Monthly Archives: Červenec 2015
Kardinál Duka zakázal kontroverzní akce Akademické farnosti spojené s Prague Pride
Kardinál Duka
Jeho Eminence Dominik kardinál Duka, 36. arcibiskup pražský a primas český, zakázal pražské Akademické farnosti, spravované Mons. Tomášem Halíkem, podíl na pořádání dvou vysoce kontroverzních akcí tematicky i časově kolidujících s Prague Pride 2015, které pořadatelé Prague Pride původně uváděli v programu své akce.
Mons. Tomáš Halík k tomu řekl: „Pražský arcibiskup kardinál Duka využil svého práva vydat zákaz obou akcí s odůvodněním, že sice neodmítá dialog v církvi na toto téma, ale považuje časovou souvislost s Prague Pride za nevhodnou… Respektujeme jeho rozhodnutí s tím, že k potřebné akademické diskusi a otevřenému dialogu na toto téma se vrátíme později za příznivějších okolností.“
Ignác z Loyoly – pápežský svätec
Sv. Ignác z Loyoly
O svätom Ignácovi z Loyoly sa toho popísalo už veľa, takže je veľmi ťažké nájsť nejaké neznáme, respektíve menej známe skutočnosti z jeho života. A predsa možno odhaliť aj takéto momenty v biografii veľkého svätca. Hneď s jeho pôvodom súvisia niektoré prekvapivé skutočnosti. Je zaujímavé, že baskickí predkovia budúceho svätca neboli vždy lojálnymi služobníkmi španielskej koruny. Niekoľko desaťročí pred Ignácovým narodením sa Loyolovci pridali na stranu odbojnej baskickej šľachty a povstali proti španielskej korune. V tomto boji však boli Baskovia porazení a loyolovský „zámok bol v roku 1457 zrovnaný so zemou. Kráľ dosadil do Azpeitie corregidora, ale táto kontrola nebola potrebná, pretože hidalgos boli odvtedy verní kráľovi…“
Aj Loyolovci sa po porážke baskickej šľachty stali vernými a lojálnymi služobníkmi španielskej koruny. V tomto ovzduší na narodil budúci svätec. Odboj Baskov proti španielskej korune, ktorý má v súčasnej dobe také tragické vyústenie v činnosti baskickej teroristickej organizácie ETA, teda nie nového dáta, ale má stáročné korene, siahajúce hlboko do stredoveku.
„Ignác z Loyoly, Boží generál“, uzrel svetlo sveta zhruba rok pred legendárnou Kolumbovou plavbou do Ameriky, teda v roku 1491. Narodil sa na zámku Loyola v severnom Španielsku, neďaleko mestečka Azpeitia v baskickej provincii Guipúzcoa. Pochádzal z poprednej baskickej šľachtickej rodiny. Baskického pôvodu bolo aj meno Iñigo López, ktoré dostal pri krste. V niektorých životopisných údajoch zakladateľa jezuitského rádu sa rôzni autori rozchádzajú. Napríklad podľa jedných užíval mladý Bask meno Iñigo López de Regalde, podľa iných Iñigo Yáñez de Oñaz y Loyola Sánchez, ďalší mu prisudzujú meno Iñigo Yáñez de Oñaz y Loyola a takto by sme mohli pokračovať ešte hodnú chvíľu. Seriózny znalec svätcovho života, nemecký jezuitský teológ Hugo Rahner používa meno Iñigo López de Loyola.
Cesta k plnému šťastiu
Dnešná doba je charakterizovaná túžbou mnohých ľudí mať sa dobre. Tomuto cieľu podriaďujú všetky svoje snaženia, činy, vzťahy aj hodnoty. Pozemské šťastie za každú cenu, tu a hneď teraz, je im najvyššou prioritou a pritom nehľadia na to, čo tým spôsobujú ľuďom okolo nich a prírode, a aké následky to prináša pre iných ľudí, pre spoločnosť, pre svet i pre nich samotných. Jednať podľa momentálnych chúťok sa stalo trendom súčasného človeka. Akoby človek odpísal akýkoľvek pohľad do minulosti a budúcnosti a už celkom pohľad na hodnoty trvalé, nadčasové, večné. Takýto povrchný spôsob života je propagovaný i predstaviteľmi spoločnosti, väčšinou, médiami ba i niektorými v Cirkvi. Keď sa zvrátené stáva legálnym podľa toho, že si to v parlamentoch či referendách ľudia odhlasujú, neznamená to, že je to aj normálnym. A tak egoistické ciele dominujú, popierame základné hodnoty, devastujeme nimi medziľudské vzťahy, človeka, rodinu, prírodu, svet… Cieľom a zmyslom života nemôže byť momentálne ľudské šťastie. Človek je stvorený Bohom a postavený do ľudských dejín a do tohto sveta, preto jeho život má byť v súlade s Božím plánom a v spolupráci s inými ľuďmi, na ktorých sme všetci odkázaní. Ježiš prišiel na tento svet, aby naučil ľudstvo životu v plnom šťastí, ktoré nespočíva v napĺňaní jeho momentálnych egoistických túžob a materiálnych potrieb, ale v šťastí večnom, ktoré pramení z lásky prejavovanej službou Bohu i ľuďom. Jedine takto možno prísť k šťastiu osobnému, rodinnému aj spoločnému.
Nie je možné podriaďovať šťastie časné, šťastiu večnému. Tiež nie je možné podriaďovať šťastie iných vlastnému šťastiu. Nemáme právo robiť si z iných otrokov. Nie je možné všetko devastovať len preto, že mne to momentálne vyhovuje. Na tom spočíva tragédia súčasného sveta, že niekoľkí jednotlivci ovládajú obrovské majetky a prírodné zdroje, ktoré majú patriť všetkým a cez ich vlastníctvo manipulujú obrovskými skupinami ľudí. Oni sa cítia byť povolaní rozhodovať o tom, čo je dobré pre iných a takto sa aj správajú. Čoraz viac sú zo života ľudskej rodiny odsúvané základné pravidlá dané Bohom a ľudia nebudujú Božie Kráľovstvo, k čomu boli povolaní tým, že sa narodili. Ale komplikujú život sami sebe, iným ľuďom a vytvárajú neznesiteľné podmienky pre život spoločnosti, že sa dôstojný život v nich pre mnohých stáva nemožným. Problémy, ktoré má súčasný svet, máme všetci možnosť poznať a sú nám cez manipuláciu médií alebo rozličné podvody násilne vnucované, aby sme ich prijali tiež za svoje a takto si komplikovali život. Človek dnes musí byť veľmi silný a mať silnú oporu v Bohu i v čestných, spravodlivých, morálne žijúcich a zodpovedných ľuďoch, aby uprostred zložitého a manipuláciou ovládaného sveta obstál a nepodľahol tlaku klamných informácií a nezapredal svoje večné šťastie za misu šošovice, za trochu chvíľkovej radosti a trvalé otroctvo. Je ťažké zostať slobodným, verným Bohu a nenechať sa vtiahnuť do umelo nadhadzovaných pseudoproblémov manipulatívnych médií a mediálnych manipulátorov a tlčhubov, bezbrehých egoistov, ktorí propagujú pomýlené názory, hovoria o slobode bez zodpovednosti, aby mnohých poplietli a zviedli. Usilujú sa odviesť človeka od jeho vlastného poslania daného mu Bohom a cesty k skutočnému šťastiu. Ak človek denne otvára Božie Slovo a žije sviatostným životom a tam čerpá informácie a silu pre život, určite nezblúdi. Nie je možné podporovať ani tolerovať hriech v žiadnej forme. Ak človek má na zreteli večné dobro a tak smeruje svoj život, koná a podporuje dobro, to mu prináša radosť šťastie i osoh.
Zemřel Josef Vlček
Josef Vlček
S lítostí oznamuji, že dnes zemřel ve věku 95 let pan Josef Vlček (1920-2015), rytíř řádu sv. Silvestra, velký svědek víry, politický vězeň komunistického režimu a dlouholetý šéf Matice cyrilometodějské.
Modleme se za jeho duši.
Ignác Pospíšil
Ofenzíva sodomitů v českém katolickém prostoru naráží zatím jen na minimální odpor
„A ta Prague Pride… Pride, to je pýcha. A pýcha je prvním z hříchů, hříchem Satanovým…“
P. Jordán Vinklárek OP
Na upadající českou část Katolické církve je v posledních dnech věru tristní pohled, vlastně ještě horší než obvykle. Je velmi smutné se na pozadí příprav dalšího ročníku Prague Pride dívat se na to, jak zvrhlý, nezodpovědný a antikatolický pohled mají (minimálně někteří) čeští dominikáni i další duchovní na morálku a povinnosti katolických médií a katolických pastýřů…
Prague Pride jsou každoroční dny neřesti. Adorující a propagující sodomii a další zvrácenosti, demonstrující za zvláštní práva pro sodomity a zničení nejen katolického, ale každého byť i jen na zdravém rozumu a přirozeném zákoně založeného pohledu na manželství a rodinu, prezentující před veřejností (minimálně ústně na akcích zařazených v programu, ale někdy i názorně přímo v ulicích před kolemjdoucími) celou řadu hluboce nemravného a úchylného chování, od voyerství a sado-maso až po pedofilii. Dokonce i velká část homosexuálů s ní nechce mít nic společného a stydí se za to, že něco takového zde vůbec probíhá. O ostatních slušných lidech nemluvě.
Rozhlédnutí 2015/07/26
Bl. Zdenka
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí, tento týden otevírá devátá neděle po Svatém Duchu, při níž zároveň slavíme svátek sv. Anny.
Nejvýznamnější dny, svátky a památky tohoto týdne: sv. Gorazd a druhové (po 27.), sv. Viktor I. (út 28.), sv. Marta z Betánie (st 29.), sv. Ignác z Loyoly a bl. Zdenka Cecília Schelingová (pá 31.) Příští týden otevře desátá neděle po Svatém Duchu, při níž zároveň slavíme svátek sv. Alfonse z Liguori.
Modleme se tento týden především za naše pronásledované bratry a sestry všude ve světě, jakož i za obrácení těch, co se na jejich pronásledování podílejí či proti němu nezasahují, ač by mohli. A modleme se i za kněze nespravedlivě pronásledované modernistickými biskupy za to, že slouží Mši svatou všech věků a hlásají nezprzněnou a neosekanou katolickou víru.
Vpřed, zpátky ni krok!
Německá biskupská konference zveřejnila statistiku o svých věřících za rok 2014. Údaj o výstupech je šokující, protože ve srovnání s rokem 2013 vzrostl počet odpadlíků o celých 20% a činí 217 716.
Je to velmi zajímavé, neboť jeden (progresivista) by řekl, že německá církev, se svými nejliberálnějšími biskupy na světě, kde věřící mohou všechno a nemusí nic (kromě placení církevních daní, jediné oblasti, v níž jsou němečtí biskupové nekompromisní), bude vzkvétat a všichni se do ní budou hnát. A přitom, čím více se liberalizuje, tím rychleji ztrácí věřící.
Jistě není od věci také uvést, že ještě mnohem liberálnější protestantské církve (v Německu běžně žehnající homosexuálním svazkům či schvalující potraty) opustilo v minulém roce dokonce 410 000 věřících, tedy asi stejný počet jako v roce 2013.
Zas jednou tleskám Bělobrádkovi
_(cropped).jpg)
Vicepremiér Pavel Bělobrádek
Stráže i úředníci na Stadionu mi sami řekli, že malé děti umíraly stoprocentně. Také v Raisově škole, neboť matky je s nedostatečné výživy nemohly kojit. (Přemysl Pitter)
Tak zas jednou tleskám vicepremiérovi Pavlu Bělobrádkovi. Nestává se to často a mezi tím mu poměrně často i laju, leč dnes ho budu hájit. Za svou návštěvu Sudetského domu a projev úcty obětem tzv. Odsunu (má čest mi velí používat pravdivější termíny vyhnání či etnická čistka) si zaslouží pochvalu. Kéž bychom měli více politiků schopných se takto jasně postavit na stranu spravedlnosti…
Nikdy jsem se netajil tím, že považuji už i jen samotné poválečné vyhnání Němců za zločin, za naprosto neospravedlnitelnou etnickou čistku a ukázkový příklad ze samé své podstaty vždy nespravedlivé aplikace kolektivní viny. Ovšem i kdybychom otázku oprávněnosti hlavní idee tohoto aktu nechali stranou, dokonce i kdybychom přijali myšlenku, že etnická čistka může být ospravedlnitelná, že kolektivní vina může mít v tomto případě svoji logiku a oprávněnost (za sebe mohu čtenáře ujistit, že si nic takového nemyslím), nic to nezmění na tom, že zacházení s Němci po válce bylo neospravedlnitelné a barbarské, že jejich internace a vyhánění doprovázeli strašné zločiny zcela srovnatelné se zločiny nacistů – a nemluvím jen o zločinech jednotlivců, ale i o nepopsatelných zvěrstvech a donebevolajících nespravedlnostech, které páchaly a na nichž se přímo podílely československé ozbrojené síly, úřady a soudy…
Rozhlédnutí 2015/07/19
Sv. Jakub Větší
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí, tento týden otevřela osmá neděle po Svatém Duchu, při níž zároveň slavíme svátek sv. Vincence z Pauly.
Nejvýznamnější dny, svátky a památky: sv. Jeroným Emiliani (po 20.), sv. Vavřinec z Brindisi (út 21.), sv. Máří Magdaléna (st 22.), sv. Apolinář z Ravenny (čt 23.), sv. Kristýna z Bolseny (pá 24.) a sv. Jakub Větší (so 25.) Příští týden otevře devátá neděle po Svatém Duchu, při níž zároveň slavíme svátek sv. Anny.
Z akcí připomínám pro-life pochod Odvahu k životu v Mělníce a začátek česko-rakouského tábora FSSP (obojí so 25.)
Modleme se tento týden především za naše pronásledované bratry a sestry všude ve světě, jakož i za obrácení těch, co se na jejich pronásledování podílejí či proti němu nezasahují, ač by mohli. A modleme se i za kněze nespravedlivě pronásledované modernistickými biskupy za to, že slouží Mši svatou všech věků a hlásají nezprzněnou a neosekanou katolickou víru.
Navedení k životu zbožnému: XVII. Rozjímání 9.: Musíme se rozhodnout pro nebe.
Sv. František Saleský
Příprava
1. Živě si uvědom, že Bůh ti je přítomen.
2. Pokoř se před ním a pros ho za osvícení.
Úvahy
1. Představ si, že jsi na širé rovině samotinká se svým andělem strážcem, jako byl s archandělem Rafaelem mladý Tobiáš, ubíraje se do Rages. Představ si dále, že tvůj anděl ti ukazuje nahoře otevřené nebe se všemi radostmi jeho, o kterých jsi přemýšlela v předcházejícím rozjímání, potom stranou, kdesi v hlubině, že ti ukazuje otevřené peklo se všemi mukami, které byly vylíčeny v rozjímání o pekle. Ocitujíc se takto ve své obraznosti mezi nebem a peklem, poklekni k nohám svého anděla strážce.
