Pouť na Maria Rast 2024

Kaple na Maria Rast

Letošní tradiční pouť na Maria Rast am Stein k Panně Marii, Matce Milosti, se uskuteční 8. června.

Pouť začne v 10:30 na vyšebrodském náměstí u kříže u kostela sv. Bartoloměje, odkud věřící vyrazí na křížovou cestu vedoucí na Maria Rast. Po ní bude v kapličce následovat Mše svatá (začátek cca 11:30). Po Mši svaté se pomodlíme loretánské litanie ve vedlejší obrazárně.

Po Mši svaté a litaniích by mělo přijít na řadu posezení, dle počasí buďto přímo na místě spojené s opékáním špekáčků, nebo v seminární místnosti vyšebrodského kláštera s občerstvením. Uvažujeme ještě, že bychom poté uspořádali pro zájemce menší koncert s hudebníky z řad poutníků, takže kdo se může dostavit i s nástrojem a zahrát, bude oslavován a vítán obzvlášť vřele. (Pokračování textu…)

Pouť na Maria Rast 2024 Read More

Úvahy k novéně k Panně Marii Guadalupské 2-4

Druhá úvaha

Při prvním zjevení svatému Juanu Diegovi se Panna Maria představila jako Matka Boží a matka naše. Tato slova jsou stejně útěšná a inspirující dnes jako před pěti sty lety: „Mám čest být tvou soucitnou matkou, tvou i všech lidí, kteří společně žijí v této zemi, a také všech ostatních, rozličných lidských kmenů; těch, kdo mě milují, těch, kteří ke mně volají, těch, kdo mi důvěřují.“

Jako katolíci říkáme často, že Maria je naše Matka. Nazýváme ji svou blahoslavenou Matkou – možná tak často, že občas ztrácíme ze zřetele, jak neobyčejnou věc pronášíme. Maria, vždy panenská Matka Boží, je naší matkou: rozjímej dnes co nejhlouběji o krásných důsledcích tohoto výroku.

Pochop v srdci, že je tvou matkou. Věz nade všecku pochybnost, že její mateřská péče o tebe je reálná. Uznej, že chce pro tebe to nejlepší – a že nic si nepřeje víc než přivést tě k důvěrnějšímu vztahu se svým božským Synem, který se skrze její božské mateřství stal naším bratrem. Pochop, že to, že Bůh nám seslal Marii jako matku a Prostřednici všech milostí, je známka neprobádatelných hlubin Boží lásky k nám.

Pros v těchto dnech Marii výslovně o přímluvu, aby ti vyprosila dobré a svaté věci, po nichž toužíš, a aby tě to, po čem toužíš, přivádělo ještě blíže k Božímu plánu pro tebe. (Pokračování textu…)

Úvahy k novéně k Panně Marii Guadalupské 2-4 Read More

Mezinárodní kampaň za úplnou svobodu tradiční liturgie

Být v roce 2024 katolíkem není jednoduché. Masivní dechristianizace Západu pokračuje v takové míře, že se zdá, že katolictví mizí z veřejného prostoru. Jinde nepřestává růst počet křesťanů pronásledovaných za svou víru. Církev se navíc zdá být postižena vnitřní krizí, která se projevuje ústupem od praktikování víry, úbytkem kněžských a řeholních povolání, snižováním počtu udělených svátostí a dokonce sváry mezi kněžími, biskupy či kardinály, které by byly v minulosti nemyslitelné. K prvkům, které mohou přispět k vnitřní obrodě Církve a k obnově její misijní horlivosti patří především důstojné a svaté slavení její liturgie, jemuž může mocně napomáhat příklad a přítomnost tradiční římské liturgie.

Přes všechny pokusy docílit toho, aby zmizela, zejména za současného pontifikátu, tato mše svatá nadále žije, šíří se a posvěcuje křesťanský lid, který k ní má přístup. Nese evidentní plody zbožnosti a nárůstu povolání a konverzí. Přitahuje mladé lidi, je zdrojem mnoha vzkvétajících děl, zejména ve školství, a doprovází ji solidní katecheze. Nikdo nemůže popřít, že je nástrojem zachování a předávání víry a náboženské praxe v prostředí, kde víra slábne a věřící odcházejí. Tato mše svatá se díky svému úctyhodnému stáří může také chlubit tím, že posvěcovala duše po staletí. Mezi jinými živými silami, které se v Církvi dosud projevují, ta, jež představuje tento bohoslužebný život, přitahuje pozornost svou strukturou, kterou jí dává nepřerušený lex orandi. (Pokračování textu…)

Mezinárodní kampaň za úplnou svobodu tradiční liturgie Read More

Zločin tiché modlitby

Byly doby, kdy jsme si mysleli, že některé svobody jsou v našem civilizačním okruhu vybojovány jednou pro vždy, třeba svoboda projevu nebo vyznání, ale to jsme byli naivní a nechápali, že svoboda není samozřejmost, že je třeba o ni v každé generaci svést nový zápas. Jedním z testovacích polygonů svobod se stala v posledních letech Velká Británie.

A to prosím nechci psát o skotském zákazu hate speech, tomu se věnují jiní, a je dobře, že ho podrobují kritice, protože potírání nenávistných projevů je trojský kůň cenzury.

Mě zaujalo něco jiného: postáváním na chodníku si na britských ostrovech koledujete o zatčení. Protože kriminálního jednání se podle britské policie nedopustíte už jen slovně, ale také myšlenkou. (Pokračování textu…)

Zločin tiché modlitby Read More

Význam změn v liturgii Svatého týdne z roku 1955

Portál OnePeterFive se v nedávné době v několika článcích pokusil o sondu do krize Církve v době před druhým vatikánským koncilem a o zkoumání kořenů mnoha problémů na koncilu i po něm, které sahají až do 19. století. Články zdůrazňovaly boj s klerikalismem 19. století (https://onepeterfive.com/what-is-the-false-spirit-of-vatican-one/ ) pomocí nauky o dvou mečích (https://onepeterfive.com/category/two-swords/) a odporování hyperüberultramontanismu (https://onepeterfive.com/category/ultramontanism-spirit-of-vatican-i/) – což je jen odrůda klerikalismu – tradiční naukou o papežství. Katastrofa Novus ordo je výsledkem toho, co se dělo před druhým vatikánským koncilem. To je důvod, proč na liturgii Svatého týdne před rokem 1955 záleží.

Dr. Kwasniewski ve svém novém monumentálním díle o římském ritu (The Once and Future of the Roman Rite: Returning to the Traditional Latin Liturgy after Seventy Years of Exile) shrnuje léta svého zaníceného liturgického výzkumu takto:

„Katolíci hledající tradici už několik desetiletí upřednostňují návrat k Missale romanum z roku 1962 a s ním spojeným liturgickým knihám z doby před lavinou změn, které následovaly po koncilu. Tyto liturgické knihy však spadají přímo doprostřed období zrychlujících se mutací, které již předtím tvrdě udeřily na jádro tridentského dědictví: nová velikonoční vigilie v roce 1951, nový Svatý týden v roce 1955, nové rubriky z roku 1960 a tak dále. To všechno byly prozatímní projekty připravující „totální rekonstrukci“ neboli instauratio magna (použijeme-li sousloví filosofa Francise Bacona), k níž došlo v deseti letech po vydání [koncilové konstituce o liturgii] Sacrosanctum Concilium z roku 1963. V době chaosu byl misál z roku 1962 ,pevnou skálouʼ, jak ho kdysi nazval Michael Davies, ale také ostrovem, na němž není možno kempovat nastálo.“ (Pokračování textu…)

Význam změn v liturgii Svatého týdne z roku 1955 Read More

Kardinál Sarah je „velmi hrdý“ na africké biskupy za to, že odmítli žehnání homosexuálním dvojicím

Kardinál Robert Sarah, bývalý prefekt Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, řekl, že je velmi hrdý na to, že afričtí biskupové naprosto odmítli kontroverzní vatikánský dokument Fiducia supplicans, který navrhuje kněžská požehnání párům v neregulérních situacích a homosexuálním dvojicím. 

„Myslím, že Fiducia supplicans se setkala s reakcí afrických biskupů – velice jasnou,“ uvedl Sarah. Zdůraznil, že dokument nemá žádnou oporu v Písmu, a pokračoval: „A nejen afričtí biskupové, ale i mnozí v Evropě, v Kazachstánu, v Polsku ho odmítli, protože nemá žádný biblický ani teologický základ.“  

„Byl jsem velmi hrdý, když jsem se dozvěděl, že afričtí biskupové tento text naprosto odmítli, i mnoho dalších, dokonce v Brazílii, a tak mi připadá nemožné ho akceptovat,“ uzavřel kardinál Sarah. Tyto komentáře pronesl 23. února na Východoafrické katolické univerzitě v Nairobi v rámci sekce otázek a odpovědí na teologickém sympóziu. Cílem konference, kterou pořádala katedra dogmatiky, bylo objasnit Kristovo misijní poslání v náboženském, kulturním a společenském kontextu dnešní Afriky. Sarah, věrný obhájce katolického pravověří v nauce i ve svátostné disciplíně, byl hlavním řečníkem. Sympózium přilákalo v průběhu dvou dnů nejméně 700 účastníků. Mnohé z nich sem z celé východní Afriky přivedla přítomnost kardinála Saraha a arcibiskupů z Nairobi a Kisumu.  (Pokračování textu…)

Kardinál Sarah je „velmi hrdý“ na africké biskupy za to, že odmítli žehnání homosexuálním dvojicím Read More

Úvod k novéně

Začínáme devítiměsíční novénu k Panně Marii Guadalupské.

Panna Maria Guadalupská se poprvé zjevila svatému Juanu Diegovi v sobotu 9. prosince 1531 ráno těsně před svítáním. Třebaže Juan Diego bydlel v Cuauhtitlánu, jeho duchovním domovem bylo Tlatelolco, místo, kde byl pokřtěn a kde se dále vzdělával v katolické víře. Panna Maria poctila svým zjevením a vybrala si za posla prostého křesťana, který se snažil prohloubit si poznání víry tím, že se dával poučovat knězem, v němž poznával obraz Krista žijícího pro nás v Církvi.

Když k němu Panna Maria začala hovořit, ihned prohlásila pravdu o tom, kdo je, o svém vztahu k Bohu, o tom, že je Matkou vtěleného Boha Syna, a o svém vztahu ke všem křesťanům. Řekla: „Věz, věz s jistotou, můj nejdražší a nejmladší synu, že já jsem vskutku vždy dokonalá, svatá Panna Maria, která má čest být Matkou jediného pravého Boha, pro něhož všichni žijeme, Stvořitele lidí, Pána všeho, co je kolem nás, a všeho, co je nám blízké, Pána nebe, Pána země“ (Nican Mopohua, č. 26).

Pro Pannu Marii je v jejím vztahu k Juanu Diegovi, jenž s ní měl spolupracovat jako její posel, na prvním místě pravda o tom, že je panenskou Matkou vtěleného Boha Syna, který je Králem nebe a země a který jediný je naší spásou.

Prvním poučením, které nám dává Panna Maria Guadalupská, aby nás připravila na dnešní vážnou krizi, je neoddělitelná jednota pravdy a lásky. Nemůžeme skutečně milovat druhého člověka, pokud ignorujeme či zrazujeme pravdu, která musí formovat každý vztah. Základním přístupem ke krizi rodiny, společnosti i Církve je znát pravdu a s láskou ji praktikovat.

Raymond Leo kardinál Burke

Úvod k novéně Read More

Nelze vyhánět ďábla belzebubem! 

Již po několikáté mi přišlo z konzervativně katolického prostředí video, kde nějaký švýcarský historik Ganser vypočítává všechny zločinné intervence USA po II. světové válce ve světě. Začíná tím, že CIA zmanipulovala už italské volby r. 1948, pokračuje korejskou a vietnamskou válkou, kubánskou krizí a končí nynější americkou podporou Ukrajiny proti Rusku. 

Samozřejmě nejsem obdivovatelem USA. Velmi dobře vím, že nikdy nebyly „hodným strýčkem Samem“, jak si je za komunistické éry někteří naši odpůrci režimu idealizovali. Vždycky sledovaly své velmocenské zájmy bez ohledu na prosté bezbranné a nevinné lidi. Ještě horší je však jejich ideologie, potažmo vůbec ideologie tzv. demokracie a liberalismu, která je očividně protikřesťanská a v příkrém rozporu s morálními hodnotami katolické nauky, jak magisterium Církve skrze dokumenty papežů od bl. Pia IX. až po Pia XII. neustále hlásalo. Po válce to nebylo ještě až tak zřejmé, teď ale už naprosto jasně v souvislosti s legálními vraždami nenarozených dětí v celém západním světě, které byly nejnověji ve Francii přímo parlamentem prohlášeny ústavním „právem ženy“. V USA a v dalších tzv. demokratických zemích jsou též zákonem kodifikována „práva“ homosexuálů a leseb až k úrovni tzv. manželství, jsou propagovány pornografie a už od útlého dětského věku tzv. sexuální výchova, postupně čím dál víc zemí legalizuje také eutanazii. Zastánci autentické morálky a obránci nenarozeného života jsou vyhazováni z práce a zavíráni do vězení, proto USA – a potažmo svět tzv. demokracie vůbec – nemohou být naším vzorem k následování, naopak katolík musí jejich zásady kategoricky odmítnout. (Pokračování textu…)

Nelze vyhánět ďábla belzebubem!  Read More

Je možno hlásit děti na Setkání katolických dětí 2024

Je možno hlásit své ratolesti na Setkání katolických dětí 2024, které pořádají rodina Krutských a FSSP na Vyšebrodsku ve dnech 4.-14. 8. 2024.

Setkání rozdělené na dívčí a chlapecký tábor je určeno pro děti ve věku 8-13 let, cena je 2600,- za první, 2400,- za druhé a 2200,– za třetí a každé další dítě z rodiny. V odůvodněných případech lze cenu upravit, zejména u velkých rodin.

Setkání je naplněné hrami, soutěžením, učením se tábornických dovedností, katechezemi a modlitbami, každý den je k dispozici Mše svatá dle misálu z roku 1962. (Pokračování textu…)

Je možno hlásit děti na Setkání katolických dětí 2024 Read More

Kardinál Burke oznamuje novénu k Panně Marii Guadalupské za „krize naší doby“

VATIKÁN (PerMariam) — Kardinál Raymond Burke ohlásil zahájení devítiměsíční celosvětové novény k Panně Marii Guadalupské a vyzval katolíky, aby tváří v tvář „krizím naší doby“ vzývali o přímluvu Matku Boží. V nové iniciativě, která byla před několika dny zveřejněna na internetu (https://novena.cardinalburke.com/), kardinál Burke oznámil, že novéna začne v březnu a vyvrcholí na svátek Panny Marie Guadalupské 12. prosince.

Kardinálovo videoposelství si všímá důležitého srovnání stavu dnešního světa se situací v roce 1531, kdy se svatému Juanu Diegovi v Guadalupe zjevila Panna Maria: „Ve světě zmítaném těžkou nemocí stále zuří válka v Evropě. Nová invaze do Palestiny po létech příměří hrozí destabilizací Blízkého Východu. Teologické diskuse se politizují a vedou miliony věřících k opuštění víry. Jeden biskup píše: ,Nezasáhne-li přímo ruka Boží, všechno bude ztraceno.ʼ Je rok 1531.“ (Pokračování textu…)

Kardinál Burke oznamuje novénu k Panně Marii Guadalupské za „krize naší doby“ Read More

Březen 2024

Toto je průběžně aktualizovaný seznam pozoruhodných vzdělávacích, tradičně katolickýchpro-life akcí, které mají proběhnout v ČR a na Slovensku během března 2024. Zahrnuje i výslovná upozornění na svátky I. třídy + rozličné další pamětihodné dny.

Není v mých silách vytvořit tento seznam sám, proto prosím o pomoc. Pokud máte či později získáte informace o nějaké další akci, o níž si myslíte, že by sem patřila, můžete na ni upozornit zde pod příspěvkem v diskusi nebo mailem ([email protected]), rád seznam doplním. Jen prosím pamatujte, že žijeme v době, kdy jsou naši kněží i bratři v některých diecézích všemožně pronásledováni, takže vždy zvažte, zda je u dané akce vhodné ji zde inzerovat. (Pokračování textu…)

Březen 2024 Read More

Únor 2024 + přehled akcí na rok 2024

Toto je průběžně aktualizovaný seznam pozoruhodných vzdělávacích, tradičně katolickýchpro-life akcí, které mají proběhnout v ČR a na Slovensku během února 2024. Zahrnuje i výslovná upozornění na svátky I. třídy + rozličné další pamětihodné dny.

Není v mých silách vytvořit tento seznam sám, proto prosím o pomoc. Pokud máte či později získáte informace o nějaké další akci, o níž si myslíte, že by sem patřila, můžete na ni upozornit zde pod příspěvkem v diskusi nebo mailem ([email protected]), rád seznam doplním. Jen prosím pamatujte, že žijeme v době, kdy jsou naši kněží i bratři v některých diecézích všemožně pronásledováni, takže vždy zvažte, zda je u dané akce vhodné ji zde inzerovat. (Pokračování textu…)

Únor 2024 + přehled akcí na rok 2024 Read More

Fiducia supplicans – stále vpřed pro neprozkoumaných stezkách

V říjnu 2023 se ve Vatikánu konalo shromáždění biskupské synody o synodalitě. Rozsáhlá závěrečná zpráva je zajímavá tím, co neobsahuje. Oddíl 16 sice zmiňuje lidi, kteří se cítí marginalizovaní nebo vyloučení z Církve kvůli své sexualitě, a v oddíle 15 se mluví o určitých kontroverzních otázkách týkajících se mimo jiné identity a sexuality, jejichž komplexnost nedokážou naše antropologické kategorie uchopit, samostatné pojednání na téma LGBT (ani tuto zkratku) však v dokumentu nenajdeme.

Přesto se toto téma vynořilo v plné síle ještě před Vánoci, když katoličtí věřící dostali od Dikasteria pro nauku víry „dárek“ v podobě deklarace Fiducia supplicans (česky zde), povolující žehnat stejnopohlavním párům. Ačkoli tato deklarace zdůrazňuje, že nemění učení ohledně manželství a že cílem není stejnopohlavní či jiné neregulérní svazky schvalovat, setkala se s nebývalou opozicí, a to nejen od obvyklých „potížistů“. Z obsahu deklarace je zřejmá snaha přenést problém na pastorační úroveň, a lze ji tedy nejlépe chápat jako další logický projev přesvědčení, že teorii lze oddělit od praxe (nebo že teorie je oddělena od praxe), přičemž přednost má praxe. Tím se nijak nevymyká z celkového zaměření současného pontifikátu. Tímto směrem míří už úvodní „Představení“, ve kterém kardinál Fernández deklaraci prezentuje jako „inovativní příspěvek k pastoračnímu významu žehnání“. Část II/25 obsahuje požadavek oddělit pastorační praxi od pevných doktrinálních a disciplinárních schémat, která mohou vést k „narcistickému a autoritářskému elitářství“, v části II/37 se mluví o životu Církve přesahujícím normativní ukotvení. Tomu odpovídá hlavní „poselství“ dokumentu, a sice rozlišení mezi liturgickýmspontánním žehnáním. Spontánní, pastorační žehnání, které se má vztahovat právě na neregulérní páry, má podobu prostého gesta, je krátké, postrádá formální náležitosti a nevyžaduje posouzení, v jaké situaci se dvojice nachází a zda je svazek v souladu s naukou. (Pokračování textu…)

Fiducia supplicans – stále vpřed pro neprozkoumaných stezkách Read More

Hotový déšť milosrdenství: Pontifikát čistek aneb deset let defenestrací

Nejde jen o Stricklanda. Dlouhá řada biskupů, které papež František předčasně odstranil, nabrala za poslední rok a půl na tempu: „Zasáhni jednoho, aby se z toho poučilo sto dalších.“ Rozumu se vymyká každý jednotlivý případ, ale celkový počet je šokující. Řeč je o defenestracích biskupů ze strany papeže Františka, jimiž se vyznačuje celý jeho pontifikát.

Poslední nehorázný případ se týkal biskupa z Tyleru Msgre. Josepha Stricklanda, který byl po nátlaku nuncia na „dobrovolnou rezignaci“ bez jakéhokoli zdůvodnění odstraněn ze své diecéze. (https://www.duseahvezdy.cz/2023/11/13/papez-frantisek-osobne-odvolal-americkeho-biskupa-josepha-stricklanda/) Neexistuje žádná zmínka o finančním či sexuálním skandálu, s nímž by byl spojen, tím méně o tom, že by se provinil herezí (což by bylo jeho kariéru zřejmě naopak posunulo výš). Jednodušeji řečeno se zdá, že Strickland se dopustil zločinu urážky majestátu, jelikož opakovaně vyjadřoval stanoviska, která se nelíbila církevnímu politbyru: odpor proti vakcínám založeným na buněčných liniích z potracených plodů, nesouhlas se žehnáním homosexuálních dvojic, odpor proti Traditionis custodes. A také neodpustitelná neřest dostatku seminaristů: v diecézi, která má jen něco přes 130 tisíc pokřtěných a 84 kněží, se jich ke kněžství připravuje 21. (Pokračování textu…)

Hotový déšť milosrdenství: Pontifikát čistek aneb deset let defenestrací Read More

Katolické vydavatelské počiny roku 2023

Dobrá kniha je ideální vánoční dárek. Pro ty, kteří uvažují tím směrem a stále ještě hledají konkrétnější inspiraci, představuji několik děl vydaných v tomto roce (2023), které si dle (nejen mého) soudu zaslouží vaši pozornost.

Pokud mají někteří čtenáři pocit, že tam nějaké dílo chybí, mohou to napsat do diskuse a uvidíme. Mohl jsem na něco zapomenout a zcela určitě jsem nečetl ani nezaznamenal všechno. Zároveň zde odkazuji na rok starý článek Nejlepší katolické knihy posledních let a na výsledky ankety Zlatý brk 2016, kde se lze seznámit s dobrými počiny z let minulých.

V prvé řadě musím zmínit už zajetou každoroční trojsadu tradičně katolických kalendářů: nástěnný kalendář od Christianitas s tradičním kalendáriem, stolní kalendář římovské farnosti kombinující poslední tradiční kalendář s nomáckým a stolní kalendář od FSSPX. Škoda, že se zatím nenašel nikdo, kdo by vydal tradičně-katolický diář, moc by se mi hodil.

Pro dospělé

Bryan Houghton: Zbytečný kněz (Hesperion)

Taylor Reed Marshall: Infiltrace (Kartuziánské nakladatelství)

Matthias Gaudron: O původu evangelií (Petr Sypták)

Robert Sarah: Katechismus duchovního života (Hesperion)

Felix Sardá y Salvany: Liberalismus je hřích (Christianitas)

Athanasius Schneider: Christus vincit (slovensky)

Fulton Sheen: Kalvárie a mše svatá (Hesperion)

Pavel Zahradník: Stěžeň jenž drží loď: Dějiny mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze (Jiří Černý)

Pro děti a mládež

Robert Hugh Benson: Pravidla dětského života (Christianitas)

Demetrius Manousos, Adison Burbank: Poznej Mši svatou (Christianitas)

Ignác Pospíšil

Katolické vydavatelské počiny roku 2023 Read More

Kdo bude další na řadě?

Papež František dělá čistky. Nejprve biskup Daniel Fernandéz z Portorika, poté biskup Joseph Strickland z USA, jak o případu DaH referovaly, teď kuriální kardinál Raymond Leo Burke, jemuž římský pontifik zastavil plat a vypověděl jej z jeho římského bytu (srvn. článek na https://apologie.info). Kdo z hierarchů se odváží poukázat na nepravověrnost Bergogliových vyjádření, je postižen degradací nebo přímo odstraněním. Kdo bude další na řadě? Arcibiskupové Carlo Maria Viganó nebo Jan Pawel Lenga jsou již v důchodu, jim dle kanonického práva může pouze zakázat veřejně udělovat svátosti (což stejně mohou jako důchodci pouze se souhlasem ordináře diecéze, v níž se nacházejí), nebo je exkomunikovat. I toho je nynější pontifik schopen, jenže z analytického pohledu by to bylo přece jen „příliš silné kafe“. Nota bene hierarchové v důchodu pro něj představují pouze minimální nebezpečí, horší  je to s těmi, kteří jsou v úřadu a mají vliv. Je otázka, jestli vůbec a kdy zasáhne tvrdá Františkova pěst proti kazachstánskému biskupovi mons. Athanasiovi Schneiderovi, který si také nebere při kritice současného pontifikátu žádné servítky. Ten má ale proti Stricklandovi a Burkeovi tu výhodu, že je pouze pomocným (světícím) biskupem – a to v „zapadákově“, kde navíc katolíci představují pouhých 1,5 proc. populace. 

Nicméně zanechme spekulací a všimněme si faktů. Papež František se zbavuje biskupů, kteří ho kritizují z pozic ortodoxie. Ani jednou však nezakročil proti zjevným heretikům v biskupských úřadech, kteří žehnají homosexuálním párům, podávají sv. přijímání propotratovým politikům nebo hlásají uvolněnou morálku ohledně 6. a 9. přikázání. Ti jsou „v pořádku“, zvláště pak když dělají potíže tradiční mši sv., kterou Bergoglio nejspíš přímo nenávidí a proti níž vydal patřičné dokumenty. To je jasný a viditelný trend tohoto pontifikátu k definitivnímu prosazení novocírkve, jež nemá s autentickou Katolickou církví již nic společného kromě názvu. Měla by se nazývat spíše humanisticko-ekologicko-klimatickou sektou – a nikoli Katolickou církví. Kdo z biskupů se proti tomu ozve, musí pryč. (Pokračování textu…)

Kdo bude další na řadě? Read More

Odnětí platu a bytu kardinálu Burkeovi

Kardinál Burke v hledáčku Vatikánu

T. S. Flanders

Uprostřed množících se zpráv o špatném zdraví Svatého otce bylo také několika zdroji potvrzeno, že papež má v úmyslu odebrat plat a ubytování v Římě kardinálu Burkeovi. Zatím se nepotvrdilo, zda má být kardinál Burke rovněž odstraněn z kolegia kardinálů.

Od zveřejnění této nyní potvrzené zprávy počátkem minulého týdne ani kardinál Burke, ani Vatikán nevydali žádné prohlášení. V úterý 28. 11. vyšla na portálu One Peter Five analýza agresivního postupu papeže proti pravověrným biskupům, jejímž autorem je kanonista Antonio Francés PhD. Argumentuje v ní, že k odstranění biskupa musí mít papež vážný důvod, jinak se jedná o svévolný akt odůvodněný pouze papežovou vůlí. (Pokračování textu…)

Odnětí platu a bytu kardinálu Burkeovi Read More

Papež František osobně odvolal amerického biskupa Josepha Stricklanda

VATIKÁN (LifeSiteNews) –– Papež František odvolal biskupa Josepha Stricklanda z úřadu pastýře a biskupa diecéze Tyler v Texasu.

Šokující oznámení se objevilo v denním bulletinu Svatého stolce 11. listopadu. Uvádí se v něm prostě: „Svatý otec uvolnil z pastýřské správy diecéze Tyler (USA) J.E. Msgr. Josepha E. Stricklanda a jmenoval biskupa z Austinu J.E. Msgr. Joea Vásqueze apoštolským administrátorem uprázdněné diecéze.“ (Pokračování textu…)

Papež František osobně odvolal amerického biskupa Josepha Stricklanda Read More