Monthly Archives: Duben 2013
Vlci v ovčinci
Včera jsem na jedné pochybné ekumenické stránce na Facebooku zaregistroval odkaz na článek polského jezuity otce Jacka Prusaka Tradycjonaliści przeciwko, a Franciszek górą! (Nesouhlas tradicionalistů a Františkův úspěch). Zaujalo mne, že odkaz a následně i pracovní překlad článku tam předvedl liberální evangelický „duchovní,“ který si jej nemohl vynachválit. To mne samozřejmě varovalo, ovšem po přečtení článku musím říci, že žádné varování mne nemohlo připravit na ryzí antiteze katolické víry a zdravého rozumu, které jsem v článku našel…
Rozhlédnutí 2013/04/28
Sv. Gianna Beretta Molla
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí. Je čtvrtá neděle po Velikonocích a Církev si připomíná sv. Pavla od Kříže a sv. Giannu Berettu Mollu.
Nejvýznamnější svátky a památky v týdnu: sv. Kateřina Sienská (30), sv. Josef Dělník (1), sv. Zikmund Burgundský a sv. Atanáš Alexandrijský (2) a sv. Monika z Tagaste (4). Z akcí upozorňuji především na V. Brněnské bioetické dny. Příští týden otevře pátá neděle po Velikonocích, na niž připadla památka sv. Pia V.
Modleme se tento týden především za naše bratry a sestry v Azerbajdžánu, jakož i za obrácení všech těch nebožáků, kteří je utlačují a pronásledují.
MKD oslavili patnácté narozeniny
Mladí křesťanští demokraté oslavili v pátek patnácté výročí svého založení. Oslavy zahájila v prostorách Senátu Parlamentu ČR konference na téma „Budoucnost křesťanské demokracie pohledem významných osobností křesťansko-konzervativní politiky“. Promluvili na ní Pavel Bělobrádek (předseda KDU-ČSL), Jiří Čunek (senátor KDU-ČSL), Jakub Kříž (bývalý předseda MKD), Roman Joch (Občanský institut) a Jiří Mallota (Hanns-Seidel-Stiftung). Po konferenci následovalo malé občerstvení v zázemí Senátu, které plynule přešlo v přátelské pobavení, a posléze se účastníci přesunuli do blízké restaurace.
Lekce Zlého: Junák a zodpovědnost křesťana
Někdy se ptám, zda si dnešní křesťané dostatečně uvědomují svoji osobní zodpovědnost před světem. Zda si uvědomují, že jsou povinni hlásit se ke Kristu a hlásat Krista a Evangelium nejen návštěvami bohoslužeb a v soukromých rozhovorech, ale též celým svým jednáním a životem, neboť jím dávají příklad a ovlivňují svět.
Jedním z největších zlozvyků dnešních křesťanů je jakési „hodinové křesťanství,“ kdy křesťan navštíví v neděli bohoslužby, kde se zbožně modlí. Jeho zbožnost a starost o Boží vůli mu ale bohužel vydrží maximálně pár kroků za kostelní práh. V několika minutách se stává pohanem, který se po zbytek týdne nijak zvlášť neliší od svého okolí zjevem ani uvažováním. Někteří mají těch hodin v týdnu více a dokonce jeví snahu se křesťansky chovat i v dalším životě, ale stejně se člověk musí divit, co dělají, když se zrovna nemodlí a nejsou v kostele.
Víra (11): Hříchy proti víře + Závěr
Proti ctnosti víry jsou hříchy proti víře. Ty uvádí Katechismus katolické církve: dobrovolné pochybování o víře (bod 2088), nevěra, blud, odpad (bod 2089), pověra (bod 2111), modloslužba (body 2112 až 2114), zapření víry (bod 2471), rouhání (bod 2148). Některé z těchto a podobných hříchů jsou zároveň i proti dalším ctnostem jako stydění se za víru je proti statečnosti a provádění pověrečných úkonů odporuje nábožnosti.
Hřích nevěry je těžší než jiné hříchy, neboť hřích je tím těžší, čím více se člověk jím odděluje od Boha. U nevěry pak člověk nemá ani správné poznání Boha. Nesprávným poznáním Boha se mu člověk nepřibližuje, neboť to, o čem má za to, že poznává, není Bůh. Pokud s nevěrou je spojen odpor vůči tomu, co patří k víře, jde o nejtěžší hřích; tíži hříchu nevěry zmírňuje nevědomost, pokud není spojena se zlobou (srv. STh II-II q. 10 a. 3). Ten, kdo víru jednou přijal a od ní odpadl a neplní svůj křestní závazek, hřeší tíže než ten, kdo víru nikdy nepřijal. S ohledem na to bludaři, kteří přijali evangelium, hřeší více než židé, kteří víru v evangelium nikdy nepřijali. Protože však židé přijali ve Starém zákoně předobraz křesťanské víry a Starý zákon špatně vykládají, je jejich nevěra těžší hřích než nevěra pohanů, kteří žádným způsobem nepřijali víru v evangelium. (srv. STh II-II q. 10 a. 6)
Rouhání představuje jakési umenšování Boží dobroty, neboť buď něco popírá o Bohu, co mu přísluší, nebo o něm něco tvrdí, co mu nepřísluší, a tak odporuje vyznání víry. Někdy je však spojeno ještě nenávistným citem vůči Bohu, jenž je schvalován vůlí, a to činí tento hřích ještě těžším.
Ohlédnutí za Pochodem pro život
Pochod pro život 2013 očima jedné z jeho účastnic…
Tak jako každý rok jsme se my, Krutští, rozhodli i letos vypravit na Pochod pro život do Prahy. A jelikož naše auto dosloužilo, nezbývalo nám nic jiného, než se těch 210 kilometrů přepravit vlakem, což má ale taky svoje výhody, protože jsme se domluvili s panem Ignácem, že přistoupí, až vlak bude projíždět jeho městem.
A tak jsme jeli. Táta, maminka a nás pět dětí. Nevím, jestli to byla smůla nebo štěstí, když se ve stejném vagonu objevila naše chemikářka a s ní její manžel – učitel češtiny. Ale jak tak přemýšlím – nadšená jsem rozhodně nebyla, takže bych tu situaci nazvala spíš smolnou. Po cestě jsme pozorovali srnky a předháněli se, jaká strana (část z nás seděla na levých sedadlech a část na pravých) uvidí těch krásných zvířat s bílýma zadkama víc. My jsme jich měli asi dvacet, a druhá strana přibližně dvacet pět. Takže o vítěze bylo postaráno.
Rozhlédnutí 2013/04/21
Sv. Vojtěch, biskup a mučedník
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí. Je třetí neděle po Velikonocích a Církev si připomíná sv. Anselma z Canterbury, biskupa a učitele Církve.
Nejvýznamnější svátky a památky v týdnu: sv. Sotera a Caia (22), sv. Vojtěcha (23), sv. Fidela ze Sigmaringy (24), sv. Marka Evangelisty (25), sv. Anakléta a Marcellina (26) a Petra Canisia (27). Příští týden otevře čtvrtá neděle po Velikonocích, na kterou připadají svátky sv. Pavla od Kříže a sv. Gianny Beretty Molly.
Z akcí upozorňuji především na brněnský pochod Odvahu k životu a na vyšebrodskou mši na úmysl hnutí pro-life.
Modleme se tento týden především za naše bratry a sestry v Sýrii, jakož i za obrácení všech těch nebožáků, kteří je pronásledují. A modleme se i za západní politiky, aby našli odhodlání křesťanům skutečně pomoci a aby přehodnotili podporu, kterou poskytují křesťany likvidujícím islamistickým povstalcům.
Víra (10): Život z víry, vztah víry a skutků
Dar víry zůstává v tom, kdo proti ní nezhřešil. Avšak „víra bez skutků je mrtvá“ (Jak 2,26): není-li víra doprovázena nadějí a láskou, nespojuje věřícího plně s Kristem a nečiní z něho živý úd jeho těla (KKC 1815).
Člověk ve stavu těžkého hříchu může však mít pravou víru, i když tato víra není živá. Úkon víry je však záslužný pro věčný život, jen pokud je spojen s láskou.
Jakkoli víra je nezbytná pro život křesťana, přesto nestačí. Musí se projevovat láskou k Bohu a z ní vyplývajícími skutky, jež jsou v souladu s vírou. Sv. Jakub ve svém listu upozorňuje, že víra bez skutků nemůže spasit (2,14), neboť taková víra „je mrtva sama v sobě“ (2,17) a je „bez užitku“ (2,20). „Člověk bývá ospravedlňován skutky, a ne pouhou vírou“ (2,24).
Rytíři života 2013: Poslední tři dny hlasování
Již jen tři dny je možno hlasovat v letošní anketě Rytíři života 2013, v níž vybíráme osobnosti a organizace, které v posledním roce v České republice přispěly k ochraně lidského života a jeho důstojnosti v celé jeho délce.
Prosím neváhejte a vyjádřete se. Můžete dát hlas až třem osobnostem a jedné organizaci. Hlasujte nejlépe mailem na adresu duseahvezdy@centrum.cz nebo na facebookové stránce Duší a hvězd. Další podrobnosti ZDE.
Seznam nominovaných:
Korea – neznámé nebezpečí?
Mons. Francis Hong Yong ho (* 1906), biskup Pchongjangu. Uvězněn nebo zavražděn komunisty na konci 40. let.
V poslední době mediální sféra neustále informuje o hrozbě možného válečného konfliktu na Korejském poloostrově. Severní Korea bývá líčena jako nebezpečný nevyzpytatelný režim usilující o jadernou válku a hrozící všem svým sousedům zničením. Tak nás informují západní média, když ukazují sestřihy z vysílání severokorejské státní televize, ukazující totálně mobilizující národ prakticky na počátku válečného konfliktu.
Není asi nutné zdlouhavě představovat severokorejský režim, který je něčím mezi dědičnou monarchií a totalitním superstátem orwellovského ražení. Korejská lidovědemokratická republika a její jižní dvojče jsou dnes prakticky posledním pohrobkem konce druhé světové války, kdy z rozhodnutí vítězných mocností byl Korejský poloostrov rozdělen na komunisty ovládaný Sever a USA podporovaný Jih.
Pozoruhodné je, že rozhodnutí Spojenců o rozdělení Koreje, která byla do té doby součástí Japonského císařství, se událo bez snahy se alespoň nějak formálně dotázat jejích obyvatel, co si o tom myslí oni. Patrně se předpokládalo, že jako součást poraženého Japonska není třeba Koreu nijak šetřit, pročež bylo o rozdělený rozhodnuto českému čtenáři známým stylem „o nás bez nás.“
