Écône: Znamení odporu?

V posledních dnech mnozí s evidentním uspokojením opakují: „Hotovo. Schisma je dokonáno. Od FSSPX už se nedá nic dalšího očekávat.“ Tak dobře. Uznávám. Už jsme měli obrátit list. A přesto tahle věc tvrdohlavě odmítá skončit a nadále zaujímá ve zprávách přední místo.

Mimořádný rozruch, který otřásl sociálními sítěmi a katolickými kruhy prozrazuje, že věc naopak zdaleka není vyřešena. Biskupských svěcení bez papežského mandátu se ve světě každoročně odehrávají desítky – v Číně, v Mexiku, ve Spojených státech – aniž by Svatý stolec reagoval způsobem, který by se vzdáleně blížil takovéto přísnosti. Proč tady dělá výjimku? (Pokračování textu…)

Écône: Znamení odporu? Read More

K „exkomunikacím“

K exkomunikacím se poměrně dobře vyjádřil doktor Malý:

https://apologie.info/20260703_rm_exkomunikace_fsspx

Nicméně dovolím si dvě upřesnění:

1) I kdyby někdo považoval exkomunikace biskupů za platné, exkomunikace kněží a laiků za platné nemohou být považovány nikdy a v žádném případě, protože odkazovaná poznámka nemá žádnou právní relevanci.

Možná to byl úmysl: Víme, že je exkomunikovat nemůžeme, tak to alespoň napíšeme tak, aby ti, co budou nepoučeným a zmateným tvrdit, že i laici a kněží jsou taky exkomunikovaní, měli na co odkázat. Že je to úplná pitomost skoro nikdo nepozná. (Pokračování textu…)

K „exkomunikacím“ Read More

FSSPX dohání stará nerozvážnost, poučme se z ní

Když Benedikt XVI. zrušil na žádost tehdejšího vedení FSSPX exkomunikace, které podle téhož vedení ve skutečnosti nikdy nenastaly, začalo se vedení FSSPX opájet pocitem, že by mohlo dosáhnout jakési regularizace, a toto opojení bylo tak kouzelné a lákavé, že pro ně bylo ochotno podniknout i řadu naivních a nerozumných kroků.

Aby se zalíbilo (nejprve Benediktovi XVI. a později Františkovi), začalo systematicky vyhazovat ze svých řad ty, co nebyli dost ohební, vstřícní a ochotní udělat pro regularizaci téměř cokoliv. První to byl biskup Williamson a jeho nejbližší spolupracovníci, později se to rozšířilo na další. Tímto způsobem vznikl tzv. Odpor, který působí a sílí dodnes. (Pokračování textu…)

FSSPX dohání stará nerozvážnost, poučme se z ní Read More

Poslušnost, krize v Církvi a FSSPX

Touto dobou už každý, kdo se zajímá o katolickou tradici, slyšel, že Bratrstvo sv. Pia X. oznámilo, že 1. července, na svátek Nejdrahocennější Krve Páně (podle starého kalendáře) přistoupí k biskupským svěcením. Evidentně jde o velmi významnou zprávu – ne že by to někoho doopravdy překvapilo; dalo se to čekat už dávno.

Napadají mě protichůdné myšlenky a myslím, že na tom není nic divného, vzhledem ke zmatené době, v níž žijeme. Každý, kdo čeká, že FSSPX buď odsoudím, nebo bezpodmínečně podpořím, bude zklamán. Vždycky jsem byl umírněně pro FSSPX a můj postoj v tomto ohledu je dobře znám, vždycky jsem však také říkal, že je objektivně lepší být v plném regulérním společenství s katolickou hierarchií, a proto jsem vždy chodil na mši k nějakému institutu založenému na Ecclesia Dei, pokud jsem měl na výběr.

Dovolte mi říci to jednoduše: ve hře je velké dobro, ale i velké zlo. (Pokračování textu…)

Poslušnost, krize v Církvi a FSSPX Read More

Lze FSSPX zakazovat, co je dovoleno čínským komunistům? aneb Doktrína selektivní tolerance

Zatímco se lamentuje nad tím, že katolické kněžské bratrstvo hodlá vysvětit biskupy, aby katolickým věřícím zajistilo přístup ke svátostem, Komunistická strana Číny – ateistická, materialistická a oficiálně k víře nepřátelská – po léta dává světit biskupy, kteří jí vyhovují, a tak dokonce obchází i dohodu podepsanou s Římem, která je politováníhodná sama o sobě. A neděje se nic. Lépe řečeno děje se přesný opak: vyměňují se úsměvy, vede se dialog, obnovuje se důvěra a hranice tolerance se rozšiřují.

Otázka v titulku není řečnická. Je právní a morální. Jestliže komunistický režim může vnucovat biskupy bez papežského pověření a nadále se s ním nakládá jako s platným účastníkem diskuse, podle jaké logiky se aplikují přísnější kritéria na bratrstvo, které nepopírá dogmata, nehlásá sedesvakantismus a neodvolává se na marxistický ústřední výbor, nýbrž na koncepci – ano, diskutabilní – objektivního stavu svátostné nouze? (Pokračování textu…)

Lze FSSPX zakazovat, co je dovoleno čínským komunistům? aneb Doktrína selektivní tolerance Read More

FSSPX vysvětí nové biskupy

Generální představený Kněžského bratrstva sv. Pia X. P. Davide Pagliarani oznámil, že FSSPX vysvětí 1. července nové biskupy. Dosavadní zbývající dva biskupové už nejsou schopni zvládat rostoucí množství povinností. Jelikož Svatý stolec nereagoval na žádost ohledně svěcení nových biskupů, budou tito muset být vysvěceni bez papežského mandátu.

Více informací:

https://christianitas.sk/vedenie-knazskeho-bratstva-svateho-pia-x-oznamilo-ze-vysvati-novych-biskupov-bez-povolenia-vatikanu/

https://rorate-caeli.blogspot.com/2026/02/urgent-sspx-consecrations-full-sermon.html

https://rorate-caeli.blogspot.com/2026/02/urgent-society-of-saint-pius-x-sspx.html

https://www.lifesitenews.com/news/sspx-announces-consecration-of-bishops-without-vatican-approval

Ignác Pospíšil

FSSPX vysvětí nové biskupy Read More

Pohoršení moderního katolického pohřbu

Oslabení modliteb za zemřelé přímo souvisí s novým mešním obřadem

Bylo nebylo, zemřel jistý člověk, v mém životě velmi důležitý. Šel jsem mu na pohřeb. Byl to kanonizační obřad v novus ordo, který provedl kněz a tři ženy v kostýmkách přisluhující v presbytáři. Všichni účastníci byli v černém, kromě kněze, který byl oděn bíle. Tento rozpor byl nevkusný a do očí bijící. Kontrast mezi hlubokým lidským instinktem truchlení, který lze považovat za nevymýtitelnou součást sensus fidelium, a ztřeštěností liturgických reformátorů, kteří bílou barvu pro mše za zemřelé zavedli, mi ještě nikdy nepřipadal tak zřetelný.

Den předtím jsem se však s rodinou zúčastnil tradičního rekviem, které sloužil spřátelený kněz. Rozdíl nebyl jen hluboký, byl šokující. Z jednoho dne na druhý jsme se emočně zhoupli mezi dvěma radikálně odlišnými oběťmi za zemřelé: jednou, která brala smrt smrtelně vážně, zajímal ji osud duše zesnulého a umožňovala nám trpět, a druhou, jež smrt vyčpělými frázemi a prázdnými sliby odsunula stranou. Kontrast mezi černými rouchy, Dies irae a tichými modlitbami v pátek a bílým ornátem a hypertrofovaným sentimentem v sobotu se zdály přesně vystihovat propast dělící víru světců od předčasně stárnoucího modernismu včerejška.

Přistihl jsem se při myšlence, že největším zázrakem naší doby je to, že katolická víra přežila liturgickou reformu. (Pokračování textu…)

Pohoršení moderního katolického pohřbu Read More

TLM se vrací do Říma… a Traditionis custodes se kymácí?

Po úniku zdrcující (a přesvědčivé) informace, že většina katolických biskupů nežádala omezení tradiční latinské mše – jak tvrdil zesnulý papež František –, se ve viklající se konstrukci Traditionis custodes, Františkova motu proprio, které na celém světě přísně a prapodivně omezovalo slavení tridentského ritu, objevila další trhlina. 

Podle překvapivé a vítané zprávy Jeho Svatost papež Lev XIV. udělil kardinálu Raymondu Burkeovi souhlas, aby 25. října sloužil tradiční latinskou mši svatou ve Svatopetrské bazilice při příležitosti 14. pouti Summorum pontificum pro katolíky lnoucí ke staré liturgii. To představuje návrat k dřívější formě této události, neboť usus antiquior byl při ní zakázán od roku 2022, krátce po vydání Traditionis custodes.

Jde o značně dramatický zvrat. Kardinál Burke bude sloužit slavnou pontifikální mši svatou u oltáře katedry. Sama účast Jeho Eminence je ohromující, neboť za minulého pontifikátu kardinál Burke utrpěl několik veřejných postihů. Mnozí lidé si možná vzpomenou, jak velice předpojatý papež František nazval Burkea antivakcinačním „nepřítelem“ a poté mu odebral rezidenci ve Vatikánu a plat. Nyní, po soukromé audienci u Lva XIV., stejně jako Burke Američana, který mu poblahopřál k padesátému výročí kněžského svěcení, je Burke zpátky a latinská mše s ním. (Pokračování textu…)

TLM se vrací do Říma… a Traditionis custodes se kymácí? Read More

Co se můžem nyní dovědět

Zavražděnému Charliemu Kirkovi je připisován výrok, že o lidech nám mnoho řekne, jak reagují na něčí smrt. Jeho vlastní smrt to potvrdila. A to i u nás, kde pěkně odkrývá tragický stav současné KDU-ČSL. Hodně tomu (nejspíš ne záměrně) napomohl významný pražský lidovecký politik Jan Wolf, když na své facebookové stránce vyjádřil Kirkovi sympatie a vyvěsil tam oznámení, že 16. září ve 12:00 bude kardinál Duka sloužit za Charlieho Kirka zádušní mši v Týnské m chrámu.

Když se člověk podívá do diskuse pod tento příspěvek, má pocit, že se brodí v žumpě. Kromě normálních lidí se tam totiž zhmotnila masa lidovců a lidoveckých příznivců, kteří mají potřebu vysvětlovat, že Kirk si zádušní mši nezaslouží. Jen jeden příspěvek tohoto typu se však týkal otázky, zda je dle kanonického práva v pořádku, že bude sloužena za evangelikála, což by snad ještě bylo smysluplné a legitimní (tím se tu ale zaobírat nechci). Ne, tihle rozběsnění progresivisti a liberálové poukazovali na Kirkovy názory a postoje, pro které si zádušní mši podle nich nezaslouží. (Pokračování textu…)

Co se můžem nyní dovědět Read More

Vatikán vítá „LGBT poutníky“, zatímco zmínky o pouti FSSPX odstraňuje

Co to znamená, když Vatikán k oslavám jubilejního roku vítá otevřené propagátory sexuální zvrácenosti? Opravdu: 6. září je v oficiálním kalendáři na webových stránkách jubilejního roku uvedena „pouť sdružení Tenda di Gionata a dalších spolků“ (https://www.iubilaeum2025.va/en/pellegrinaggio/calendario-giubileo/pellegrinaggi/pellegrinaggio-associazione-tenda-gionata-altre-associazioni.html). La Tenda di Gionata, „Jonatánův stan“, je italská heterodoxní aktivistická skupina, jejíž název má být patrně nechutnou narážkou na přátelský vztah mezi Jonatánem a králem Davidem. Je po léta velmi aktivní a dokonce ani nejde o její první akci v Římě. Na svých webových stránkách například popisuje zážitky z Pride pochodů, včetně toho římského.

Než se však budeme podrobně zabývat touto poutí, povězme si něco o jiné, která se v Římě nedávno konala.

Mnohé z nás potěšilo, když jsme zaznamenali, že webové stránky jubilejního roku uvádějí i tradiční latinskou mši svatou spojenou s poutí FSSPX do Říma, která proběhla před několika dny. Někteří říkali, že to nemá žádný význam, protože stránky jubilea v italštině prostě zaznamenaly všechno, co se dělo, aniž by to znamenalo souhlas či nesouhlas. Tak to není, tvrdili jiní. Britský list Catholic Herald to nazval „výjimečným okamžikem viditelné shody“. (Pokračování textu…)

Vatikán vítá „LGBT poutníky“, zatímco zmínky o pouti FSSPX odstraňuje Read More

Nová sekulární studie zjistila, že celosvětový pokles účasti na katolické mši spustil druhý vatikánský koncil

Nedávno zveřejněná sekulární studie zjistila, že druhý vatikánský koncil „odstartoval pokles“ v celosvětové účasti na katolické mši v porovnání s účastí na bohoslužbách jiných vyznání, včetně protestantismu.

Americká nezisková organizace National Bureau of Economic Research (NBER) zkoumala účast na bohoslužbách v 66 zemích od roku 1920 a zjistila, že „ve srovnání s jinými zeměmi zažily katolické země stálý pokles měsíčních počtů dospělých účastnících se bohoslužeb, který začal bezprostředně po druhém vatikánském koncilu“ v roce 1965, tedy v jeho závěrečném roce.

Katolické země byly definovány jako země s padesáti a více procenty katolické populace a patřily mezi ně například Irsko, Itálie, Rakousko, Francie, Brazílie, Filipíny a Mexiko.  (Pokračování textu…)

Nová sekulární studie zjistila, že celosvětový pokles účasti na katolické mši spustil druhý vatikánský koncil Read More

Kardinál Burke hovořil s papežem o ukončení pronásledování tradičních věřících

Kardinál Raymond Burke prozradil, že již hovořil s papežem Lvem XIV. o budoucnosti tradiční mše svaté a doufá, že papež bude následovat příkladu Benedikta XVI. V projevu k účastníkům 60. výroční konference Latin Mass Society a Londýně Burke promluvil o své osobní intervenci u nového papeže ve věci budoucnosti tradiční mše:

„Doufám, že Lev XIV. ukončí současné pronásledování věřících v Církvi, kteří si přejí klanět se Bohu podle starší formy římského ritu, pronásledování uvnitř Církve. Již jsem měl příležitost sdělit to Svatému otci. Doufám, že tuto otázku co nejdříve prostuduje a bude se snažit obnovit situaci, která existovala po Summorum Pontificum, a že dokonce rozvine to, co pro Církev s takovou moudrostí a láskou uzákonil papež Benedikt XVI.“

Burke, který k účastníkům konference hovořil pomocí videolinku, je mnoho let předním zastáncem tradiční liturgie. Americký kardinál tradiční mši pravidelně slouží a rovněž každoročně v tradičním ritu světí kněze pro kněžská bratrstva, která se mu věnují, například Institut Krista Krále. (Pokračování textu…)

Kardinál Burke hovořil s papežem o ukončení pronásledování tradičních věřících Read More

Naděje, obavy a modlitby

Papež Lev XIV. udělující tradiční požehnání v Latině

Na této chvíli je něco surreálného.

Víte, už víc než dvacet let jsem imaginárnímu „ideálnímu papeži“, který obnoví katolickou tradici, přezdíval … Lev XIV. Kdo ví, třeba existují i další lidé, kteří si takovouto (mytickou?) postavu v duchu představovali.

A teď Lva XIV. opravdu máme.

Není to však papež ideální. Kromě skutečnosti, že každý si s sebou do úřadu přináší svá omezení a hříchy – tak jako je do svých životních úkolů vnáší každý z nás, kromě našeho Pána a Panny Marie –, je Robert Prevost zatížen celou řadou větších i menších varovných znamení. K těm se dostanu za okamžik.

K pocitu surreálnosti je ještě další důvod. Jediný americký kardinál, jehož znám osobně, je Raymond Leo Burke. Skutečný leo neboli lev pravověrnosti. Třebaže jsem nikdy nečekal, že by byl zvolen papežem – většina kardinálů ho pokládá za „ultrakonzervativního“, i když ve skutečnosti je jen důsledněji katolický než většina z nich – je nicméně hořkosladké pomyslet na to, že prvním severoamerickým papežem by se byl mohl stát někdo takového formátu.

Dalším surreálným aspektem je místo, kde jsem se nacházel, když k tomu došlo. Seděl jsem v letadle letícím z Chicaga do Fort Myers na akci pobočky organizace Legatus v Naples na Floridě, kde jsem měl ten večer přednášet na téma „Úcta k dobrům manželství ve společnosti, kde je všechno na jedno použití“. Měl jsem před sebou otevřený notebook s živým streamem televizní stanice EWTN. Spolu s přibližně dalšími čtyřmi sty tisíci diváky (podle počítadla na obrazovce) jsem sledoval, jak se takříkajíc přímo na mém sklopeném stolku objevil Lev XIV. a pozdravil svět. Pak začaly přicházet zprávy a e-maily: „Co si o tom člověku myslíte?“ a podobně. (Pokračování textu…)

Naděje, obavy a modlitby Read More

Konec pekelného pontifikátu

Dvanáct let autokracie, nestability, zmatku a omylů

Na Pondělí velikonoční papež František předstoupil před hroznou soudnou stolici Kristovu. Není třeba jeho odchod přikrašlovat sentimentálními zbožnými frázemi, jak budou ad nauseam činit mainstreamová „katolická“ média („muž se srdcem pastýře pro chudé“ atd.). Tento druh autokanonizace důvěrně známe ze šedesáti let novus ordo pohřbů, které, pokud bychom věřili jejich aktérům, zdvojnásobily až zečtyřnásobily počet světců.

Léta jsem se modlil, aby nás Bůh osvobodil od metly tohoto pontifikátu, a pochopil jsem, že jestliže bylo Jeho vůlí, aby trval, musela to být pro nás zkouška k našemu očištění, posílení v ctnosti, a zejména k tomu, abychom si stále více uvědomovali naprostý kontrast mezi surovou mocí a skutečnou autoritou, mezi vládou novátorství a právy tradice. Teď, když je František po smrti, mám zcela upřímně pocit, jako by z Církve (a vlastně i ze světa) bylo sňato obrovské břemeno.

Nicméně nikdy není na škodu modlit se za věčné odpočinutí něčí duše, bez ohledu na to, kolik zla ten člověk napáchal. Jak učí Církev, zásluhy a provinění člověka s jistotou zná jedině Bůh. Jestliže František zemřel s kajícím srdcem, pohnut skrytou Boží milostí, může být docela dobře spasen – avšak dost možná poslán na tisíce let do očistcového ohně jako nejubožejší z ubohých duší. Tak jako bychom si sami přáli, aby se za nás po naší smrti lidé modlili, učiňme totéž pro jeho duši. Proto jsem se ráno v den jeho smrti pomodlil a budu modlit i nadále: Requiem aeternam dona ei, Domine: et lux perpetua luceat ei. Requiescat in pace. (Pokračování textu…)

Konec pekelného pontifikátu Read More

Výzva biskupa Stricklanda k modlitbě za příští konkláve uprostřed „velké krize v Církvi“

„Budete-li míti víru jako zrno hořčičné…“ (Mt 17,20).

V této době velké krize v Církvi, mystickém těle Kristově, musíme věřit v obrovskou moc modlitby, která dokáže doslova hory přenášet. Nadcházející konkláve, které zvolí toho, kdo nově usedne na Petrův stolec, staví do popředí hroznou situaci, v níž se nacházíme. Naše milovaná Církev překypuje zkažeností, intrikami a machinacemi nehodnými apoštolů Ježíše Krista.

Modleme se vroucně za kardinály, kteří se tam shromáždí. Modleme se, aby měli víru aspoň jako hořčičné zrnko a aby jejich volba byla vedena hlubokou oddaností Ježíši Kristu, jenž je vtělenou Pravdou. Ať je jejich odhodlání jako zlato zkoušené ohněm a ať v nich Duch svatý posiluje nezlomnou vůli zvolit pouze toho muže, který je nejvíce svatý a nejsilněji oddaný našemu Pánu Ježíši Kristu. A ten, jehož zvolí, ať prosazuje a věrně hájí poklad víry, největší poklad Jeho Nevěsty. (Pokračování textu…)

Výzva biskupa Stricklanda k modlitbě za příští konkláve uprostřed „velké krize v Církvi“ Read More

Útoky na církev a arcibiskupa Graubnera sílí

Katolická církev, arcibiskup Graubner i jeho předchůdce Dominik Duka čelí rostoucím útokům ze strany pseudokatolických liberálů a antiklerikálů a jejich médií již delší dobu, útoky dlouhodobě narůstají v souvislosti s ratifikací smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem a sílícím prosazováním sodomitských „manželství“.

Běsnění dosáhlo vrcholu v těchto dnech, když arcibiskup Graubner už nepřekousl řádění otce Váchy a v reakci na jeho „hospodskou mši“ přenášenou v TV Noe jej zbavil pověření kaplana v akademické farnosti v Praze. Světská média a progresívní katolíci se okamžitě postavili po bok jedné ze svých televizních ikon, aby nám takto názorně potvrdili, že nelze dnes být zároveň dobrým biskupem a miláčkem světských a převážně progresivistických médií. Naštěstí před Bohem záleží jen na tom prvním. (Pokračování textu…)

Útoky na církev a arcibiskupa Graubnera sílí Read More

Italský biskup brání národ před islámem: „Klást všechna náboženství naroveň je urážkou rozumu“

Biskup Antonio Suetta z diecéze Sanremo-Ventimiglia řekl počátkem ledna v rozhovoru pro italský deník Il Tempo, že katolictví a islám jsou dvě naprosto odlišná náboženství. Interview je vzácným příkladem jasné řeči a odvahy. V době, kdy zřejmě strach odporovat dominantním názorům umlčel většinu katolické hierarchie, znějí biskupova slova jako gesto naděje pro mnoho věřících, zejména v Itálii.

Bez přehánění lze říci, že jeho příspěvek vyniká v církevním kontextu, který je nyní – v Itálii – negativně ovlivněn blízkostí Říma, už dlouho okupovaného neomodernisty, kteří své vysoké úřady změnili ve střediska rozsévání věroučných nejednoznačností a „pastoračních“ odchylek, ne-li rovnou herezí. Doufejme, že biskupa Suettu nepotká podobný osud jako biskupa Reye z diecéze Fréjus-Toulon ve Francii, který byl nedávno odvolán z úřadu za to, že otevřeně hájil liturgickou tradici.

K nejvýstižnějším bodům rozhovoru patří výrok, že křesťanství a islám nejsou rovnocenná náboženství. Tato skutečnost je zřejmá každému s minimem teologických a historických vědomostí. Ostatně je třeba mít vždy na paměti, že islám lze z křesťanského hlediska pokládat za herezi, a tedy za degeneraci. Rozdíly mezi oběma náboženstvími však dalece přesahují nauku: odrážejí se v jejich politických a sociálních důsledcích. Stačí se podívat na případ bruselského Molenbeeku, nyní většinově islámské obce, kde se prakticky uplatňuje právo šaría, což z této oblasti dělá ve srovnání se zbytkem Belgie právní anomálii. Ironií je, že k tomu dochází v místě, kde sídlí Evropská unie, instituce podporující relativismus a extrémní multikulturalismus. (Pokračování textu…)

Italský biskup brání národ před islámem: „Klást všechna náboženství naroveň je urážkou rozumu“ Read More

„Do nebe jen s QR kódem?“ – Giuseppe Nardi o Vatikánu jako policejním státu

Papež František zavedl novou podmínku pro získání odpustků Svatého roku 2025 a využil tak jubilejního roku k posílení moderní agendy.

Aby mohli věřící projít Svatou bránou, musejí se podrobit digitální kleci: identifikovat se a registrovat se všemi osobními údaji, aby dostali QR kód, protože jedině s ním je možné Svatou bránou projít. Santa Marta zavádí další stavební kámen „Velkého resetu“, v němž se papež František nadšeně angažuje už několik let. Patří tam i jeho jednostranná podpora již dlouho vyvrácené báchorce o klimatické změně způsobené člověkem, a především povinné očkování, které nařídil občanům a zaměstnancům Svatého stolce a Městského státu Vatikán, včetně nemilosrdného propouštění pracovníků, kteří odmítli uposlechnout. (Pokračování textu…)

„Do nebe jen s QR kódem?“ – Giuseppe Nardi o Vatikánu jako policejním státu Read More

Vatikán potvrdil čistku: papež přijal nucenou „rezignaci“ biskupa Reye


Redakce portálu InfoVaticana

Papež František přijal rezignaci Msgre. Dominiquea Reye na úřad biskupa diecéze Fréjus-Toulon, přestože Rey má sotva 72 let. Podle kanonického práva musejí diecézní biskupové rezignovat po dovršení 75 let, což z tohoto opatření činí mimořádné gesto, které nemá daleko ke zneužití moci.

Rozhodnutí opět dokazuje rostoucí centralizaci moci Svatého stolce. Je nejen znepokojivé, ale také posiluje dojem dvojího metru, jímž se v Římě měří. Zatímco progresivističtí biskupové a biskupové s heterodoxními sklony jsou povyšováni a odměňováni, jako tomu bylo nedávno v případě kontroverzního kardinála Roberta McElroye, povýšeného na washingtonský arcibiskupský stolec, ti, kdo se kloní k tradici a ke konzervativnější nauce, jsou pronásledováni a bez váhání odstavováni.

Vatikán po tisící odkládá synodalitu a přijímá rozhodnutí železnou pěstí, třebaže po léta hlásá opak. Skutečnost opět ukazuje, že s tímto papežem je moc stále absolutnější a despotičtější a jeho styl vlády je extrémně vertikální a tvrdý.

Živá diecéze na mušce

Diecéze Fréjus-Toulon je známá svou vitalitou. Pod vedením Msgre. Rey si zachovala pulsující diecézní život, vzkvétající seminář a přijala řadu tradicionalistických skupin a komunit. Právě kvůli tomuto sklonu k tradici se však od roku 2022 ocitla na mušce Vatikánu.

První rána přišla, když Řím nařídil pozastavení kněžských svěcení naplánovaných na daný rok s tím, že seminář je „příliš tradiční“ a biskup přijal „příliš mnoho“ řeholních komunit. (https://www.duseahvezdy.cz/2022/06/07/vatikan-zakazal-tradici-naklonenemu-francouzskemu-biskupovi-vysvetit-kneze-a-jahny)

Přes tato drastická opatření nic neukazovalo na mravní či dogmatický problém diecéze. Co více, povolání a formace v diecézi Fréjus-Toulon v evropském kontextu poznamenaném nedostatkem kněží vynikají. (Pokračování textu…)

Vatikán potvrdil čistku: papež přijal nucenou „rezignaci“ biskupa Reye Read More