Monthly Archives: Duben 2011
Koště – 5. díl
V noci, která následovala po zničení muslimské kolony a rozhovoru s Vlaminckem, jsem přepsal záznam rozhovoru z čipu ve své hlavě do svého notebooku a pomocí zašifrované depeše jej odeslal laserovým vysílačem přes družicovou síť na velitelství Eurocorps v Británii.
Elisabeth spala, obdivoval jsem její nervy, než mi došlo, že je prostě vyčerpaná, jakkoliv je trénovaná a odolná. Nebylo divu, co zažila, by odrovnalo daleko tvrdší chlapy. Já však jsem přemýšlel o objektu svého pátrání, o dívence, která vyspěla v mladou dívku v prostředí tak příšerném, jakým může být jen Afrika zmítaná válkou.
Historie Řádu sv. Lazara – 6. část
Po dobytí Akkonu a pádu Svaté země v roce 1291 se přeživší rytíři řádu přesunuli na Kypr v naději, že odtud v rámci nové křížové výpravy dobudou Svatá místa zpět. Teprve když bylo jasné, že se žádná nová křížová výprava v dohledné době neuskuteční, přesunuli své hlavní řádové sídlo do Francie, kde již měli tou dobou mnoho zaběhnutých fungujících komend.
Rozhlédnutí o velikonočním pondělí
V neděli jsme oslavili Zmrtvýchvstání Páně. Do konce dubna máte poslední možnost hlasovat v anketě Rytíři Života, prosím, hlasujte.
Kristus vstal z mrtvých, haleluja!
Radujme se, neboť Kristus vstal z mrtvých, haleluja!! Ne nadarmo je Zmrtvýchvstání Páně největším svátkem křesťanského roku, neboť Kristovo Zmrtvýchvstání je středobodem naší víry a našich představ o spáse, završení a dokončení Kristovy oběti a Kristova vítězství.
Ne nadarmo praví sv. Pavel, že „jestliže Kristus nebyl vzkříšen, pak je naše zvěst klamná a klamná je i naše víra.“ (1. Kor 15,14)
Bílá sobota
Bědování nad mrtvým Kristem podle Giotta di Bondoneho (1267-1337)
Je Bílá sobota, poslední den Svatého týdne. Aliturgický den rozjímání, bdění u Božího hrobu a čekání na Zmrtvýchvstání.
Přes den se neslaví žádné mše ani další svátosti, s výjimkou svátosti smíření či pomazání nemocných. S nadcházející nocí přicházejí oslavy nedělního svátku Zmrtvýchvstání Páně – tzv. Velikonoční vigílie. Světí se křestní voda, věřící obnovují křestní slib, udělují se křty katechumenům.
Velký pátek
Ukřižování podle Paola Veronese (1528-1588)
Dnes si připomínáme utrpení a smrt Ježíše Krista. Neslaví se eucharistie, výzdoba kostela je chudá, je den přísného postu. Více ZDE či ZDE.
Je den vhodný k rozjímání a pěstování sebezáporu, naopak naprosto nevhodný k radovánkám, veselicím a podobně.
Za nás za všechny, za naše viny Ježíš trpěl a zemřel.
Ignác Pospíšil
Zelený čtvrtek
Poslední večeře podle Simona Ušakova (1626-1686)
Dnes slavíme Zelený čtvrtek, první den velikonočního tridua. Dopoledne se v katedrálách světí oleje. Večerní liturgie a rozjímání připomínají poslední večeři, na níž Ježíš ustanovil slavení Eucharistie, a následně jeho modlitby a utrpení v Getsemanské zahradě. Tradičními postními jídly pro tento den jsou špenát, luštěniny, kopřivová polévka a podobně.
Je to jen stručné shrnutí, ale jelikož pročtení si odpovídajících částí Bible, meditace nad nimi a návštěva večerních pobožností Vám jistě zabere celý den (či alespoň veškerý volný čas), je zde stručnost neocenitelnou výhodou. Utrpení, sebeobětování a zmrtvýchvstání Krista, to je středobod naší víry. Prožívání tridua se nesmí flákat, v něm více než kdy jindy platí „pomni, abys den sváteční světil“.
Ignác Pospíšil
Historie Řádu sv. Lazara – 5. část
Pakliže se chceme zaměřit na bojovou činnost Řádu svatého Lazara, je nutné si uvědomit, že zpočátku bojovali rytíři v samostatných skupinách, odděleně od ostatních řádů, o světských uskupeních ani nemluvě. Teprve později, když řád sílil a malomocenství začalo být vnímáno již jako poměrně běžná součást života ve Svaté zemi, začaly i ostatní řády spolupracovat těsněji. Až na několik etap bylo poměrně běžné, že například Johanité útočili v součinnosti s Templáři (byť samostatně pod vlastními korouhvemi), a podobně. Řád svatého Lazara si na takovou spolupráci musel chvíli počkat. I tak se však jeho rytíři účastnili bojů za druhé křížové výpravy a s vojskem krále Balduina III. obléhali Damašek (28.7.1148) a Askalon (19.8.1153).
Římovské pašije a Stop genocidě
Pašijová cesta
Na Květnou neděli 17. dubna 2011 se konala tradiční pobožnost pašijové cesty v jihočeském Římově. Na cestě krajinou, dlouhé cca 6 km, je celkem 25 zastavení, počínaje kaplí Loučení a konče kaplí Božího hrobu. Procesí vyšlo ve 13.00 hod odpoledne od památné lípy Jana Gurreho, jezuitského bratra, jemuž se zde v 1. polovině 17. století dle tradice zjevil Ježíš Kristus a Bolestná Panna Maria. Tato událost se stala podnětem k založení poutního místa, jež má sloužit ke spáse lidu, který sem bude putovat.
Rozhlédnutí o Svatém týdnu
Včera začal Květnou nedělí Svatý týden, v němž si připomínáme umučení Ježíše Krista, který se obětoval, aby na sebe vzal naše hříchy. V neděli pak budeme oslavovat jeho Zmrtvýchvstání.
