Monthly Archives: Březen 2018
Bílá sobota
Je Bílá sobota, den Velikonočného tridua, kterým končí Svatý týden a celá doba postní. Aliturgický den rozjímání, bdění u Božího hrobu a čekání na Zmrtvýchvstání Páně. Přes den se neslaví žádné mše ani další svátosti, s výjimkou svátosti smíření či pomazání nemocných. S nadcházející nocí přicházejí oslavy nedělního svátku Zmrtvýchvstání Páně – tzv. Velikonoční vigílie. Světí se křestní voda, věřící obnovují křestní slib, udělují se křty katechumenům.
Ignác Pospíšil
Je Velký pátek
Ukřižování podle Paola Veronese (1528-1588)
Je Velký pátek, den největšího smutku, neboť si připomínáme utrpení a smrt Ježíše Krista. Neslaví se eucharistie, výzdoba kostela je chudá a povinně držíme přísný půst.
Je den nanejvýš vhodný k rozjímání a pěstování sebezáporu, naopak naprosto nevhodný k radovánkám, veselicím, výletům na lodičky a podobně.
Sekty 1955
Je Květná neděle, začíná Svatý týden
Květná neděle dnes otevírá Svatý týden, na jehož konci si o Velikonočním triduu připomeneme umučení a smrt našeho Spasitele Ježíše Krista. Na přelomu soboty a neděle se pak dočkáme i oslav jeho Zmrtvýchvstání.
Tradiční katolíci mají stále ještě jen poměrně omezenou paletu možností, kde prožívat Triduum a Velikonoce v tradiční formě, nicméně ve srovnání s časy nedávno minulými se počet těchto příležitostí zvyšuje.
Bohužel letos nejsem pro velkou zaneprázdněnost schopen vytvořit přehled tradičních liturgií, proto jen připomenu, že je možno prožít Svatý týden při vyšebrodském klášteře. Těm, kteří tam vyrazí, připomínám nutnost teplého oblečení.
Masochismus dnešních katolíků
Před cca 20 lety belgický historik Léon Moulin, agnostik, napsal na adresu současných katolíků tato silná slova:
„Poslouchejte toho starého nevěrce, který ví, co říká. Mistrovské protikřesťanské propagandě se podařilo vytvořit u křesťanů, zvláště u katolíků, falešné povědomí, ovládané neklidem, ne-li přímo studem, kvůli vlastní minulosti. Neustálým mediálním tlakem od reformace až do našich časů vás přesvědčili, že jste odpovědni za téměř všechno zlo na světě. Zparalyzovali vás do pozice masochistické sebekritiky, aby zneutralizovali kritiku těch, kteří zaujali vaše místo…. A vy jste dovolili, aby za všechno, dokonce i za to vylhané, obviňovali vás…. Vy, neznající svou minulost, jste tomu začali věřit, a dokonce jim v této lži pomáhat, zatímco já, agnostik, ale také historik snažící se být vždycky objektivní, vám říkám, že se tomu máte ve jménu pravdy postavit. Ve skutečnosti totiž většina obvinění je nepravdivá. A jestli přece jenom některé má jakési opodstatnění, tak v průběhu dvou tisíciletí křesťanství jednoznačně převládají světla nad stíny. Proč tedy nepožadujete odpovědnost od těch, kteří ji žádají výlučně od vás? Cožpak výsledky jejich práce jsou lepší než vaše?“ (cit. Vittorio Messori: Czarne karty Kościola, Katowice 1998, str. 11-12)
Nekatolického církevního historika právem pohoršuje typicky katolický masochismus, tj. zvrhlá záliba katolíků ve vyhledávání špatností a hříchů v dávných i současných dějinách Církve. Ten se v posledních letech prohlubuje. A nejedná se jenom o modernisty, nýbrž bohužel i o ty, kteří se řadí mezi konzervativce nebo dokonce tradicionalisty.
Komisař Rady Evropy pro lidská práva žádá legalizaci potratu na Maltě
Komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižnieks prohlásil v listě Times of Malta, že Malta musí legalizovat potrat, protože jde o otázku „lidských práv“ a „rovnosti“. „Z pečlivé analýzy standardů lidských práv a právního řádu platného pro členské státy Rady Evropy je podle mě jasné, že lidská práva žen nelze chránit, není-li jim zajištěn efektivní přístup k bezpečným a legálním potratovým službám,“ napsal v článku.
Na malé katolické Maltě jsou veškeré potraty zakázány. Povoleny však jsou antikoncepční prostředky, z nichž některé působí abortivně.
Muižnieks napsal, že standardy Evropské úmluvy o lidských právech a Evropské sociální charty „vyžadují, aby legislativa a praxe [členských] států garantovala přístup k bezpečné a legální potratové péči.“ Citoval rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva a Evropského soudu pro lidská práva, které rozhodly, že Itálie (v prvním případě) a Polsko (ve druhém) nemají dostatečně liberální potratovou legislativu. „Jsem si vědom, že někteří lidé argumentují ve prospěch omezení přístupu k potratu údajným ,právem nenarozených dětí na životʻ. Po pečlivé analýze toho, jak základní úmluvy interpretují právo na život, je však podle mě jasné, že se nevztahuje na období před narozením a mezinárodní lidskoprávní legislativa právo nenarozených na život neuznává.“
Soudce odebral křesťanským rodičům dceru, protože jí nechtěli dovolit změnu pohlaví
CINCINNATI, Ohio, 22. února 2018 (LifeSiteNews) – Rodičovská práva v americkém státě Ohio utrpěla těžkou ránu: soud pro mládež okresu Hamilton zbavil rodiče rodičovských práv za to, že dceři odmítli změnu v „muže“. Soudkyně Sylvia Sieve Hendonová svěřila dívku do péče prarodičů z matčiny strany. V éře svévolně vyhlašované „genderové identity“ vzbuzuje tento případ v souvislosti s rodičovskými právy velké obavy.
Komentátorka listu The Federalist Nicole Russellová napsala, že „jde o velkou prohru obhájců rodičovských práv a náboženské svobody“. „Soudkyně svěřila dospívající dívku do péče prarodičů, kteří jsou podle soudu vstřícnější k jejímu přání brát léky vedoucí ke změně pohlaví.“
Soudem jmenovaný opatrovník vypověděl: „Domníváme se, že prarodiče jsou otevření“ vůči chemikáliím měnícím pohlaví, zatímco „rodiče dali jasně najevo, že oni vůči tomu vstřícní nejsou.“ Sedmnáctiletá dívka říká, že se chce stát „mužem“, a hrozí sebevraždou. Její rodiče uvedli, že změna pohlaví není v nejlepším zájmu jejich dcery a místo toho vyhledali křesťanské psychologické poradenství.
Soudkyně Hendonová v rozsudku dokonce navrhla, aby politici uzákonili cestu k transgenderové terapii v případech konfliktu s rodiči. „Soud by se dopustil nedbalosti, kdyby nevyužil této příležitosti a nevyzval zákonodárce, aby vypracovali legislativu, která by soudům pro mládež tohoto státu poskytla rámec, podle něhož by mohly posuzovat právo nezletilého na souhlas s genderovou terapií. […] Takový zákon by mladým poskytl právo na názor a cestu, jak postupovat,“ napsala soudkyně.
Novinářka Russellová předpovídá, že taková legislativa rodičovská práva jedině dál eliminuje. „Pokyn zákonodárcům, aby vypracovali zákon na dané téma, a zbavení rodičů péče o dítě jde dohromady spíš s nějakým policejním státem než se svobodnou společností, v níž primární právo pečovat o děti náleží rodičům.“ Russellová napsala, že tímto rozhodnutím dává justice rodičům jasný signál: „Zmrzačte své dítě, nebo to uděláme za vás.“
Rozsudek otevírá možnost zařazení léků blokujících pubertu na seznam lékařských zásahů, k nimž není třeba souhlas rodičů. V mnoha státech už na něm figuruje antikoncepce a dokonce i potrat. [1]
„Pastorační“ kanonizace?
Možná byl Pavel VI. ve svém soukromém, tajném životě nadán pozoruhodnými hrdinskými ctnostmi. Jako papež je však nemálo diskutabilní: promulgoval nejliberálnější texty koncilu (Gaudium et spes, Unitatis redintegratio, Nostra aetate, Dignitatis humanae), uskutečnil liturgickou reformu, která posvátnou liturgii převrátila vzhůru nohama a rubem nalíc, a provedl řadu dalších větších či menších zásahů, jako bylo zrušení prastarého a ctihodného podjáhenství v latinské Církvi.
Pavel VI. dokonale ztělesňuje Druhý vatikánský koncil. Přesně z tohoto důvodu byl vybrán pro svatořečení, stejně jako další koncilní a pokoncilní papežové, kteří jsou kanonizováni jeden za druhým: Jan XXIII., Jan Pavel II…
Má být Pavel VI. Církvi příkladem kvůli tomu, že vydal Humanae vitae? Nebo spíše kvůli svým „ekumenickým gestům“, jako když v roce 1966 věnoval [anglikánskému] arcibiskupovi z Canterbury Michaelovi Ramseymu svůj pastýřský prsten a kalich – což kardinálu Coccopalmeriovi umožnilo tvrdit, že anglikánská svěcení lze pokládat za platná: „Co mohlo pro Pavla VI. znamenat to, že daroval kalich arcibiskupovi z Canterbury? Jestliže to bylo ke sloužení Večeře Páně, Eucharistie, pak určitě pro platné obřady, že ano?“ A tak bychom mohli pokračovat: byl Jan Pavel II. příkladem kvůli neochvějné obraně Humanae vitae, nebo spíše kvůli tomu, že uspořádal smutně proslulé setkání v Assisi?
Musíme mít odvahu to říci: svatořečením všech papežů koncilu se svatořečí sám koncil. Zároveň se tím však degraduje samotná kanonizace, z níž se stává druh vyznamenání položeného na rakev. Možná si koncil, který byl „pastorační“, a nikoli dogmatický, zaslouží rovněž „pastorační“ – a nikoli dogmatické – kanonizace.
P. Pio Pace
Překlad Lucie Cekotová
https://rorate-caeli.blogspot.com/2018/02/guest-note-paul-vi-pastoral.html#more
Na základě kanadského „náhubkového zákona“ zatčen sedmdesátiletý obhájce života
OTTAWA, 21. února 2018 (LifeSiteNews) – Prvním zatčeným podle nového zákona provincie Ontario zakazujícího pro-life projevy před potratovými zařízeními se stal celoživotní obhájce života.
Sedmdesátiletý Cyril Winter byl poprvé zadržen 7. února a opět o dva dny později před Morgentalerovým potratovým centrem v Ottawě. Byl obviněn v prvním případě z pěti a ve druhém ze tří porušení zákona č. 163 neboli „zákona o bezpečném přístupu k potratovým službám“. Zákon, který vstoupil v platnost 1. února, zakazuje jakákoli prolife svědectví v okruhu padesáti metrů kolem osmi ontarijských potratových klinik. „Ochrannou zónu“ lze za žádost zařízení rozšířit až na 150 metrů a požádat o její zřízení mohou i nemocnice a lékárny. S návrhem zákona přišel nejvyšší státní zástupce Jásir Nakví, který je za liberály členem parlamentu provincie za volební obvod Ottawa střed, kde se Morgentalerovo potratové centrum nachází. Za první odsouzení zákon stanoví peněžitý trest do výše 5000 dolarů, případně trest odnětí svobody až na šest měsíců. Při druhém a dalším provinění se sazby zdvojnásobují.
Winter řekl portálu LifeSiteNews, že ho obvinění podle nového zákona šokovalo, protože transparent, který v blízkosti potratové kliniky držel, nemluvil o potratu, nýbrž o lidských právech. Na daném místě vydával svědectví šest a půl roku, obvykle s reklamní tabulí s vyobrazením potracených dětí. Jak uvedl pro LifeSiteNews, dne 7. února však stál před potratovým centrem s transparentem, na němž stálo „Svobodu projevu a náboženství. Ne cenzuře.“ Nápis předem schválil seržant ottawské policie Martin Groulx a on a další policista Wintera dokonce poučili, aby „nehleděl na kliniku, díval se jinam a nezůstával tam celou dobu“. Proto ho šokovalo, když za dvě nebo tři hodiny přijela čtyři policejní auta s osmi policisty, kteří ho zatkli. „Sdělil jsem seržantovi, který mě zatýkal, co říkal Groulx, a že v pátek nápis schválil. Odpověděl, že s Groulxem právě mluvil a že státní zástupce Groulxovi dal pokyn, aby mě obvinili,“ uvedl Winter a to, co se mu přihodilo, popsal jako policejní „past“.
Znovu byl zatčen 9. února, kdy držel nápis „Bůh chraň naše základní práva“, a obviněn ze tří trestných činů podle zákona č. 163. Při této příležitosti, jak Winter řekl pro stránky Catholic Register, neudělal nic, než jen obcházel blok. „Nic jsem nikomu neříkal. S nikým jsem nemluvil o potratech. Nemodlil jsem se před klinikou. Klinika přesto zavolala policii.“
Winter si není jist přesným zněním obvinění, protože všechna předvolání předal svému advokátovi, ale podle něj se prý o nápisech vůbec nezmiňují. Jak říká, pravděpodobně „mě viní z toho, že jsem snad zíral nebo fotografoval, nebo se choval zastrašujícím způsobem“. Jeho advokát se k případu zatím nevyjadřuje.
Pro list Ottawa Citizen Winter uvedl, že se snažil stát zády k budově, jak mu doporučila policie. Jak řekl portálu LifeSiteNews, rozhodně na nikoho nezíral, ani nefotografoval nikoho, kdo do potratového centra vcházel. „Celé to je vylhané, podvod,“ řekl. „Nemají žádný důkaz a ve skutečnosti ve chvílích, kdy jsem byl blíže vstupním dveřím, musí záznam z kamery kliniky prokázat, že jsem se ničeho takového nedopustil.“ Podle něj je pravda, že svých dvou iPhonů použil k tomu, aby si natočil videozáznam policejního zásahu a čtyř protidemonstrantů, kteří ho 7. února obtěžovali.
Konstábl Chuck Benoit z ottawské policie řekl LifeSiteNews, že přesná obvinění proti Winterovi nemůže ověřit, protože případ je u soudu. Pokud jde o Winterova tvrzení týkající se jeho rozhovorů s Groulxem, Benoit řekl, že „to nemůže vůbec potvrdit“. Podle Benoita to nechce komentovat ani Groulx s tím, že případ byl předán soudu.
Groulx v e-mailu z 8. února sdělil listu Ottawa Citizen, že policie „nikomu nedala povolení porušit přístupovou zónu“, a dodal: „V tomto bodě nebudeme skutková zjištění komentovat, neboť případ bude pokračovat u soudu.“ Mluvčí ottawské policie uvedl pro Catholic Register, že policie „dosud nemá přesné znění obvinění“, protože čeká na informace státního zástupce. Mluvčí úřadu nejvyššího státního zástupce Brian Gray řekl portálu LifeSiteNews, aby si povahu obvinění zjistil u ottawské policie. Na žádost o další informace do uzávěrky neodpověděl.
Tři obvinění proti Winterovi vyplývající ze zatčení 9. února má soud projednávat 16. března a pět obvinění ze 7. února přijde před soud 23. března.
Kanadská celostátní prolife lobbystická skupina Campaign Life Coalition kritizovala zákon o ochranných zónách jako drakonický. Uvedla, že ženy, jimž údajně pomáhá, ve skutečnosti poškozuje, protože jim brání získat informace o realitě potratu a o nabídkách pomoci právě ve chvíli, kdy to nejvíce potřebují. „Musíme mít na paměti, že i když zákon porušuje naše práva a svobody, skutečnými oběťmi jsou zde i nadále nenarozené děti, jejich maminky a rodiny,“ konstatuje CLC ne svých webových stránkách.
Pan Winter zatím doufá, že dá dohromady peníze na advokáta, a prosí ty, kteří by mu chtěli pomoci, aby ho kontaktovali přes Facebook. Musel si rovněž pořídit nový mobil, protože telefon mu stejně jako transparenty policie zabavila jako důkaz. „Stojí mě to spoustu peněz a nervů a vůbec, ale to všechno je pro Pána,“ řekl LifeSiteNews. „A také kvůli dětem a rodičům zachráněným za ta léta, tak je třeba se na to dívat. Bůh si všechno použije podle svého záměru. On se bude smát naposled.“
Lianne Laurence
Přeložila Lucie Cekotová
Zdroj:
Rod Dreher: Jak předat víru svým dětem
Od 12. do 15. 3. navštíví Českou republiku americký spisovatel Rod Dreher a v několika městech – Praze, Olomouci, Brně a Českých Budějovicích – představí svou poslední knihu Benediktova cesta, kterou filadelfský arcibiskup Charles Chaput před časem označil za „provokativní svým obsahem, pronikavou svým vhledem, živou a strhující svým stylem“. Česky text vychází v nakladatelství Hesperion, na jehož stránkách (hesperion.cz/dreher) lze získat více informací o jednotlivých přednáškách. Následující článek pochází z autorova blogu na webu The American Conservative.
***
Rod Dreher: Jak předat víru svým dětem
Tady je pár mých postřehů pro křesťany, kteří chtějí, aby si také jejich děti uchovaly víru:
