Monthly Archives: Červenec 2012
Neporazitelná armáda jezuitského štátu
Jízda jezuitských redukcí
Zrod jezuitského štátu
V roku 2009 uplynulo 400 rokov od založenia jezuitského štátu v Paraguaji. Rozličné pramene a zdroje síce uvádzajú rôzny dátum vzniku jezuitského štátu, ale v súčasnej dobe sa znalci v zásade zhodujú na tom, že jezuitský štát vznikol 23. decembra roku 1609. Práve v tento deň totiž založili jezuiti v Paraguaji prvú osadu, takzvanú redukciu, v ktorej usídlili Indiánov kmeňa Guaraní. Tou prvou bola redukcia bola San Ignacio Guazú (staršia). Postupom času vzniklo celkove 33 redukcií, z ktorých posledná bola založená v roku 1760.
No kým vznik a harmonický vývoj nových a nových redukcií vzbudzoval u jezuitov a ich priaznivcov radosť a pocit zadosťučinenia za mnohé strádania s tým spojené, pre neprajníkov boli úspechy pátrov zo Spoločnosti Ježišovej (SJ) zdrojom rastúcej nenávisti. Keďže španielski kolonisti pociťovali čoraz väčší nedostatok domorodej pracovnej sily, boli pre nich redukcie, v ktorých žili Indiáni ako slobodní ľudia, zákonite tŕňom v oku. Preto sa belosi uchýlili k ľsti a na zabezpečenie prílevu domorodej pracovnej sily použili nepriame chodníčky. „Špinavú prácu“ prenechali brazílskym lovcom otrokov, takzvaným mamelukom. Mamelukovia, alebo aj bandeirantes, boli mestici, potomkovia európskych lupičov a trestancov, ktorí sa oženili s indiánskymi ženami. Keďže prichádzali od mesta São Paulo, nazývali ich aj paulistami. Hordy týchto mesticov tiahli krajom, pričom lúpili a pálili všetko, čo im prišlo pod ruku. Koloniálne úrady sa snažili využiť tieto hordy vo svoj prospech a tak pokladali za potrebné „upozorniť mamelukov na indiánske redukcie a odporúčať im ich ako cieľ ich vzdialenejších expedícií. Početné jednotky mamelukov preto vpadli čoskoro do Paraguaja, pochytali všetkých domorodcov, ktorých sa mohli zmocniť, a predávali ich do prístavných miest.“[1]
Don Kichot nebo Jan Křtitel?
JUDr. Jiří Karas
Nejen věci, ale i myšlenky mají svá tajemství. Nikdo nevysvětlí, proč člověka napadají právě tyto a ne jiné. Ani já nevím, proč se mi u příležitosti 70. narozenin mého přítele Dr. Jiřího Karase přímo vnucuje srovnání těchto dvou postav.
Mají vůbec něco společného? Vnějškově prakticky nic. První je literární fikcí slavného Cervantese z úsvitu novověku, druhý historickou osobou proroka a náboženského reformátora Kristových časů. Jaká tady může být mezi oběma souvislost?
Jedna tu je. Oba byli osamělými bojovníky proti zlu. V tom dalším už jakákoliv myslitelná podobnost mizí. Don Kichot válčil mečem proti vyfantazírovanému a iluzornímu nepříteli, zatímco Jan Křtitel se statečně ozýval slovem proti konkrétním špatnostem, páchaným konkrétními lidmi – a nešetřil přitom ani korunované hlavy, což ho stálo život.
Rozhlédnutí 2012/07/29
Bl. Zdenka
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí. Je devátá neděle po Svatém Duchu. V týdnu bych připomněl zejména svátky a památky sv. Ignáce z Loyoly a bl. Zdenky Cecílie Schelingové (31), sv. Alfonse z Liguori (2) a sv. Dominika (4).
Opět vyzývám k modlitbám za naše pronásledované bratry a sestry. Tentokrát bych doporučil vaší pozornosti všechny křesťany, kteří trpí za obhajobu křesťanských hodnot, především těch rodinných.
Ejhle, člověk
Takto jsme všichni vypadali ve dvanáctém týdnu těhotenství.
Chce někdo tvrdit, že toto není člověk?
Plod ve 12. týdnu.
Zabít ho je „legální“ a beztrestné v téměř všech zemích EU.
Včetně České republiky.
Pražské dny neřesti se blíží
Sv. Václav na Václaváku
Pražské sodomitské dny neřesti zvané „Prague Pride“, kterým poskytl osobní záštitu primátor Bohuslav Svoboda (ODS), se blíží. Proběhnout mají v týdnu 13.-19. 8., přičemž jejich vrcholem má být sobotní „průvod hrdosti“ po trase socha sv. Václava na Václavském náměstí – Střelecký ostrov.
Obhájci tradiční rodiny a křesťanských hodnot naplánovali na tentýž den dvě velké akce. Jednak je to shromáždění Obrana hrdosti normálních lidí, které pořádá Akce D.O.S.T. (začátek v 10:00 u sv. Václava), jednak jde o III. Pochod pro rodinu, který pořádají Mladí křesťanští demokraté a kterému poskytl záštitu Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský a primas český (začátek 12:00 na rohu ulic Washingtonova a Politických vězňů). Obě akce podpořilo i Hnutí Pro život ČR. Účast na alespoň jedné z nich vřele doporučuji.
Promluva o zpovědi
Sv. Jan Maria Vianney
Milé děti, jakmile má někdo na duši malou skvrnu, má jednat jako člověk, který má krásnou křišťálovou nádobu, kterou chová s velkou pečlivostí. Jakmile zpozoruje, že na nádobě leží trochu prachu, hned ji houbou očistí. Jak je opět ta nádoba jasná a lesklá. Takto máte dělat i vy, když zpozorujete na své duši malou skvrnu. Ihned s uctivostí vzít svěcenou vodu, udělat nějaký dobrý skutek, s kterým je spojeno odpuštění lehkých hříchů, dát almužnu, pokleknout před Nejsvětější svátostí a s náležitou zbožností prožít mši svatou.
Kdo má na své duši malou skvrnu, ten je, milé děti, podoben člověku, který trpí malou nevolností. Nepotřebuje jít k lékaři, může se uzdravit sám. Když má bolení hlavy, potřebuje si jen lehnout, má-li hlad, potřebuje se najíst. Ale pokud je nebezpečně raněn, pak je nemoc vážná. V tom případě je však lékař nutný a tento člověk se musí řídit jeho pokyny. Právě tak to musí dělat i ten, kdo se dopustil těžkého hříchu. Musí hledat pomoc u lékaře duší, jímž je kněz. Musí užívat lék, který mu předepíše, a tím je zpověď.
Biskup na Vysočině?
Aktuální církevní členění ČR
Skupina osobností z Vysočiny přišla s ideou, že by mělo být v Jihlavě zřízené biskupství pro Vysočinu. Je to nápad již starší a nutno říci, že prapodivný. Koneckonců argumentace autorů návrhu je rovněž poněkud rozháraná. Ten základní argument, totiž že Vysočina je určitý funkční celek a jeden z nejkatoličtějších regionů, pročež by si zasloužila vlastního biskupa, namísto dosavadního rozporcování mezi tři diecéze, sice na první pohled zní logicky, nicméně…
Deprese tradicionalistova
„Musíš být dospělý, praktický, musíš zapomenout na svoje naivní romantické představy. Musíš si udělat nějakou školu, musíš něčím být, zařadit se do společnosti, normálně fungovat. Vidíš ty ztracený roky, kdy ses jen flákal (rozuměj – s občasnými přestávkami zkoušel najít klášter, který by tvoje hřivny rozmnožil a ne donutil k odhození), mohl jsi budovat kariéru“
Ech, darmo mluvit. Jak přesvědčit rodiče, kteří bez víry jdou svými životy, že zkušenosti načerpané v těch „ztracených letech“ jsou pro člověka dražší, než celé roky studií na univerzitách, které nedají nic, co by stálo za zmínku? Asi nelze. Jak přesvědčit své kamarády (skuteční přátelé nejsou), že reálnější je pro mne svatý Bruno, svatý Bernard, svatý Ludvík a obyčejný zemánek z 12. století, než baba za přepážkou, která chce platit jakési pojištění, spolupracovníci v práci řešící triviální prdy? Možná snáze, ale přesto si potajmu budou šeptat něco o cvokovi.
Rozhlédnutí 2012/07/22
Sv. Anna s Pannou Marií a Ježíškem
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí. Je osmá neděle po Svatém Duchu. V týdnu bych připomněl zejména svátky a památky sv. Kristýny z Bolseny (24), sv. Jakuba Většího (25), sv. Anny (26) a sv. Gorazda a jeho druhů (27).
Z akcí upozorňuji na přednášku CENAPU pro rodiče malých dětí na téma „Sexualita a jak o ní s dětmi hovořit“ (26)a pouť ve Vetlé (28).
Opět vyzývám k modlitbám za naše pronásledované bratry a sestry. Tentokrát bych doporučil vaší pozornosti všechny obhájce práva na život nenarozených a rovněž matky, které jsou nuceny k potratu či potrat samy zvažují. Nechť odolají násilí, nátlaku a šikaně ze strany potratářů a institucí a úřadů potratáři ovládaných a vytrvají na straně života!
Diskuse o manželství s pseudokřesťany
Tak jsem si včera zadiskutoval na stránce události Křesťané na Prague Pride, kterou si provozuje skupinka pseudokřesťanů, co se domnívají, že křesťané by měli projevit svou „lásku k homosexuálům“ účastí na Prague Pride, nebo alespoň podporou této akce. Potvrdil jsem si předchozí zkušenosti: krátká smysluplná diskuse se sodomity i jejich „křesťanskými“ podporovateli je prakticky nemožná, protože si prostě nemůžeme porozumět…
První problém je, že pseudokřesťané se sice ohánějí Biblí, ale ve skutečnosti je její obsah naprosto nezajímá. Slouží jim jen na podporu jejich představ o životě, lásce a křesťanství získaných ve světě a za tímto účelem dokáží dělat s biblickými texty neuvěřitelné prostocviky, v jejichž rámci ztrácí i ten nejjasnější výrok svůj význam (včetně např. naprosto jasného a nezpochybnitelného odmítnutí homosexuálního styku sv. Pavlem).
