Monthly Archives: Duben 2018

Alfie Evans zemřel

Alfie s rodiči

Spojené království, resp. jeho lékaři a soudci, dosáhli svého cíle: Alfie Evans zemřel.

Pamatujme na něj a modleme se za něj, jakož i za jeho rodiče.

Modleme se za Spojené království, které vytvořilo vražedný „zdravotnický systém“, který s odobřením a podporou justice a policie vraždí postižené děti. Ať se odvrátí od cesty nacistického zdravotnictví a programu T4.

Modleme se za všechny, kdo se na této vraždě podíleli, především pak lékaři a soudci, aby litovali tohoto strašného zločinu a hříchu, káli se a snažili se ho odčinit, aby zachránili svoji duši.

Modleme se za liverpoolské katolické biskupy, kteří tuto odpornou vraždu veřejně podpořili, navzdory víře, kterou mají vyznávat a hájit, a navzdory vystoupení na obranu Alfieho ze strany papeže Františka, který v tomto případě zase jednou dělal to, co papež dělat má.

A, dokud to nezabere, modleme se za britské občany, jejichž postiženým dětem hrozí zavraždění, aby si vzali poučení a se svými nemocnými potomky (či rodiči či jinými příbuznými) zavčas Velkou Británii opustili.

Proč Alfie Evans musí zemřít

Na mnoha webových stránkách dnes můžeme v podstatě v přímém přenosu sledovat boj o život Alfieho Evanse, anglického postiženého chlapce, kterého se lékaři nemocnice, která o něj měla pečovat, rozhodli místo toho „v jeho nejlepším zájmu“ zabít. Když se to rodičům z celkem pochopitelných důvodů nelíbilo, přispěchalo na pomoc britské soudnictví, které je minimálně stejně zkažené, jako britské zdravotnictví. Podle něho to lékaři nemocnice Alder Hey (nemůžeme ani říci jen obecně britští lékaři, protože bychom našli spoustu těch, co nesouhlasí) vědí nejlépe a jedině správně.

Rodiče se v zoufalé snaze synka zachránit obrátili až do zahraničí a několik nemocnic, včetně italské špičkové pediatrické kliniky Bambino Gesu, dalo najevo, že je ochotno Alfieho přijmout do své péče a pokusit se mu pomoci, je-li to možné (zda to je či není možné, dnes nikdo jistě neví, protože v Alder Hey se dodnes u Alfieho nezmohli ani na diagnózu jeho potíží). V případě Bambino Gesu je dokonce zajištěno i financování léčby bez britské účasti, takže by převoz a další léčení Alfieho nestálo Anglii ani libru. Navzdory tomu, navzdory vůli rodičů a dokonce i navzdory pozoruhodné neochotě Alfieho umřít (zjevně zvládl přežít bez podpory přístrojů o mnoho delší dobu, než lékaři z Alder Hey považovali za možné, a to nejen ve vyjádřeních pro tisk, ale i v odborných dobrozdáních pro soudy), se postoj britského soudnictví a zdravotnictví nemění. Alfie prostě musí bez pomoci zemřít, udušením, dehydratací či vyhladověním, to je jedno, hlavně aby umřel.

Gaudete et exsultate: zbožná demagogie na postupu

Zveřejněno s laskavým souhlasem The Remnant

Apoštolská exhortace Gaudete et exsultate je přesně taková, jaká se od tohoto chmurně předvídatelného pontifikátu dala očekávat. Cituji Carla Olsena z Catholic World Report: „mnoho pěkných vlastností a zásadních pasáží… často zastíněných či dokonce zmařených zavádějícími formulacemi, pochybnými argumenty a laciným osočováním.“

Bergogliovy výroky obecně bývají prostředkem vyjadřování zavádějících formulací, pochybných argumentů a laciného osočování, ve všech případech neomylně zaměřeného proti ortodoxii a ortopraxi. Zbožné výrazy jsou zaobalené do hrubé církevní demagogie, sametové to rukavičky pro zaťatou pěst militantní pokory, tak typické pro neomalené fráze levicových latinskoamerických kleriků.

Volání dokumentu po živém vztahu k Bohu poháněném láskou je v rozporu se skutečností, že se opakovaně uchyluje k nelaskavým karikaturám i přímým pomluvám těch věřících, které Bergoglio vnímá jako překážky svých maniakálních plánů. Zde je několik příkladů invektiv vetkaných do zbožných pasáží dokumentu:

Kanada a Velká Británie svorně proti životu

Velká Británie/ Kanada – Ve Velké Británii přitvrzuje boj proti životu. Poté co byly v londýnské čtvrti Ealing zavedeny 100metrové „bezpečné zóny“ před potratovými klinikami, v nichž obránci života nebudou smět „šikanovat“ ty, kdo by chtěli využít „služeb“ těchto klinik, přichází vláda premiérky Mayové s myšlenkou zavést „politiku dvou dětí“. Spočívá v sociální podpoře rodin, které mají nanejvýše dvě děti. Ty ostatní mají smůlu.

Jde ve své podstatě o „humánnější“ obdobu čínské „politiky jednoho dítěte“. Lidumilní Britové nemíní páry, které si pořídí více dětí, než je úřady stanovená norma, postihovat represemi, „jen“ je odteď hodlají finančně i jinak znevýhodňovat. Mayová a její suita totiž hodlají poskytovat sociální podporu pouze těm rodinám, které přivedou na svět maximálně dvě děti. Ty ostatní se budou podle všeho muset rozhodnout – buď své počaté dítě potratí, tj. zabijí, anebo se dobrovolně (nepatří-li k solidně zajištěným vyšším vrstvám) oddají riziku života v sociální tísni. Nebudou se jich totiž týkat speciální vládní dotace, speciální daňové úlevy či zvláštní výhody při poskytování úvěru. Dovolily si dát život více dětem, než jim to paní Mayová dovolila.

Kardinál Burke: Napomínat papeže je výraz poslušnosti vůči Kristu

Kardinál Burke

Někteří lidé obviňují z neposlušnosti ty, kdo vyjadřují pochybnosti, otázky a kritiku činnosti papeže, ale „náprava zmatku či omylu není aktem neposlušnosti, nýbrž spíše výrazem poslušnosti vůči Kristu, a tedy i vůči Jeho pozemskému náměstkovi,“ říká kardinál Raymond Leo Burke v tomto rozhovoru pro list La Nuova Bussola Quotidiana těsně před významným sympóziem na téma „Kam kráčí Církev“, které se konalo 7. dubna v Římě a na němž byl Burke jedním z řečníků.

Konference si připomněla kardinála Carla Caffarru, který zemřel vloni v září, jednoho ze signatářů dubií, pěti otázek adresovaných papeži Františkovi, jež usilovaly o jasné vyjádření kontinuity s předcházejícím magisteriem, vzhledem ke zmatku vzniklému v důsledku různých a občas si přímo protiřečících interpretací posynodální apoštolské exhortace Amoris laetitia. Na dubia, která podepsal i kardinál Burke, nikdy nikdo neodpověděl. Papež František rovněž nereagoval na opakované žádosti kardinálů, kteří je podepsali, o audienci.

Vaše Eminence, jste jedním z hlavních řečníků na konferenci, která se koná dne 7. dubna a s odkazem na kardinála Caffarru se bude ptát po směřování Církve. Název naznačuje obavy nad tím, kam se Církev ubírá. Jaké jsou důvody těchto obav?

V Církvi se stále více šíří zmatek a rozdělení v nejzásadnějších a nejdůležitějších otázkách – manželství a rodina, svátosti a správná dispozice k jejich přijímání, vnitřně špatné skutky, věčný život a poslední věci. Papež nejenže odmítá je vyjasnit potvrzením trvalé nauky a zdravé disciplíny Církve, což je odpovědnost vlastní jeho úřadu nástupce svatého Petra, ale zmatek ještě zvětšuje.

V USA souzeni další ochránci nenarozených

Otec Stephen Imbarrato, Julia Haagová a Joan McKeeová ze skupiny Red Rose Rescue („Záchrana rudými růžemi“) jsou souzeni společně za pokus o záchranu nenarozených dětí z prosince 2017. Vstoupili do prostor potratového zařízení ve Washingtonu a ženám uvnitř rozdávali růže a prolife informace.

Hnutí Rescue („Záchrana“) začalo působit hned v prvních dnech existence hnutí pro život. Bylo normální, že prolife aktivisté vstupovali do potratových zařízení, poskytovali poradenství ženám či dokonce vytvářeli lidské řetězy, které bránily v přístupu na kliniku, a tedy v provádění potratů. Tímto způsobem bylo zachráněno mnoho životů. V Kanadě tuto metodu nadále používá Mary Wagnerová.
V roce 1994 tehdejší prezident Clinton podepsal zákon o svobodném přístupu na kliniky (FACE), podle něhož fyzicky bránit ženám podstoupit potrat je federální trestný čin. FACE rozšířené užívání této taktiky účinně ukončil.

Hnutí Red Rose Rescue inspirované Mary Wagnerovou rozdává rudé růže matkám v prostorách potratových klinik a prosí je, aby se rozhodly pro život. Nikdo z příslušníků skupiny není obviněn z porušení zákona FACE. Při předběžném slyšení všichni prohlásili, že se cítí být nevinní. Hlavní líčení je naplánováno na konec června.

Londýnská policie vydala nové směrnice ke „zločinům z nenávisti“: důkaz „nenávisti“ není nutný

LONDÝN, Velká Británie, 19. března 2018 (LifeSiteNews) – Londýnská Metropolitní policie vydala nové směrnice definující „zločiny z nenávisti“, které spadají do její pravomoci. Jejich šíře opět vyvolala obavy z toho, že úřady překračují linii dělící vyšetřování zločinů od pronásledování lidí za to, co si myslí.

V pokynech se uvádí, že zločiny z nenávisti motivované „postižením, genderovou identitou, rasou, sexuální orientací, náboženstvím nebo jakoukoli jinou vnímanou odlišností“ nemusejí být fyzickými trestnými činy v tradičním smyslu, ale může jít i o „používání urážlivého jazyka“ týkajícího se toho, „kým jste“, a to pronesená osobně nebo online.

Směrnice navíc neuvádějí objektivní kritéria, podle nichž se určí, zda byl čin motivován „předsudkem“. Stačí, když ho tak jednoduše „vnímá“ oběť, třetí osoba nebo policista. Ve skutečnosti policie výslovně uvádí, že „důkaz o prvku nenávisti není nezbytně nutný“.

Závěrečná deklarace římské konference potvrdila katolickou nauku

Velmi očekávaná konference na téma „Kam kráčíš, Katolická církvi?“ se dne 7. dubna konala v Římě. Inspirací jí byl zesnulý kardinál Carlo Caffarra – jeden ze signatářů dubií – který vloni v září zemřel. Účastníci konference, duchovní osoby i laici, vydali na ukončení konference závěrečnou deklaraci, která potvrzuje neomylnou nauku Církve v mravních otázkách, jako je manželství a vnitřně špatné skutky, a tím dali odpověď na původních pět dubií. Ta byla před osmnácti měsíci předložena nejprve papeži Františkovi, jenž na ně však nikdy neodpověděl.

Význam závěrečné deklarace spočívá ve skutečnosti, že byla zveřejněna za přítomnosti a s podporou čtyř zbývajících předních prelátů, kteří pozvedli silný hlas katolického odporu proti zmatku a omylu, jež šíří papež František, to jest kardinála Waltera Brandmüllera, kardinála Raymonda Burkea, kardinála Josepha Zena a biskupa Athanasia Schneidera. Na konferenci se rovněž promítalo krátké videoposelství kardinála Carla Caffarry. V dalších dnech zveřejníme o celé události podrobnější zprávy. Prozatím čtenářům přinášíme text historické závěrečné deklarace nazvané Proto dosvědčujeme a vyznáváme, jež se vyznačuje výstižností a jasností.

Zakladatelka pochodů pro život Nellie Grayová o nebezpečích kompromitování zásad

Text ze srpna 2012 zůstává stejně aktuální i dnes, a zdaleka nejen ve Spojených státech.

WASHINGTON, D.C., 22. srpna 2012 (LifeSiteNews) — Smrt Nellie Grayové 13. srpna 2012 vedla k častějšímu připomínání zásady hnutí pro život „žádné výjimky a žádné kompromisy“, kterou Grayová energicky prosazovala po celou dobu, co od roku 1974 stála v čele organizace pořádající pochody pro život. V rozhovoru s Matkou Angelikou v televizi EWTN 14. srpna 1994 dostala možnost podrobně vysvětlit svůj postoj, jenž je podle jejího názoru jediný, jaký může zastávat skutečný představitel hnutí pro život.

Nellie Grayová, veteránka druhé světové války a bývalá právnička, která 28 let působila na ministerstvech zahraničí a práce, byla vytrvalou, byť obvykle zdvořilou kritičkou strategií hnutí pro život, které připouštějí postupný vývoj a výjimky z ochrany nenarozených v případech ohrožení života matky, znásilnění, incestu a dalších situací. To znamená zrazování základní zásady, že chránit je třeba každý nevinný lidský život. Grayová vysvětlovala, že první nepřijatelný kompromis umožňující potrat pro záchranu života matky přirozeně vedl k záplavě dalších výjimek, což znesnadnilo přesvědčování potratářů, že potrat je špatný, a způsobilo rozdělení v hnutí pro život.

V pořadu uvedla:

USA: Modlitby před potratovými klinikami ve Svatém týdnu

LINCOLN, Nebraska, 3. dubna 2018 (LifeSiteNews) – Biskup James D. Conley z Lincolnu v americkém státě Nebraska vedl na Velký pátek modlitbu křížové cesty před potratovou klinikou Planned Parenthood. Několik dnů předtím na stejné místo směřovalo eucharistické procesí, rovněž s biskupem v čele. Planned Parenthood je největším poskytovatelem potratů ve Spojených státech. Denně jich provede téměř 900.

Procesí s Nejsvětější svátostí vedené biskupem Conleym se uskutečnilo v úterý 27. března. Věřící spolu se studentským sborem střední školy sv. Pia X. v Lincolnu cestou zpívali korunku k Božímu milosrdenství. Letecké snímky ukazují zástupy účastníků, které zaplnily ulici a nakonec se rozlily po chodnících před klinikou Planned Parenthood.

Jak poznamenal dr. Peter Kreeft, zastánci potratů často používají stejná slova jako Pán Ježíš při Poslední večeři, „toto je moje tělo“. Kristus však dodal „které se za vás vydává“. Podle dr. Kreefta je „potrat Antikristovou ďábelskou parodií Eucharistie. Proto užívá stejných slov rouhavě, v právě opačném smyslu“. Stejně uvažuje i P. Frank Pavone z organizace Priests for Life: „Kristus vydává své tělo, aby jiní mohli žít; zastánci potratů lpějí na vlastním těle, aby jiní zemřeli. Obětováním svého těla nás Kristus učí, co znamená láska: obětuji sebe kvůli druhému. Potrat učí opak: obětuji druhého kvůli sobě. Stejná slova se pronášejí z naprosto protikladných pozic a s naprosto protikladným významem.“