuje ve vztek. To, že katolíci nedokázali najít důstojného kandidáta, za kterého by se nemuseli stydět a kterému by bylo možné to hodit bez uzardění alespoň v prním kole, byl sice vlastně taky skandál, ale naprosto neporovnatelný s tím, o který se v poledních dnech zasloužili mnozí katoličtí kněží i hierarchové. Myslím ty, kteří se vehementně staví za generála Pavla se zápalem, který by byl hodný mnohem svatějších věcí (u kterých ho ovšem titíž zpravidla zcela postrádají).

Katolický volič: Zmar nad zmar

Opakovaně jsem v posledních dnech dotazován, koho budu volit. Příliš tazatele neuspokojuji, protože to prostě nevím. A není to jen momentálním nedostatkem času. Mezi stranami, které jsou dost velké a zavedené, abych je znal a orientoval se v jejich historii a důvěryhodnosti, nefiguruje žádná, které by to katolík mohl hodit.

Komunisti a agenti

Pochopitelně není možné volit komunisty, rudé (KSČM), oranžové (ČSSD) i jakékoliv jiné. Není možné volit ani zelené, kteří jsou ještě horší volbou než komunisti.

Pochopitelně žádný slušný člověk to nemůže hodit ani servisní organizaci agenta StB a čachráře s dotacemi, jejímž hlavním účelem je zajistit svému chlebodárci příděly dotací a moc potřebnou k likvidaci konkurence (ANO).

Španělští lidovci podvedli své voliče

Podvodník Rajoy

Španělští lidovci otevřeně a nanejvýš hnusně podvedli své voliče: 23. září španělský premiér Mariano Rajoy Brey oznámil, že stahuje návrh zákona omezujícího potraty, který během své předvolební kampaně sliboval navrhnout a jehož konkrétní návrh byl představen v prosinci 2013.

Stalo se tak jen dva dny po statisícových demonstracích, v nichž pro-life aktivisté a lidovečtí voliči protestovali proti neustálým odkladům naplnění lidoveckých pro-life slibů a požadovali jejich rychlou realizaci. Ministr spravedlnosti Alberto Ruiz Gallardon, který návrh zákona napsal a představil, na protest proti tomuto nanejvýš podlému jednání svého premiéra rezignoval. 

Katolický volič: Další strašné volby

Jean-Claude Juncker, kandidát lidovců na předsedu Komise. Pomohl zlegalizovat euthanasii v Lucembursku.

V pátek a sobotu 23. a 24. května 2014 nás čekají volby do Europarlamentu. Přestože jeho moc je ve srovnání s Radou ministrů a Evropskou komisí mnohem menší, než by člověk čekal, je Evropský parlament nesmírně důležitý, protože pro spoustu rozhodnutí Komise je třeba jeho souhlas (a konec konců Europarlament schvaluje Komisi samu). Není tedy vůbec jedno, kdo v něm bude sedět a nás reprezentovat. Bohužel, ani tentokrát nejsou vyhlídky vůbec dobré a není ani moc z čeho vybírat.

Myslím, že z globálního pohledu nejlépe situaci vystihuje debata potenciálních předsedů Komise, kterou jsme mohli shlédnout v televizi. Sešlo se jich tam pět. Bohužel mezi nimi nebyl ani jeden, o němž by mohl slušný a příčetný člověk uvažovat, aniž by přitom nebezpečně pokoušel svůj dávivý reflex. Všechno nejen eurohujeři a „progresivisté“, ale rovnou otevření stoupenci destruktivních myšlenek a ideologií, veřejní podporovatelé zla.

Je Le Penová pro křesťany vůbec přijatelná?

Marine Le Pen

Nedávné komunální volby ve Francii skončily pro nacionalistickou Národní frontu velkým úspěchem. Není žádným tajemstvím, že toto euroskeptické a nacionalistické uskupení se těší výrazné podpoře mezi konzervativními a tradičními katolíky, z nichž mnozí jí dávají přednost před nespolehlivým politickým středem a otevřeně antikřesťanskou levicí. Možná se ale tito katolíci budou muset ptát, zda se zásadně nezmýlili.

Marine Le Pen totiž v povolební euforii vydala prohlášení, které by mělo každého katolíka varovat a přimět k zamyšlení, zda je Národní fronta vůbec volitelná (tedy rozumějme – ne zda je nejlepší možnost, ale zda je vůbec možno ji za možnost považovat). Oznámila totiž, že (mimo jiné) ve městech, kde Národní fronta zvítězila, nebudou už ve školních jídelnách připravována speciální jídla pro muslimy, židy a žáky nejedící vepřové maso.

Zlo si nezasluhuje rovné podmínky

Michal Krestchmer

Boj proti zlu není šachová partie či nějaké jiné sportovní utkání, kde by pravda a nepravda měly mít stejné podmínky pro své projevení. Zlo (jako třeba to, které obsahuje a propaguje zpráva Lunáček nedávno schválená Evropským parlamentem), nemá vůbec právo na existenci a tedy i propagaci. Za šíření rozvratných ideologií by v řádném státě měl být trest, a to případně i trest smrti, děje-li se tak ve velkém rozsahu. Zlý člověk, zločinec, nemá žádná práva k tomu, aby pokračoval ve svých zločinech; má jen právo na spravedlivý proces.

Příliš často se zaplétáme do argumentací se svými odpůrci vedené na jejich rovině. Jakkoli skutečně existují lidská práva vycházející z lidské přirozenosti a přirozeného mravního zákona, je lépe moc o nich nehovořit. Spíše hovořit o desateru a dalších Božích příkazech. Nejsem proti argumentaci ad hominem, tedy využívat něčích tvrzení k argumentaci. Jejím smyslem je však ukázat vnitřní rozpory ve smýšlení protivníka a tím ho ukázat nedůvěryhodným.

Křesťanský volič a národní demokraté

David Hibsch

V minulých týdnech na naší politické scéně vykrystalizovala nová euroskeptická strana NE Bruselu – Národní demokracie (ND). I když spíše by se dalo říci staronová, neboť jde o následovnici (převtělení) strany Právo a spravedlnost. Změnila však nejen jméno, ale i vedení, vystupování a (částečně) i ideologii, takže je spíše stranou novou, než jen trochu pozměněnou. Klíčová otázka zní: Máme se my, konzervativní/křesťanští euroskeptici, z toho radovat?

Konzervativní euroskeptičtí voliči mají již dlouho jeden zásadní problém – nemají v eurovolbách koho volit. Přitom dnes, po tom, co „eurooptimistické“ strany předvedly za ukrajinské krize, se potřeba přijatelné euroskeptické strany jeví čím dál naléhavější, neboť eurohujerismus je, jak nám teď bylo názorně oddemonstrováno, neoddělitelně spojen s politikou, kterou slušný člověk podporovat nemůže.

Nová strana by snad mohla být zvažovatelnou alternativou, nicméně není to tak jednoduché, protože nový subjekt má přes svá velká pozitiva (program, někteří kandidáti do Europarlamentu) i četné a velké slabiny, které se nedají jen tak přehlédnout…

Chládek v akci (Jsou lidovci k něčemu?)

Marcel Chládek (ČSSD) obsadil ministerstvo školství a obratem zahájil útok na práva rodičů, když oznámil, že do dvou let zlikviduje domácí vzdělávání na druhém stupni základních škol (viz Zprávy ČT, začátek reportáže ve 40:50). Nebude to pro něj problém – je zatím zavedeno pouze experimentálně. Sice se podle Národního ústavu pro vzdělávání osvědčilo, pročež on bude doporučovat jeho zachování, ale taková fakta samozřejmě nemohou zastavit marxistického radikála, kterého žene vpřed myšlenka, že dítě patří státu (a tudíž i do školy, kde si je stát může pořádně obrábět dle svého, rodičům navzdory).

Když tato vláda vznikala, upozorňoval jsem na to, že se na nás řítí katastrofa, protože ty z pohledu křesťanů a křesťanské politiky zásadní posty obsadí ti absolutně nejhroší možní lidé, a pana Chládka jsem jmenoval coby jednoho z těch nejhorších výlupků české radikální levice, kteří se derou do klíčových křesel. Je od pana ministra hezké, že takto briskně a přesvědčivě potvrdil, že mám pravdu.

Četní europolitici chtějí podpořit ukrajinské teroristy

Četní europolitici mluví o zavedení sankcí vůči prezidentu Janukovičovi a dalším oficiálním a z demokratických voleb vzešlým představitelům Ukrajiny. Je mezi nimi i mnoho politiků českých: Lubomír Zaorálek (a vůbec celá česká vláda), Zuzana Roithová, Štefan Fühle etc. Odůvodňují to jako nutnost zasáhnout proti rozněcovatelům násilí…

Celé je to samozřejmě nesmysl. Protože viníkem násilností jsou „mírumilovní demonstranti“, jejichž přesnější charakteristika by ovšem zněla teroristé. Protože mírumilovní demonstranti nejsou po zuby ozbrojeni (a to nejen podomácku, ale i zbraněmi vojenských parametrů) a nevraždí policisty. Neničí město a vládní budovy, nenutí úředníky k odstoupení pod hrozbou zabití.

Europolitici mluví o demokracii, ale problém je, že ne banditi z náměstí, ale Janukovyč a jeho lidé byli zvoleni demokraticky a ve svobodných volbách a je to Evropská unie, která jedná jednoznačně protidemokraticky, když chce (s pomocí násilím vynucených předčasných voleb) odstranit řádně zvolené představitele jen kvůli tomu, že jednali v nejlepším zájmu své země a odmítli připustit její nevyhnutelné ekonomické zničení v bratrském obětí eurosvazu. Demokracie, páni europolitici, je o tom, že vládne, kdo byl zvolen, ne o tom, že se volby opakují tak dlouho, dokud není zvolen ten, kdo vám vyhovuje!!

Zvrhlost dobyla Europarlament

Ulrike Lunacek (v růžovém) na sodomitské akci

Zvrhlost (opět) dobyla Evropský parlament: tzv. „Zpráva Lunacekové“, extrémně prosodomitské usnesení kombinující vlastnosti zprávy, deklarace a rezoluce, byla dnes schválena plénem Europarlamentu, když ji podpořilo 394 hlasů. Výsledek hlasování byl už ale jasný předem – nejpozději od pondělního večera, kdy Evropská lidová strana odmítla jako celek podpořit alternativní usnesení prosazované konzervativci a euroskeptiky.

Samozřejmě, svět se pro to nezřítí, alespoň ne dnes. Tento typ usnesení Europarlamentu nemá téměř žádnou legální sílu a nelze se ho dovolávat jako zákona. Na druhé straně ale dosavadní zkušenosti ukazují, že podobná usnesení se stávají v rukou ultraliberálů, radikální levice a sodomitských aktivistů velice důležitou zbraní, kterou používají k prosazování svých zvrácených a zločinných požadavků na národních úrovních. Proto je důležité, aby byla „Zpráva Lunacekové“ co nejdříve zrušena. Nejlépe ihned po nadcházejících volbách.