Monthly Archives: Duben 2015
Zemřel otec Nicholas Gruner
P. Nicholas Gruner
Včera (tj. 29. dubna 2015) zemřel v důsledku srdečního selhání otec Nicholas Gruner (nar. 4. května 1942), který zasvětil svůj život a práci šíření fatimského poselství a snaze dosáhnout zveřejnění celého třetího fatimského tajemství a zasvěcení Ruska podle požadavků Panny Marie z Fatimy (obojí je dosud nenaplněno).
Pro svou práci, která mu zajistila vysokou popularitu a podporu mezi tradičními katolíky, byl ze strany oficiálních představených stále více perzekvován a nakonec byl v devadesátých letech svým ordinářem prohlášen za suspendovaného, formálně pro neposlušnost, které se dopustil tím, že nesplnil biskupův příkaz ukončit svoji práci a vrátit se do rodné diecéze. Svoji suspenzi nikdy neuznal, nicméně jeho odvolání se k vyšším autoritám byla neúspěšná.
Odpustit je dobré
Proces s někdejším dobrovolníkem jednotek SS, třiadevadesátiletým Oskarem Gröningem, který je obviněn z podílu na provozu vyhlazovacího tábora Osvětim, přinesl jednu neočekávanou scénu, která vyvolala velké emoce a spory mezi účastníky žaloby.
O co šlo? Oskar Gröning na počátku procesu přiznal morální zodpovědnost a požádal za odpuštění, ovšem rozhodnutí o kriminální vině nechal na soudu. Dlužno dodat, že Gröning nebyl žádný kápo a nijak se přímo nepodílel na krutém zacházení s vězni či dokonce jejich vraždění. Jeho úkolem bylo probírat zavazadla vězňům zabavená a hledat v nich peníze a cennosti. V reakci na jeho žádost o odpuštění mu jedna z vedlejších účastnic obžaloby, jedenaosmdesátiletá Eva Korová, která prošla Osvětimí coby pokusný králík doktora Mengeleho, podala ruku a veřejně mu odpustila.
Rozhlédnutí 2015/04/26
Sv. Petr Canisius
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí, je třetí neděle po Velikonocích, a zároveň si dnes připomínáme sv. Anakléta a Marcellina, papeže a mučedníky.
Nejvýznamnější dny, svátky a památky nadcházejícího týdne: sv. Petr Canisius (po 27.), sv. Pavel od Kříže a sv. Gianna Beretta Molla (út 28.), sv. Petr Veronský a sv. Robert z Molesme (st. 29.), sv. Kateřina Sienská (čt 30.), sv. Josefa Dělníka (pá 1.), sv. Atanáš Veliký a sv. Zikmund Burgundský (so 2.)
Příští týden zahájí čtvrtá neděle po Velikonocích.
Modleme se tento týden především za naše bratry a sestry, kteří uvízli pod vládou tzv. Islámského státu, jakož i za ty, co před ním prchají. A modleme se i za to, aby se jim dostalo adekvátního zastání a pomoci.
Navedení k životu zbožnému: XI. Rozjímání 3.: O božích dobrodiních
Sv. František Saleský
Příprava
1. Živě si uvědom, že Bůh jest ti přítomen.
2. Pros ho za osvícení.
Úvahy
1. Uvažuj, které a jaké milosti tělesné ti Bůh prokázal: dal ti tělo samo s jeho silami a schopnostmi, zdraví, nevinné radosti a zábavy, kterých můžeš užívati, dostatek toho, čeho tělo potřebuje, lidi, kteří se o tebe starají, dobré přátele a jiné věci. Ale uvažuj toto vše, patříc přitom na mnoho jiných osob, které jsou hodnější než ty, a nemají ty dobré věci, které byly jmenovány; někteří nemají dobré zdraví, jiní mají tělesné chyby neb jiné nedostatky; zase jiní nemají laskavé přátele, snášejí útržky, zakoušejí nevlídného zacházení; jiné trápí chudoba a nouze. Bůh, jsa k tobě zvláště dobrotivý, nechtěl, abys byla tak nebohá.
Setkání katolických dětí 2015
Setkání 2013 – Mše sv. na Maria Rast
Setkání katolických dětí, které už potřetí pořádají rodina Krutských a Ignác Pospíšil, se letos (2015) nakonec uskuteční v termínu 15. – 22. srpna na Lipensku. Přijímáme přihlášky dětí ve věku od 7 do 14 let. Čas chceme rozdělit mezi hry, zábavu, sport, práci, společnou modlitbu a Mši sv. v tradičním katolickém ritu.
V letošním roce jsme se je rozhodli pojmout poněkud jinak než ta předchozí. Jednak setkání letos proběhne v lesích poblíž Lipenského jezera, jednak jsme se rozhodli nabídnout možnost strávit s námi několik společných dnů (počet záleží pouze na vás) celým rodinám, které by se mohly za určitých podmínek zapojit i do programu setkání, nebo i zvolit vlastní program. Samozřejmě děti, které budou přihlášeny na setkání, se ale budou řídit táborovými pravidly a jeho řádem a budou tam celou dobu pobytu.
Rozhlédnutí 2015/04/20
Sv. Vojtěch
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí, je pondělí, včera jsme oslavili druhou neděli po Velikonocích.
Nejvýznamnější dny, svátky a památky nadcházejícího týdne: sv. Anselm z Canterbury (út 21.), sv. Soter a Caius (st 22.), sv. Vojtěch a sv. Jiří (čt 23.), sv. Fidel ze Sigmaringy (pá 24.) a sv. Marek Evangelista (so 25.)
Příští týden zahájí třetí neděle po Velikonocích, o níž si připomeneme sv. Anakléta a Marcellina, papeže a mučedníky.
Modleme se tento týden především za kněze a kněžská povolání a za naše pronásledované bratry a sestry, jejich pronásledovatele a ty, kteří se proviňují tím, že proti tomuto pronásledování nic nedělají.
Evropa dostala další varování. Hodí je opět do koše?
Evropa dostala v nedávných dnech další varování před přijímáním muslimských uprchlíků. „Mírumilovní“ umírnění muslimové, prchající před zmatky a „radikálními“ muslimy v Africe, si zpestřili nudnou cestu do Itálie tím, že z lodě naházeli do moře a nechali utopit se prchající křesťany (viz ZDE). Italové je pozatýkali s tím, že budou potrestáni. Mám ale za to, že když srovnáme podmínky v Africe a podmínky v italském vězení, těžko budou mít důvod nějak moc litovat…
Není to první případ, kdy muslimští uprchlíci na útěku vraždili jinověrce. Je to velmi drsný a jasný podklad pro úvahy, co za svoloč se dere do Evropy. Ostatně Němcům už to do značné míry došlo. Ukázalo se, že uprchlíky bude třeba v azylových domech separovat podle náboženského klíče, neboť např. u uprchlíků ze Sýrie je běžné, že muslimové, pokud mají v daném zařízení (či později komunitě) početní převahu, naprosto samozřejmě zavádějí režim terorizování a šikany jinověrců (tj. především křesťanů).
Dík čtenářům, kteří se vyjádřili
Děkuji všem, kteří se vyjádřili k nedělnímu článku. Nyní již byl odstraněn, neb jeho účelem nebylo viset zde na věčnou paměť, ale pouze přimět některé lidi k zamyšlení a zeptat se čtenáře na jejich názor na tento časopis. Nehledě k tomu, že diskuse pod ním byla chvílemi mnohem výživnější, než bylo zdrávo.
Ignác Pospíšil
Navedení k životu zbožnému: X. Rozjímání 2.: O cíli, k němuž jsme stvořeni
Sv. František Saleský
Příprava
1. Živě si uvědom, že Bůh ti jest přítomen.
2. Pros ho za osvícení.
Úvahy
1. Bůh tě neposlal na tento svět proto, že by tě byl býval potřeboval, neboť jsi mu byla naprosto neužitečna; nýbrž proto tě sem poslal, aby na tobě osvědčil svou dobrotu, dávaje ti svou milost a chtěje ti jednou dáti svou slávu. Proto ti dal rozum, abys ho poznávala, paměť, abys na něj často vzpomínala, vůli, abys jej milovala, obrazotvornost, aby sis představovala jeho dobrodiní, oči, abys viděla divy jeho skutků, jazyk, abys ho chválila, a tak ti dal také jiné schopnosti, aby ses jimi obracela k němu.
2. Když jsi tedy byla k takovému cíli a účelu stvořena a na svět postavena, musíš se vystříhati a zdržovati všech skutků, které se tomu účelu příčí, vším pak tím, co k němu nevede, máš pohrdati jako zbytečným a marným.
3. Uvažuj, jak nešťastní jsou lidé, kteří nemyslí na tyto věci, nýbrž žijí, jako by byli přesvědčeni, že nejsou stvořeni pro nic jiného, než aby stavěli domy, sázeli stromy, hromadili peníze a bavili se.
Dnes si připomínáme sv. Justina Mučedníka
Sv. Justin Mučedník
Pokusil jsem se studovat všechny dostupné filosofie, což mne nakonec přesvědčilo, že jen jediné učení je pravé. To, které vyznávají křesťané, že Bůh je Stvořitel a Pán veškerého tvorstva, že Ježíš Kristus podle proroctví přišel na svět, aby spasil člověka a naučil ho celé pravdě.
Dnes (14. 4.) si připomínáme církevního otce sv. Justina Mučedníka († 165), řeckého filosofa, teologa a mučedníka zavražděného před 1850 lety.
Nejvýznamnější apologeta 2. století se narodil v Palestině v pohanské rodině a od mládí se zabýval studiem soudobé filosofie. Žádný z pohanských filosofických systémů jej ale plně neuspokojoval, byť nějakou dobu setrvával v rámci platonismu.
Někdy ve 30. letech dospěl jeho život k prudkému obratu setkáním s neznámým starcem, který lehce vyvrátil jeho platónské přesvědčení, seznámil jej s křesťanstvím a daroval mu Bibli. Justin poté přijal křesťanskou víru a stal se křesťanským filosofem a apologetou. Založil v Římě křesťanskou filosofickou školu a stal se vyhledávaným duchovním otcem a reprezentantem křesťanské vzdělanosti.
