Víra

S příchodem víry do života člověka se svět stává dvojí. Už  nejsme uvězněni v evidentní realitě našich všedních dnů. Odehrávají se zcela jiné skutečnosti, než jen ty přístupné zraku a vnímání smysly lidí. V tomto dvojím světě hraje významnou roli kontakt a sdílení. Najednou nezodpovídáme pouze za to, co jsme učinili dobrého či špatného z hlediska soudů světa, ale také za to, co je ve skrytosti našich srdcí. Někdy může být toto hodnocení dokonce v rozporu – za poctivost vůči sféře niterné můžeme být postihováni od sféry vnější. Každý rozhoduje sám, co je důležitější. Básně napsal Klement Bochořák. (Pokračování textu…)

Víra Read More

Světlo Panny

V měsíci máji se zvláštním způsobem obracíme k Panně Marii. Příroda, ozdobená  nejkrásněji za celý rok, připomíná něco z krásy naší Matky a ukazuje nám předchuť Nebeského  království. Také se můžeme těšit radosti a úlevě rozveseleného stvoření po dobách vyprahlosti a tísně. Básně napsal Klement Bochořák (18. 1. 1910 Kunštát – 10. 8. 1981 Brno). (Pokračování textu…)

Světlo Panny Read More

Člověk v sobě

V tomto světě jasně cítíme omezení a nesvobodu, která  plyne z toho, že jsme pouze na cestě, spoutáni smrtelností, slabostí a útoky zlého. Bůh nám však dává ve chvílích své milosti i zde poznat předchuť budoucí Slávy v Jeho Království, nebráníme-li se. Někdy je tou nějvětší překážkou, která nám brání dojít k Pravdě, právě naše vlastní spletité a tvrdohlavé já. Básně napsal Ivan Diviš  a Nea Marie  Brkičová. (Pokračování textu…)

Člověk v sobě Read More

Matka

Matka je  velmi důležitá osoba v životě každého z nás. Pán Bůh byl tak dobrotivý a plný pochopení pro naši slabost a bázlivost v  tomto světě, že nám zanechal tu svoji, která bude vždycky přítomna a naslouchající, s otevřenou  náručí pro všechny, kteří se utíkají pod Její ochranu. Jako jsou malé děti důvěřivé a zcela závislé na svých pozemských matkách, buďme i my plni důvěry v Matku nebeskou. Básně napsal Bohuslav Reynek  a Nea Marie Brkičová. (Pokračování textu…)

Matka Read More

Svět

To, co se v křesťanství označuje jako nepřátelství se světem, je mnohdy mylně chápáno jako zbabělý únik nebo neschopnost konfrontovat se se životem v odvaze a síle dospělého člověka. Je nutné nejdřív poznat, vůči čemu se ohrazujeme a co odmítáme, ale také dobře vědět, co si  volíme jako druhou cestu, tu  správnou. Kdo ví, kvůli Komu opouští svět, nikdy tuto volbu nečiní z lidské nezralosti, ale z lásky. Opustit některé viditelné pomíjivé věci může znamenat nahlédnout království  Boží, viditelné očima duše, už na zemi.  A tento krok je vždy krokem odvahy a zralosti. Básně napsali Rio Presiner (13. listopadu 1925 Mukačevo, Československo – 20. října 2007 Indianola Pensylvánie) a Jan Vladislav (15. ledna 1923 Hlohovec, nyní Slovensko – 3. března 2009, Praha) a pocházejí ze sbírek Odstup a Hořící člověk.

(Pokračování textu…)

Svět Read More

Utrpení Krista

Postní doba je skutečně dobrou příležitosti k rozjímání, kým je pro nás Pán Ježíš Kristus. Jakou roli hraje v našem životě? Jakým způsobem se naše přináležitost k  Němu projevuje? Nejdojemnější scénou a nejvíce usvědčujícím okamžikem pro nás je Jeho osamělé bdění v Getsemanské zahradě. Okamžik bdění s Kristem není pro nás nadobro ztracen – ještě stále si můžeme vybrat, zda Ho necháme třást se a potit úzkostí samotného, nebo přidáme trochu ze svého času a zálib pro setrvávání jenom v Jeho společnosti. Básně napsala Nea Marie Brkičová a Bohuslav Reynek. (Pokračování textu…)

Utrpení Krista Read More

Krása

Kde je Bůh, tam je krása. Není třeba se obávat nedostatku příjemných a lákavých výjevů, když se rozhodneme přijmout cestu Páně i s její nepohodlnou stránkou – holým a suchým dřevem kříže, které někdy umí zatlačit tam, kde bychom to chtěli snášet nejméně ochotně. Za vším tím umučeným, ztrápeným a pro naše hříchy ukřižovaným na nás hledí navždy věrná a nadevše krásná Božská Tvář.

U JIZERY


Jaroslavu Durychovi

Jak krásný je ten kopuletý křemenový val

proti ledům! Také řeka pod ním jako já

jej starodávně obdivuje,

je všechna od sebe, a když neví,

jak a k čemu jej přirovnat: zrcadlí jej prostě.

Srovnán s těmito balvany, nezhanobenými člověkem,

krutý byl osud náhrobních kamenů a oltářních desk…


Dnes ovšem lámou kámen jenom na žaláře…



KRÁSA BEZ RADOSTI


Naše smrtelnost je ustavičná. Není chvíle,

která by nám vyvrátila,

že jsme stále v pokušení a že mu stále podléháme,

takže i krása je nesmyslná,

protože je to krása bez radosti…

Jsme zlí… Byli bychom tak zlí

kdybychom byli bez svědků?

*

Zdroj: HOLAN, Vladimír. Les bez stromů. BBART:  Praha, 2002. ISBN 80-7257-735-2.

Krása Read More

Tichá místa

Místa nenápadná, skromná a vzdálená od hluku lidí a všelijakého světského provozu mívají  mnohdy neobyčejný půvab. Na osamělém hřbitově nebo v opuštěném domě můžeme najít útěchu a slyšet  Boží oslovení,  které by jinde přes různé překážky a přehlušování nemuselo dospět  k našim  uším.  Básně napsal Rainer Maria Rilke (4. prosince 1875, Praha – 29. prosinec 1926, sanatorium Valmont u Montreux ve Švýcarsku). (Pokračování textu…)

Tichá místa Read More

Spása

Postní doba nás vede k  rozjímání, v koho a v co vkládáme svou  naději,  čemu nebo komu  věříme, komu bychom rádi věřili, ale dáváme přednost světu a jeho lákadlům, protože nás uspokojí rychle a povrchně. Je neštěstí nechat se ovlivnit  lidmi, kteří prohlašují svá přání za Boží vůli a matou služebníky Páně  tím, že je odvádějí od Otce. Jediným lékem na zatemněnou mysl a neschopnost rozlišovat je neochvějná důvěra a láska k jedinému bezpečnému přístavu – Pánu  Ježíši Kristu. Básně napsala Nea Marie Brkičová. (Pokračování textu…)

Spása Read More

Píseň člověka

Je ubohé žít bez vědomí, že člověk jako stvoření Nejvyššího má nárok na obrovské štěstí. To štěstí spočívá právě ve skutečnosti, že náleží Otci, který má pro něj  připravené nevídané poklady v  nebi. Ohromuje lhostejnost některých lidí, kteří nejsou ochotni nic vytrpět pro vnitřní očištění. Otec a Král totiž nemůže přivést do své slávy duši,  která opovrhla svou  krásou a dobrovolně se zašpinila nepřátelstvím s Dobrem. Postní doba volá všechny ubohé duše k očistě, zkrášlení a důstojnosti, abychom při pomyšlení na smrt mohli zpívat stejně pokojně jako George Herbert a Jakub Deml. (Pokračování textu…)

Píseň člověka Read More

Těžký stín

Někdy bývá  bolestné  zjištění, že naše vnitřní touhy nejsou uskutečnitelné, aniž by se jejich realizace dotkla přání milujícího Boha. Velmi dobře rozumem poznáváme, že bychom se jich  měli  vzdát, protože bychom kvůli nim obětovali mnohem vyšší dobro a pravdu. Jelikož Bůh dává sílu zvítězit nad následky dědičného  hříchu, které naši vůli táhnou k věcem, jež neprospívají, uchýlení se do samoty a rozjímání nakonec nabídne úžasnou náhradu za všechny obětované marné věci tohoto světa. Básně napsali Jan Zahradníček a Nea Marie Brkičová. (Pokračování textu…)

Těžký stín Read More

Temná noc

Součástí duchovního života všech je období, kdy prožíváme osamělost, vyprahlost a absolutní vnitřní  prázdnotu. Nezřídka je tento stav dokonce  pozitivním ukazatelem toho, že se na své cestě někam posouváme, že nám dobrý Pán Bůh dává přejít z dětské kašičky na hutnou stravu a místo mylné domněnky, že nás „opustil“, se nám naopak přiblížil velmi intenzivně a dává nám možnost zcela se osvobodit od lpění na  příjemných zážitcích a duchovních sladkostech. Ubohý a vratký je takový vztah k Bohu, který funguje jen tehdy, cítíme-li se pohodlně. Básně napsali Jakub Deml a svatý Jan od Kříže (Pokračování textu…)

Temná noc Read More

Děti

Jakub Deml (První světla) a Jan Zahradníček (Pozdravení slunci) ve svých básních vyjadřují svrchovanou úctu a obdiv vůči nejslabším a závislým na naší lásce a péči, kteří bez ohledu na svou tělesnou nepatrnost mají stejnou cenu jako kdokoli z nás „silných“ a jejichž utiskování a vražda v jakémkoli stádiu života není o nic menším zločinem, než vražda nebo utiskování dospělých a samostatných.

(Pokračování textu…)

Děti Read More

V poušti

Zvláštní, velmi poetickou cestou člověka za jeho Stvořitelem, je poustevnický život. Tvrdým prokopáváním se skalami vlastní přirozenosti, pohodlí a návyků, dochází svatý poustevník Antonín, jehož památku si dnes připomínáme, k úžasnému prameni síly, která mu pomáhá, aby pro objevený poklad učinil vše, čeho si Dárce žádá. Za clonou vyprahlosti se skrývá bezedný zdroj jasu a pokoje. Básně napsala Nea Marie Brkičová. (Pokračování textu…)

V poušti Read More

MILUJ…

Na kolenou se dovídáme nejvíce tajemství. V pokoře získáváme poklady, moudrost a sílu. Naším ponížením před Stvořitelem roste naše  povýšení nad ubohost a marnost křečovité honby za všelijakými pomíjivými odlesky štěstí. Jsme nesmírně vděční Pánu, že nám posílá své kněze, kteří ukazují životem, nač je skutečně zapotřebí se soustředit v pozemském putování. Kéž je více takových (a nejen kněží), kteří slovy Vladimíra Holana „vycídí zbroj archanděla Michaela“ vlastním svatým životem. (Pokračování textu…)

MILUJ… Read More

Lacrimula

Ke sladkosti poznání není snadná cesta. Ne mnoho duší je ochotno projít zarostlou houští trpkosti, smutku a osamělosti ve světě, aby získala přístup k tichému hlasu, ozývajícímu se ne v bouři, ne v hluku, ale ve skromné vzdálenosti od všeho okázalého a lehce dostupného pohodlí. Tajemství Lásky záleží v tom, že sama o sobě neví. Básně o radosti v tísni přináší Nea Marie Brkičová a Václav Renč (sbírka Podoben větru). (Pokračování textu…)

Lacrimula Read More

Angelus Domini

Společně s Pannou Marií očekáváme radostnou událost, jejíž zjevné  počátky stojí u navštívení Nejsvětější dívky Páně archandělem Gabrielem. První báseň, kterou napsala Nea Marie Brkičová, zachycuje Rodičku Boží v očekávání ohromující návštěvy, kdy ještě neví,  jak  velké věci se stanou.  Druhá báseň Klementa Bochořáka hovoří o nekonečné kráse, dobrotě a neutuchajícímu zdroji úžasu, jenž pramení z naší Nejsvětější Matky.

(Pokračování textu…)

Angelus Domini Read More