Monthly Archives: Březen 2017
Papež František a Papežská akademie pro život
Judie Brown
Aby zastánci života dokázali – s patřičným stupněm zděšení – porozumět nedávným krokům papeže Františka směřujícím k demontáži Papežské akademie pro život [1], musejí pochopit zásadní důležitost Akademie i toho, čeho dosáhla.
Dovolte mi, abych poněkud vyložila její historii. Papežská akademie pro život vznikla v roce 1994 díky heroickému nadšení dr. Jeroma Lejeuna a jeho dlouholetému přátelství s tehdejším papežem Janem Pavlem II. Pouhý rok poté, 25. března 1995, Jan Pavel II. vydal svou historickou encykliku Evangelium vitae (Evangelium života). Vysvětlil v ní, proč je tak důležité budovat kulturu života: „Jsme vyzýváni, abychom milovali život každého člověka a chránili ho a abychom ustavičně a aktivně pracovali na tom, aby v naší době, která je poznamenána příliš mnoha znameními smrti, byla konečně nastolena nová kultura života, která bude výsledkem úcty k pravdě a lásce“ (EV 77).
O založení Papežské akademie pro život Svatý otec napsal: „Konkrétním úkolem [Papežské akademie pro život] bude zkoumání základních právních a biomedicínských problémů souvisejících s podporou a ochranou života, zejména v jejich přímé souvislosti s křesťanskou morálkou a naukou Magisteria, a poskytování informací a odborné průpravy v tomto ohledu.“ [2]
Africké „ne“ poznámce pod čarou
Kardinál Onaiyekan
V Římě v sobotu skončila čtyřdenní konference africké církve s názvem Africká křesťanská teologie: Vzpomínky a misie pro 21. století. Skončila stejně tiše jako začala, bez většího zájmu. Za účasti mnoha kardinálů, biskupů, kněží, teologů a laiků se sympozium zaměřilo na aktuální problémy církve a společnosti v různých částech Afriky.
Přestože se konference věnovala řadě aspektů specifické situace partikulárních církví v Africe, několik silných vyjádření zaznělo i k nejožehavějšímu tématu posledních měsíců a možná celého pontifikátu argentinského papeže, k přijímání pro znovusezdané rozvedené, které je podle kritiků jen zástěrkou pro rozvolnění pravidel pro všechny lidi žijící v takzvané neregulérní situaci. Paulinus Odozor, organizátor konference a uznávaný specialista na morální teologii, profesor na americké univerzitě Notre Dame, kterého v roce 2009 Benedikt XVI. jmenoval do přípravné komise synodu afrických biskupů, v rozhovoru pro Crux nastínil africký pohled na tuto otázku.
Dialog se Světovým luterským svazem za cenu katolické identity
31. říjen 2016 platí jako předvečer protestantského jubilea počátku reformace. Toho dne cestoval papež František do švédského města Lundu. Tam byl r. 1947 založen Světový luterský svaz. Pod touto organizací zastřešující 145 luteránských denominací se nachází 70 milionů protestantů. V Lundu podepsali papež František za Katolickou církev a Munip Jounan za Světový luterský svaz „Společné prohlášení“.
Dva texty v rozporu
V úvodu stojí,
- že „tím zahajujeme oslavu 500 let reformace“…
- dále „vyjadřujeme lítost před Kristem, že luteráni a katolíci zranili viditelnou jednotu Církve. …“
- dále „mnozí členové našich společenství touží po tom, aby mohli přijímat eucharistii ve společné večeři Páně jako konkrétní vyjádření plné jednoty. …“
- protože „máme povinnost posunout se od konfliktu ke vzájemnému společenství, vznášíme tento požadavek jakožto údy jednoho Kristova těla, jehož jsme se stali součástí po křtu. …“
Podle katolického katechismu se věřící svátostí křtu stávají údy Těla Kristova. Pod pojmy ‚Církev’ a ‚Tělo Kristovo‘ chápe dogmatická koncilová konstituce Lumen gentium pod č. 8 následující: Ježíš Kristus „ustanovil svoji svatou Církev … zde na zemi jako viditelnou a nezrušitelnou instituci. … Toto ustanovené zřízení s hierarchickými orgány a zároveň tajemné Tělo Kristovo, viditelné shromáždění a zároveň duchovní společenství … představují jedinou komplexní skutečnost – jednu, svatou, katolickou a apoštolskou Církev…. Tato Církev se realizuje v Katolické církvi, která je vedena nástupcem Petrovým a biskupy, kteří jsou s ním v jednotě. To ale nevylučuje, že mimo tuto instituci se nacházejí rovněž mnohé elementy posvěcení a pravdy.“ To platí zejména pro odloučené sesterské církve pravoslaví a církevní „společenství“ protestantismu.
V dekretu o ekumenismu je psáno: „…jedině prostřednictvím katolické církve, která je všeobecným nástrojem spásy, je dosažitelná plnost všech prostředků spásy. Věříme totiž, že jedině apoštolskému sboru, jemuž stojí v čele Petr, svěřil Pán všechno bohatství Nového zákona, aby ustavil jedno Kristovo tělo na zemi, k němuž se potřebují plně přivtělit všichni, kdo už patří nějakým způsobem k Božímu lidu.“ (Unitatis redintegratio Nr. 3).
Bude provincie Ontario odebírat děti rodičům, kteří nesouhlasí s genderovou ideologií?
Lesbická premiérka Kathleen Wynne využívá své pozice k vnucování gender ideologie celému Ontariu.
TORONTO, 14. března 2017 (LifeSiteNews) — V kanadském státě Ontario prošel bez odporu druhým čtením návrh zákona, který podle varování právníků dává státu větší moc k odebírání dětí a může být využit k vnucování genderové ideologie rodinám. Osmdesát tři ze sto sedmi ontarijských zákonodárců hlasovalo pro to, aby byl tzv. „Návrh 89“ poslán Stálému výboru pro justiční politiku ovládanému liberály.
Předsedkyně organizace Rodiče jako první vychovatelé (Parents As First Educators – PAFE) Tanya Granic Allenová říká, že „je ostuda, že ani jeden poslanec [ve druhém čtení] nehlasoval proti tzv. zákonu na podporu dětí, mládeže a rodin“. „Čekám, že poslanci odolají politickému tlaku a budou dělat svou práci, to jest zastupovat rodiče obávající se zásahů státu do rodinného života,“ řekla portálu LifeSiteNews.
Msgre. Vincent Foy: Kněz, který odmítl mlčet ke zradám v Církvi
TORONTO, 14. března 2017 (LifeSiteNews) — Kanadští katolíci truchlí nad ztrátou jednoho z nejvášnivějších obhájců života v tamní Církvi. Na monsignora Vincenta Foye, který ve věku 101 let zemřel 13. března stářím, se vzpomíná zejména v souvislosti s jeho desítky let trvajícím bojem za autentickou nauku Církve o plození.
Msgre. Foy, kanonista a kněz torontské arcidiecéze, byl „neoblomným obhájcem posvátnosti lidského života, zejména nenarozených dětí,“ uvedl bazilián P. Alphonse de Valk, bývalý redaktor kanadského prolife portálu The Interim a zakladatel časopisu Catholic Insight. „Jeho největší a nejodvážnější příspěvek k věci obrany života v Kanadě přišel, když se rozhodl, že už nemůže déle mlčet ke zradě velké většiny kanadských biskupů“ v záležitosti nauky Církve o antikoncepci, řekl P. de Valk portálu LifeSiteNews.
Tato zrada měla podobu tzv. Winnipegského prohlášení kanadské biskupské konference z roku 1968, které bylo zveřejněno dva měsíce poté, co papež Pavel VI. v červenci vydal encykliku Humanae vitae, v níž potvrdil katolické učení, že antikoncepce je vnitřně špatná. Podle P. de Valka biskupové v prohlášení „protiřečili a odporovali“ Humanae vitae a „encykliku v Severní Americe i jinde do značné míry prakticky anulovali.“
Zemřel kardinál Vlk
Včera (tj. v sobotu 18. března) zemřel Miloslav kardinál Vlk (1932-2017), emeritní 10. biskup českobudějovický (1990-1991) a 35. arcibiskup pražský a primas český (1991-2010).
Modleme se za jeho duši, při tom všem, co napáchal na české církvi, by to mohl docela potřebovat.
Kardinál Burke byl „de facto“ suspendován, tvrdí člen Maltézského řádu odpovědný za distribuci kondomů
Albrecht Boeselager
Představitel Řádu maltézských rytířů, který byl jádrem sporu o katolickou identitu a suverenitu Řádu, tvrdí, že patron Řádu, kardinál Raymond Burke, byl „de facto“ suspendován.
Německý aristokrat Albrecht von Boeselager byl odvolán z funkce velkokancléře za porušení slibu poslušnosti. Nepodřídil se výzvě představeného, aby rezignoval, když se přišlo na to, že přehlížel distribuci antikoncepčních prostředků v rozvojových zemích. Katolická církev učí, že antikoncepce je vnitřně špatná.
Poté, co Boeslagerovo odvolání vyvolalo povyk, vstoupil do věci osobně papež František a Boeselagera do jeho funkce vrátil. Papež rovněž vyzval k rezignaci nejvyššího představitele Řádu, velmistra Matthewa Festinga, který Boeselagera odvolal. Šlo o neobvyklý krok, neboť Maltézský řád má statut suverénního státu.
Papež pak jmenoval „papežského delegáta“, který má Řád řídit. Podle britského listu The Tablet Boeselager prohlásil na webových stránkách kolínské arcidiecéze, že delegát, jímž je arcibiskup Angelo Becciu, nyní plní úkol kardinála Burkea. Becciu „má papežovu plnou důvěru a je jeho mluvčím“, řekl Boeselager. „To znamená, že kardinál Burke jako patron Řádu byl de facto suspendován.“ Boeselager dále uvedl, že obvinění, že když papež František vyzval Festinga, aby rezignoval, podkopal tím suverenitu Řádu, „je naprosto nepodložené“. „Papež jednal na přání Řádu a dával si velký pozor, aby suverenita Řádu nebyla nijak narušena či poškozena,“ řekl. „Požádal velmistra, aby odstoupil, jeho rezignace se uskutečnila podle regulí Řádu a byla přijata. Jmenování delegáta Svatého otce se výslovně omezuje na duchovní stránku Řádu a s jeho činností jako suverénního subjektu nemá co dělat.“
Tento katastrofální pontifikát
Phil Lawler
Něco prasklo, když papež František v kázání z 24. února využil evangelia z toho dne jako další příležitosti prosazovat vlastní názor na rozvod a nový sňatek. Papež odsoudil pokrytectví a „kazuistickou logiku“ a řekl, že Ježíš přístup zákoníků odmítá.
To je do značné míry pravda. Co však Ježíš ve své výtce farizeům říká o manželství?
Už tedy nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
…a dále…
Kdo se rozvede se svou ženou a ožení se s jinou, dopouští se vůči ní cizoložství. Rozvede-li se žena se svým mužem a vdá se za jiného, dopouští se cizoložství.
Den za dnem papež František v kázáních při ranních mších ve vatikánském Domě sv. Marty kritizuje „učitele zákona“ a „rigidní“ aplikaci katolické mravní nauky. Někdy je jeho interpretace denního čtení z Písma násilná; způsob, jak označuje tradičně smýšlející katolíky, je často urážlivý. V tomto případě však papež čtení z evangelia naprosto postavil na hlavu. Po přečtení zprávy Vatikánského rozhlasu o tomto podivuhodném kázání [1] už nemohu dál předstírat, že papež František nabízí jen novátorskou interpretaci katolické nauky. Nikoli; jde o víc. Zabývá se cílenou snahou změnit to, co Církev učí.
Kardinál Zen: Naivní papež a jeho špatní rádci zrazují čínskou podzemní Církev
Kardinál Zen
21. února 2017 (LifeSiteNews) – Kardinál Joseph Zen říká, že Vatikán zrazuje katolíky, kteří v Číně tajně žijí podle víry. V exkluzivním rozhovoru pro portál LifeSiteNews uvedl, že katolíci, kteří za sebe nemohou mluvit sami, ho naléhavě vyzývají, aby se ozval on. Kněží a biskupové podzemní Církve jsou vězněni za věrnost Svatému stolci a za to, že se odmítají podřídit „vlastenecké církvi“ schválené komunistickým režimem.
Kardinál Zen, emeritní biskup z Hongkongu a nejvýše postavený čínský prelát, prosí Vatikán, aby „neprodával“ čínské katolíky uzavřením dohody s komunistickou vládou. Tato dohoda by čínské vládě umožnila nominovat biskupy, které by pak papež přijal nebo zamítl. V podstatě by to znamenalo, že Vatikán akceptuje kontrolu státu nad Církví v Číně.
Kardinál Zen řekl LifeSiteNews, že čínská vláda chce od Církve „naprostou kapitulaci“, třebaže se zdá, že tato dohoda dává papeži jistou pravomoc.
Katolická církev v Číně působí tajně. Stát provozuje Čínské vlastenecké katolické sdružení, falešnou církev duchovních schválených a sledovaných státem. Biskupové podzemní Církve věrné papeži, nikoli komunistické vládě, jsou vězněni a pronásledováni.
Už je to jisté – Francie bude trestat odpůrce potratů
Laurence Rossignol
16. února francouzské Národní shromáždění přijalo zákon dovolující trestat za obranu života na internetu. Provozovatelé pro-life portálů budou tak ohroženi trestem do 2 let a pokutou do výše 30 tisíc euro.
Ministryně pro práva žen Laurence Rossignolová sice tvrdí, že obránci života mohou vyjadřovat své mínění, když jasně sdělí, „kým jsou, co dělají a co chtějí“, ale administrativní zavření úst odpůrcům potratů se stalo skutečností. Je to další projev cenzury a omezení práva diskuse.
Možnost legálních potratů byla ve Francii uzákoněna r. 1975 jako „menší zlo“. Časem se z ní ale stalo „právo žen“, dokonce jedno z „fundamentálních práv“. Přijetí tak zhoubné filozofie mělo však další účinky: když je to „fundamentální“ právo, potom je třeba ho „bránit“. A protože „neexistuje svoboda pro nepřátele svobody“ – jak říkal za Francouzské revoluce Saint Just – kritici tohoto práva se stávají zločinci. Právě díky těmto úvahám vznikl požadavek zákazu pro-life aktivit na internetu.
