Bergoglio zbavil úřadu biskupa Stricklanda
Bergoglio osobním rozhodnutím odvolal z úřadu JE Josepha E. Stricklanda, biskupa texaského Tyleru, jednu z nejvýraznějších osobností dnes již zřejmě velmi menšinové skupiny katolických biskupů, co ještě věří v Boha a mají a veřejně hájí katolickou víru.
Důvody, jak již je jeho zvykem, raději nezveřejnil. Není divu, „věří v Boha a je katolík“ by se na papežském odvolacím dekretu vyjímalo přece jen dosti blbě. Přitom právě to je to, co Satanův pohůnek a jeho přicmrndávači nemohou snést. Proto byl biskup Strickland odvolán..
Dříve se říkalo Roma locuta, causa finita. Za Bergoglia se to modernizovalo do podoby Roma locuta, causa creata.
Ignác Pospíšil
K tématu:
Pápež František osobne odvolal texaského biskupa Josepha Stricklanda
Pope Francis personally removes America’s Bishop Joseph Strickland
Bishop Strickland’s removal is ‘a blatant injustice’ says Bishop Schneider
Pope Francis relieves Strickland of his duties as bishop of Tyler
Bishop Strickland reacts to removal by Pope Francis: ‘I feel very much at peace’
Ano, už jsem to také četl. Biskup Strickland je pro mne vzorem autentického katolického biskupa: odmítal podávat sv. přijímání propotratovým politikům, kritizoval neortodoxní výroky Bergogliovy, odmítal současnou římskou synodu, bránil tradiční rodinu, a odmítl Berg. restrikce tradiční mše sv., sám také tuto liturgii několikrát sloužil. Vizitace v jeho diecézi, kterou nuncius Pierre organizoval, neshledala žádné pochybení.
Přesto mons. Strickland musel pryč, zatímco antverpský biskup Bony nebo němečtí biskupové, kteří žehnají homopárům a smilníkům žijícím na hromádce, se se sazení bát nemusí. Inu, máme před sebou „novocírkev“, která už není katolická, causa bisk. Stricklanda toto opět markantně potvrzuje.
Pane doktore, nepište, prosím, „tradiční rodinu“, nic takového není. Jde asi o nedopatření, nevěřím, že byste tento manipulativní slovník nepřítele užíval schválně. Nejlépe opravit na „rodinu“ a smazat i mou připomínku.
Ad editor: Poopravím Vás. Termín „tradiční rodina“ užívat musím, neboť manipulativní je právě jeho neužívání. Jsou to naopak naši nepřátelé, kdo užívá termín „rodina“ bez přívlastků – a zahrnují pod to také „manželství“ osob stejného pohlaví a transgendery s adoptovanými dětmi, dokonce i – na Západě je to už běžné – že pod pojem „rodina“ se zahrnují i polyamorní soužití osob. Když naopak uvedu k pojmu „rodina“ přívlastek „tradiční“, tak je zřejmé, že se jedná o soužití jednoho muže, jedné ženy a dětí.
Za rodinu se dnes označuje i nesezdané soužití muže a ženy, ale to tradiční rodina rozhodně není. Proto snad tedy „…je zřejmé, že se jedná o SEZDANÉ soužití jednoho muže, jedné ženy a dětí.“
Redukce rodiny na soužití jednoho muže, jedné ženy a dětí je dílo komunistů. Proto také vyvstala potřeba zřízení panelákových bytů, jeslí, domovů důchodců..
Inu, přes to, že Vaší práce si vážím, mám za to, že zde se velmi mýlíte. Přistoupení na slovník soupeře je první krok k prohře. Budu velmi rád, pokud se to pokusíte pochopit.
k „přistoupení“ na slovník: souhlasím, že je to první vadný krok – viz „přerušené těhotenství“
Také mne ta zpráva zasáhla. Nepochybuji o tom, že Mons. Strickland je biskupem na správné cestě. Avšak k tomu, co jste napsal musí být také řečeno, že tento biskup sloužil především podle liturgických knih schválených Pavlem VI. Na oficiálních stránkách diecéze tak můžete najít ve fotogalerii krásné ukázky koncelebrace, mimořádných udělovatelů svatého přijímání a jiné podobné věci. Je takovou konzervativní směsí, částečně katolickou (v kázáních a osobních skutcích) a částečně modernistickou (v liturgii). Je potřeba věci nahlédnout ve větší šíři a podrobněji.
Pokud jsem měl včera možnost si přečíst jeho úplně první vyjádření, pak řekl: „Kdybych se měl znovu rozhodnout, zda ve své diecézi budu aplikovat Traditiones Custodes, rozhodl bych se stejně jako poprvé. Nenechám přece část svého stáda vyhladovět.“ Tím vlastně vyjádřil důvod svého odvolání. Nepochybně svým rozhodnutím mnoha duším pomohl nasměrovat se správným směrem. Níže je odkaz na oficiální fotogalerii diecéze:
https://www.flickr.com/photos/dioceseoftyler/page31
Mě by zajímalo, jak nový biskup tylerský naloží s aktivitami ad 93 a 94 v odkazované fotogalerii. Zavede důsledně Traditionis custodes? Nebo bude pokračovat v indultu?
Nebo je to prostě člověk na cestě a možná mu toto Berg rozhodnuti pomůže k poslednímu kroku.
Já sám také pevně doufám, že pokus Jorge Bergoglia zcela zničit naši Církev vyvolá mohutnou obrannou reakci. Že tato permanentní destrukce (pro modernisty zcela paradoxně) povede k obrácením lidí, kteří jsou na cestě k Bohu – k hledání skutečné Kristovy pravdy.
V hledáčku antikristovské kliky, ovládající Vatikán, se teď ocitl další dobrý, Kristu věrný biskup: Dominique Rey z jihofrancouzské diecéze Fréjus-Toulon. Pro papeže, posedlému nenávistí ke všemu autenticky katolickému, jsou i zde problémem: sloužení tradiční mše, veliké množství povolání, mnoho kongregací s tradičním charizmatem. Pro diecézi už je přichystán Bergogliův biskup-koadjutor.
Jak dlouho si ještě máme nechat tohle líbit?
A co s tím – samozřejmě kromě modlitby – asi tak můžeme dělat? Nebo jak by se ono „nenechat si to líbit“ mělo v praxi projevovat? Tohle celé je jedno velké Boží dopuštění, ale Církev je Boží, ne Františkova, a víme z Písma i od Panny Marie ve Fatimě, jak to nakonec dopadne.
Dovedu si, paní Lucie, představit i to, co ukázali oni redaktoři ze slovenského portálu Christianitas: dát zcela otevřeně najevo své mínění i třeba pokojnou demonstací. Vím, že si možná tohle nedovedete představit – ale pokud by se před sídly biskupských konferencí jednotlivých zemí, pokud by se na náměstí Svatého Petra v Římě začaly scházet desetitisíce katolíků, byl by to jasný impuls pro ty z biskupů, kteří váhají, zda mají už konečně razantně vystoupit proti zlu, které se zmocnilo nadvlády nad Církví.
Situace došla tak daleko, jak jsme si nikdy ani nedokázali představit. Církev je Tělem Kristovým – ale je i lidskou organizací.
Teď už se nestačí jen modlit – Bůh to za nás bez nás a naší přímé pomoci nevyřeší. Je třeba vystoupit veřejně, je čas na pokojnou kontrarevoluci. V sázce už je příliš mnoho: naše spása a spása našich dětí.
Nemusíme si nic namlouvat – v současnosti změna k lepšímu není v lidských silách – a rozhodně pozitivní změnu nepřinesou veřejná vystoupení laiků. Jediné, co jako laici můžeme dělat je napomenout představené (pokud někdo ještě chodí na NOM) a pak se skutečně jen modlit tak, jak se modlili Rakušáci, když byli obsazeni Rudou armádou – a ta nakonec „sama“ odešla v r. 1955, bez demonstrací a „kontrarevoluce“. Pokud by se takto chovali i Maďaři, mohli „v klidu“ dosáhnout toho, co se jim v roce 1956 nepodařilo ani za cenu demonstrací a krveprolití.
Možná by nám některý historik mohl objasnit, proč kardinál Mindszenty vyzval k odporu proti komunistům a mluvil o boji za svobodu, ale o modlitbě není v jeho hlavním proslovu z 1/11/1956 ani slovo a už vůbc ne o pokání nebo půstu – opět na rozdíl od rakouských biskupů.
jediné co bych doporučil není revoluce, ale stačí neházet do zvonečku modernistům a indultu, protože tam to stejně zase pojmou modernisti
jak to dopadne paní Cekotová? poučte ty méně chápavé
Já nevím, jak to dopadne. Ptala jsem se upřímně. Rozhodně se necítím povolaná někoho o něčem poučovat, natožpak rozhodovat, kdo je „méně chápavý“. Z pánů, kteří mi výše odpovídali, mi odpověď M.R. je bližší. Pokud jde o „demonstrace“, asi by bylo třeba si definovat, co si pod tímto pojmem představujeme. Veřejná modlitba růžence by patrně byla „demonstrací“, proti níž by se nedalo nic namítat. Pařížští tradiční katolíci se takto modlí před arcibiskupstvím od léta 2021 (tj. cca od Traditionis custodes), denně od pondělí do čtvrtka ve 13 h. https://www.riposte-catholique.fr/archives/172923 V této souvislosti je ovšem třeba říct, že na rozdíl od Rakouska – rovněž vzpomínaného panem M.R. výše – se modlitby růžence na veřejných místech v rámci iniciativy Země se modlí v ČR účastní spíše hrstky lidí, takže na desetitisícové zástupy bych to úplně neviděla. Ostatně ani v té Paříži – a že Francouzi jsou náklonností k demonstracím všeho druhu proslulí – se neúčastní zrovna davy.
Bodejť by se účastnili, když není žádný styčný důstojník. Zeptejte se v Kostelanech,třeba se projeví.
https://www.krasaliturgie.cz/clanky/komentare/knez-a-nova-mse.html
Ad Josef, 4.12. 19:57. Tradiční katolíci z Kostelan se modlí růženec v neděli v 8:45 na Mariánském náměstí v Uherském Hradišti už přes dva roky. Preferovaný čas pro modlitbu růžence v rámci iniciativy Země se modlí je středa večer, ale vzhledem k tomu, že do Kostelan na mši sv. se sjíždíme mnohdy dosti zdaleka, není reálné, že bychom se sešli ještě i uprostřed týdne. Nicméně místo a čas visí na příslušných webových stránkách Země se modlí. Kostelany si tedy prosím neberte do úst. Tomu s tím styčným důstojníkem nerozumím. K čemu? Místa a časy jsou zveřejněny, kdo chce, může se přidat. Nebo začít novou skupinu – stačí nahlásit na ty stránky.
Ad paní Lucie Cekotová
Děkuji za odpověď, paní Lucie. Nepsal jsem o žádné „světové revoluci“, o žádné formě násilného odporu. Vyjadřoval jsem se k situaci v katolické Církvi a k formě odporu proti modernistické uzurpaci vedoucích míst v naší Církvi, proti počínajícímu masivnímu pronásledování Kristu věrných kněží, biskupů a řeholníků ze strany papeže a jeho kliky.
Ano, jde o význam slova „demonstrace“. Znamená veřejné ukázání, předvedení vlastního názoru. Důležitou demonstrací bylo nedávné shromáždění věřících před budovou, ve které rokovali biskupové USA – kromě znějících modliteb jste zde mohli číst na transparentech vyjádření věrnosti modlících se lidí Kristu věrnému biskupovi Stricklandovi, odstraněnému mimo jiné i za podporu tradiční mše.
Aniž jsem to tušil, krátce po uveřejnění mého příspěvku proběhla demonstrace před sídlem biskupské konference na Slovensku – i zde se lidé modlili a zároveň veřejně vyjadřovali svůj názor na to, že konference biskupů Slovenska odmítla návrh na zasvěcení země Kristu Králi.
Svět má právo dozvědět se, že stále existuje autentická katolická Církev – má právo se to dozvědět i odjinud, než z mainstreamových médií nebo z hloupých kritik současného papeže.
Je čas na silnou ustavičnou modlitbu – a je také čas veřejně vystoupit. Tohle katoličtí laici nemohou nechávat jen na biskupech – také proto, že těch věrných nezbylo mnoho a že právě oni, ti zbývající, potřebují i toto ujištění: je tady obrovské množství věřících, kteří budou hájit svou matku – Církev.
Tohle je čas Církve bojující.
Modlete se, ale sama zjistíte, že modlitbou utrpení lidí neodstraníte. Někteří lidé zakusili zlo tak, že nejsou schopní (katolické) víry v Boha, ačkoliv by chtěli. Nevystupuji proti tradičnímu katolickému náboženství, pouze poukazuji na realitu tohoto světa. Namísto modliteb a mší svatých je spíše potřeba pracovat na skutcích lásky k lidem, kteří to potřebují.
Vy byste chtěl zde na Zemi odstranit utrpení? To byste si měl vyříkat s naším pra-pradědečkem (tím mým i tím Vaším) – utrpení zde na Zemi je následech prvotního hříchu. Možná byste se měl podívat na Desatero, na prvním místě NEJSOU skutky lásky vůči bližním – to je na prvním místě humanistů a „filantropů“.
Nemáte pravdu. Jednak se tato diskuse netýká utrpení lidí obecně, ale výhradně situace v Církvi, a v tomto vláknu jde zejména o to, co s touto situací mohou dělat katoličtí laici, takže jste poněkud off topic. Za druhé žádný katolík, tím méně katolík tradiční, nepochybně nebude popírat důležitost skutků lásky, ty však nelze konat „namísto“ modliteb a mší svatých, ale navíc k nim. Za třetí je pravdou víry, že Bůh nikoho nezkouší nad jeho možnosti, takže tvrzení, že někdo „není schopen“ katolické víry, ačkoli by chtěl, protože „zakusil zlo“, je podle mě neopodstatněné. Za čtvrté utrpení lidí v tomto světě lze zmírnit, nikoli však zcela odstranit. Tento svět je slzavé údolí, bojiště, na němž každý z nás zápasí o svou spásu, a bez těžkostí a bolesti se neobejde žádný opravdový boj. Dobře bude až v nebi; na zemi ráj nenastane.
ano v Nebi, pokud jdeme správnou cestou a nesnažíme se švejkovat
Všichni ti, co od Bergogliáše dostávají za uši mají možná poslední týdny k tomu, aby definitivně přestali poskakovat na obě strany. Miláček světové revoluce s jednou plící se totiž prý zotavuje z kašlíku, ale lékaři mu zakázali potlach v Dubaji. Asi by tam rekonvalescent nastydnul. Pošle tam za sebe Parolina. Mohl by vyrazit na plachetnici jako svého času Gréta. Dycky planeta.