Součástí duchovního života všech je období, kdy prožíváme osamělost, vyprahlost a absolutní vnitřní  prázdnotu. Nezřídka je tento stav dokonce  pozitivním ukazatelem toho, že se na své cestě někam posouváme, že nám dobrý Pán Bůh dává přejít z dětské kašičky na hutnou stravu a místo mylné domněnky, že nás „opustil“, se nám naopak přiblížil velmi intenzivně a dává nám možnost zcela se osvobodit od lpění na  příjemných zážitcích a duchovních sladkostech. Ubohý a vratký je takový vztah k Bohu, který funguje jen tehdy, cítíme-li se pohodlně. Básně napsali Jakub Deml a svatý Jan od Kříže

BEZE SLOV

Neznámé ruky kmit

mě pozvedl na skalní štít

Adrie.

*

Jak dlouho může  v moři tam

hřmít burácení rozvlněných hran,

Marie!

*

Moře je  jako odlesk věčna,

děsím se nekonečna

zvlášť z  těchto  míst!

*

Nad hřmění vod je ticho děsnější,

mě však jen slovo zkonejší,

ne tento svist!

S OPOROU I BEZ OPORY

S oporou i  bez opory

bez  světla v naprosté tmě

stravuji se úplně.

*

Duše má je odpoutána

od všech věcí stvořených

i od vlastních tužeb svých

spoléhajíc jen na  Pána,

s nímž chce životem jít sama.

Proto spěchám ujistit,

radosti pln, všechny tvory,

že má duše může žít

s oporou i bez opory.

*

Třeba trpím temnotami

v životě svém smrtelném,

není stav ten pro mě zlem,

neboť i bez světla dá mi

žíti nebes vidinami.

A tak v žití takovém,

třeba temnota ho kryje,

duše, ač je zajtacem,

bez světla líp ve  tmě žije.

*

Vím, co umí láska pravá

od té doby, co ji  znám.

Ať se zle či dobře mám,

tutéž chuť vždy všemu dává,

duši měníc v sebe sama.

V tom plameni omamném,

jenž v mé hrudi víc a více

proměnil mě v žáru svém,

beze zbytku stravuji se.

*

Zdroj: DEML, Jakub. Zakletí slov I. BBART, Praha: 2006. ISBN 80-7341-813-4.

OD KŘÍŽE, sv. Jan. Poezie sv. Jana od Kříže. Karmelitánské nakladatelství: Kostelní Vydří: 2003. ISBN 80-7192-471-7.