Category Archives: Křesťanská politika
Srovnání minulé a dnešní totality
Italský ministr pro rodinu podpořil procesí na smír za Gay Pride
ŘÍM, 31. května 2019 (LifeSiteNews) — Italský ministr pro rodinu veřejně podpořil smírné procesí k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu, které se konalo v severoitalské Modeně v sobotu 1. června. Cílem procesí je zadostiučinění za „gay pride“, která se v tomto městě odehrála ve stejný den. Ministr Lorenzo Fontana řekl ve videorozhovoru, že s procesím „absolutně souhlasí“. „Jsem rád, že ho pořádáte, a přeji vám hodně štěstí,“ řekl Fontana organizátorům. Portál LifeSiteNews přinesl před akcí interview s Cristianem Luglim, jedním z organizátorů procesí.
LifeSite: Cristiano, povězte nám něco o tomto smírném procesí.
Lugli: Veřejné procesí na smír se koná v Modeně v sobotu 1. června v 10.00. Organizuje ho Výbor svatého Geminiána, skupina katolických věřících z Modeny a Reggio-Emilia, která se svěřila do ochrany patrona města svatého Geminiána, modenského biskupa ze 4. století. Smírné procesí se koná ve stejný den jako modenská „gay pride“.
V čele procesí bude nesen velký krucifix. Budeme se modlit růženec, zpívat latinské litanie ke všem svatým a modlit se smírnou modlitbu k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu papeže Pia XI. Rovněž budou čteny úryvky z encykliky Pia XI. Miserentissimus Redemptor o smíru, jímž jsme všichni povinni Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu.
Jsme přesvědčeni, že „gay pride“ je velmi vážným skutkem proti Bohu, proti Panně Marii a svatým, protože se snaží převrátit přirozený řád, který si přeje sám Bůh. Je to veřejný hřích proti přirozenosti a magisterium Církve učí, že zjevný veřejný hřích vyžaduje veřejný úkon smíru. To je také účelem procesí.
Křesťané jsou zrozeni k boji: neutíkejte před tímto povoláním
Žádné odsouzení v celém Písmu, nic o plamenech pekelných, ani o červu, který neumírá, nezní mému sluchu tak strašně jako to, co náš Pán říká ochočené církvi, církvi bezbřehé tolerance, církvi ochutnavačů vína, církvi přátelských interview, církvi snižování laťky, církvi slepých vedoucích slepé – církvi v Laodiceji: „Protože jsi vlažný, ani studený, ani horký, vyplivnu tě ze svých úst.“
Vážně jsme přesvědčeni, že také naši spoluobčané nevyplivnou vlažné ze svých úst? Kdy si Církev získala přátele tím, že o to usilovala? Kdy lidské ohledy způsobily obrácení lidských srdcí od sebe samotných k Bohu? Když na prvním místě uvažujeme o tom, co si myslí jiní, nepřevracíme tím Ježíšovo přikázání a neříkáme, „hledejme nejprve věci tohoto světa a Boží království nám bude přidáno“?
Vidím, jak za mého života bláznovství nemravnosti a popírání Boha s ohromující rychlostí smetá a rozbíjí poslední ubohé hráze, které vybudoval kdysi křesťanský lid. Úděsné věci se oslavují a vnucují zranitelným dětem. Základní společenství rodiny je jako cihla plná děr a rozpadající se v prach. Stát, oděný směšným hávem demokracie a souhlasu lidu, se navrací na svůj pradávný trůn. Podle vodičů jeho loutek-služebníků jediného božstva neexistuje absolutně nic, co by se mohlo vymykat jejich pravomoci.
Nejsem Tertulián, soptící odporem nad svým starým pohanstvím a klasickým vzděláním. Nejsem povahou bojovník. Proto se musím stát bojovníkem z milosti, potvrzené Duchem svatým, protože jak píše papež Lev XIII. v encyklice Sapientiae christianae (1890), „křesťan je zrozen k boji“.
Katolický volič: Mezi Scyllou a Charybdou
Není pochyb o tom, že eurovolby, které nás čekají, jsou nesmírně směrodatné a důležité, navzdory tomu, že to někteří ne zrovna hloupí komentátoři, vidí trochu jinak – viz např. článek Davida Petrly v RC Monitoru 10/2019, str. 10-11. Jakkoliv má totiž kolega Petrla pravdu v tom, že pravomoce europoslanců jsou nedemokraticky velice redukované, příliš podle mne podceňuje důležitost toho, že mohou komisi spoustu nápadů zablokovat (což bohužel zatím není moc vidět, protože europoslanci byli dosud zpravidla ještě větší magoři než komisaři, a proto na místo, aby blbosti a neomarxistické experimenty blokovali, raději vymýšleli nové, ještě větší), a že mohou házet vidle i přímo do její tvorby (viz jak neomarxistický Europarlament znemožnil Buttiglionemu v době, kdy byl ještě konzervativním katolíkem, stát se eurokomisařem). A rovněž soulad europoslanců s jejich eurofrakcemi není ve všech případech tak úplně jasnou záležitostí, jak David Petrla tvrdí, záleží ovšem hodně na tom, koho zvolíme… A co je taky důležité – s každým europoslancem získá strana velice slušný bakšiš, který ji ekonomicky nakopne.
Nic si nenalhávejme, pro katolického voliče neexistuje v těchto volbách žádná dobrá volba. Může jen taktizovat a vybírat si mezi menším a větším zlem. Má před sebou totiž dvě zásadní tematické oblasti, na která musí brát ohled (první jsou důležitá křesťanská témata, tj. především rodinné a bioetické otázky, druhou orientace euroskepticismus/eurorealismus/eurohujerismus) a smutnou skutečností je, že ze stran, které mají šanci v europarlamentu usednout, není jedna jediná, která by měla přijatelné postoje v obou těchto oblastech.
Katolík pochopitelně nemůže volit strany, které jsou propotratové, proeuthanasijní a protirodinné. Jakkoliv je oblíbenou mantrou některých komentátorů i politiků, že to Europarlament neřeší, je to lež. Europarlament sice skutečně nemá právo přímo nařizovat státům něco v těchto věcech, ale má spoustu možností, jak je nepřímo ovlivňovat a tlačit k něčemu, a této možnosti on využívá velmi často. Viz Buttiglione, který se nestal komisařem právě pro své prorodinné postoje, viz četné rezoluce a návrhy, které Europarlament coby nátlak pravidelně podporuje, viz zohlednění těchto témat při zacházení se „zlobivými státy“, jako jsou Polsko či Maďarsko.
Katolík ale nemůže volit ani strany eurohujerské, protože jednak eurohujerismus v dnešní době proimigračního nastavení západu znamená vyložené ohrožení evropských států a evropské civilizace (volba eurohujerismu se dnes už blíží volbě zničení vlastní země i dobré budoucnosti svých dětí), jednak znamená zároveň i kolaps v křesťanských politických tématech, protože zesiluje pravomoci EU, která je až na lokální výjimky tak silně protikřesťanská, propotratová a protirodinná, že předat jí více pravomocí znamená (byť nepřímo) konec jakékoliv křesťanské politiky i v naší zemi…
Brazilská poslankyně: „Ať žije Kristus Král!“
1. května 2019 (LifeSiteNews.com) — Brazilská poslankyně zvolená do dolní komory brazilského parlamentu v zahajovacím projevu prohlásila, že jako katolička je věrná „Kristu, Králi vesmíru“, a skončila zvoláním „¡Viva Cristo Rey!” (Ať žije Kristus Král!).
Christine Nogueira do Reis Tonietto, lidově nazývaná „Chris Toniettová”, je sedmadvacetiletá právnička a členka hnutí Dom Bosco Centrer (Centrum dona Boska), které se snaží katolíkům vštěpovat znalosti katolické nauky a vést je ke katolické zbožnosti, zejména k pravidelnému přijímání svátostí. Do brazilské Poslanecké sněmovny byla zvolena za konzervativní Sociálně liberální stranu, která nominovala i současného brazilského prezidenta Jaira Bolsonara.
„Chci toto funkční období, naše funkční období, zasvětit Kristu, Králi vesmíru, Panně Marii z Aparecidy, patronce Brazílie, země, která se původně nazývala Země svatého Kříže,“ řekla Toniettová svým kolegům. „Chci zde potvrdit svůj morální závazek k obraně života od početí, k obraně rodiny a křesťanských hodnot, k boji proti potratu, genderové ideologii, korupci a zločinnosti.“
„Naléhavě vyzývám brazilskou mládež, aby neztrácela naději v náš národ. Chci sloužit své zemi s veškerou láskou, s veškerým etickým a mravním nasazením a silou, jak mě inspiruje moje katolická víra. Přeji vám všem skvělé a požehnané funkční období a ať Bůh žehná našim činům v tomto zákonodárném sboru. Ať žije Kristus Král!“
Zvolání „Viva Cristo Rey” se v Latinské Americe a zejména v Mexiku stalo populárním ve 20. a 30. letech minulého století za pronásledování katolíků mexickou vládou a po zavedení svátku Krista Krále papežem Piem XI. v roce 1925. Účastníci „Cristiady” neboli povstání Cristeros, které na obranu katolické víry propuklo v Mexiku v roce 1926, ho užívali jako bojové heslo.
Italský ministr vnitra: Pryč s „rodičem 1“ a „rodičem 2“
Claudio Cartaldo
Il Giornale, 10. srpna 2018
Italský ministr vnitra Matteo Salvini v rozhovoru pro list La Bussola Quotidiana rozhodně hájí přirozenou rodinu.
Lídr Ligy vysvětluje: “Pracujeme na tom. Radil jsem se s nejvyšším státním zástupcem a vydal pokyny, aby se prefekti měli k čemu uchýlit. […] Například minulý týden jsem se dozvěděl, že na stránkách ministerstva vnitra, ve formuláři žádosti o elektronický občanský průkaz, figuruje ,rodič 1ʻ a ,rodič 2ʻ. Dal jsem stránky ihned změnit a vrátit tam pojmy ,matkaʻ a ,otecʻ. Je to maličkost, malé znamení, ale jako ministr vnitra určitě udělám maximum [abych to změnil]. Koneckonců je to stanoveno v ústavě.”
Poznámka k brněnské blasfemii
Stručně bych se dnes ohlédl po všem čtenářům jistě dobře známé brněnské blasfemii. Celá ta událost má spoustu hrdinů kladných, jako jsou kardinál Duka (1), profesor Osolsobě (2), modlící se a protestující křesťané i Slušní lidé (3), otec Stritzko (4) …, a ještě více darebáků, jako jsou autor hry, všichni zúčastnění herci, Martin Glaser, „profesor“ Halík (5), synoda ČCE (6), brněnští radní, primátor Vokřál, brněnští lidovci, senátorka Wagnerová (7) a další a další.
Rouhačská hra se odehrála, čemuž asi nebylo možné žádným přijatelným způsobem zabránit. Je na nás křesťanech, abychom přispěli k tomu, že z tohoto jednoznačně zlého počinu vzejde i něco dobrého. Jedním z pozitiv je, že v souvislosti s představením se mnozí odkopali a ukázali, co v nich je. To bychom si měli zapamatovat, to bychom měli v dalších dnech a letech zohlednit v tom, kam budeme chodit do divadla, koho budeme volit, s kým budeme ochotni spolupracovat.
Viktor Orbán: „Křesťanství je poslední naděje Evropy“
Viktor Orbán
BUDAPEŠŤ, 19. února 2018 (LifeSiteNews) – Maďarský ministerský předseda v projevu k národu v neděli 18. února odložil veškerou politickou korektnost a prohlásil, že „křesťanství je poslední naděje Evropy“. Viktor Orbán projevem oslovil svou zem i svět, vykreslil v něm obraz západní Evropy zaplavované v posledních letech proudy muslimských přistěhovalců a varoval, že evropské země, které podporují imigraci, „otevřely cestu úpadku křesťanské kultury a vzestupu islámu“.
„Odhaduje se, že v evropských zemích na západ od nás bude podíl imigrantů růst zvýšeným tempem,“ uvedl Orbán. „I rodilí Němci – nemluvě o Francii a Holandsku – jsou vytlačováni z většiny velkých německých měst, protože migranti vždy nejdříve míří do velkoměst.“ Orbán upozornil, že jakmile se západní Evropa naplní muslimskými obyvateli, začnou islamisté jak z Evropy, tak z islámských zemí proudit do Maďarska. „To znamená, že islámská civilizace, která vždy považovala za své poslání obrátit Evropu na jejich takzvanou ,víru pravouʻ, bude v budoucnosti bušit na dveře střední Evropy nejen z jihu, ale i ze západu.“
K prezidentským volbám
Padla zde někde v diskuzích pobídka, proč nenapíšu něco k prezidentským volbám a neotevřu k nim aktuální diskusi. I jinými cestami ke mně tyto otázky prosakují. Nu, tady tu diskusi máte, chcete-li. Ale nic moc k tomu psát nebudu. Vlastně mám pro vás jen jednu stručnou radu – kašlete na to a nechoďte tam. Ať už to hodíte drahému Milošovi, nebo milému Drahošovi, spláčete nad výdělkem.
Oba ti kandidáti jsou naprosto nevolitelní darebáci. Jsou sice rozdílní, ale celkový výsledný součet se blíží plichtě. Není zde ten výrazný rozdíl, který by měl existovat, aby před svědomím křesťana bylo omluvitelné dát hlas kandidátovi takovéto špinavé sorty.
