O pekle křesťanů

Sv. Jan Maria Vianney

„Tam bude pláč a skřípění zubů.“ (Mt 8,12)

Když Pána Ježíš přišel do Kafarnaa, přistoupil k němu setník, který řekl: „Pane, můj sluha onemocněl, leží v domě a velmi trpí.“ Kristus tehdy odpověděl: „Přijdu a uzdravím ho.“ Ale setník zachvácený dobrotou Spasitele zvolal: „Pane, nejsem hoden, abys přišel ke mně, ale řekni jen slovo a můj sluha bude uzdraven. Protože i já podléhám vladaři, ale mám pod sebou vojáky a když některému řeknu „jdi“, tak jde, a když druhému řeknu „přijď“, tak přijde. Když sluhovi řeknu, ať to udělá, tak to udělá.“ Ježíš se podivil slovům setníka a těm, kteří byli kolem, řekl: „Opravdu vám říkám, že jsem nenašel tak velkou víru v celém Izraeli, protože jich mnoho přijde od východu slunce a západu a usednou s Abrahámem a Izákem a s Jakubem v království nebeském a synové království budou uvrženi do temnot zavržení. Tam bude pláč a skřípění zubů“ (srv. Mt 8,5-12).

Což nás nevyděsí myšlenka, že špatní křesťané budou vyhozeni ven do temnot, čili do pekla, kde budou plakat a skřípat zuby? A obráceně, modloslužebníci, kteří neznali Krista, naopak otevřou oči, opustí cestu vedoucí k zavržení, vejdou do lůna katolické církve a zaujmou pozici místo špatných křesťanů, kteří ve svém zaslepení pohrdli Božími milostmi. Špatní křesťané budou jednou v pekle snášet strašnější mučení než nevěřící, kteří neslyšeli nikdy o Kristu a jeho náboženství. Křesťanům, hned jak dojdou do věku, ve kterém už mohou používat rozum, svítí krásné světlo pochodně víry. Dostatečným způsobem mohou poznat své závazky vůči Bohu, vůči sobě samým, vůči bližnímu. Jak strašné a hrozné bude peklo křesťanů! Jak je vzdáleno nebe od země, tak zavržení křesťanů bude daleko těžší od zavržení nevěřících. Protože spravedlivý Bůh tvrději potrestá toho, kdo přijal více milostí, ale pohrdl jimi, místo aby je využil a věrně sloužil Pánu. Zavržený křesťan trpí v pekle víc, je to nesrovnatelné se zavrženým pohanem. Kdybych nyní mohl přivolat Jidáše a nařídil mu promluvit, volal by jenom: „Ach, trpím.“ Nemohl by říci nic více, protože lidský jazyk není schopen vypovědět to, jak spravedlnost Boží trestá hříšníka po smrti. (Pokračování textu…)

O pekle křesťanů Read More

Inkvizice opět na tapetě!

Pavel III. (1468-1549)

Kde? Samozřejmě v České televizi. V sobotu 25. února odvysílal její 2. program první díl (mají být tři) pořadu o inkvizici. Tentokrát se nejedná o inkvizici obecně, ale přímo o římskou inkvizici, zřízenou r. 1542 papežem Pavlem III. Protože inkviziční tribunály v Evropě byly do té doby značně roztříštěné, rozhodl se tento papež tváří v tvář hrozbě protestantské reformace vytvořit pro celý katolický svět jediný závazný orgán toho druhu, podřízený přímo jemu. Papežům se však v 16. a 17. století toto nepodařilo plně realizovat, některé lokální církve a také panovníci nerespektovali pravomoc římské inkvizice.

Historická realita je taková, že za tuto římskou inkvizici, za její působnost v 16. a 17. století, se nejenom jako katolíci nemáme proč omlouvat, ale naopak můžeme být na ni právem hrdí. Částečně to vyplynulo i z tohoto seriálu, zaměřeného samozřejmě nepřátelsky vůči ní. Jestliže v pořadu zaznělo, že na území Církevního státu a Itálie, kde pravomoc římské inkvizice skutečně platila, bylo od r. 1542 až do r. 1600 od ní odsouzeno k smrti, přesněji vydáno světskému rameni k potrestání, celkem 50 osob, potom s tím srovnejte počty u nás popravených nebo povražděných nevinných obětí komunismu za podstatně kratší dobu – jednalo se o 238 ortelů smrti a tisíce umučených nebo jinak násilně usmrcených. A to je pouhý „čajíček“ proti Sovětskému svazu, nacistickému Německu nebo proti jakobínskému řádění za Velké francouzské revoluce. (Pokračování textu…)

Inkvizice opět na tapetě! Read More

Homosexuální ideologie

Tento text navazuje na moje předchozí články „Nehovořme o sexuální orientaci“[1] a „Hřích sodomie“[2]. V těchto předchozích textech jsem zdůraznil, že samotný nepřirozený sexuální sklon není sám o sobě hříšný a že těžkým hříchem jsou homosexuální skutky neboli sodomie. V tomto článku se chci zabývat popíráním či zpochybňováním této nauky.

Nesprávné názory na homosexualitu mohou mít různou podobu. Jejich základem je popření hříšnosti homosexuálních skutků nebo jejich omlouvání a často také snaha až nátlak, aby jiní takové názory přijímali či tolerovali. Uvedu několik takových: (Pokračování textu…)

Homosexuální ideologie Read More

Rozhlédnutí 2012/02/26

Prof. Václav Wolf

Vítám vás u dalšího rozhlédnutí, tento týden zahajuje 1. neděle v době postní. Čekají nás v němmimo jiné  tzv. suché dny postu a památky sv. Gabriela od Panny Marie Bolestné (28) a sv. Suitberta (1). Příští týden začíná 2. nedělí v době postní.

Připomínám pochod Odvahu k životu, který proběhne 29. února v Brně, a 75. narozeniny, které 1. března slaví Prof. Václav Wolf, český katolický kněz, teolog a bývalý děkan KTF UK.

Znovu vyzývám k modlitbám za šikanované a pronásledované křesťany. Především za ty, kteří čelí reálné hrozbě mučednické smrti, jako například Jusíf Nadarkhání či Asia Bibi, nicméně jak příspěvky dole ukazují, naše modlitby potřebují kupříkladu i severoameričtí křesťané, kteří čelí stále silnějšímu tlaku sodomitů a sexuálního průmyslu. (Pokračování textu…)

Rozhlédnutí 2012/02/26 Read More

Írán odsoudil křesťanského pastora k smrti za „odpadlictví“

Íránské soudy potvrdily rozsudek smrti oběšením za „odpadlictví“ nad protestantským pastorem Jusífem Nadarkháním, otcem dvou dětí. Nadrakhání se narodil v muslimské rodině a v 19 letech se přihlásil ke křesťanské víře. Byl odsouzen k smrti s tím, že má možnost vrátit se k muslimské víře, což ale odmítl. Rozsudek smrti je nyní platný a může být kdykoliv vykonán. Modleme se za něj a ptejme se opět našich politiků, co dělají proti pronásledování a vraždění křesťanů.

Ignác Pospíšil

Írán odsoudil křesťanského pastora k smrti za „odpadlictví“ Read More

Začala doba postní…

Včera započala středou doba postní. Mnozí „moderní kněží“ toto období bagatelizují a sugerují, že stačí občas se něčeho zříci, občas něco obětovat (smutný doklad tohoto přístupu naleznete ZDE). V období postu je ve skutečnosti třeba vždy dodržovat půst v jídle a stranění se zábavám + samozřejmě k tomuto je třeba přidávat dobré skutky či almužnu.

A samozřejmě je nanejvýš žádoucí nějakými speciálními skutky vynahrazovat Bohu situace, kdy postní pravidla nebylo možné dodržet – třeba protože jsme byli na pracovním obědě, kde jsme si nemohli vybrat bezmasé jídlo. Ano, takto má fungovat nabídka Církve, že půst od jídla je možno nahradit dobrým skutkem či modlitbou. Má to být náhrada za půst, který nemohl být dodržen, ne za půst, který se člověku nechce dodržovat. (Pokračování textu…)

Začala doba postní… Read More

O podrobném soudu

Sv. Jan Maria Vianney

„Slož účty ze svého správcovství,
protože dále nemůžeš být správcem.“ (Lk 16,2)

Neochromí nás hrůza, když pomyslíme na tvrdé soudy Boží? Dny našeho života jsou sečteny; neznáme dne ani hodiny, ve které nás Nejvyšší Soudce vyzve před svůj trůn a přikáže složit přesný účet. Víra nám říká, že máme ještě naději, že se ještě můžeme připravit na ten strašný moment, aby nás nezaskočil, jako zaskočil sedláka, kterého zmiňují evangelia. V dnešním kázání vám ukáži, že jednou nastane podrobný soud, na kterém předložíme přesný účet ze všech našich činů. Potom vám ukáži prostředky, které máme užívat, aby pro nás soud nedopadl nepříznivě. (Pokračování textu…)

O podrobném soudu Read More

Církev se nemá plést do politiky!

„Církev se nemá plést do politiky!“ praví liberálové a levice. Těžko se jim divit, že chtějí umlčet svého nepřítele. Říkali to vždycky a z jejich strany to má logiku (i když u liberálů poněkud pochroumanou). Ale dnes, v této smutné době, to říkají i jiní, u nichž se už divit musíme…

„Církev se nemá plést do politiky! Sociální učení církve není politický program, jen zdroj pro inspiraci!“ bouří „katoličtí“ a „křesťanští“ politici. To aby zdůvodnili, proč by na základě jejich života a politiky jejich víru nikdo neuhodl, protože jsou k nerozenání od politiků pohanských… (Pokračování textu…)

Církev se nemá plést do politiky! Read More

Kostel a Madona v Rudolfově

Kostel sv. Víta v Rudolfově

Asi sedm kilometrů severovýchodně od Českých Budějovic směrem na Třeboň leží město Rudolfov. Zvláště od roku 1547 tu nastal takový rozvoj dolování stříbrné rudy, že doly převýšily výtěžkem Jáchymov i Kutnou Horu. Roku 1585 povýšil Rudolf II. osadu zvanou do té doby „Velké Hory“ na královské horní město. Za stavovského povstání bylo jedním z opěrných bodů protestantských vojsk Matyáše z Thurnu, roku 1619 bylo vypáleno císařským vojskem Karla Buquoye a později darováno Českým Budějovicím. Půdorys města je nepravidelný a svědčí o chaotické živelné zástavbě v době rozkvětu hornictví. Farní kostel sv. Víta, v rámci jižních Čech ojedinělá renesanční luteránská stavba ze šestnáctého století, slouží po roce 1620 katolíkům. Bývalý Marradasův zámeček je veřejnosti nepřístupný. Až do roku 1945 byl Rudolfov národnostně smíšenou česko-německou obcí (Rudolfstadt). Roku 1890 tu žilo celkem 1 317 obyvatel, z toho 55,8 % německých, roku 1921 celkem 1 725 obyvatel (z toho 23,2 % německých), 9,8 % příslušníků čsl. církve, roku 2001 2 390 obyvatel, z toho 32,2 % katolíků a 1,4 % čsl. církve husitské. (Pokračování textu…)

Kostel a Madona v Rudolfově Read More

Rozhlédnutí 2012/02/19

Je druhá neděle po devítníku, vítejte u dalšího rozhlédnutí. V nadcházejícím týdnu popeleční středou započne doba postní. Mimo to bych připoměl památku sv. Petra Damiána (23) a sv. Matěje Apoštola (25). Příští týden započne první nedělí postní.

Stalo se

18. února proběhla konzistoř, na níž Benedikt XVI. jmenoval 22 nových kardinálů, mezi nimi i Dominika Duku, 36. arcibiskupa pražského. Duku do Říma doprovodilo asi 1000 poutníků z ČR. Kontrast k události se snažila vytvořit hrstka lidí vedená sociálními demokraty, která ve stejnou dobu přišla před arcibiskupský palác protestovat proti Dukovu „pravicovému vystupování“. (Pokračování textu…)

Rozhlédnutí 2012/02/19 Read More

Lvi přicházejí

Levy prichádzajú. Prečo Európa a Amerika smerujú k novej tyranii – tak se jmenuje nová kniha bývalého slovenského ministra vnitra Vladimíra Palka. Dostala se mi do rukou včera a přečetl jsem ji na jeden zátah. Hodnocení? Dle mého soudu by měla být pro křesťany povinnou četbou, protože představuje unikátní shrnutí řady zásadních informací, které by jim měly být známé, protože jsou klíčové pro křesťanské politiky, voliče i klérus.

S Palkem je možno nesouhlasit. Je možno se s ním přít v detailech i v poměrně závažných stanoviscích. Kupříkladu bych nikdy nepodepsal jeho tvrzení, že slušní lidé nepálí korán. Nicméně obrovské množství užitečných informací v jeho díle je nerozporovatelných, protože je to prostě soubor fakt. Fakt nejen poučných, ale rovněž přehledně a poučně uspořádaných. (Pokračování textu…)

Lvi přicházejí Read More

Válečná horečka a lži maskované jako pravda

Írán

Poté, co jsem si přečetl vcelku fundovaný článek Ignáce Pospíšila o situaci v Sýrii, kde ale v diskusi již čtenáři prokazovali poněkud velké neznalosti moderního ozbrojeného střetu, včetně nekonvenčních strategií a tzv. „asymetrické válečné doktríny“, rozhodl jsem uvést na pravou míru několik mýtů a obecně oblíbených omylů,  které se v diskusi pod článkem objevily…

Omyl č. 1

„Írán je nebezpečná země ovládaná maniaky a fanatiky.“

Samozřejmě že iránský teokratický režim není nic světoborného, prostí Peršané i příslušníci národů a národností žijící v Iránu nejsou nadšeni svým vládním režimem. Což ovšem nevypovídá vůbec nic o tom, zda opravdu touží po změně režimu a zda jsou opravdu plni nadšení a touhy zopakovat si například lybijský či momentálně aktuální syrský scénář tzv. „regime change“, za pomocí bojůvek ozbrojenců, jejichž násilné činy se v tzv. „nezávislých“ západních sdělovacích prostředcích nikdy neobjeví. Neobjeví se tam ani mrtvá těla vojáků, policistů, či příslušníků jiných naboženství, která jsou jejich obětmi při tzv. „nenásilných protestech“. (Pokračování textu…)

Válečná horečka a lži maskované jako pravda Read More

Odvahu k životu potřetí v Brně

„Nemůžeme pokrátit cenu jedné kategorie lidského života – nenarozených, aniž bychom zároveň pokrátili cenu lidského života vůbec…“ – Ronald Reagan

V Brně se 29. února již potřetí uskuteční pro-life pochod Odvahu k životu. Tentokráte jsou pořadatelem akce Mladí křesťanští demokraté, hlavním koordinátorem je Pavel Horáček. Vzhledem k závažnosti daného tématu vybízím k účasti každého, kdo bude moci přijít.

Odvahu k životu potřetí v Brně Read More

O smrti spravedlivého

Sv. Jan Maria Vianney

„Velkou cenu má v Hospodinových očích
oddanost jeho věrných až k smrti.“ (Ž 116,15)

Pro nekajícího hříšníka je smrt strašná, je vražedná, protože ho odvádí od požitků a pozemských rozkoší. Zdrcený fyzickým utrpením vidí spravedlivého Soudce, vidí peklo, které ho už za chvíli pohltí. V té strašné chvíli ho opouští všechno stvořené, opouští ho také sám Bůh. Spravedlivý naopak umírá s radostí a nadějí, protože žil podle zásad evangelia, následoval Ježíše Krista a konal pokání. Pro spravedlivého je smrt koncem všeho zla, koncem smutku, pokušení a nebezpečí, ale je také počátkem štěstí, bránou do života, odpočinutím a věčným štěstím. Všichni lidé, dokonce i ti nejhorší, touží po spokojené a šťastné smrti. Proč ale tak málo užívají prostředky, které k tomuto cíli vedou? Protože jsou zaslepeni. Chci vás tedy vroucně pozvat, abyste změnili svůj život a tak, jak se patří, se připravovali na tu rozhodující chvíli. S tímto záměrem vám ukáži, jaké ovoce získáváme z dobré smrti a vyjmenuji prostředky, které je třeba používat, abychom se dobře připravili na poslední chvíli. (Pokračování textu…)

O smrti spravedlivého Read More

Co zbývá?

Co zbývá z duše středověkého člověk, z duše doby milované Christianitas? Zbývají snad katedrály, důkazy „temnoty“ časů svatých mužů a žen? Nejsou snad už jen prázdnou slupkou a smutným mementem, při němž radši odvracím zrak, abych nemusel vidět balónky letící k žebroví klenby, smutné tváře zapomenutých svatých, k nimž se už nikdo nemodlí, jak hledí na barevné reje kdysi řeholních sester s kadidlem v rukách, kterak vzývají samotného ďábla?

Dlouhá stébla varhan buď mlčí, nebo vydávají kakofonii zvuků hodných pekla.  (Pokračování textu…)

Co zbývá? Read More

Méně dětí stojí míň…

Obama - hrozba pro USA

Barack Obama vysvětlil Američanům, proč tolik stojí o to, aby každá žena v USA měla přístup ke kontrole porodnosti, včetně abortiv, zdarma. Je to prosté: znamená to méně dětí a méně dětí stojí míň peněz. Takže na tom stát ušetří a může věnovat více peněz třeba na prodloužení života…

Je hezké, že panu prezidentovi chybí stud natolik, že nemá zábrany mluvit přímo a demonstrovat tak sobectví a hloupost, které ho naplňují. Ale ono taky co by se dalo čekat od člověka, který označuje neplánované dítě za trest a který coby senátor v illinoiském senátu sveřepě bojoval proti legislativě, která měla znemožnit infanticidu dětí, co náhodou přežijí potrat… (Pokračování textu…)

Méně dětí stojí míň… Read More

Rozhlédnutí 2012/02/12

Vítejte u sedmého letošního rozhlédnutí. Je první neděle po Devítníku, nacházíme se tedy v době předpostní. Ze svátků a památek v tomto týdnu bych vypíchl památky sv. Valentýna (14), sv. Faustina a Jovity (15) a sedmi sv. zakladatelů řádu servitů (17).

Zprávy o postavení křesťanů ve světě jsou stále horší a horší, proto vyzývám čtenáře, aby na své bratry mysleli ve svých modlitbách.

(Pokračování textu…)

Rozhlédnutí 2012/02/12 Read More

Není to o pravdě ani spravedlnosti…

Včera jsme mohli v Hyde parku ČT24 sledovat exhibici jedné nepříliš dobré spisovatelky, která se pokouší udělat si jméno alespoň jako bojovnice proti restitucím církevního majetku, když už její literární kariéra za mnoho nestojí. Byla to přehlídka naprosté ignorance, nechutnosti a hesel jak z 50. let. Paní chartistka nám tak opět dokázala, že pravdu měl kardinál Tomášek, když se zdráhal podpořit Chartu 77, protože měl pocit, že je plná komunistů, které odlišuje od těch vládnoucích jen fakt, že neuspěli ve stranické kariéře. (Pokračování textu…)

Není to o pravdě ani spravedlnosti… Read More

O pamatování na smrt

Sv. Jan Maria Vianney

„Když se blížil k městské bráně, hle, vynášeli mrtvého; byl to jediný syn své matky a ta byla vdova.“ (Lk 7,12)

Nic nás tak skutečně nedovede odpoutat od světa a jeho příjemností a současně zachytit tu strašnou chvíli, která rozhoduje o celé věčnosti, jako pohled na mrtvého doprovázeného na místo věčného odpočinku. O tomto přemýšlí církev, když nám třikrát v roce čte evangelium o mrtvých, které Pán Ježíš vzkřísil. Když nám církev připomíná smrt, chce nás připravit na cestu do věčného domova. Poprvé nám staví před oči dvanáctiletou dívku, jedinou dceru velice bohatých rodičů, o kterou usiluje smrt nedbaje na žal nešťastných rodičů. V druhém případě smrt zachvacuje mladíka v pětadvaceti letech a také nedbá na to, že je jedinou potěchou a oporou ovdovělé matky. Konečně ve třetím případě mluví evangelium o smrti Lazara, který svým sestrám Martě a Marii Magdaleně zastupoval otce. Zdálo by se, že kosa smrti musí ušetřit alespoň mladého Lazara. Ale ne, protože ve čtyřiceti letech ho pokládá do hrobu a přenechává červům. Ježíš Kristus tedy musel udělat tři zázraky, aby těmto zemřelým vrátil život. Otevřme tedy oči, bratři, pohleďme na pomíjivost života, už zavčas se odpoutávejme od světa, dříve, než to za nás zcela udělá neúplatná smrt. Král David o tom často přemýšlel a zavčas se připravoval na tuto konečnou cestu. Abyste i vy postupovali stejně, ukáži vám, jak nutně musíme pamatovat na smrt, odpoutávat se od světa a sjednocovat se s Bohem. (Pokračování textu…)

O pamatování na smrt Read More