Monthly Archives: Prosinec 2022

Radostné Vánoce!

Narodil se Ježíš Kristus! Haleluja!

Duše a hvězdy přejí svým čtenářům Radostné a Požehnané Vánoce!

Klanění pastýřů (G. van Honthorst)

Vatikán laicizoval pro-life kněze

Pravděpodobně na papežský příkaz byl z kněžského stavu propuštěn americký kněz P. Frank Pavone, národní ředitel organizace Kněží pro život a předseda Národní náboženské rady pro život. Papežský nuncius ve Spojených státech Msgr. Christopher Pierre rozeslal všem americkým dopis datovaný 13. prosince, v němž se uvádí, že P. Pavone byl laicizován za „rouhavou komunikaci na sociálních sítích“ a „trvalou neposlušnost vůči legitimním pokynům diecézního biskupa“. V samostatném sdělení nuncius píše, že prefekt Dikasteria pro klérus uvedl, že proti rozhodnutí „není odvolání“. „Otci Pavonemu byla dána dostatečná možnost hájit se v kanonickém procesu a rovněž měl mnoho příležitostí podřídit se autoritě svého diecézního biskupa,“ říká se v prohlášení. „Bylo rozhodnuto, že P. Pavone nemá pro své činy žádné rozumné ospravedlnění.“ Poněkud zvláštní je, že Dikasterium pro klérus vydalo rozhodnutí o laicizaci 9. listopadu, ale P. Pavone se o něm podle vlastních slov dozvěděl až od tiskové agentury CNA, která po něm chtěla komentář.

P. Pavone byl vysvěcen na kněze v diecézi New York v roce 1988 a již v roce 1993 dostal od newyorského kardinála Johna O’Connora svolení k tomu, aby se na plný úvazek věnoval boji za ochranu nenarozených. Za tímto účelem založil či spoluzaložil několik organizací, mezi nimi Priests for Life (Kněží pro život) a vysoce oceňovanou Rachel’s Vineyard, která se zabývá péčí o osoby trpící následky potratu a postaborčním syndromem. V roce 2005 byl inkardinován do texaské diecéze Amarillo. O tři roky později Benedikt XVI. jmenoval sídelním biskupem v Amarillu Patricka Zurka, s nímž P. Pavone brzy začal mít problémy. Poprvé biskup Zurek otce Pavoneho suspendoval v roce 2011, tehdejší Kongregace pro klérus, k níž se kněz odvolal, však již v roce 2012 rozhodla v jeho prospěch a biskupovi doporučila „velkorysost“. Podruhé pak Vatikán zrušil tresty a omezení, které biskup P. Pavonemu uložil, v roce 2019. V dopise, který P. Pavone po své laicizaci napsal papeži Františkovi, s nímž se několikrát setkal, připomíná Svatému otci, že ho on sám v jeho činnosti několikrát podpořil. Asistentka P. Pavoneho Dr. Theresa Burkeová to má od papeže dokonce písemně. Nicméně časy se zřejmě změnily: jak si všímá přední americký kanonista P. Gerald Murray, rozhodnutí o laicizaci, proti němuž není odvolání, muselo přijít od samotného papeže (jinak by bylo možné odvolat se právě k němu). Portál The Pillar uvádí, že Dikasterium pro klérus Pavoneho laicizovalo s využitím zvláštních pravomocí, které obdrželo v roce 2009 primárně proto, aby se usnadnila laicizace kněží zneužívajících mladistvé. Každé takové rozhodnutí se předkládá k osobnímu schválení papeži a je papežovým právním aktem. Jde o mimosoudní řízení, které neumožňuje proces před tribunálem složeným ze soudců. O laicizaci P. Pavoneho údajně Dikasterium žádal biskup Zurek.

Nejlepší katolické knihy posledních let

Dobrá kniha je ideální vánoční dárek. Pro ty, kteří uvažují tím směrem a stále ještě hledají konkrétnější inspiraci, představuji několik děl vydaných v posledních pěti letech (2017-2022), které si dle (nejen mého) soudu zaslouží vaši pozornost. Pokud mají někteří čtenáři pocit, že tam nějaké dílo chybí, mohou to napsat do diskuse a uvidíme.

V prvé řadě (a zcela mimo oficiální seznam) ovšem musím doporučit knihu Mitra a hůl, kterou je možno si objednat přímo u mně, mám jich ještě pár ve skříni a myslím, že v knihovnách u čtenářů, kteří je dokáží ocenit, jim bude líp. A rovněž mimo seznam připomínám letošní české katolické kalendáře s tradičním kalendáriem. Ty, kteří mají pocit, že mohl být seznam časově rozkročenější, odkazuji na anketu Zlatý brk 2016, kde čtenáři našeho časopisu hlasovali o nejlepší katolické knize z let 2014-2016.

Katoličtí progresisté chtějí škrtnout nauku o dědičném hříchu

Nauka o dědičném hříchu se musí změnit. To požadují katoličtí progresisté. Jeden z nejpopulárnějších a nejvíce ceněných německých liberálních teologů Hermann Häring nepokrytě speluje o její….překonání, což znamená…odmítnutí. Podle tohoto teologa nauka Církve na toto téma vyvolala strach před svobodou a před světem a způsobila nárůst klerikalismu…

Hermann Häring vyslovil tento názor na stránkách magazínu Herderova nakladatelství „Christ in der Gegenwart” (Křesťan v současnosti). Nauka o prvotním hříchu prý vytvořila ztraumatizovaný obraz lidství; součástí toho prý bylo odmítnutí samostatnosti a autonomie člověka, a v důsledku též nenávist k ženám a sexuální fóbie.

Arcibiskup Viganò: Fraška kolem pandemie covidu posloužila jako pokusný balónek Nového světového řádu

Projev arcibiskupa Carla Maria Viganò k organizaci Medical Doctors for Covid Ethics International (Lékaři za covidovou etiku).

Dovolte mi, abych nejprve poděkoval doktoru Stephenu Frostovi za pozvání k vám promluvit. Děkuji i vám všem: vaše odhodlání bojovat s psychopandemickou propagandou je chvályhodné. Jsem si dobře vědom obtíží, jimž jste museli čelit, chtěli-li jste zůstat věrni svým zásadám, a doufám, že škody, které vám způsobili ti, kdo vás diskriminovali, připravovali o práci a výdělek a nálepkovali jako nebezpečné antivaxery, lze odpovídajícím způsobem napravit.

Jsem rád, že k vám mohu promluvit a podělit se s vámi o své myšlenky týkající se současné globální krize. Za počátek této krize můžeme pokládat pandemický nouzový stav, ale víme, že ji známé osobnosti po desetiletí plánovaly za velmi konkrétními cíli. Zastavit se jen u pandemie by ve skutečnosti byla vážná chyba, neboť by nám to neumožňovalo uvažovat o událostech ve všech souvislostech a v celé jejich vzájemné propojenosti. Bránilo by nám to jim porozumět, a především identifikovat zločinné úmysly v jejich pozadí. I vy se svou odborností v medicínské, vědecké, právní či jiné oblasti se mnou jistě budete souhlasit, že kdybyste se omezili na svůj obor, v některých případech mimořádně specializovaný, nebylo by určitá rozhodnutí, která činily vlády, mezinárodní organizace a farmaceutické firmy, možné plně vysvětlit. Například nalezení látky „podobné grafenu“ v krvi lidí naočkovaných experimentálními séry virologovi nedává smysl, ale odborníkovi na nanomateriály a nanotechnologie, který ví, k čemu lze grafen použít, ano. Smysl dává i expertovi na lékařské patenty, který ihned identifikuje obsah vynálezu a dá ho do souvislosti s podobnými patenty. Chápe to i odborník na válečné technologie, který ví o studiích týkajících se zdokonaleného člověka (enhanced man) (jeden dokument britského ministerstva obrany ho nazývá transhumanistickým termínem „rozšířený člověk“, augmented man), a proto v grafenových nanostrukturách dovede rozpoznat technologii, která umožňuje zvýšení válečné výkonnosti vojenského personálu. Expert na telemedicínu pak v těchto nanostrukturách poznává nepostradatelný nástroj, který posílá biomedicínské parametry na kontrolní sever pacienta a určité signály od něj také přijímá.

Opakuji: hodnocení událostí z lékařského hlediska musí brát v úvahu právní souvislosti určitých rozhodnutí, jako je vnucování roušek či ještě hůře masového „očkování“, k nimž docházelo v rozporu se základními právy občanů. Jsem si jist, že v oblasti řízení zdravotnictví vyjdou najevo i manipulace s klasifikačními kódy nemocí a terapií, jejichž cílem bylo způsobit nevystopovatelnost škodlivých účinků opatření proti covidu-19, od používání dýchacích přístrojů na jednotkách intenzivní péče po přísné čekací protokoly, nemluvě o skandálním porušování předpisů ze strany Evropské komise, která – jak víte – nemá na poli zdravotnictví od Evropského parlamentu žádné pravomoci a není veřejnou institucí, ale spíše soukromým podnikatelským konsorciem.