O víře – Duše a hvězdy

Pohoršení moderního katolického pohřbu

27. 11. 20255. 12. 2025 - by Ignác Pospíšil - 37 Comments.

Oslabení modliteb za zemřelé přímo souvisí s novým mešním obřadem

Bylo nebylo, zemřel jistý člověk, v mém životě velmi důležitý. Šel jsem mu na pohřeb. Byl to kanonizační obřad v novus ordo, který provedl kněz a tři ženy v kostýmkách přisluhující v presbytáři. Všichni účastníci byli v černém, kromě kněze, který byl oděn bíle. Tento rozpor byl nevkusný a do očí bijící. Kontrast mezi hlubokým lidským instinktem truchlení, který lze považovat za nevymýtitelnou součást sensus fidelium, a ztřeštěností liturgických reformátorů, kteří bílou barvu pro mše za zemřelé zavedli, mi ještě nikdy nepřipadal tak zřetelný.

Den předtím jsem se však s rodinou zúčastnil tradičního rekviem, které sloužil spřátelený kněz. Rozdíl nebyl jen hluboký, byl šokující. Z jednoho dne na druhý jsme se emočně zhoupli mezi dvěma radikálně odlišnými oběťmi za zemřelé: jednou, která brala smrt smrtelně vážně, zajímal ji osud duše zesnulého a umožňovala nám trpět, a druhou, jež smrt vyčpělými frázemi a prázdnými sliby odsunula stranou. Kontrast mezi černými rouchy, Dies irae a tichými modlitbami v pátek a bílým ornátem a hypertrofovaným sentimentem v sobotu se zdály přesně vystihovat propast dělící víru světců od předčasně stárnoucího modernismu včerejška.

Přistihl jsem se při myšlence, že největším zázrakem naší doby je to, že katolická víra přežila liturgickou reformu. (Pokračování textu…)

Krize Církve / O víře / Překlady Lucie Cekotové / Westen, John-Henry

Vatikán vítá „LGBT poutníky“, zatímco zmínky o pouti FSSPX odstraňuje

9. 9. 20259. 9. 2025 - by Ignác Pospíšil - 9 Comments.

Co to znamená, když Vatikán k oslavám jubilejního roku vítá otevřené propagátory sexuální zvrácenosti? Opravdu: 6. září je v oficiálním kalendáři na webových stránkách jubilejního roku uvedena „pouť sdružení Tenda di Gionata a dalších spolků“ (https://www.iubilaeum2025.va/en/pellegrinaggio/calendario-giubileo/pellegrinaggi/pellegrinaggio-associazione-tenda-gionata-altre-associazioni.html). La Tenda di Gionata, „Jonatánův stan“, je italská heterodoxní aktivistická skupina, jejíž název má být patrně nechutnou narážkou na přátelský vztah mezi Jonatánem a králem Davidem. Je po léta velmi aktivní a dokonce ani nejde o její první akci v Římě. Na svých webových stránkách například popisuje zážitky z Pride pochodů, včetně toho římského.

Než se však budeme podrobně zabývat touto poutí, povězme si něco o jiné, která se v Římě nedávno konala.

Mnohé z nás potěšilo, když jsme zaznamenali, že webové stránky jubilejního roku uvádějí i tradiční latinskou mši svatou spojenou s poutí FSSPX do Říma, která proběhla před několika dny. Někteří říkali, že to nemá žádný význam, protože stránky jubilea v italštině prostě zaznamenaly všechno, co se dělo, aniž by to znamenalo souhlas či nesouhlas. Tak to není, tvrdili jiní. Britský list Catholic Herald to nazval „výjimečným okamžikem viditelné shody“. (Pokračování textu…)

Krize Církve / Liturgie / Mangiaracina / O víře

Nová sekulární studie zjistila, že celosvětový pokles účasti na katolické mši spustil druhý vatikánský koncil

26. 8. 202526. 8. 2025 - by Ignác Pospíšil - 14 Comments.

Nedávno zveřejněná sekulární studie zjistila, že druhý vatikánský koncil „odstartoval pokles“ v celosvětové účasti na katolické mši v porovnání s účastí na bohoslužbách jiných vyznání, včetně protestantismu.

Americká nezisková organizace National Bureau of Economic Research (NBER) zkoumala účast na bohoslužbách v 66 zemích od roku 1920 a zjistila, že „ve srovnání s jinými zeměmi zažily katolické země stálý pokles měsíčních počtů dospělých účastnících se bohoslužeb, který začal bezprostředně po druhém vatikánském koncilu“ v roce 1965, tedy v jeho závěrečném roce.

Katolické země byly definovány jako země s padesáti a více procenty katolické populace a patřily mezi ně například Irsko, Itálie, Rakousko, Francie, Brazílie, Filipíny a Mexiko. (Pokračování textu…)

Krize Církve / O víře / Překlady Lucie Cekotové / Strickland

Biskup Strickland: Výrok, že všechna náboženství jsou cestami k Bohu, je hereze

29. 9. 202414. 10. 2024 - by Ignác Pospíšil - 6 Comments.

„Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme Ti, neboť svatým křížem svým svět jsi vykoupil.“ Tato modlitba, která tvoří součást zastavení křížové cesty, je katolíkům dobře známa, a to je dobře. Výstižně vyjadřuje naši víru a jedinečnou skutečnost Ježíše Krista, Syna Božího, jediného Spasitele všeho lidstva.

Jsme povinni klanět se Ježíši Kristu a chválit Ho, protože je Božím Synem a protože přinesl spásu padlému lidstvu. Musíme se neústupně držet pravdy, že jedině Ježíš Kristus je Spasitel a že žil, trpěl, zemřel a vstal z mrtvých pro celé lidstvo v každé době. Jeho láskyplná oběť vlastního života, aby nás vykoupil, je největším darem, jaký lidstvo kdy dostalo.

Tato prostá modlitba vyjadřuje jádro naší víry, kterou jsme povinni hlásat světu, chceme-li žít jako Jeho učedníci. Církev existuje proto, aby tuto pravdu hlásala a celé lidské rodině ze všech národů a ras ukazovala prostředky spásy. Není jiného jména, jímž můžeme být spaseni, a žádné jiné hnutí, náboženství či lidské úsilí nás nespasí. Jedině Kristus je náš Spasitel. Můžeme doopravdy získat celý svět, a přesto zjistit, že jsme zavrženi, jestliže nepřijmeme Ježíše Krista a Jeho kříž. (Pokračování textu…)

Krize Církve / O víře / Překlady Lucie Cekotové / Strickland

Biskup Strickland: Do Církve proniklo zmatené chápání autority

11. 6. 202411. 6. 2024 - by Ignác Pospíšil - 3 Comments.

List emeritního biskupa z Tyleru v Texasu Josepha Stricklanda z 3. května 2024

Drazí bratři a sestry v Kristu,

„Roma locuta; causa finita est!” „Řím promluvil, věc je skončena!“

V pastýřských listech, které zveřejňuji, jsem psal o mnoha problémech, jimž čelíme v souvislosti se stále narůstající krizí v Církvi i ve světě. Jako katolického biskupa mě vždy zajímá v první řadě Církev – mystické tělo Kristovo, je však jasné, že současná krize, v níž se nacházíme, se netýká jen Církve, nýbrž všech aspektů lidstva. Když je Církev slabá a její pozemské vedení vážně zkažené, je v důsledku toho lidské společenství po všech stránkách zranitelné vůči zlu, a tuto zranitelnost vidíme na každém kroku. Třebaže všechny problémy, o nichž píšu, jsou závažné, nic není vážnějšího než překroucené chápání autority a poslušnosti, které se dnes tak rozbujelo. Schází-li nám jasné porozumění tomu, z jakých zdrojů vychází legitimní autorita, hrozí vážné nebezpečí svévole a zkompromitování poslušnosti. Pokud k tomu dojde, pak sama poslušnost, Bohem určená k tomu, aby všechny lidi směrovala k pravdě, může být někým skutečně zneužita pro jejich vlastní zájmy a nic netušící lidi od pravdy odvádět. Proto musíme vždy setrvat v pravdě a před takovýmito svody se mít na pozoru.

Dějiny Církve jsou plné líčení případů a událostí, kdy vznikl nějaký konflikt a Řím správně použil svou autoritu, promluvil a záležitost vyřešil. „Roma locuta; causa finita est.“ Katolíci se této kotvy božské autority v Katolické církvi moudře drželi. Bohem daná autorita, plně přítomná pouze v Katolické církvi, by měla být pro věřící útočištěm. Poslouchat božskou autoritu znamená poslušnost vůči Kristu, neboť on je tím, kdo danou osobu povolal k úřadu, s nímž je spojena. Ve svaté struktuře Církve je poslušnost božské autority nezbytná a významná, neboť nám pomáhá růst ve svatosti. Naneštěstí však skutečnost, že se na božskou autoritu Církve pohlíželo jako na „danost“, v mnoha případech vedla věřící v jejich poslušnosti k lenosti a lhostejnosti. Mnozí zapomněli, že jak řekl svatý Tomáš Akvinský, Boha je třeba poslouchat ve VŠEM, lidské autority v URČITÝCH VĚCECH. (Pokračování textu…)

Burke, Raymond Leo / O víře / Překlady Lucie Cekotové

Úvahy k novéně k Panně Marii Guadalupské 2-4

8. 5. 2024 - by Ignác Pospíšil - 1 Comment

Druhá úvaha

Při prvním zjevení svatému Juanu Diegovi se Panna Maria představila jako Matka Boží a matka naše. Tato slova jsou stejně útěšná a inspirující dnes jako před pěti sty lety: „Mám čest být tvou soucitnou matkou, tvou i všech lidí, kteří společně žijí v této zemi, a také všech ostatních, rozličných lidských kmenů; těch, kdo mě milují, těch, kteří ke mně volají, těch, kdo mi důvěřují.“

Jako katolíci říkáme často, že Maria je naše Matka. Nazýváme ji svou blahoslavenou Matkou – možná tak často, že občas ztrácíme ze zřetele, jak neobyčejnou věc pronášíme. Maria, vždy panenská Matka Boží, je naší matkou: rozjímej dnes co nejhlouběji o krásných důsledcích tohoto výroku.

Pochop v srdci, že je tvou matkou. Věz nade všecku pochybnost, že její mateřská péče o tebe je reálná. Uznej, že chce pro tebe to nejlepší – a že nic si nepřeje víc než přivést tě k důvěrnějšímu vztahu se svým božským Synem, který se skrze její božské mateřství stal naším bratrem. Pochop, že to, že Bůh nám seslal Marii jako matku a Prostřednici všech milostí, je známka neprobádatelných hlubin Boží lásky k nám.

Pros v těchto dnech Marii výslovně o přímluvu, aby ti vyprosila dobré a svaté věci, po nichž toužíš, a aby tě to, po čem toužíš, přivádělo ještě blíže k Božímu plánu pro tebe. (Pokračování textu…)

Burke, Raymond Leo / O víře / Překlady Lucie Cekotové

Úvod k novéně

15. 3. 2024 - by Ignác Pospíšil - 6 Comments.

Začínáme devítiměsíční novénu k Panně Marii Guadalupské.

Panna Maria Guadalupská se poprvé zjevila svatému Juanu Diegovi v sobotu 9. prosince 1531 ráno těsně před svítáním. Třebaže Juan Diego bydlel v Cuauhtitlánu, jeho duchovním domovem bylo Tlatelolco, místo, kde byl pokřtěn a kde se dále vzdělával v katolické víře. Panna Maria poctila svým zjevením a vybrala si za posla prostého křesťana, který se snažil prohloubit si poznání víry tím, že se dával poučovat knězem, v němž poznával obraz Krista žijícího pro nás v Církvi.

Když k němu Panna Maria začala hovořit, ihned prohlásila pravdu o tom, kdo je, o svém vztahu k Bohu, o tom, že je Matkou vtěleného Boha Syna, a o svém vztahu ke všem křesťanům. Řekla: „Věz, věz s jistotou, můj nejdražší a nejmladší synu, že já jsem vskutku vždy dokonalá, svatá Panna Maria, která má čest být Matkou jediného pravého Boha, pro něhož všichni žijeme, Stvořitele lidí, Pána všeho, co je kolem nás, a všeho, co je nám blízké, Pána nebe, Pána země“ (Nican Mopohua, č. 26).

Pro Pannu Marii je v jejím vztahu k Juanu Diegovi, jenž s ní měl spolupracovat jako její posel, na prvním místě pravda o tom, že je panenskou Matkou vtěleného Boha Syna, který je Králem nebe a země a který jediný je naší spásou.

Prvním poučením, které nám dává Panna Maria Guadalupská, aby nás připravila na dnešní vážnou krizi, je neoddělitelná jednota pravdy a lásky. Nemůžeme skutečně milovat druhého člověka, pokud ignorujeme či zrazujeme pravdu, která musí formovat každý vztah. Základním přístupem ke krizi rodiny, společnosti i Církve je znát pravdu a s láskou ji praktikovat.

Raymond Leo kardinál Burke

Liptáková / Modlitby / Společnost

Pozvání ke společné modlitbě

7. 9. 20237. 9. 2023 - by Ignác Pospíšil - 77 Comments.

Mnozí lidé vnímají den za dnem houstnoucí duchovní soumrak a nejistou budoucnost.

Cítí to i sekulární svět a řeší vnitřní tíseň vnějšími prostředky. Politickými proklamacemi a demonstracemi nebo ponořením hlavy do písku s argumentem: „kdybych na to myslel, tak bych se musel zbláznit“. My, pokud chceme být solí země – ne tou, která se nehodí k ničemu, než aby se po ní šlapalo – máme prostředky a moc trend zvrátit nebo velmi zmírnit. A protože jsme jediní, kdo to skutečně může udělat, tak to udělat musíme. Pro sebe samé, pro své děti a vnoučata, pro svůj národ a zem a pro všechny naše bratry a sestry po celém světě, kteří nejsou vybaveni zbraněmi, které držíme v rukou my.

Zj 19,19

A tu jsem viděl šelmu a pozemské krále s jejich vojsky shromážděnými k válčení proti tomu, který seděl na koni, a proti jeho vojsku.

Jaké vojsko má v tomto světě Pán Ježíš Kristus? Jedině duchovní. Tato bitva je reálná a zuří všude kolem nás, ale nevede se světskými prostředky. Klíčem je pochopit, že to, co se děje v hmotném světě, má původ ve světě duchovním a vítězství nebo prohry ve světě ducha se přenášejí i do světa hmotného. Už konečně uvěřme, že těmi nejúčinnějšími zbraněmi jsou modlitby a půst. (Pokračování textu…)

Krize Církve / O víře / Překlady Lucie Cekotové / Wolfe

Kardinál Müller: Synoda papeže Františka představuje „nepřátelské převzetí Církve“

17. 10. 202217. 10. 2022 - by Ignác Pospíšil - 11 Comments.

Kardinál Gerhard Müller se pustil do synody o synodalitě, jíž adresoval své dosud nejostřejší poznámky na téma směřování Katolické církve za papeže Františka, když synodální proces označil za „nepřátelské převzetí“ Církve, které hrozí koncem katolictví.

Ve výbušném rozhovoru pro pořad televize EWTN The World Over bývalý šéf nejvyššího vatikánského úřadu pro věrouku odsoudil nepravověrné postoje, které vyjadřuje vedení synody a které se objevují v synodálních zprávách, a stěžoval si, že se synoda soustřeďuje na jakési „zjevení svépomocí“, které je v protikladu ke katolické víře.

„Jde o systém svépomocného zjevení a okupaci Katolické církve,“ „nepřátelské převzetí Církve Ježíše Krista, která je sloupem zjevené pravdy,“ řekl kardinál Müller moderátorovi EWTN Raymondu Arroyovi. „Nemá to nic společného s Ježíše Kristem, s Trojjediným Bohem. Oni si myslí, že nauka je jen něco jako program politické strany, který se může změnit podle jejich voličů.“ (Pokračování textu…)

Hnutí pro-life / Krize Církve / O víře / Překlady Dr. Malého

Útoky na kostely a prolife centra sílí

28. 7. 202228. 7. 2022 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

Od zveřejnění rozsudku Nejvyššího soudu, který ruší nemožnost jednotlivých států USA zakázat potraty, tj. během jednoho měsíce, bylo zaznamenáno již více než 100 útoků na centra prolife, poskytující pomoc těhotným ženám, a katolickým kostelům. Poslanci Sněmovny reprezentantů, v níž mají převahu demokraté, v této souvislosti odmítli návrh republikánů na rezoluci zavazující vládu prezidenta Bidena podniknout přísnější opatření proti vzrůstajícímu násilí a proti agresorům a vandalům.

Tyto zločiny nezačaly až po vyhlášení rozsudku Nejvyššího soudu. Ještě předtím, když v květnu unikla informace o tom do médií, jich bylo spácháno přes 50, po 24. červnu až do dneška více než 100, úhrnem tedy skoro 200. Jedná se hlavně o požáry, vandalismus a zastrašování soudců a politiků. Soudce Brett Kavanaugh, jeden z těch, kteří hlasovali pro zrušení rozsudku z r. 1973 legalizujícího potraty bez omezení, se málem stal obětí atentátu. (Pokračování textu…)

Malý, Radomír / O víře

Proč se Zmrtvýchvstalý Pán nezjevil židovským zástupům a velekněžím?

17. 4. 2022 - by Ignác Pospíšil - 89 Comments.

Na tuto otázku, často kladenou odpůrci křesťanství a popírači největšího zázraku lidských dějin, jakým je Zmrtvýchvstání Spasitele, existuje krásná odpověď v evangeliu sv. Jana, konkrétně v 11. a 12. kapitole. Kristus vzkřísil Lazara ležícího už čtyři dny v hrobě. Byl to jeho největší zázrak před umučením. Davy lidí to viděly včetně Pánových odpůrců, tj. farizeů, saduceů a kněží. Ale i ti, co neviděli, ale Lazara znali a věděli, že zemřel, teď se s ním znovu setkali, s živým. Jenže co čteme dál? Doslovně: „Velekněží se však uradili, že i Lazara usmrtí (tj. po jeho vzkříšení Ježíšem)…“ Kdo nechce uvěřit, přesněji řečeno kdo má zájem neuvěřit, tomu ani zázrak nepomůže. Ostatně sám Božský Spasitel to říká jasně: „Neposlouchají-li Mojžíše a proroky, neuvěří, i kdyby někdo z mrtvých vstal…“ (Luk 16,31).

Ale všimněme si židovského zástupu, který šokován Lazarem kráčejícím z hrobu v Ježíše uvěřil, jak píše sv. Jan. Jak je ale možné, že potom značná část těch, co uvěřili a volali při vjezdu Pána do Jeruzaléma „Hosana“, se na Velký pátek úplně obrátila a zmanipulována veleradou křičela „Ukřižuj!“? Příčinou bylo jejich zcela odlišné chápání Mesiáše. Smýšleli materialisticky, od Mesiáše čekali vyhnání Římanů a obnovu mocenské slávy Izraele, spokojený život v bohatství a radovánkách bez strastí a bolestí. Když byli svědky Kristových zázraků, zejména pak vzkříšení Lazara, nadchli se pro něj a říkali si: to je on, který nám to zajistí, podívejte se, jakou má moc, i mrtvé v hrobech přivádí zpět k životu. S tímto přesvědčením jej vítali, když vjížděl do Jeruzaléma.

(Pokračování textu…)

Liturgie / O víře

Slavíme Zmrtvýchvstání Páně

17. 4. 2022 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

Kristus vstal z mrtvých, Aleluja! Dnes je Hod Boží velikonoční, slavíme Zmrtvýchvstání Páně.

Ignác Pospíšil

Liturgie / O víře

Je Bílá sobota

16. 4. 202215. 4. 2022 - by Ignác Pospíšil - 1 Comment

Je Bílá sobota, den Velikonočného tridua, kterým končí Svatý týden a celá doba postní. Aliturgický den rozjímání, bdění u Božího hrobu a čekání na Zmrtvýchvstání Páně. Přes den se neslaví žádné Mše ani další svátosti, s výjimkou svátosti smíření či pomazání nemocných. S nadcházející nocí přicházejí oslavy nedělního svátku Zmrtvýchvstání Páně – tzv. Velikonoční vigílie. Světí se křestní voda, věřící obnovují křestní slib, udělují se křty katechumenům.

Ignác Pospíšil

Liturgie / O víře / Pospíšil, Ignác

Je Velký pátek

15. 4. 202214. 4. 2022 - by Ignác Pospíšil - 2 Comments.

Paolo_Veronese_010 — Ukřižování podle Paola Veronese (1528-1588)

Je Velký pátek, den největšího smutku, neboť si připomínáme utrpení a smrt Ježíše Krista. Neslaví se eucharistie, výzdoba kostela je chudá a povinně držíme přísný půst.

Je den nanejvýš vhodný k rozjímání a pěstování sebezáporu, naopak naprosto nevhodný k radovánkám, veselicím, výletům na lodičky a podobně. (Pokračování textu…)

Liturgie / O víře / Pospíšil, Ignác

Dnes je Zelený čtvrtek

14. 4. 202214. 4. 2022 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

Simon_ushakov_last_supper_1685 — Poslední večeře podle Simona Ušakova (1626-1686)

Slavíme Zelený čtvrtek, odpoledne začíná Velikonoční triduum. Dopoledne se v katedrálách světí oleje. Večerní liturgie a rozjímání připomínají Poslední večeři, na níž Ježíš ustanovil slavení Eucharistie, a následně jeho modlitby a utrpení v Getsemanské zahradě. Kombinuje se tak radost z Eucharistie, symbolizovaná radostným začátkem Mše, s bolestí nad počínajícím utrpením našeho Spasitele.

Sluší se podotknout, že v řadě zemí, včetně zemí Koruny české, je Zelený čtvrtek tradičně dnem přísného postu, byť není Církví vynucovaný. Tradičními postními jídly pro tento den jsou špenát, luštěniny, kopřivová polévka a podobně – je to (vedle zkomolení německého jména pro tento den) jeden z důvodů pro jeho české pojmenování. (Pokračování textu…)

Krize Církve / Malý, Radomír / O víře

O poslušnosti v Církvi. Jsme vázáni poslušností papeži Františkovi?

6. 2. 2022 - by Ignác Pospíšil - 20 Comments.

Katolíci snažící se věrně zachovávat nauku Církve slyší ze všech stran: Jste neposlušní, papež je přece nejvyšší autorita, musíte se podřídit a poslechnout, jde přece o Magisterium Církve, o její Učitelský úřad.

Ano, jenže dogmatika jasně rozlišuje dvoji magisterium: mimořádné a řádné. Do toho prvního patří dogmatické výroky všech 20 koncilů Církve, které byly věroučné nebo mravoučné (21. sněm, tj. II. vatikánský, byl pouze pastorační, za takový ho prohlásil sám jeho svolavatel papež Jan XXIII.). Zároveň sem spadají též všechny výroky papežů „ex cathedra“, tj. takové, kdy náměstek Kristův vyhlašuje slavnostním, závazným a neodvolatelným způsobem nějaké dogma. Toto mimořádné magisterium je neomylné, jeho výroky není nikomu dovoleno upravovat či měnit, ani následným koncilům a papežům. Katolík je vázán toto přijmout jako pravdu zjevenou samotným Bohem. Kdo by se tomu tvrdošíjně vzpíral a odmítal jakékoliv poučení, dopustil by se těžkého hříchu bludařství. Mimořádné magisterium Církev nepoužívá příliš často, naposledy se tak stalo r. 1950, kdy papež Pius XII. vyhlásil dogma o Nanebevzetí Panny Marie. (Pokračování textu…)

Krize Církve / Malý, Radomír / Svátky

Radostné Vánoce – ale co se smutkem?

25. 12. 2021 - by Ignác Pospíšil - 7 Comments.

Gerard_van_Honthorst_001 — Klanění pastýřů (G. van Honthorst)

Božský Spasitel přišel na svět jako malé miminko. Tak jako každý jiný člověk. Katolická nauka říká, že se nám podobal úplně ve všem kromě hříchu. I On tedy začínal svůj pozemský život jako každý z nás – od malého bezmocného nemluvňátka.

Narození dítěte je vždycky radostnou událostí, kterou celá rodina slaví. Tím spíše potom, když se jedná o narození Bohočlověka. Křesťanská tradice organicky zformovala v průběhu historie radostnou vánoční atmosféru, kdy oslavujeme vstup Boha do lidské existence a lidských dějin. Rodinná společenství se scházejí, aby kolem malého Ježíše a Svaté rodiny u jesliček si připomenuly svoji soudržnost a vzájemnou lásku, radostná vánoční idylka vyvolá někdy i slzy dojetí. Toto je, řečeno slovy básníka Jana Zahradníčka, součástí „víry nepřetržitě křišťálové“. Připomíná nám, že křesťanství je opravdu „euangelion“, tj. radostná zvěst.

Jenže lidské příběhy a osudy často nebývají tak jednoznačné. Radost, ani ta vánoční, se nedá „naprogramovat“. Já ve svém věku jsem již zažil desítky Štědrých večerů a Vánoc – a ne pokaždé mi znělo v srdci jásavé „Narodil se Kristus Pán, veselme se, z růže kvítek vykvet nám, radujme se!“ O Vánocích r. 2005 mi umírala milovaná žena, anděl v lidské podobě, s níž jsem prožil 30 let krásného manželství. Slzy mé i mých dětí, které nám tenkrát pod stromečkem tekly po tvářích, nebyly slzami radosti, nýbrž zármutku nad odchodem bytosti, již jsme tolik milovali. A nemusí jít jenom o úmrtí, stačí třeba nepříjemná nemoc, jak se stalo o Vánocích r. 1984, kdy se mi udělalo zle – a po Novém roce jsem skončil na operačním stole se žlučníkem. (Pokračování textu…)

Krize Církve / Liturgie / O víře / Překlady Lucie Cekotové / Rivas

Mírotvůrce, nebo pacifikátor? O motu proprio Traditiones custodes a papeži Františkovi

15. 11. 2021 - by Ignác Pospíšil - 2 Comments.

Politologie v anglosaském prostředí činí zajímavý rozdíl mezi pojmy peacebuilding a pacification. První z nich znamená budování míru a vztahuje se k procesu, který usiluje o dosažení míru pomocí dialogu mezi aktéry konfliktu. V druhém případě se k míru naopak dospívá donucovací vojenskou akcí, která účastníky hrozbou násilných represálií přiměje přestat vznášet požadavky.

Toto schéma lze aplikovat i na interpretaci toho, co se v posledních letech událo v Církvi v souvislosti s tradiční mší svatou. Konflikt, který se rozvíjel již od okamžiku promulgace nového misálu papežem Pavlem VI., se téměř vyřešil s motu proprio Summorum pontificum Benedikta XVI., který se tak stal „mírotvůrcem“. Překvapivým vydáním Traditiones custodes před několika týdny papež František nejen vyhodil do vzduchu dialog a mír, jehož bylo ve věci liturgie dosaženo, nýbrž stal se pacifikátorem v anglosaském smyslu slova: někým, kdo mír vnucuje silou a těm, kdo se s jeho plány nesmíří, vyhrožuje tresty.

Většina těch, kdo církevní a liturgickou situaci analyzují, například kardinál Müller, kardinál Burke, Mons. Rob Mutsaerts či P. Guillaume de Tanouärn, to chápou právě takto a docházejí k závěru, že Traditiones custodes (TC) je v zásadě dokumentem hluboce antipastoračním, který vytváří rozdělení a opět otevírá bolestný konflikt, jenž mnoha věřícím působí velké utrpení. To je bezpochyby nejdůležitější charakteristika posledního motu proprio, možná ale nebude nejzávažnější vzhledem k tomu, že z teologického hlediska TC demontuje konstrukci, již zbudoval Benedikt XVI., a vytváří ožehavý problém, který se stává neřešitelným. (Pokračování textu…)

Krize Církve / Liturgie / O víře / Překlady Lucie Cekotové

Úvodník RORATE CÆLI: Biskupové by měli dát kněžím i věřícím okamžitou dispens od hrůz Traditionis custodes

12. 8. 202110. 8. 2021 - by Ignác Pospíšil - 3 Comments.

Schváleno doktorem církevního práva

Redaktory Rorate Caeli naplňuje vděčností a povzbuzením velkodušný otcovský a pastýřský postoj, kteří zaujali mnozí biskupové, zejména z anglicko-francouzské oblasti, v reakci na hrůzu, již představuje Traditionis custodes. Těm dobrým pastýřům, kteří toto čtou, vyjadřujeme z hloubi duše své upřímné díky. V době, kdy se o naše srdce pokouší hněv a zármutek a ruší náš pokoj, vaše správné, odvážné kroky tiší rozbouřené vody a brání vítězství nepřítele.

Je však také třeba říci, že tyto kroky jsou nepočetné a daleko od sebe. Urychleně potřebujeme další akci.

Prosíme všechny preláty dobré vůle, všechny pastýře, kteří milují své stádo a záleží jim na něm a na duchovním dobru všech věřících – kněží i laiků –, již po léta čerpají z nesmírného duchovního, modlitebního a teologického bohatství Missale romanum z roku 1962, aby nám udělili dispens od drakonických opatření v Traditionis custodes. (Pokračování textu…)

Krize Církve / O víře / Překlady Lucie Cekotové

Zasvěcení Panně Marii za zachování tradiční mše svaté

10. 8. 2021 - by Ignác Pospíšil - 2 Comments.

Anglickojazyčné tradiční weby a blogy vyzývají tradiční kněze, komunity a věřící celého světa k zasvěcení Neposkvrněné Panně Marii nadcházející neděli 15.8.2021. Tuto generační bitvu můžeme vyhrát jen skrze modlitbu a přímluvu naší vítězné Matky.

Svatá katolická Církev je v bezprecedentní celosvětové krizi. Jedinou nadějí věřících je Boží zásah na přímluvu Neposkvrněného Srdce Panny Marie.

Dva kněží, kteří si přejí zůstat v anonymitě – jeden diecézní a jeden řeholník – a kteří oba slouží výhradně tradiční mši svatou, vyzývají k celosvětovému zasvěcení všech komunit spojených s TLM k zasvěcení se Neposkvrněnému Srdci Panny Marie 15. srpna 2021, na svátek Nanebevzetí Panny Marie. Doufají, že se k nim připojí i mnozí kardinálové a biskupové.

Ať Neposkvrněné Srdce Panny Marie zvítězí a kraluje! (Pokračování textu…)