Měsíc: Prosinec 2018

O víře / Peňáz, Josef / Životy svatých

Letošní vánoční poselství ve světle svátku sv. Štěpána

- by Ignác Pospíšil - 2 Comments.
„Slovo se stalo tělem … těm, kteří ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi.“ – Tím se v Kristu stali bratry. Svou pozornost soustřeďme na toto bratrství; do věčnosti má dopad pouze bratrství v Kristu. Nějaké povšechné bratrství všech lidí může být sice také zmíněno, ale vzhledem k právě řečenému by se to nemělo přehánět. Zdůrazňujeme bratrství v Kristu.
„Těm, kteří ho přijali…“ – Přijmout vtělené Boží Slovo, vtěleného Božího Syna, znamená uvěřit a víru uvést do praxe. Kdo uvěří až v dospělosti, víru do praxe uvádí mj. tím, že přijme křest. Stane se křesťanem. Zcela se rozloučí s dosavadními nekřesťanskými způsoby, zřekne se dosavadních náboženství či ateismu a zcela je odmítne. Asi jako když se nějací lidé rozejdou a začnou chodit s někým jiným. Zachováním dosavadních náklonností a vazeb by narušovali nový vztah, svědčilo by to o nevěrnosti v novém vztahu. Podobně zde.
Uvěření je vlastně jakýmsi Ano vůči Bohu. Toto Ano je celobytostné, projevuje se pak na způsobu života (tak se křesťanská víra stává základem křesťanské morálky, křesťanského života).
Když někdo mluví, sděluje nejen informace, které chce sdělit, ale nepřímo také, jaký je, čím je, kým je. Platilo to též, když Pán Ježíš učil a předával, co máme věřit, jak o tom svědčí celá Tradice, nejen Písmo (Tradice – terminus technicus, nevykládat v běžném smyslu slova). Tak přijetím Ježíšových informací (nauky) člověk přijímá také, jaký Ježíš je, čím je, kým je. A protože se nám v něm dal Bůh, přijetím jeho věrouky obsažené v Tradici nepřímo přijímáme samotného Boha. Odklonem od této nauky se člověk odklání od Boha. A protože jsou jen dvě možnosti, spolu s odklonem od Boha se přiklání ke Zlému. Proto se v církvi vždy tolik dbalo na pravověří: kvůli Bohu. Ale i kvůli člověku, aby k Bohu směřoval, a nesměřoval díky svému jinověří k padlým andělům, démonům.

(Pokračování textu…)

Letošní vánoční poselství ve světle svátku sv. Štěpána Read More
Překlady Lucie Cekotové / Pronásledování křesťanů

Asia Bibi stráví Vánoce „v uzavřené místnosti“

- by Ignác Pospíšil - 20 Comments.

18. prosince 2018 (LifeSiteNews) – Asia Bibi bude přes Vánoce stále v ochranné vazbě v Pákistánu, jak uvádí její britský mluvčí.

Třiapadesátiletá Asia Bibi je pákistánská katolička, kterou pákistánský nejvyšší soud 31. října zprostil obvinění z rouhání. Po tomto rozhodnutí ve většinově muslimském Pákistánu propukly masové nepokoje vedené islamistickou politickou stranou. Pákistánská vláda podepsala s extremisty dohodu, která Asii Bibi brání zemi opustit, a zmařila tak naděje na to, že ona i její rodina brzy najdou útočiště v zahraničí. Extremisté doufají, že se jim podaří zprošťující rozsudek zvrátit a dosáhnout její popravy. Asia Bibi, její manžel a rodina prozatím pobývají v úkrytu, kde je vláda chrání před možným lynčováním.  

O petici pákistánské vládě, aby dohodu s extremisty zrušila, se bude rozhodovat v první polovině ledna, řekl portálu LifeSiteNews Winston Chowdhry z Křesťanského sdružení Pákistánců v Británii, který je mluvčím Asie Bibi. „Vánoce stráví s manželem v uzavřené místnosti.“ Odmítl komentovat, zda tam s nimi budou i jejich děti.

Chowdhry, který v současné době pobývá v Kanadě, neslyšel o tom, že státní sekretář Vatikánu byl nedávno kritizován za prohlášení, že případ Asie Bibi je „vnitřní záležitost Pákistánu“ (“é una questione interna al Pakistan”). List Il Messaggero napsal, že kardinál Pietro Parolin 6. listopadu odpověděl na otázku týkající se Asie Bibi, že Svatý stolec měl vždy zájem na záchraně jejího života a považuje to za dobrou věc (“Da parte della Santa Sede c’è sempre stato interesse per salvare la vita ad Asia Bibi. Penso che sia una cosa buona”). „Není to snadná otázka,“ pokračoval podle líčení deníku Parolin. „Z právního hlediska je to vnitřní záležitost Pákistánu, ale doufáme, že se to vyřeší nejlepším způsobem“ (“La questione non è semplice. Da un punto di vista giuridico è una questione interna al Pakistan ma speriamo che tutto possa risolversi nel migliore dei modi“).    (Pokračování textu…)

Asia Bibi stráví Vánoce „v uzavřené místnosti“ Read More
Malý, Radomír / O víře

Koho vlastně uctíváme o Vánocích?

- by Ignác Pospíšil - 4 Comments.

Banální otázka s banální odpovědí, řekne většina občanů ČR včetně těch nevěřících. Přece Ježíše Krista, jeho Narození! Stačí to ale? Kdo postojí alespoň chvíli s tichou modlitbou u jesliček, brzy pochopí, že nikoliv. O Vánocích neslavíme pouze „narozeniny“ Božského Zakladatele naší Církve, ale něco mnohem originálnějšího, co nenajdeme v žádném jiném náboženství. My uctíváme Krista Spasitele jako maličkého kojence.

Zkusme si představit, že by buddhisté slavili a ctili Gautámu Siddhartu (tak se Buddha původně jmenoval) jako malé nemluvně, nebo muslimové Mohameda, případně čínští konfucianisté svého zakladatele. Každý vyznavač těchto náboženství by si poklepal na čelo, kdybychom jim to navrhli. Totéž by zajisté učinili i příslušníci novověkých „synagog satanových“. Marně bychom například někde hledali pomník V. I. Lenina v podobě novorozence, stejně tak památník některého z idolů současného liberalismu a neomarxismu, ať už by šlo o filozofy a tvůrce myšlení, rockové hvězdy či politické představitele. Kult zakladatele náboženského systému v podobě nemluvněte je pouze a výhradně křesťanským fenoménem. Katolická církev ho v průběhu dějin rozvíjela a vytvořila kolem něj nádhernou a cituplnou poezii Vánoc a Ježíška, před níž žasli i její odpůrci. Básník Jan Neruda například o Božském Dítěti napsal: „Spi sladce na tom seně holém, my dech tajíme všichni kolem…“ (Pokračování textu…)

Koho vlastně uctíváme o Vánocích? Read More
Překlady Lucie Cekotové / Společnost

Tyranský stát

- by Ignác Pospíšil - 3 Comments.

Kázání P. Konráda zu Lowenstein, FSSP

Když se Ježíš přiblížil k městu a spatřil je, zaplakal nad ním. (Lk 19,41)

Scéna první 

Pozdvižení v ulicích, nejapné, brutální veselí, alkohol a nepořádek. Co se to tu slaví? Občanský masakr. Kdepak to jsme, drazí věřící? Ve Francii roku 1789 za vlády teroru, kde revolucionáři vraždí šlechtu a zvedají do vzduchu játra kněžny de Lamballe nabodnutá na kopí? Nikoli, jsme v ulicích Dublinu roku 2018. Ráchel neoplakává své děti, protože jich není; naopak, lůza se raduje, protože jich není: oslavuje „dekriminalizaci“ potratu. Dlouhé slovo. Kultivované slovo vzdělaných lidí. Už méně kultivovaná je skutečnost, která je za ním: vražda nevinného dítěte. Avšak jestli to už není zločin, co je potom ještě zločinem? Není-li to zločin, co to potom je? Prý „zdravotní péče“. A co když si dítě tuto péči nepřeje? Smůla. Postarají se o něj tak jako tak. Nemá žádný hlas, žádný nárok vyjádřit svůj názor, žádné hlasovací právo. Když bude křičet, stát ho neuslyší.

Když před několika měsíci někteří naši odolnější farníci stáli u cesty s transparenty hájícími život, byla reakce veřejnosti smíšená. Jeden pán si přečetl „nezabíjejte děti“ a káravě pohrozil prstem. Kdyby byl neprošel kolem tak rychle, bylo by možné se ho zeptat: „Dobrý den, pane, mohu se vás na něco zeptat? Byl jste někdy dítětem? Nebo jste přišel na svět už dospělý jako Adam? Nebo jste jako nějaké mytologické božstvo vyskočil plně zformovaný z Diova stehna? Pokud jste však někdy byl dítětem, nezdá se, že byste litoval, že jste se dožil dneška.“

Ostří si jazyk jako meč, vrhají jedovatá slova jako šípy, aby z úkrytu zasáhli nevinného, aby ho náhle zasáhli, bez ohledu. Rozhodli se pro hanebný plán, smlouvají se, jak by skryli své nástrahy, říkají si: „Kdo nás uzří?“ (Žalm 63). (Pokračování textu…)

Tyranský stát Read More
Hoffman, Matthew Cullinan / Krize Církve / Překlady Lucie Cekotové / Pronásledování křesťanů

Konzervativní ženský řád na pokraji zrušení na zásah Vatikánu

- by Ignác Pospíšil - 16 Comments.

Téměř všechny členky konzervativního institutu, který se ve francouzských pečovatelských domech stará o staré lidi, oznámily, že požádaly o zproštění řeholních slibů poté, co se Vatikán pokusil je přimět, aby změnily svůj způsob života a svůj řád „zmodernizovaly“.

Podle laických podporovatelů řádu byly sestry obviněny z toho, že se „příliš modlí“, a vizitátorům se také nelíbilo, že nosí tradiční řeholní závoj, který mezi církevní liberální elitou už není v módě. Sestry uvádějí, že jsou obviňovány z „nenormálního autoritářství“, z toho, že mají „příliš tradiční“ smýšlení a jejich lpění na charismatu institutu je projevem „chorobného odporu ke změnám“.

Celkem 34 z 39 členek institutu Malých sester Panny Marie Matky Vykupitele chce z řádu odejít poté, co vatikánské dikasterium odvolalo jejich představenou a pokusilo se jim vnutit trojčlennou „komisi“ nepřátelskou vůči jejich tradičnějším praktikám. Komisaře vede řeholnice a profesorka teologie s nakrátko ostříhanými vlasy, která nenosí hábit, obhajuje Amoris laetitia a podle sester nechápe jejich řeholní charisma. Sestry tvrdí, že jejich protesty proti výběru komisařů a žádost o jiné, kteří by se k jejich charismatu hodili lépe, nebyly vyslyšeny, což je vede k závěru, že ve svém institutu už nemohou uskutečňovat své povolání. (Pokračování textu…)

Konzervativní ženský řád na pokraji zrušení na zásah Vatikánu Read More
Mainwaring / Překlady Lucie Cekotové / Společnost

Rána politické korektnosti: Itálie chce zpět kříže a jesličky ve školách

- by Ignác Pospíšil - 16 Comments.

ITÁLIE, 3. prosince 2018 (LifeSiteNews) – V „otevřené válce“ o jesličky ve školách, jak to popisují italská média, provedlo italské ministerstvo školství protiúder a schválilo instalaci křížů a návrat jesliček do italských školních tříd. „Krucifix je pro mě symbolem našich dějin, naší kultury, našich tradic,“ řekl ministr školství Marco Bussetti na výroční konferenci Federace katolických škol v Římě. „Nechápu, proč by to mělo v našich školách vyvolávat podráždění. Naopak to dětem může pomoci zamyslet se nad naší historií.“

Bussetti není sám. Když jedna škola ve městě Terni severovýchodně od Říma zrušila obvyklou vánoční hru o narození Páně, aby tím vyjádřila respekt k dětem z jiných kultur, italský ministr vnitra Matteo Salvini podle zprávy na portálu Voice of Europe toto opatření zkritizoval jako „idiotství“. „Nejde jen o náboženství,“ uvedl Salvini na Facebooku, „ale i o historii, kořeny, kulturu. Já se nevzdám. Ať žijí a šíří se naše tradice!“ (Pokračování textu…)

Rána politické korektnosti: Itálie chce zpět kříže a jesličky ve školách Read More
Krize Církve / Společnost / Tejklová, Marie

Biskupové se rozcházejí v otázce genderu

- by Ignác Pospíšil - 4 Comments.

V souvislosti se snahami o redefinici manželství a chystanou ratifikací Istanbulské úmluvy se v naší zemi rozpoutala debata, do níž se zapojili také představitelé Katolické církve. Česká biskupská konference varovala, že úmluva „staví muže a ženu do zásadní opozice a veškeré chování vůči ženám chce vidět jen ve světle historicky nerovného poměru sil mezi muži a ženami“. Velkou pozornost vzbudilo burcující kázání Mons. Petra Piťhy z 28. září. Aktuálně se k otázce genderu vyslovili dva biskupové: Na konci listopadu vydal své stanovisko plzeňský biskup Tomáš Holub, o pár dní později na něj kriticky zareagoval českobudějovický biskup Vlastimil Kročil. V čem se pohled těchto dvou biskupů na gender liší?

Tomáš Holub v úvodu svého stanoviska upozorňuje, že při diskuzích o Instanbulské úmluvě jde v první řadě o pochopení genderové problematiky. Ta je podle něj komplexní, a pokud ji redukujeme na radikální teorie, vyvolává to u lidí strach a zmatek. Nepřijatelná je pouze genderová ideologie. Ta z křesťanského pohledu představuje „nepřípustný jednostranný teoretický konstrukt, který definuje osobní identitu každého člověka zcela nezávisle na biologickém pohlaví nebo například podstatu jakéhokoli vztahu mezi mužem a ženou pojímá výhradně mocensky“. Naproti tomu neideologicky pojímaná genderová studia nám mohou být prospěšná, abychom byli schopní uvádět Kristovo učení do praxe a usilovat o spravedlivý přístup k ženám. (Pokračování textu…)

Biskupové se rozcházejí v otázce genderu Read More
Knihy / Pospíšil, Ignác

Vydavatelské počiny roku 2018

- by Ignác Pospíšil - 10 Comments.

Jako již v předchozích letech touto dobou vydávám seznam katolických knih a dalších publikací, které letos vyšly česky (případně slovensky) a jsou hodny naší pozornosti. Taková malá inspirace pro ty, co rádi dávají pod stromeček knihy a mají dnes problém najít nějakou, která by si to zasloužila. Pokud vám v seznamu nějaká chybí, neváhejte a připomeňte ji v diskusi.

Ignác Pospíšil

Beletrie:

Cesta na západ. Po stopách ochočeného Boha (R.D. Štěpán Smolen; Hesperion)

Juditin kříž (R.D. Bryan Houghton; Hesperion)

Naučná, vzdělávací, rozhovory:

Apologetická abeceda dějin Katolické církve (Konrád Kubeš – Radomír Malý, Sypták)

Dějiny církve katolické (František Bureš, Dědictví Svatováclavské)

Kniha proroka Daniele (Dědictví Svatováclavské)

Myslet v diktatuře korektnosti: Příručka pro nepřizpůsobivé (Roman Cardal; Academia Bohemica)

Privilégium byť ženou (Alice von Hildebrand, Slovo medzi nami)

Rozptýlit mlhu. Věcné úvahy nad exhortací Amoris laetitia (kolektiv autorů, Kartuziánské nakladatelství)

Síla ticha (Robert kardinál Sarah a Nicolas Diat; Kartuziánské nakladatelství a Hesperion)

Styky sv. Petra Kanisia s naší vlastí (Antonín Podlaha, Dědictví Svatováclavské)

Pomůcková:

Kalendář 2019 – Česká Bible (Dědictví Svatováclavské)

Katolický kalendář s tradičním liturgickým kalendáriem (Krása liturgie)

Katolický kalendář s liturgickým kalendářem dle Missale Romanum 1962 (Krása liturgie)

Děti a mládež:

K tvému štěstí (František Tomášek, Dědictví Svatováclavské)

Život svatého Josefa (Dědictví Svatováclavské)

 

Vydavatelské počiny roku 2018 Read More
Překlady Lucie Cekotové / Risdon

ESLP: Práva muslimů mají přednost před svobodou projevu

- by Ignác Pospíšil - 4 Comments.

ŠTRASBURK, Francie, 26. října 2018 (LifeSiteNews) – Podle jedné z hadís (dalšího autoritativního zdroje islámské nauky kromě koránu) se zakladatel islámu Mohamed oženil se šestiletou dívkou, s níž tři roky nato začal žít. Evropský soud pro lidská práva přesto rozhodl, že nesmí být nazýván pedofilem. Rakušanku, která se tohoto výroku dopustila, shledal vinnou ze znevažování náboženství a odsoudil ji k zaplacení pokuty 480 eur a úhradě nákladů řízení.

Žena na semináři s názvem Základní informace o islámu v roce 2009 konstatovala, že Mohamed „měl rád sex s dětmi“ a dodala: „Šestapadesátiletý muž a šestiletá? Jak se tomu dá říkat, když ne pedofilie?“ Vídeňskému krajskému trestnímu soudu to stačilo k tomu, aby v polovině února 2011 rozhodl, že tím chtěla říct, že Mohamed měl pedofilní sklony, a odsoudil ji. Ani odvolací soud rozsudek nezvrátil. (Pokračování textu…)

ESLP: Práva muslimů mají přednost před svobodou projevu Read More
Katolická církev / Malý, Radomír

Proč miluji Katolickou církev

- by Ignác Pospíšil - 18 Comments.

Ne, nebudu uvádět věroučné důvody, které by měl každý katolík znát: protože byla založena samotným Spasitelem a tuto svoji kontinuitu může prokázat, protože má svátosti ustanovené přímo Kristem, který se bytostně zpřítomňuje ve svátosti oltářní, protože má svatou a neměnnou nauku a prostředky spásy. To je (nebo by mělo být) samozřejmostí, i když žel existuje dnes mnoho neomodernismem nahlodaných katolíků, kteří toto buď neznají, nebo přímo popírají.

U mne ale přistupují ještě zcela osobní důvody, proč Církev miluji. Paradoxně právě proto, že se proti ní mediálně brojí a vystupuje. Právě proto, že se v ní vyskytly v poslední době ve větším počtu než dříve sexuální skandály a zneužívání. Právě proto, že je nahlodána neomodernistickou naukou, prosazovanou často direktivním způsobem, a zastávanou žel i její nejvyšší hierarchií. To je dokladem, že není ďáblu a jeho pomocníkům zde na zemi lhostejná, že v ní vidí trvalé nebezpečí – a proto ji usilují zničit. Je hrází proti zlu, i když dnes více protrženou než kdy předtím v dějinách, ale pořád hrází, proto se jí držím a právě proto, že zůstává hrází a tím i mojí ochranou, ji miluji. (Pokračování textu…)

Proč miluji Katolickou církev Read More
Krize Církve / Tejklová, Marie

Demagogie a propaganda v provedení otce Holíka

- by Ignác Pospíšil - 24 Comments.

Úvaha otce Holíka o Istanbulské úmluvě by neměla zapadnout, je to mistrovské dílko. Ukazuje, jak se dá znemožnit nějaký postoj, když se člověku zrovna nechce argumentovat, případně když žádné argumenty nemá:

1) Problém uvést nějakými obecnými tezemi, které znějí rozumně (uzavírat se před světem je špatné; je dobré, když se lidi na něčem domluví; problémům je třeba předcházet).

2) Podpořit to odkazem na sdílenou identitu (Církev nemá hranice; křesťané jsou lidmi Slova – přičemž zákony se skládají ze slov).

3) Úvod shrnout do jednoduchého sloganu pro ty, kdo neudrželi pozornost („Solidarita, soucit, soudržnost, mezinárodní přesah.“).

4) Říct něco o oponentech a jejich motivaci, včetně podivných detailů („Někteří jsou v důchodu, ale každý má dost své práce“); neuvádět jejich jména, aby bylo jasné, že jsou bezvýznamní, a aby nemohli tak snadno zareagovat.

5) Naznačit, že oponenti nejsou schopní odpovědět na otázky, jejich tvrzení postrádají logiku, snaží se manipulovat („Po dvou hodinách přesvědčovacích monologů“).

6) Ukázat, že lidé, kteří oponentům věří, jsou hloupí (omdlévající seniorka) a naletěli na absurdní tvrzení („Oni nám zakážou Boha!“).

7) Ukázat svoji dobrou vůli, snahu vyvést oponenty z omylu („děkuji přednášejícím … proč propánakrále používají dezinformační techniky“). Je to však marné, oponenti nejsou přístupní argumentům.

8) Rozuzlení („došlo mi to“), odsudek oponentů (jsou vnitřně nepoctiví; současně svým tvrzením sami věří – sice si to maličko odporuje, ale zní to působivě), závěr ozvláštnit nějakým módním pojmem (unfair trade) – radši s překladem, protože posluchači ho nejspíš neznají.

9) Celé to přečíst klidně a s nadhledem moudrého otce, který všechno ví a na kterého se můžeme spolehnout. (Pokračování textu…)

Demagogie a propaganda v provedení otce Holíka Read More