Monthly Archives: Březen 2019
Setkání katolických dětí 2019
Radnice 2017
Aktualizace z 9. 5, 2019. Kvóty jsou naplněny, dále už lze z nových zájemců jen nezávazně přijímat náhradníky.
Již sedmý ročník Setkání katolických dětí, které pořádá rodina Krutských, se letos (2019) uskuteční v termínu 11. – 20. srpna na Vyšebrodsku.
Přijímáme přihlášky dětí ve věku od 7 do 14 let. Čas chceme rozdělit mezi hry, zábavu, sport, práci, společnou modlitbu a Mši sv. v tradičním katolickém ritu.
Hlavním vedoucím tohoto tábora bude i nadále František Krutský, Ignác Pospíšil zůstává administrátorem, mluvčím a táborovým šerifem. Po téměř celou dobu trvání tábora bude stejně jako loni přítomen P. Jakub Zentner FSSP, který zajistí duchovní službu dětem, vedoucím i návštěvám. Předpokládáme, že i jinak se podaří zhruba uchovat složení týmu vedoucích.
Děti budou ubytovány v týpích. Sociální zařízení budou jednoduchá, táborová a polní. Lesnatá hornatá krajina nabízí bohaté možnosti, jak trávit volný čas. Tábor bude pro chlapce i dívky, nicméně jejich program bude z velké části rozdělen.
Možnost strávit s námi několik společných dnů (či i celý tábor) pro celé rodiny – zůstane zachována, ale podmínky budou ještě více polní – přifařené rodiny si budou muset přivézt vlastní stany či jiné příbytky a možná i připravovat vlastní jídlo (kuchyně bude mít omezenou kapacitu, takže by větší významný počet jedlíků navíc u hlavních jídel nezvládla).
Protikatolický „hon na čarodějnice“ je celosvětový
Kardinál Barbarin
Kardinál Philippe Barbarin, lyonský arcibiskup a francouzský primas, byl začátkem března odsouzen na šest měsíců podmíněně za to, že v letech 2014 a 2015 nenahlásil „špatné zacházení, zanedbávání nebo sexuální zneužívání“ týkající se nezletilého do 15 let, třebaže k údajnému zločinu došlo v roce 1991, dávno předtím, než se stal arcibiskupem.
Trestní soud v Lyonu současně zprostil všech obvinění pět dalších obžalovaných, spolupracovníků nebo bývalých spolupracovníků diecéze. Barbarinovi advokáti oznámili, že se proti rozsudku odvolají, a sám kardinál nadále prohlašuje, že je nevinný.
Nápravný soud v Lyonu (ve Francii soudí závažné trestné činy vyšší soud již v první instanci, podobně jako v ČR) rozhodl: „Třebaže měl vzhledem ke své funkci přístup ke všem informacím i schopnost je analyzovat a účelně nahlásit, vědomě se rozhodl nesdělit je orgánům činným v trestním řízení, aby tak chránil instituci, k níž náleží.“
Kardinál Barbarin po vynesení rozsudku ve velmi krátkém vyjádření pro tisk oznámil své rozhodnutí předat papeži Františkovi svou rezignaci. „Rozhodnutí soudu beru na vědomí. Bez ohledu na svůj osobní osud znovu vyjadřuji soucit obětem a jejich rodinám. Rozhodl jsem se navštívit Svatého otce a předat mu svou rezignaci. Přijme mě v nejbližších dnech. Děkuji vám.“
Rozhlédnutí 2019/03/17
Vítám vás u obnoveného rozhlédnutí, tento týden otevírá druhá neděle postní. Příští týden otevře třetí neděle postní. Z akcí upozorňuji na smírnou pouť za oběti potratů (so 23. 3. v Brně).
Modleme se tento týden především za naše pronásledované bratry a sestry všude ve světě, od Kanady po Austrálii, jakož i za obrácení těch, co se na jejich pronásledování podílejí či proti němu nezasahují, ač by mohli.
Modleme se i za naše duchovní, od prostých kněží přes biskupy a kardinály až po papeže, aby pravou víru nalézali, drželi, vyznávali, hájili a hlásali vždy a všude, vhod i nevhod.
Katolická školka odmítla přijmout dítě homosexuální dvojice
Msgre. Joseph Naumann
KANSAS, 7. března 2019 (LifeSiteNews) — Farní školka svaté Anny v Prairie Village v Kansasu je terčem kritiky za to, že odmítla přijmout dítě, které vychovává dvojice homosexuálů. P. Craig Maxim to vysvětlil v dopise rodičům, učitelskému sboru a zaměstnancům; v reakci na to vznikla petice požadující, aby škola své rozhodnutí přehodnotila. Petice adresovaná arcibiskupovi v Kansas City Josephu Naumannovi získala tisíc podpisů – z nichž polovina údajně patří farníkům – a uvádí se v ní, že „rozhodnutí odepřít Božímu dítěti přístup k tomuto báječnému společenství a vzdělání na základě představy, že svazek jeho rodičů [sic] není v souladu s učením Církve o svátostném manželství, postrádá soucit a milosrdenství Kristova poselství“.
Když kontroverze vypukla, P. Maxim požádal o radu arcidiecézi Kansas City, „neboť jako farní škola podléháme ve věci aplikace nauky Církve vedení arcidiecéze“. V dopise z 27. února P. Maxim napsal: „Arcidiecéze konstatuje, že jelikož stejnopohlavní svazky nejsou v souladu s naukou Církve o svátosti manželství a nelze je do souladu s ní uvést, nemohou rodiče v dětech utvářet chování a postoje, které by byly s učením Církve konzistentní. Vzniká tedy konflikt s tím, co děti prožívají doma. Rovněž se to může stát zdrojem zmatku pro další děti ve škole. Z tohoto důvodu arcidiecéze doporučuje nepřijetí dítěte,“ vysvětlil P. Maxim.
Pokání jako trest a zdroj milostí
„Za pokání se pomodlete třikrát Otčenáš a Zdrávas Maria…,“ to často slyší každý katolík, který se pravidelně zpovídá. Když to vykoná, tak má pocit, že splnil uložené pokání. Jenže opravdu? Nikoliv, zpovědníkem určená modlitba „za pokání“ je ve skutečnosti pouhou předehrou k opravdovému pokání. Jak tomu rozumět?
Pod pojmem „pokání“ nebo také „dostiučinění“ chápe katolík zcela správně změnu smýšlení (řecky metanoia) k lepšímu, tj. zřeknutí se hříchu a začátek nového života. Jenže latinský výraz tohoto pojmu zní „poenitentia“. Slovo „poena“ znamená „trest“. Právě na to se dnes zapomíná, ačkoliv jde o neměnnou nauku Církve: Hříchy jsou nám sice při platné svaté zpovědi všechny odpuštěny, ale nikoli všechny tresty za ně, pouze jejich část (jak veliká, to rozhoduje Bůh). Za každý hřích, i všední lehký, následuje trest ve formě nemocí, neštěstí a dalších životních útrap. Když si ho neodpykáme zde na zemi, budeme tak muset po smrti učinit v očistci. My ale můžeme tresty, které nám ještě zbývají podstoupit za hříchy, zmírnit nebo i úplně odstranit sami kajícím způsobem života.
Co je to „kající způsob života“? To, že se úplně vzdáme svých bezhříšných životních potěšení, jakými jsou sport, kultura, hudba, poznávání cizích zemí, dobré vínečko s přáteli apod.? Nikoliv, kající způsob života nemá – jak potvrzuje známý americký biskup, evangelizátor a kandidát oltáře Fulton Sheen – nic společného se zasmušilostí a odmítáním každé přirozené radosti ze života. Kajícím způsobem života rozumíme vlastní potrestání sebe sama za hříchy odpuštěné ve svaté zpovědi, kdy si my sami stanovíme „trest“ za spáchaná provinění – a k tomu Církev nabízí širokou paletu výběru. Nejobvyklejšími a klasickými jsou:
Exkluzivní rozhovor biskupa Schneidera pro LifeSiteNews
Mons. Athanasius Schneider
LSN: Vaše Excelence, co nám můžete říci o vaší nedávné návštěvě ad limina a setkání s papežem Františkem?
Biskup Schneider: Pro mě to byl velice duchovní zážitek — pouť k hrobům svatých Petra a Pavla, kde jsme sloužili mši svatou. U hrobu svatého Petra jsme zazpívali antifonu Oremus pro pontifice nostro za papeže Františka a potom krédo. Pomodlili jsme se také na úmysly Svatého otce pro získání plnomocných odpustků. Totéž jsme vykonali i v bazilice svatého Pavla za hradbami a v bazilice Panny Marie Větší.
Pokud jde o naše setkání s papežem, je to v této době Kristův náměstek na zemi a choval se k nám velmi bratrsky a vlídně. Byla tam velmi příjemná atmosféra. Naše setkání s ním trvalo dvě hodiny. To, že papež strávil tolik času se skupinou deseti biskupů a ordinářů z Kazachstánu a střední Asie, považuji za velkorysost z jeho strany.
Při setkání nás papež vyzval, abychom svobodně vyslovili své obavy i kritiku. Zdůraznil, že má rád hodně otevřené rozhovory. Někteří biskupové vyjádřili obavy týkající se života Církve v naší době, například v záležitosti svatého přijímání pro rozvedené a civilně „znovusezdané“ katolíky, svatého přijímání pro protestantské partnery ve smíšených manželstvích a problému faktického šíření homosexuality v Církvi. Tyto věci byly předmětem diskuse. Potom jsem já také požádal Svatého otce, aby objasnil prohlášení z Abú Dhabí o tom, že Bůh si „přeje“ rozdílnost náboženství.
Papež byl ve svých reakcích na naše otázky velmi přívětivý a snažil se dát nám na tyto problémy odpověď ze svého pohledu. Odpovídal spíše obecně o principech katolické víry, ale za daných okolností jsme nemohli v konkrétních záležitostech zacházet do podrobností. I tak jsem Svatému otci velmi vděčný za to, že nám dal možnost formulovat některé obavy ve velmi pokojné atmosféře a že jsme s ním mohli hovořit.
Pronásledování za nesouhlas s transgenderovou ideologií
V lednu policie v severoanglickém Humberside informovala jistého přístavního dělníka, že bude vyšetřován za to, že na Tweetu zveřejnil básničku o transgenderových lidech. O několik týdnů později policie v Suffolku kontaktovala čtyřiasedmdesátiletou ženu a policejní důstojník ji vyzval, aby přestala tweetovat komentáře kritizující transgenderovou ideologii a zvážila odstranění některých svých dřívějších příspěvků na sociálních sítích. Začátkem února pak list Daily Mail přinesl zprávu, že již v prosinci policie v Hertfordshiru zatkla osmatřicetiletou matku před očima jejích dětí a zavřela ji v policejní cele za to, že se na Twitteru nepohodla s transgenderovým aktivistou.
Příběh Kate Scottowové je skutečně mrazivý. K ní domů přišli tři policisté, zadrželi ji, dopravili na policejní stanici a vyslýchali za to, že se s transgenderovým aktivistou nepohodla o „deadnaming“ (oslovování transgenderových osob proti jejich vůli rodem, který odpovídá jejich biologickému pohlaví) a o biologickém muži, který se prohlašuje za ženu, mluvila jako o muži. Za tento údajný trestný čin 1. prosince loňského roku Scottowovou zatkli, vyfotografovali, odebrali jí DNA a otisky prstů a sedm hodin ji drželi v cele. K zatčení došlo před její desetiletou autistickou dcerou a dvacetiměsíčním synem, jehož dosud kojí. Vyšetřována je evidentně stále a policie jí nevrátila mobilní telefon ani počítač, který potřebuje ke svému probíhajícímu studiu magisterského programu v oboru forenzní psychologie.
Duchovní smysl tělesného půstu
Půst a jiné druhy odříkání spojujeme mj. s kajícností. Kajícnost souvisí s obrácením, se zřeknutím se hříchu, s napravováním jeho následků. Tím se dostáváme k prvním dvěma bodům.
1. V důsledku hříchu došlo k nabourání harmonie nejen mezi lidstvem a Bohem (lze-li to takto vyjadřovat); nejen mezi lidmi mezi sebou, ale také v člověku samotném. Mluví se pak o nezřízené žádostivosti. Při půstu naopak se člověk snaží o to, aby měl své chutě pod kontrolou, aby tělesná žádost nezmítala duchem, ale aby člověk byl bytostí uspořádanou, kdy to nižší je podřízeno a v dobrém smyslu pod kontrolou toho vyššího a člověk jako takový podřízen Bohu. „Kdo je věrný v maličkosti, bude věrný i ve velké věci.“
2. Druhým bodem je to, kdy půst chápeme jako součást pokání. O pokání se už téměř nemluví a téměř se vytratilo z života dnešních křesťanů. Zmiňuje se pouze jeden jediný projev pokání, a sice ony tři zdrávasy po sv. zpovědi. Ale pokání je pojmem mnohem širším, výzvy k němu patří k hlavním tématům Ježíšova učení a připomínky např. z Lurd opět ukazují jeho důležitost a potřebnost. Jsem hříšný, a i když je mi hřích odpuštěn, dělám různé skutky dobrovolného pokání. A též se zřetelem na hříchy jiných lidí. Projevy mohou být rozmanité: Dobré skutky (např. tzv. skutky tělesného či duchovního milosrdenství) s úmyslem „na pokání“, trpělivé snášení těžkostí, které přicházejí, nebo i dobrovolný sebezápor. A sem patří také půst.
Co je správný půst
Na počátku postní doby nám zaznívají různé biblické i mimobiblické texty o potřebě náležitého vnitřního postoje; varování, aby se člověk nepostil kvůli pochvale lidí atd.
Pán Ježíš ale také říká: „Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, ABY VIDĚLI VAŠE DOBRÉ SKUTKY A VELEBILI VAŠEHO OTCE V NEBESÍCH.“
Unáhlený posluchač může být překvapen. Zvykl si vybírat (řecky: heresin) pouze něco od Izaiáše („či není půst, jaký si přeji, spíše toto …“), pouze šestou kapitolu Matoušova evangelia, jak slyšíme v evangeliu na Popeleční středu, a najednou toto?
Vše se vysvětlí, když si uvědomíme, o co v kterém textu jde. Pak uvidíme, že jsou v souladu. A nejen to. Uvidíme, že se vzájemně doplňují. Zatímco šestá kapitola varuje před konáním dobrých skutků pokrytci, kteří chtějí, aby je lidé chválili, výše uvedený text o svícení před lidmi naopak vybízí k veřejnému konání dobrých skutků, aby lidé velebili Boha. To se nevylučuje, to se dá a má skloubit: Nekonat dobré skutky veřejně kvůli vlastní slávě či uznání od lidí, ale konat je veřejně jako svědectví proto, aby byl oslavován Bůh. A pak je zde ještě jedna věc: celá ta perikopa šesté kapitoly mluví proti praktikám pokrytců. Toto slovo dnes používá kde kdo, mnohdy špatně. Pokrytec byl člověk, který si pokryl tvář maskou, takže lidé při pohledu na něj neviděli jeho skutečnou podobu, ale něco jiného. Přeneseně se jedná o falešné lidi, kteří se navenek ukazují lepšími, než ve skutečnosti jsou. A před tímto Pán Ježíš varuje: před přetvářkou, před nepravdivým ukazováním se lepšími, zbožnějšími, než je skutečnost. Když někdo ale pravdivě ukáže navenek, jak zbožný je uvnitř, a nečiní to pro svou slávu, ale aby lidé velebili Otce v nebesích, je všechno v pořádku a navíc uposlechl výše uvedené Ježíšovy výzvy.
Tradiční liturgie v Nepomuku
Kostel sv. Jakuba v Nepomuku
Seznam míst, kde je v českobudějovické diecézi pravidelně vysluhována tradiční liturgie, se počínaje březnem 2019 rozroste o Nepomuk. V kostele sv. Jakuba Většího bude jedenkrát za měsíc (obvykle v 16:00 o druhé neděli v měsíci) celebrovat Mši svatou podle misálu z roku 1962 P. Jakub Zentner FSSP.
Nejbližší Mše sv.: 10. 3. v 16:00 (první něděle postní); 21. 4. v 16:00 (Hod Boží velikonoční); 12. 5. v 16:00 (třetí neděle po Velikonocích). Aktuální informace o bohoslužbách jsou k dispozici na adrese http://fssp.cz/nepomuk/ …
