Tag Archives: Tridentská mše
Rorate Caeli: Zatím stále jen fámy
Pokud jde o zvěsti o tom, že se chystá nový dokument o latinské mši, které se v poslední době šíří, naše zdroje [tj. zdroje Rorate Caeli] v Římě popřely jeho existenci či že se přinejmenším plánuje.
***
Avšak jedno důležité upozornění, a to naše, nikoli od našich zdrojů: za tohoto pontifikátu se přehršel nové legislativy objevuje každý měsíc. Na rozdíl od toho, co bylo zvykem v minulosti, legislativa za Františka nevychází z uvážlivé procedury, kdy se od každé zainteresované kongregace žádá zpětná vazba a připomínky. Ve Františkově právu žádná procedura neexistuje.
Katolická obrana proti Traditionis custodes
Jsem smutný z toho, že mezi komentáři k předcházejícím vynikajícím článkům na téma nejnovějšího dokumentu papeže Františka ve stejně vynikajících překladech pí mgr. Cekotové převažují spíše projevy vzteku, nevole a zoufalství. Podobá se to štěkání raněného psa – a nikoli připravenosti a ochotě k boji. Tím, co nejvíce zeslabuje bojeschopnost, jsou pak vulgarity a nadávky na adresu papeže, resp. celé současné Katolické církve.
Někteří, pokud dobře rozumím jejich komentářům, ji označují jako celek za „koncilní humanistickou sektu“ (KHS), aniž ukážou, kde se nachází ta pravá Kristova církev. Pokud nikde neexistuje, tak Kristus se svým ujištěním, že bude trvat až do jeho druhého příchodu, neměl pravdu a tudíž není pravým Synem Božím. Jenže pravá Ježíšova církev existuje – a aby ji člověk viděl, stačí k tomu jenom znát pravý katolický katechismus a jím se orientovat.
Jak on definuje Církev? Ať už vezmeme Tomáška, Podlahu nebo Kašpara, všude se dozvíme jedno a totéž: Pravá Kristova církev je společenstvím pokřtěných, kteří uznávají římského papeže jako viditelnou hlavu, mají sedmero svátostí a neomylnou neměnnou nauku tvořenou Písmem sv. a posvátnou Tradicí. Římský papež existuje (o něm níže). Co se týká svátostí, tak navzdory rozmělňování nauky o nich ze strany teologů i církevních hodnostářů není v oficiálních církevních strukturách obtížné najít místa, kde jsou platně udělovány. Taktéž v nich působí autority, které učí a vykládají pravou katolickou nauku hlásanou od prvopočátku existence Církve. Ať už se to tedy komu líbí nebo ne, tato nynější celosvětová organizace, jež se nazývá Katolická církev v čele s římským papežem, je a zůstává pravou Kristovou církví a žádnou KHS. Tím netvrdím, že KHS neexistuje. Ano, funguje zde jako nebezpečný protivník a satanův nástroj, který pronikl hluboko do pravé Kristovy církve jako rakovinný nádor a hrozí ji usmrtit zevnitř. Vyznavači KHS ovládli i nejvyšší posty v Církvi.
Kněží sloužící TLM: čtěte i nadále latinsky a přidávejte čtení v národním jazyce podle potřeby
Nový apoštolský list Traditionis custodes je z mnoha důvodů nezákonný a měl by se setkat s ignorováním či odporem, místo aby byl akceptován a realizován. Zdůvodnit tento postoj způsobem, který by většinu mých čtenářů přesvědčil, by však vyžadovalo mnohem delší článek. Kromě toto ať si o motu propio myslíme cokoli, je tady a nelze zabránit tomu, aby s ním alespoň někteří lidé zacházeli jako se zákonem, dokud tento akt násilí, který tolik odporuje společnému dobru Církve, nezruší některý příští papež.
Zatímco biskupové se snaží dát spěšně dohromady nějakou dočasnou politiku (neboť v rozporu s veškerými zvyklostmi, zdvořilostí i uvážlivostí motu proprio nedává žádné vacatio legis, jež by jim poskytlo čas připravit se na jeho realizaci) a potom rozhodnout o politice trvalé, my si musíme uvědomit některé problémy, které vzniknou a které jsou zčásti vyvolány něčím, co se jeví jako téměř naprostá neznalost způsobu, jak tradiční latinská mše svatá v praxi opravdu probíhá.
Názorným příkladem je článek 3 §3, který uvádí: „Při těchto celebracích se čtení pronášejí v lidovém jazyce za použití překladů Písma svatého, které pro užívání při liturgii schválila příslušná biskupská konference.“ Tento výrok je třeba interpretovat co nejvelkoryseji.
P. Reese a nebezpečná latinská mše
S progresisty byste měli soucítit. Pro ty, kdo usilují o novou Církev, nebyl život v poslední době zrovna procházka růžovým sadem. Alespoň to píše P. Thomas Reese, SJ ve svém nedávném článku o budoucnosti katolické liturgické reformy na stránkách Religion News Service. Je to dlouhá cesta – jeho zájem se soustřeďuje na osm liturgických otázek – a evidentně není dost mladých progresistů, kteří by se po ní chtěli vydat.
Co se stalo s příští generací, ptáte se? Inu, k zármutku P. Reese se houfně účastní tradiční latinské mše, jako by se druhý vatikánský koncil ani nekonal, ne-li všichni, pak alespoň dost na to, aby to P. Reese přimělo úpěnlivě žádat Vatikán: Dělejte něco! „Církev musí jasně říct, že chce, aby nereformovaná liturgie zmizela a že ji dovolí jen z pastorační laskavosti vůči starším lidem, kteří nechápou nutnost změny,“ píše. „Dětem a mladým lidem by nemělo být dovoleno se těchto mší účastnit.“
Srovnání Mše svaté 1962 vs. 1969 z hlediska hygieny
Mše svatá všech časů (podle MR 1962) a nová mše svatá (podle MR 1969) bývají často srovnávány z různých hledisek. V následující úvaze jsem se pokusil tyto bohoslužby porovnat z pohledu hygieny, tato otázka bude zakrátko velice aktuální vzhledem k šířící se epidemii koronaviru. Jedná se o zamyšlení, nikoli odborný text. Snad mi prominete, když budu popisovat „běžnou“ dostupnou mši svatou, s jedním knězem, neasistovanou, s účastí lidu, jsem si vědom dalších variant. Také doufám, že mi odpustíte, když budu používat zjednodušených termínů nová a stará mše.
1. Při staré mši svaté měl kněz povinnost mýt si ruce a přitom říkat modlitbu: Da Domine virtutis manibus meis… Při nové mši není modlitba předepsaná. Obávám se, že s opuštěním modlitby kněží opustili i mytí rukou. Jak jak jsem měl možnost pozorovat, většina kněží si ruce před novou mší ruce nemyje, při tradiční se většinou myjí.
2. Je dobré, když si kněz sám připravuje kalich, pokládá ně něj purifikatorium, patenu, velkou hostii, nebo to může svěřit kostelníkovi, který si umývá ruce. Při staré liturgii si kalich nosí a rozkládá kněz sám. Při nové liturgii většinou vidíme, jak kalich nosí a rozkládají ministranti. Zda si myli ruce, nevíme, spíš ne.
Pouť ke hrobu císařovny Zity 2020
Spolek Císařovna Zita ve spolupráci s Kněžským bratrstvem sv. Petra i tento rok pořádá pouť do Vídně ke hrobu poslední rakouské císařovny, Zity. Letos se uskuteční 14. března.
Program
12.30 – asistovaná Mše sv. v kapucínském kostele se zpěvem gregoriánského chorálu, zpěvem Mši sv. doprovodí Husovický okrašlovací spolek pěvecký. Celebrantem bude jako v minulých letech P. Jakub Zentner FSSP. Po Mši sv. pobožnost v císařské kapli nad kryptou, kde je císařovna, Boží služebnice Zita, pohřbena. Individuální prohlídka je možná před a po Mši sv., hromadná letos nebude organizována.
15.30 – Odjezd autobusem na vrch Kahlenberg, odkud vedl polský král Jan III. Sobieski útok na turecká vojska obléhající Vídeň. Tam proběhne prohlídka s výkladem bitvy. Poté odjezd zpět do ČR.
Doprava
Noví svatí v tradičním kalendáři?
Obvykle dobře informovaný portál Messa in Latino zveřejnil zprávu, že podle informací od jeho vysoce postavených zdrojů ve Vatikánu bude „počátkem ledna“ zveřejněn dokument Kongregace pro bohoslužbu obsahující seznam sedmi světců, jejichž nepovinná připomínka bude přidána do univerzálního kalendáře římského misálu z roku 1962.
Stojí za připomenutí, že když František počátkem roku 2019 zrušil papežskou komisi Ecclesia Dei, která řešila záležitosti související s tradiční mší svatou, byly všechny její kompetence (včetně těch, které uvádí Summorum pontificum) začleněny do pravomocí Kongregace pro nauku víry a ani liturgické otázky z toho nebyly vyjmuty. Budeme tedy muset počkat na předpokládaný dokument Kongregace pro bohoslužbu, abychom se dozvěděli, proč ho vydává toto dikasterium (které se zabývá novou mší), a nikoli Kongregace pro nauku víry.
Setkání katolických dětí 2019
Radnice 2017
Aktualizace z 9. 5, 2019. Kvóty jsou naplněny, dále už lze z nových zájemců jen nezávazně přijímat náhradníky.
Již sedmý ročník Setkání katolických dětí, které pořádá rodina Krutských, se letos (2019) uskuteční v termínu 11. – 20. srpna na Vyšebrodsku.
Přijímáme přihlášky dětí ve věku od 7 do 14 let. Čas chceme rozdělit mezi hry, zábavu, sport, práci, společnou modlitbu a Mši sv. v tradičním katolickém ritu.
Hlavním vedoucím tohoto tábora bude i nadále František Krutský, Ignác Pospíšil zůstává administrátorem, mluvčím a táborovým šerifem. Po téměř celou dobu trvání tábora bude stejně jako loni přítomen P. Jakub Zentner FSSP, který zajistí duchovní službu dětem, vedoucím i návštěvám. Předpokládáme, že i jinak se podaří zhruba uchovat složení týmu vedoucích.
Děti budou ubytovány v týpích. Sociální zařízení budou jednoduchá, táborová a polní. Lesnatá hornatá krajina nabízí bohaté možnosti, jak trávit volný čas. Tábor bude pro chlapce i dívky, nicméně jejich program bude z velké části rozdělen.
Možnost strávit s námi několik společných dnů (či i celý tábor) pro celé rodiny – zůstane zachována, ale podmínky budou ještě více polní – přifařené rodiny si budou muset přivézt vlastní stany či jiné příbytky a možná i připravovat vlastní jídlo (kuchyně bude mít omezenou kapacitu, takže by větší významný počet jedlíků navíc u hlavních jídel nezvládla).
Tradiční liturgie v Nepomuku
Kostel sv. Jakuba v Nepomuku
Seznam míst, kde je v českobudějovické diecézi pravidelně vysluhována tradiční liturgie, se počínaje březnem 2019 rozroste o Nepomuk. V kostele sv. Jakuba Většího bude jedenkrát za měsíc (obvykle v 16:00 o druhé neděli v měsíci) celebrovat Mši svatou podle misálu z roku 1962 P. Jakub Zentner FSSP.
Nejbližší Mše sv.: 10. 3. v 16:00 (první něděle postní); 21. 4. v 16:00 (Hod Boží velikonoční); 12. 5. v 16:00 (třetí neděle po Velikonocích). Aktuální informace o bohoslužbách jsou k dispozici na adrese http://fssp.cz/nepomuk/ …
Pouť ke hrobu císařovny Zity 2019
Spolek Císařovna Zita i tento rok pořádá pouť do Vídně ke hrobu poslední rakouské císařovny, Zity. Letos se uskuteční 16. března.
