Monthly Archives: Červen 2012
FSSPX zahajuje novénu za zdárný průběh generální kapituly
Z rozhodnutí generálního představeného biskupa Fellaye se dnes členové Kněžského bratrstva sv. Pia X. začínají modlit novénu za zdárný průběh červencové generální kapituly FSSPX a zvou k tomuto i „svoje věřící“. Kapitula by měla mimo jiné vyhodnotit výsledky jednání FSSPX se Svatým stolcem a zaujmout postoj k návrhu Svatého stolce na „regularizaci Bratrstva“.
Novéna se koná od 30. června do 8. července a skládá se z následujících modliteb:
Genocida křesťanů europoslanci Zahradilovi nevadí
Rabování kostelů povstalci
Situace v Sýrii se přiostřuje a islamističtí povstalci, které vydatně podporuje Západ, systematicky vyhánějí a vraždí křesťany a rabují a likvidují kostely na územích, která ovládají. Západu to zjevně příliš nevadí. A nevadí to příliš ani českým politikům. Jen takový malý příklad.
Na Facebooku se šíří obrázek, který jsem přidal i sem: fotografie rebela s liturgickým vybavením, která ukradl při vyrabování a znesvěcení kostela. Jeden můj známý katolík pod tím vyjádřil naději, že se Asadovi podaří tohle povstání zlikvidovat. V zápětí poté se na scéně objevil europoslanec Zahradil (ODS) a pustil se do něj s připomínkou, že Asada momentálně podporuje Írán.
Poznámka k odvolání ministra Pospíšila
Jiří Pospíšil
Českou republikou otřásá poprask nad odvoláním ministra Pospíšila. Několik lidí se mne ptalo, co na to říkám. Přiznám se, že jsem je dost zklamal, když jsem řekl, že mne to příliš nezajímá, protože na tom zas až tak nesejde. Je to jen zajímavý doklad toho, jak hluboko jsme klesli jako stát, jak hluboko klesla česká pravice. Nicméně pokud už vás to zajímá, je užitečné a správné sledovat toto dění v širších souvislostech…
Není to tak dávno, co byl lapen David Rath (s velkým přispěním paní zástupkyně Bradáčové). Vláda jásala (jak by taky ne, velmi se jí to hodilo) a snažila se z toho udělat důkaz nezávislosti policie a jejího nekompromisního přístupu padni komu padni. Což je samozřejmě nesmysl. Jak ukázal případ Drobil a v současnosti ukazuje případ Parkanová, pokud jde o vládní politiky, je jakákoliv snaha policie a státních zástupců o jejich vyšetřování a stíhání naprosto nežádoucí. Samozřejmě s výjimkou případů, kdy si klíčové osoby vlády přejí někoho zlikvidovat – viz Věci veřejné.
Trwam i v Evropském parlamentu
Počátkem června uspořádali polští europoslanci Miroslaw Piotrowski a Zbigniew Ziobro na půdě Evropského parlamentu veřejné slyšení na téma diskriminačních praktik polských orgánů rozhodujících o přidělování licencí na televizní vysílání. Ano, šlo o stanici TRWAM a o odmítnutí její žádosti o licenci pro pozemní digitální vysílání.
Z českých novinářů si akce povšiml jen David Klimeš z deníku E15 a asi jen proto, že o ní psal britský Guardian, jehož zpráva se vlastně licenčního řízení netýkala, protože tento deník se zjevně rozhodl toliko využít příležitost k připomenutí, jaký je zakladatel mediální skupiny kolem Radia Maryja P. Tadeusz Rydzyk „antisemita“, „homofob“ a „xenofob“, a jak se proto od tohoto kněze a od organizátorů slyšení distancují jiní europoslanci z „reformistického klubu“. Deník E15 zprávu doplnil o výroky předsedy frakce ODS Jana Zahradila: „Pozvání pana Rydzyka do Evropského parlamentu jedním z členů frakce ECR je nešťastné. Poslanci ODS se od akce pana Piotrowského distancují právě proto, že mnohé názory pana Rydzyka považují za nepřijatelné.“
Další promluva o hříchu
Sv. Jan Maria Vianney
Ten, kdo žije v hříchu jedná jako zvíře. Zvíře, které nemá rozum, zná pouze své tělesné žádosti. Člověk, který se stává podobným zvířeti, vzdává se užívání svého rozumu a nechává se vést touhami své mrtvoly, to je těla. Nezná nic lepšího než dobře jíst, dobře pít a požívat všech prázdnot světa, které zanikají jako vítr. Jak moc jsou takoví ubožáci politováníhodní, když se ženou za tímto větrem a lapají po něm. Nic nezískají a dávají za to vše. Dávají v šanc svou věčnost za prachbídný kouř světa.
Jak je smutné, milé děti, když je duše ve stavu hříchu. Může v tomto stavu zemřít a můžeme si být jisti, že nemá nic záslužného před Bohem. Proto je také ďábel tolik spokojen, jestliže duše žije ve stavu hříchu a setrvává v něm. Vidí totiž, že pracuje pro něj a že po smrti bude jeho jistým majetkem. Když je duše ve stavu hříchu, je celá prašivá, totálně shnilá, pohled na ni je nesnesitelně ošklivý. Je nejvýš politováníhodná. Když si uvědomí, že dobrý Bůh se na ni dívá, mělo by to přispět k tomu, aby se nad sebou zamyslela. Jakou má člověk radost ve hříchu? Jen řekněte, jakou? Ach, docela žádnou. Mívá hrozné sny, které posílá ďábel, padá z propasti do propasti. Ach, konejte tedy vše, co je možné, milé děti, abyste opět dosáhly toho, že se budete líbit Bohu. S velkou vroucností přistupte ke svaté zpovědi. Ano, učiňte to a uvědomte si, že pak budete moci spát pokojně jako anděl. Člověk pociťuje nevypověditelnou radost, když se v noci probudí a může se modlit k Bohu. Má na rtech jen díkůvzdání, vznáší se k nebi tak lehce, jako se orel ve vzduchu vznáší k obloze.
III. Pochod pro rodinu
Zvací plakátek
I tento rok Mladí křesťanští demokraté (MKD) uspořádají Pochod pro rodinu. Letos mu propůjčil svoji záštitu sám Mons. Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský a primas český. Cílem akce je poukázat na to, že zájmy tradiční rodiny nejsou dostatečně hájeny a slovo rodina jako hodnotový pojem čím dál více ztrácí na svém významu.
III. Pochod pro rodinu proběhne tentýž den, kdy sodomité pořádají tzv. Prague Pride, tj. 18. srpna 2012. Začne ve 12:00 na rohu ulic Washingtonova a Politických vězňů a přes Ovocný trh a Uhelný trh dojde až ke kostelu sv. Jiljí, kde bude zakončen bohoslužbou.
Rozhlédnutí 2012/06/24
Narození sv. Jana Křtitele
Vítám vás u posledního červnového rozhlédnutí. Tento týden otevírá slavnost Narození sv. Jana Křtitele a mimo jiné si v něm připomínáme sv. Ireneje z Lyonu (28), sv. Petra a Pavla (29) a prvomučedníky římské (30). Příští týden zahájí svátek Nejdrahocennější Krve Páně.
Z plánovaných akcí bych připomněl pro-life akce v Olomouci (26) a Brně (27) a tradiční pouť k Petru a Pavlu do Řeznovic (30).
Na závěr bych jako vždy vyzval k tomu, abychom pamatovali na naše pronásledované bratry a sestry. Vzhledem ke katastrofální situaci v Nigérii, Sýrii a Severní Koreji doporučuji orientovat modlitby tímto směrem.
Věrni Pravdě a Povinnosti
Thomas More
Dnes si připomínáme památku sv. Thomase Mora a sv. Johna Fishera, dvou velkých osobností tudorovské Anglie. Oba muži zemřeli jako mučedníci, když se odmítli sklonit před běsněním Jindřicha VIII., krvelačného odpadlíka na anglickém trůně, kterého odmítli uznat za hlavu anglické církve. Podíváme-li se na tyto dva muže, vidíme dva velké vzory, které jsou dnes mimořádně aktuální.
Ať již je to kardinál Fisher, ve své době jediný věrný katolický biskup v Anglii, či sir Thomas More, neúplatný a ve všem svém jednání důsledně katolický politik, představovali osamocené následováníhodné velikány ve zkaženém prostředí světské i církevní vlády Anglie. Jejich věrnost až za hrob a důsledné plnění požadavků víry velice ostře kontrastuje se zrádci a zbabělci, kterými byli obklopeni. A stejně ostře, či možná ještě ostřeji, kontrastuje i s těmi, kteří vládnou dnes.
Vliv donucení a strachu na odpovědnost za hřích
Hřích náleží do kategorie lidských jednání. Lidské jednání obecně je jednání (čin, úkon), který činí člověk vědomě a dobrovolně, který tedy vychází z rozumu (poznání) a jemu odpovídajícímu užití svobodné vůle. Naproti tomu lidskými jednáními nejsou akty člověka, které jsou na rozumu nezávislé, resp. konané bez užití rozumu, a současně mimovolné nebo lidskou vůlí neovlivnitelné (činnost vegetativního nervového systému, fyziologické procesy v těle, jako trávení či dýchání, reflexní reakce, chování ve stavu bez užití rozumu – u duševně chorých, ve spánku, u velmi malých dětí; při náhlých hnutích mysli a dále právě při donucení). Pravá lidská jednání, tj. ta, která vycházejí ze svobodné vůle odpovídající rozumovému poznání, jsou také přičitatelná, to znamená, že za ně jednající nese odpovědnost.
Hřích (formální) je morálně negativní lidské jednání, které spočívá ve vědomém a dobrovolném přestoupení Božího zákona. K tomu, aby pachatel hříchu byl za něj také odpovědný, musí být přítomna subjektivní stránka objektivně hříšného činu, spočívající v zavinění. Zavinění jako vnitřní vztah jednajícího k hříšnému jednání, resp. jeho následkům, pak zahrnuje dvě složky, které musí být současně přítomny: 1) složka rozumová (tj. schopnost rozpoznávací) a 2) složka volní (tj. schopnost ovládací). Jen tehdy, je-li hříšné jednání vědomé a dobrovolné (tj. zaviněné), a v té míře, v níž takové je, je jednající tímto hříchem vinen a zasluhuje také vině odpovídající trest. Jestliže někdo páchá objektivní morální zlo, ale z jakéhokoliv důvodu bez vlastní viny zcela nevědomě (bez poznání pravé povahy činu či jeho následků) či nedobrovolně (nechtěně), není za toto jednání odpovědný a hovoříme o tzv. hříchu materiálním (tj. nezaviněné morální zlo).
Promluva o hříchu
Sv. Jan Maria Vianney
Hřích je katem dobrého Boha a vrahem duše. Strhuje nás z nebe, aby nás uvrhl do pekla, a přece ho milujeme. Je možné pochopit toto bláznovství? Kdybychom pořádně pochopili strašné následky hříchu, zošklivil by se nám natolik, že už by nebylo možné, abychom se ho někdy dopustili.
Oh, milé děti, jak jsme nevděční. Dobrý Bůh chce, abychom byli šťastní. Zajisté nám k tomu chce napomoci! Jen proto nám dal svůj Zákon. Boží Zákon je dobrým zdrojem radosti. Zbožný král David řekl, že Zákon je jeho jedinou radostí a že je pokladem, který pro něj má větší cenu než i to největší bohatství. Dále řekl, že chodí po dobré cestě, když zachovává Hospodinova přikázání.
Dobrý Bůh nás tedy chce učinit šťastnými, ale my nechceme být opravdu blaženými, nechceme se jimi stát. Odkláníme se od něj a přikláníme se k ďáblu. Prcháme od svého přítele a vyhledáváme svého úhlavního nepřítele! Dopouštíme se hříchu, ponořujeme se do bláta. Jsme-li jednou v tomto bahně, je pak velmi těžké se z něho dostat! Kdyby se jednalo o naše pozemské štěstí, tak bychom učinili všechno možné, abychom se dostali z bídy a z utrpení. Ale že se jedná o spásu naší duše, to nás vede k nepochopitelné lhostejnosti a slepotě a zůstáváme v ní. Říká se, že mnozí chodí ke svaté zpovědi, ale málo se jich obrátí. Milé děti, snadno se to vysvětlí tím, že se jen málokteří zpovídají se slzami upřímné lítosti.
