Monthly Archives: Červenec 2011
Rozhlédnutí 2011/7/31
Sv. Ignác z Loyoly
Po prázdninové přestávce se vrací kalendarijní, akční a zpravodajský přehled „Rozhlédnutí“, který se však z pondělí trvale přesunuje na neděli, tj. první den týdne.
Tento týden nás čeká především připomínka památek sv. Ignáce z Loyoly, bl. Zdenky Schelingové (31. červenec), sv. Alfonse Maria Liguoriho (1. srpen), sv. Jana Maria Vianneye a sv. Dominika de Guzmána (4. srpen) a Svátek Proměnění páně (6. srpen).
Zároveň připomínám a doporučuji pravidelný pražský pro-life průvod Odvahu k životu, který proběhne 3. srpna. Tentokrát připadá na opravdu symbolické datum: 70. výročí vystoupení biskupa Galena proti nacistickým euthanasijním programům.
Koště – 16. díl
Denní ruch, či spíš provoz v Arikově podniku měl svá ustálená pravidla a nevím, jak mohlo vzniknout ono rčení „je tu binec jak v hambinci“, když tu vše vonělo, dole v domě bylo slyšet, jak všude neustále pobíhaly pokojské a čistotou to tu předčilo snad i nemocniční prostředí. Ráno mi služebné propašovaly do místnůstky jídlo a něco k pití, jinak jsem to tu musel vydržet s balíkem místních novin a časopisů.
Počtení to bylo zajímavé, novináři jsou svým způsobem druh služebnictva momentálně vládnoucí garnitury a tak jsem četl jeden oslavný článek za druhým o moudré vládě šaríátu, či články o pokojném soužití všech národů Evropy pod novou vládou, jež se již neohlíží na partikulární zájmy a straní především obyčejným lidem. Pomyšlení na to, co budou titíž autoři psát při změně režimu mi vykouzlilo na rtech úšklebek.
K norské tragédii – zapomeňte na vraha
Média stále ještě plní tragická událost v Norsku, kde jeden magor dospěl k názoru, že nejlépe svůj politický názor odprezentuje a podpoří, když se vydá vystřílet mládežnický tábor strany, jejíž politiku nesnáší. Různí autoři se snaží vyprodukovat z události nějaké poučení, či vytěžit nějaké body. Musím říci, že mi to přijde dost nesympatické. A taky bláznivé.
Kdo jsou „ta knížata, která nám vládnou…“?
O morálních kvalitách naší vrcholné reprezentace napříč politickým spektrem si snad dnes již nikdo nedělá iluze. A naivně by se domníval, že jinde je to lepší. Příkladem za všechny budiž USA, kde do Bílého domu usedl jeden z největších a nejbojovnějších potratářů… Jak je to možné? Slavný francouzský dramatik Jean Racine v sedmnáctém století na tuto otázku odpověděl další otázkou: „Kdo jsou ta knížata, která nám vládnou? Odkud se vzala?…“
Nota bene… jsou to opravdu knížata? Jde o „odborníky na vládnutí“, elity národa, cílevědomě už od dětství ke svému vůdcovskému úkolu připravované jako ve středověku? Tehdejší křesťanská společnost, Christianitas, rozlišovala „trojí lid“, tzn. tři stavy: ty, kdo se modlí (oratores), ty, kdo bojují (bellatores), a ty, kdo pracují (laboratores). Každý z těchto stavů byl nadto ještě uvnitř rozčleněn a hierarchicky uspořádán. Žádný z nich se také nikdy nestal uzavřenou kastou jako v indické civilizaci. Krom toho ne všichni lidé byli zařaditelní mezi některý z těchto stavů. Vždycky bylo dost tzv. „volných“, nenáležících nikam.
Prohlášení předsedy Rady ČBK pro bioetiku a jeho „doplnění“
15. července se na stránkách ČBK objevilo prohlášení biskupa Cikrleho, přesedy Rady ČBK pro bioetiku, ve kterém jsou kritizovány amorální části zdravotnické reformy ministra Leoše Hegera. Musím říci, že mne opravdu potěšilo, teď ale zjišťuji, že to možná bylo potěšení předčasné…
Tma v historii (Katolická cesta J. Durycha XXXV.)
„… fakta sama mohou pro mnohé lidi míti hodnotu velmi neurčitou a proměnlivou. V hodnocení se mýlí i přírodopisec a přírodozpytec, který bere přítomnou věc do svých rukou nebo nechává děj probíhati před svýma očima s použitím nejen rozumu, ale i všech smyslů i registrujících přístrojů. Tím spíše se může a musí mýliti dějezpytec, který věci posuzuje jen podle zbytků a měří všecko podle své osobnosti, ze které nedovede vymýtit ani nejpodstatnější rušivé vlivy, takže vždycky jest pro něco či proti něčemu zaujat.
I kdyby nějaké historické dílo bylo sestaveno z holých fakt bez jakéhokoliv osobního doprovodu, nestačilo by to k objektivní průkaznosti; fakta lze totiž nejen vybírati, ale i sestavovati dle určitého plánu…
… Zdálo by se, že fakta sama musí stačiti. Rčení: toto jest faktum – platívá jako definitivní argument. Ale člověk není tvor, který umí každé faktum chápat a hodnotit. Tam, kde nerozumí, hledá zjevy vedlejší, hlavně příčiny a následky. Následky se zdávají jasné, ač mnohdy velmi těžce pochopitelny a jako kriterium mají cenu jen velmi částečnou. Příčiny? – Právě příčiny a jejich hodnoty zná jen sám Bůh, který výslovně řekl: Moje soudy nejsou soudy vaše, čímž odkázal jak právnictví tak i dějepisectví do určitých mezí, ve kterých jim vždycky bude těsno, ale nenechá se to už nikterak změnit.“
Proč jsou homosexuální svazky velice škodlivým nesmyslem
Státem uznávané homosexuální svazky, ať už jsou nazývané „registrované partnerství“ či dokonce „manželství“, představují jeden z nejviditelnějších a společensky nejnebezpečnějších příznaků rozkladu naší civilizace. Jejich nebezpečnost přitom spočívá nejen v tom, že takové svazky jsou nesmyslné a podporují amorálnosti, ale (a chtělo by se říci zejména) v tom, že sama jejich existence je přímým a jednoznačným útokem na manželství a rodinu, neboť se neobejde bez totálního a ve svých důsledcích katastrofálního předefinování těchto pojmů…
Rozhlédnutí 2011/7/11
V uplynulém týdnu jsme se dozvěděli například to, že žádná většina není dost velká a ústavní, pokud nezahrnuje socialisty. Řekl nám to Evropský parlament, který zároveň požaduje revizi nově schválené maďarské ústavy. V Africe pak vznikl nový stát – Jižní Súdán. Přeji mu mnoho štěstí a modlím se za jeho obyvatele stejně, jako za Maďarsko a jeho novou ústavu. Během nadcházejících dnů nás čeká připomínka památky dvou „domácích“ mučedníků: bl. Hroznaty (14. 7.) a bl. Pavla Petera Gojdiče (17. 7.)
Evropský parlament v zajetí potratářské lobby
Pokud vůbec ještě existoval někdo, kdo pochyboval o tom, že Evropský parlament je zcela ovládnut potratáři, kteří hodlají podporovat a prosazovat s jeho pomocí potratovou legislativu napříč Evropou, pak dnes musí od pochybností upustit i ti největší eurooptimisté. Evropský parlament totiž jednal a hlasoval o problematice nové maďarské ústavy a obsah jeho usnesení (mimochodem schválený “ dle dobrých zvyků Europarlamentu“ v tajném hlasování) nejenže šlape po suverenitě Maďarska, ale zároveň se zcela jednoznačně staví za potraty požadavkem, který je v příkrém rozporu dokonce i s pravidly a zvyklostmi Evropské unie.
Koště – 15. díl
Do dveří vešel dr. Luther, ačkoliv jsem očekával jinou osobu. Vypadal stejně sebejistě a uměřeně, jako při našem setkání v Londýně, a já jsem přemýšlel, jakým způsobem se do Evropy z Anglie dostal on. A proč namísto setkání s Uhurou je tu on?
Doktor řekl cosi Thomasovi, který s omluvným úsměvem odešel a ponechal nás o samotě.
„ Jak se zdá, dlouho jsme se neviděli, že?“
