Poznání – postižení – umění. II.1.4 Osobnost

Hieronymus Bosch, Loď bláznů, 1490-1500
Hieronymus Bosch, Loď bláznů, 1490-1500

Individuum nadané rozumem a tím schopné vědomí sama sebe a sebereflexe se nazývá osobnost. Prosté vědomí sebe sama, vlastního já, doprovází naši veškerou  poznávací činnost. Tento způsob sebevědomí nazývá sv. Tomáš jednotlivým,[1] moderní psychologie hovoří o prostém vědomí či momentu já.[2] Když se vědomě zaměřujeme na sebe sama dochází podle sv. Tomáše k obecnému sebepoznání,[3] moderní psychologie hovoří o reflexívním vědomí.[4] Ve scholastických termínech se prosté vědomí označuje jako conscientia in actu exercito, reflexívní vědomí pak consciencia in actu signato.[5] Svatý Tomáš Akvinský píše: (Pokračování textu…)

Poznání – postižení – umění. II.1.4 Osobnost Read More

Křesťané a nacismus dneška

V sobotu jsem přednášel ve vyšebrodském klášteře na téma „hnutí pro-life a jeho témata“. Byla to moje první přednáška vůbec, takže spousta přeřeknutí  a vyplňovacích slov, nějaké věcné chyby, i když nijak zásadní, a několik opomenutí. Asi největší z nich je, že jsem sice mluvil o tom, co to hnutí pro-life je, jakými se zabývá tématy a co za hlavní činnosti provádí, ale dostatečně jsem se nezabýval tím, proč by nás to mělo zajímat. Pokud možno všechny. (Pokračování textu…)

Křesťané a nacismus dneška Read More

Rozhlédnutí 2011/2/14

Dnes z technických důvodů pouze superstručný přehled toho nejdůležitějšího.

Kalendárium

15. únor – před 400 lety pražská lůza vyvraždila františkány z kláštera u Panny Marie Sněžné

Probíhající a očekávané akce a události

Více průběžně aktualizovaných informací za delší období naleznete ZDE.

Do 31. března sbíráme podpisy pod Petici na podporu pronásledovaných křesťanů. Prosíme Vás o pomoc v tomto díle.

Do konce února můžete zasílat nominace na ocenění Rytíři života 2011. Znáte nějaké pro-life osobnosti či organizace, které byste chtěli ocenit? Sem s nimi.

Do soboty 12. února můžete posílat odpovědi do pátého kola naší soutěže Kdo je to? Neváhejte se zapojit.

Do 15. března 2011 je možno zasílat práce do literární soutěž pro středoškoláky Cena Sókratova bolehlavu. Práce má mít podobu tradičního sokratovského dialogu s vyústěním na téma Nečekané dopady asistované reprodukce . Více ZDE a ZDE.

15. únorMichal Semín přednáší v Ostravě na téma „Může být monarchista demokratem?“. Pořádají Institut sv. Josefa a Koruna Česká v Salesiánském středisku Dona Bosca, začátek v 18:00 (zvací plakátek).

17. únor – v Brně se uskuteční ples brněnských MKD a VKH. Zvací plakátek.

19. únor – v hotelu Skalka v Rajeckých Teplicích proběhne IX. reprezentačný ples Fóra života. Podrobnosti ZDE.

K diskusím níže:

Duše a hvězdy poskytují na svých stránkách prostor k pokud možno svobodné a otevřené diskusi nad články a příspěvky, které čtenářům předkládají. Nemohou ovšem ručit za správnost diskusních příspěvků, které také pochopitelně nemusí vyjadřovat názory redakce. Off topic příspěvky a příspěvky obsahující nemístné vulgarity nebo urážky budou mazány, nicméně berte na vědomí, že diskuse má takový objem, že správci ji často nestíhají pročíst celou.

Rozhlédnutí 2011/2/14 Read More

Poznání – postižení – umění. II.1.3 Rozum a vůle jako mohutnosti recipující krásu

Francisco Goya, Blázinec, 1812-14
Francisco Goya, Blázinec, 1812-14

Krása, která je cílem uměleckého díla, se formálně dovršuje v rozumu a vůli poznávajícího subjektu.[1] Objektivní základ krásy poskytuje vnitřní dokonalost a dobrota jsoucna, věcně se dokonalost, dobrota a krása neliší.[2] Liší se však pojmově. Kritériem je vztah k subjektu. Dobro je přiměřené vůli a chceme je dosáhnout, krása se vztahuje k poznání a chceme ji nazírat.[3] Proto se také říká, že krása je jas pravdy (pulchritudo splendor veritatis). (Pokračování textu…)

Poznání – postižení – umění. II.1.3 Rozum a vůle jako mohutnosti recipující krásu Read More

Největší vítězství Ďábla?

Údajně největším vítězstvím Ďábla je skutečnost, že téměř nikdo už v něj nevěří. Ďábel není. Ďábel neexistuje. Ďábel navenek popírá sám sebe. Nikdo se Ďábla nebojí. Proto též víra v Boha se stává něčím nepatřičným. Něčím, co se nenosí, co není „IN“, co není „COOL“. Mnozí z nás, ať si to přiznáme, či nikoliv, tak sloužíme jedinému pánu, Ďáblu. (Pokračování textu…)

Největší vítězství Ďábla? Read More

Poznání – postižení – umění. II.1.2 Vůle

H. Bosch, Sedm hlavních hříchů

Vůle je neorganická mohutnost, snaživost vycházející z rozumového poznání.[1] Formálním předmětem vůle je dobro, dobro jako takové, které není poznatelné smysly, ale rozumem. Vůle se nachází v rozumu jako ve svém subjektu.

Atributem vůle je svoboda, což je v nejširším slova smyslu indiferentnost, tj. negace určení. Indiferentnost se dělí na pasivní (indifferentia passiva), což je schopnost přijmout určité vymezení, a aktivní (indifferentia activa), což je schopnost být či nebýt činný či být či nebýt činný tak či onak. Aktivní indiferentnost je buď nepřítomnost vnější nutnosti, nebo nepřítomnost vnitřního nucení daného přirozeností. Právě tato poslední indiferentnost je svoboda ve vlastním slova smyslu (libertas arbitrii). Jde tedy o vnitřní aktivní nedeterminovanost, díky níž může vůle jednat či nejednat, jsou-li dány podmínky k jednání. (Pokračování textu…)

Poznání – postižení – umění. II.1.2 Vůle Read More

O smrti

Smrt diakona Františka

Smrt je venkoncem ošklivé slovo, které lidé obecně nemají příliš v lásce. Každý se diskusi o ní raději vyhýbá. Kdyby autor těchto řádků nebyl býval utěšoval slovy na dálku jedno nešťastné děvče, které hluboce prožívá odcházení jednoho z milovaných členů rodiny, asi by se k tomuto tématu také příliš nepřiblížil, ačkoliv ví, jak smrt (i smrt násilná) vypadá.

Smrt je v dnešní postkřesťanské společnosti tabuizovaným tématem, lidé o ní nechtějí slyšet, ani ji nechtějí nenaaranžovanou vidět. Smrt už je tak lidové „eklhaft“ téma, že lidé se odmítají držet tradice předků a pohřbívat své mrtvé s úctou, která jim naleží a která byla v indoevropské společnosti, nezávisle na víře, vždy dodržována. (Pokračování textu…)

O smrti Read More

Rozhlédnutí 2011/2/7

Vyšší Brod

Ani v dnešním přehledu zpráv se bohužel nevyhneme tématu pronásledování křesťanů. V této souvislosti si dovolím připomenout, že stále sbíráme podpisy pod Petici na podporu pronásledovaných křesťanů.

Z akcí příštího týdne bych vyzdvihl přednášku Jiřího Fuchse na téma Filosofické pozadí multikulturalismu, která proběhne ve čtvrtek 10. února v Českých Budějovicích. O dva dny později pak budu já přednášet ve Vyšším Brodě o hnutí pro-life a jeho tématech. Jste srdečně zváni. (Pokračování textu…)

Rozhlédnutí 2011/2/7 Read More

Poznání – postižení – umění. II.1.1 Rozum

William Hogarth, Blázinec, 1732-33

II.

V této části se budeme zabývat rozumovým poznáním, půjde nám o to ukázat, že rozumové poznání není totožné s poznáním smyslovým a že rozumová snaživost – vůle je svobodná. Na teze, které popírají odlišnost smyslového a rozumového poznání a svobodu vůle se pokusíme odpovědět.

Dále představíme umění jako habitus lidského rozumu ke specifické činnosti – k tvorbě. Stručně si přiblížíme aristotelsko-tomistické stanovisko ve filosofii a psychologii umění a  budeme hájit následující dvě teze:

1. umění není médium, kterým hovoří nadpřirozené síly, ani jeden z projevů světa jako celku, ani svébytný sebeorganizující se systém, ale jde o vlastnost, schopnost náležící konkrétnímu jedinci,

2. jedincem, který má umění, může být v tomto hmotném světě pouze člověk, umění je tedy doména specificky lidská, a to z toho důvodu, že umění je rozumový habitus a jediným zatím známým živočichem rozumným je člověk.[1]

Dále ukážeme,  jakým způsobem umožňuje rozumový habitus kompenzaci smyslového defektu. (Pokračování textu…)

Poznání – postižení – umění. II.1.1 Rozum Read More

Kdo je to? (5)

Přichází páté kolo naší soutěže. Pokud jste na ni narazili až teď, tak se klidně můžete zařadit, pořád máte ještě slušnou šanci se zapojit do boje o oceněná místa. V této chvíli po čtvrtém kole vede pan Kučera se 6,5 body, po něm následují pan Hoffmann se 3 body a pan Šebera s 1,75 bodu. Na odpovědi máte čas do soboty 12. 2. 2011 do 23:59, zasílají se na e-mailovou adresu [email protected]. Tři nejúspěšnější účastníci prvních deseti kol budou odměněni (kdo ale chce soutěžit o odměnu, musí uvést v mailu adresu, na kterou je možné ji poslat). Redaktoři soutěžit nemohou. (Pokračování textu…)

Kdo je to? (5) Read More

Poznání – postižení – umění. Příloha II. ke kapitole I.3.8. Smyslová žádostivost a literatura

 
 
 
 

Edgar Degas, Melancholie, 1874

Slunění v dešti (G. Lewisová)

Stalo se to, čeho jsem se nevíc bála: deprese mě rozložila na součástky a udělala ze mě invalidu. Bylo pokořující ztratit všechno, čeho jsem si na sobě tak cenila – svůj humor, svůj zvláštní pohled na svět, dokonce i svůj obvyklý pach….

V temnotě ve mně se cosi důležitého měnilo. Letargie není opakem energie, ale jejím předchůdcem. Cítila jsem se jako počítač, který se snaží srovnat krok sám se sebou – polyká nové informace a zároveň vyřazuje staré.

Lidé v nejhlubší fázi deprese jsou bytosti, které po určitou dobu musí žít bez příběhu a právě proto v nich vzniká pocit, že ztratili duši. Tohle období je ale taková temná komora, v níž se vyvíjí další kapitola vašeho života, předtím, než ji začnete žít. … (Pokračování textu…)

Poznání – postižení – umění. Příloha II. ke kapitole I.3.8. Smyslová žádostivost a literatura Read More

Katolická víra jako cesta Lásky

 

Následující zamyšlení se pokusí v několika jednoduchých postřezích ukázat, jak dokonale katolická víra odráží a zprostředkovává Lásku s velkým L – nikoli chabé a vrtkavé projevy lidské pomíjivé náklonnosti nebo prchavé emocionální uspokojení, ale skutečně ryzí a nezlomnou lásku – silnější než celý svět i peklo, plné Božích nepřátel s jejich úklady. (Pokračování textu…)

Katolická víra jako cesta Lásky Read More

Rozhlédnutí 2011/1/31

Asi nejdůležitějšími světovými událostmi jsou zamítnutí návrhu zákona zavádějícího euthanasii ve Francii, legalizace křesťanství v Bhútánu, vražda katolického novináře Ortegy a nepokoje v některých arabských zemích.

Dále sbíráme podpisy pod Petici na podporu pronásledovaných křesťanů a čekáme i na nominace osobností a organizací do ankety Rytíři života. (Pokračování textu…)

Rozhlédnutí 2011/1/31 Read More

Otevřený dopis ministru Schwarzenbergovi

Vážený pane ministře,

petiční výbor Petice na podporu pronásledovaných křesťanů vítá Vaše prohlášení, kterým jste reagoval na otevřený dopis předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka, a v němž ujišťujete veřejnost, že „Česká republika se tradičně zasazuje o lidská práva ve světě a bude i nadále, a to ať už jsou oběťmi pronásledování křesťané nebo Židé, cikáni, eskymáci či kdokoli jiný.“ (Pokračování textu…)

Otevřený dopis ministru Schwarzenbergovi Read More

Maršál Tilly a jiné pamětihodnosti

hrabě von Tilly (1559-1632)

Lesní chodec se podiv(uhod)nou shodou okolností dostal někam, kde si vždy přál být. Do země, která se ještě do jisté míry může nazývat katolická, nebo (chcete-li) křesťanská. A to nejen na nějaký kratší úsek, nýbrž na dobu, jež bude zjevně dostatečná k pochopení mnohých otázek z minulosti a mnohých výzev budoucnosti.

Město, jehož název nebude pro chytrého čtenáře problém uhodnout, je proslulé řadou staveb a dalších pamětihodností. Lesního chodce by ovšem nikdy nenapadlo, že jako mají dějiny svou logiku, má historie i smysl pro ironii a absurdno. (Pokračování textu…)

Maršál Tilly a jiné pamětihodnosti Read More

Poznání – postižení – umění. I.3.8 Smyslová žádostivost

Edvard Munch, Melancholie, 1892

Vnější činnost organismu je umožněna prostřednictvím smyslové snaživosti (appetitus), kterou tíhne k věci jí žádoucí.[1] Předmětem snaživosti je tedy dobro, protože právě ono je definováno jako to, co je žádoucí. Pokud je tíhnutí k dobru pouze na základě přirozenosti, hovoříme o snaživosti přirozené (appetitus naturalis), pokud je dobro poznané hovoříme o snaživosti vyvolané (appetitus elicticus)[2]. Živé bytosti mají kromě snaživosti přirozené také snaživost vyvolanou. Tato snaživost není totožná s jejich poznáním, ale je něčím, co k němu přistupuje. Samotné poznání ovšem disponuje přirozenou snaživostí, kterou nižší poznání tíhne k vyššímu – vnější smyslové poznání k vnitřnímu, vnitřní smyslové poznání k rozumovému. Přirozená snaživost je totožná se samotnou přirozeností. (Pokračování textu…)

Poznání – postižení – umění. I.3.8 Smyslová žádostivost Read More