Ať papež František odpočívá v pokoji. A ať se pokoj vrátí do Matky Církve

Jen několik měsíců po začátku svého pontifikátu řekl papež František skupině mladých lidí vParaguayi, aby „dělali binec“. Od nástupce svatého Petra matoucí poznámka. Jak ubíhala léta jeho papežství, byli jsme svědky toho, jak to myslel. Rok za rokem plnil svůj slib.  

A Církev klesla do bezprecedentního chaosu.

Připomeňme si klasickou definici pokoje podle svatého Augustina: tranquillitas ordinis (pokoj řádu). Za vlády papeže Františka neexistoval žádný řád a určitě žádný pokoj. Otřes střídal otřes, šok ustoupil ještě většímu šoku, dvojznačnost násobila dvojznačnost. Každá taková příhoda vyvolala cri de coeur věrných katolíků. Vážení teologové, jindy proslulí intelektuálským odstupem a akademickou rezervovaností, v počtu větším než malém podepisovali mezinárodní prohlášení vyjadřující obavy, že papež František upadl do hereze.

Dobří katolíci byli zmateni. (Pokračování textu…)

Ať papež František odpočívá v pokoji. A ať se pokoj vrátí do Matky Církve Read More

Konec pekelného pontifikátu

Dvanáct let autokracie, nestability, zmatku a omylů

Na Pondělí velikonoční papež František předstoupil před hroznou soudnou stolici Kristovu. Není třeba jeho odchod přikrašlovat sentimentálními zbožnými frázemi, jak budou ad nauseam činit mainstreamová „katolická“ média („muž se srdcem pastýře pro chudé“ atd.). Tento druh autokanonizace důvěrně známe ze šedesáti let novus ordo pohřbů, které, pokud bychom věřili jejich aktérům, zdvojnásobily až zečtyřnásobily počet světců.

Léta jsem se modlil, aby nás Bůh osvobodil od metly tohoto pontifikátu, a pochopil jsem, že jestliže bylo Jeho vůlí, aby trval, musela to být pro nás zkouška k našemu očištění, posílení v ctnosti, a zejména k tomu, abychom si stále více uvědomovali naprostý kontrast mezi surovou mocí a skutečnou autoritou, mezi vládou novátorství a právy tradice. Teď, když je František po smrti, mám zcela upřímně pocit, jako by z Církve (a vlastně i ze světa) bylo sňato obrovské břemeno.

Nicméně nikdy není na škodu modlit se za věčné odpočinutí něčí duše, bez ohledu na to, kolik zla ten člověk napáchal. Jak učí Církev, zásluhy a provinění člověka s jistotou zná jedině Bůh. Jestliže František zemřel s kajícím srdcem, pohnut skrytou Boží milostí, může být docela dobře spasen – avšak dost možná poslán na tisíce let do očistcového ohně jako nejubožejší z ubohých duší. Tak jako bychom si sami přáli, aby se za nás po naší smrti lidé modlili, učiňme totéž pro jeho duši. Proto jsem se ráno v den jeho smrti pomodlil a budu modlit i nadále: Requiem aeternam dona ei, Domine: et lux perpetua luceat ei. Requiescat in pace. (Pokračování textu…)

Konec pekelného pontifikátu Read More

Konec dubna – květen 2025

Toto je průběžně aktualizovaný seznam pozoruhodných vzdělávacích, tradičně katolickýchpro-life akcí, které mají proběhnout v ČR a na Slovensku během konce dubna a května 2025. Zahrnuje i výslovná upozornění na významné svátky I. třídy + rozličné další pamětihodné dny.

Není v mých silách, abych vytvořil tento seznam sám, proto prosím o pomoc. Pokud máte či později získáte informace o nějaké další akci, o níž si myslíte, že by sem patřila, můžete na ni upozornit zde pod příspěvkem v diskusi nebo mailem ([email protected]), rád seznam doplním. Jen prosím pamatujte, že žijeme v době, kdy jsou naši kněží i bratři v některých diecézích všemožně pronásledováni, takže vždy zvažte, zda je u dané akce vhodné ji zde inzerovat. (Pokračování textu…)

Konec dubna – květen 2025 Read More

Výzva biskupa Stricklanda k modlitbě za příští konkláve uprostřed „velké krize v Církvi“

„Budete-li míti víru jako zrno hořčičné…“ (Mt 17,20).

V této době velké krize v Církvi, mystickém těle Kristově, musíme věřit v obrovskou moc modlitby, která dokáže doslova hory přenášet. Nadcházející konkláve, které zvolí toho, kdo nově usedne na Petrův stolec, staví do popředí hroznou situaci, v níž se nacházíme. Naše milovaná Církev překypuje zkažeností, intrikami a machinacemi nehodnými apoštolů Ježíše Krista.

Modleme se vroucně za kardinály, kteří se tam shromáždí. Modleme se, aby měli víru aspoň jako hořčičné zrnko a aby jejich volba byla vedena hlubokou oddaností Ježíši Kristu, jenž je vtělenou Pravdou. Ať je jejich odhodlání jako zlato zkoušené ohněm a ať v nich Duch svatý posiluje nezlomnou vůli zvolit pouze toho muže, který je nejvíce svatý a nejsilněji oddaný našemu Pánu Ježíši Kristu. A ten, jehož zvolí, ať prosazuje a věrně hájí poklad víry, největší poklad Jeho Nevěsty. (Pokračování textu…)

Výzva biskupa Stricklanda k modlitbě za příští konkláve uprostřed „velké krize v Církvi“ Read More

Mediální a politický hon na kněze, který odmítl podat svaté přijímání homosexuálnímu politikovi

Redakce portálu Infovaticana, Javier Arias, Andreas Wailzer

Kněz španělské diecéze Segovia se stal obětí štvavé kampaně ze strany levicových sdělovacích prostředků a politiků Španělské socialistické dělnické strany za to, že se řídí katolickou morálkou.

Na počátku ledna socialistický starosta městečka Torrecaballeros a neskrývaný homosexuál Rubén García de Andrés líčil na svých sociálních sítích, že mu místní farář odmítl podat svaté přijímání. Důvod? Kněz mu sdělil, že nemůže přistupovat ke svatému přijímání, protože žije s jiným mužem, to znamená v hříchu. „Farář mi řekl, že se poradí na biskupství, a já jsem ho požádal, aby mi dal vědět písemně. V e-mailové odpovědi z biskupství se říká, že se s knězem nejednalo a že nauka je jasná,“ tvrdí postižený starosta. Kromě toho také sděluje, že ještě před dvěma lety spolupracoval s diecézí jako lektor, ale že ho diecéze z této služby odvolala „po zásahu inkvizitorských prstů“.

Jak se v této komunitě děje často, tento člověk využil toho, k čemu došlo (a co katolická Církev učila vždycky), aby ze sebe udělal oběť a spustil útok proti knězi. Socialistický starosta tvrdí, že „homofobie ovládající inkvizitorské prsty těch, kteří žalují v Torrecaballeros, podněcuje homofobii ze strany Církve v Segovii.“ Starosta Torrecaballeros v ukázkovém příkladu citové manipulace ujišťuje, že skutečnost, že mu bylo odepřeno svaté přijímání, způsobuje „velkou bolest“ zejména jeho rodině, a proto, jak prohlašuje, „té instituci“ (tj. katolické Církvi) neodpustí utrpení, které jim způsobuje. Starosta, který žije v rozporu s katolickou morálkou, si dále stěžuje, že „k Církvi v Segovii Františkovo jaro dosud nedorazilo“, takže on nemůže přistupovat ke svatému přijímání, „protože je homosexuál a žije s partnerem“. Zdá se, že neví, že ve stavu hříchu přijímat nelze a že svaté přijímání není odměna. „Pokud svou homosexuální orientaci nepřiznáš a jsi falešnější než Jidáš, přijímat můžeš a nic se neděje,“ vysmívá se Rubén García de Andrés, který se také stylizuje do role jakéhosi Robina Hooda a oznamuje, že bude „do posledního dechu bojovat a pracovat“, aby se tato situace změnila. (Pokračování textu…)

Mediální a politický hon na kněze, který odmítl podat svaté přijímání homosexuálnímu politikovi Read More

Útoky na církev a arcibiskupa Graubnera sílí

Katolická církev, arcibiskup Graubner i jeho předchůdce Dominik Duka čelí rostoucím útokům ze strany pseudokatolických liberálů a antiklerikálů a jejich médií již delší dobu, útoky dlouhodobě narůstají v souvislosti s ratifikací smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem a sílícím prosazováním sodomitských „manželství“.

Běsnění dosáhlo vrcholu v těchto dnech, když arcibiskup Graubner už nepřekousl řádění otce Váchy a v reakci na jeho „hospodskou mši“ přenášenou v TV Noe jej zbavil pověření kaplana v akademické farnosti v Praze. Světská média a progresívní katolíci se okamžitě postavili po bok jedné ze svých televizních ikon, aby nám takto názorně potvrdili, že nelze dnes být zároveň dobrým biskupem a miláčkem světských a převážně progresivistických médií. Naštěstí před Bohem záleží jen na tom prvním. (Pokračování textu…)

Útoky na církev a arcibiskupa Graubnera sílí Read More

Italský biskup brání národ před islámem: „Klást všechna náboženství naroveň je urážkou rozumu“

Biskup Antonio Suetta z diecéze Sanremo-Ventimiglia řekl počátkem ledna v rozhovoru pro italský deník Il Tempo, že katolictví a islám jsou dvě naprosto odlišná náboženství. Interview je vzácným příkladem jasné řeči a odvahy. V době, kdy zřejmě strach odporovat dominantním názorům umlčel většinu katolické hierarchie, znějí biskupova slova jako gesto naděje pro mnoho věřících, zejména v Itálii.

Bez přehánění lze říci, že jeho příspěvek vyniká v církevním kontextu, který je nyní – v Itálii – negativně ovlivněn blízkostí Říma, už dlouho okupovaného neomodernisty, kteří své vysoké úřady změnili ve střediska rozsévání věroučných nejednoznačností a „pastoračních“ odchylek, ne-li rovnou herezí. Doufejme, že biskupa Suettu nepotká podobný osud jako biskupa Reye z diecéze Fréjus-Toulon ve Francii, který byl nedávno odvolán z úřadu za to, že otevřeně hájil liturgickou tradici.

K nejvýstižnějším bodům rozhovoru patří výrok, že křesťanství a islám nejsou rovnocenná náboženství. Tato skutečnost je zřejmá každému s minimem teologických a historických vědomostí. Ostatně je třeba mít vždy na paměti, že islám lze z křesťanského hlediska pokládat za herezi, a tedy za degeneraci. Rozdíly mezi oběma náboženstvími však dalece přesahují nauku: odrážejí se v jejich politických a sociálních důsledcích. Stačí se podívat na případ bruselského Molenbeeku, nyní většinově islámské obce, kde se prakticky uplatňuje právo šaría, což z této oblasti dělá ve srovnání se zbytkem Belgie právní anomálii. Ironií je, že k tomu dochází v místě, kde sídlí Evropská unie, instituce podporující relativismus a extrémní multikulturalismus. (Pokračování textu…)

Italský biskup brání národ před islámem: „Klást všechna náboženství naroveň je urážkou rozumu“ Read More

Zemřel biskup Williamson

29. ledna zemřel na následky krvácení do mozku biskup Richard Williamson. V jeho osobě odešel v krátkém sledu již druhý ze čtyř biskupů vysvěcených 30. června 1988 arcibiskupem Lefebvrem (biskup Tissier de Mallerais zemřel loni v říjnu) a zároveň jedna z vůdčích postav tzv. Odporu – tradičně katolického proudu, který dílem odešel a dílem byl vyhnán z FSSPX během nakonec neúspěšných námluv biskupa Fellaye s Bergogliovým Římem.

Biskup Williamson, který byl vyloučen z FSSPX v roce 2012, pomáhal vytvářet ve světě struktury Odporu a postupně pro něj v letech 2015-2022 vysvětil šest biskupů. V češtině pravidelně vycházely jeho komentáře na blogu Rex!, který rovněž podrobně informuje o jeho smrti.

Modleme se za jeho duši.

Ignác Pospíšil

Zemřel biskup Williamson Read More

Prezident Trump se ujal úřadu

Jakkoli prezident Trump jistě z mnoha hledisek není žádný vzor křesťanského, neřkuli katolického politika a mnohé z jeho kroků lze bez přehánění označit za přinejmenším kontroverzní, ba v mnoha případech vysloveně divoké nápady (třeba připojení Kanady jako 51. státu USA, o hrozbě invazí do Grónska spravovaného spojencem USA v NATO ani nemluvě), je třeba si všimnout mnoha jeho kroků, které musejí přivítat všichni obránci života.

Donald Trump se již během kampaně vyjádřil, že v případě svého zvolení propustí na svobodu (doslova) „politické vězně“. Bylo nasnadě se domnívat, že se bude jednat v první řadě o osoby odsouzené v souvislosti s událostmi na Kapitolu ze 6. ledna 2021. Poté, co byl Donald Trump skutečně zvolen, spustil portál LifeSiteNews internetovou petici, aby se nezapomnělo na to, že Amerika má i jiné vězně svědomí, a sice obránce života odsouzené k nepodmíněným trestům za pokojné protesty před potratovými klinikami a porušování zákona FACE zapovídajícího nejen demonstrace, ale i poskytování poradenství ženám přicházejícím na potrat v „bezpečné zóně“ (bezpečné jak pro koho, pro nenarozené děti určitě ne) kolem klinik. (Pokračování textu…)

Prezident Trump se ujal úřadu Read More

„Do nebe jen s QR kódem?“ – Giuseppe Nardi o Vatikánu jako policejním státu

Papež František zavedl novou podmínku pro získání odpustků Svatého roku 2025 a využil tak jubilejního roku k posílení moderní agendy.

Aby mohli věřící projít Svatou bránou, musejí se podrobit digitální kleci: identifikovat se a registrovat se všemi osobními údaji, aby dostali QR kód, protože jedině s ním je možné Svatou bránou projít. Santa Marta zavádí další stavební kámen „Velkého resetu“, v němž se papež František nadšeně angažuje už několik let. Patří tam i jeho jednostranná podpora již dlouho vyvrácené báchorce o klimatické změně způsobené člověkem, a především povinné očkování, které nařídil občanům a zaměstnancům Svatého stolce a Městského státu Vatikán, včetně nemilosrdného propouštění pracovníků, kteří odmítli uposlechnout. (Pokračování textu…)

„Do nebe jen s QR kódem?“ – Giuseppe Nardi o Vatikánu jako policejním státu Read More

Tradiční pouť do Vídně 8. března

Letošní tradiční pouť do Vídně se uskuteční 8. března 2025. Program: v 11.30 asistovaná Mše sv. v kapucínském kostele, po ní pobožnost a před ní možnost individuální nebo společné prohlídky kapucínské krypty. Na 13.30 je domluvena mimořádná prohlídka loretánské kaple v klášteře augustiniánů, kde jsou pohřbena srdce příslušníků habsburského rodu, v 15.00 program uzavře prohlídka klenotnice Hofburgu, která kromě mnoha jiných cenností uchovává údajné Longinovo kopí.

Stejně jako v minulých letech nabízíme poutníkům společnou dopravu autobusem s nástupními místy v Brně a Mikulově s odjezdem z Brna v 8.00 a z Mikulova v 8.45. Příspěvek na dopravu zůstává stejný jako vloni, tedy 450,- Kč za osobu, děti do 15 let 250,- Kč. Odjezd z Vídně v 16.30, předpokládaný návrat do Brna kolem 19. hod. V přihlášce prosím uveďte jména všech přihlašovaných poutníků, telefonický kontakt (u společně cestující skupiny či rodiny stačí jeden), upřednostňované nástupní místo a informaci, zda máte zájem o společnou návštěvu kapucínské krypty, v případě dětí s nárokem na slevu také rok narození. Přihlášky prosím posílejte na e-mailovou adresu [email protected] Přihlášení účastníci pak obdrží e-mailem další informace. (Pokračování textu…)

Tradiční pouť do Vídně 8. března Read More

Vatikán potvrdil čistku: papež přijal nucenou „rezignaci“ biskupa Reye


Redakce portálu InfoVaticana

Papež František přijal rezignaci Msgre. Dominiquea Reye na úřad biskupa diecéze Fréjus-Toulon, přestože Rey má sotva 72 let. Podle kanonického práva musejí diecézní biskupové rezignovat po dovršení 75 let, což z tohoto opatření činí mimořádné gesto, které nemá daleko ke zneužití moci.

Rozhodnutí opět dokazuje rostoucí centralizaci moci Svatého stolce. Je nejen znepokojivé, ale také posiluje dojem dvojího metru, jímž se v Římě měří. Zatímco progresivističtí biskupové a biskupové s heterodoxními sklony jsou povyšováni a odměňováni, jako tomu bylo nedávno v případě kontroverzního kardinála Roberta McElroye, povýšeného na washingtonský arcibiskupský stolec, ti, kdo se kloní k tradici a ke konzervativnější nauce, jsou pronásledováni a bez váhání odstavováni.

Vatikán po tisící odkládá synodalitu a přijímá rozhodnutí železnou pěstí, třebaže po léta hlásá opak. Skutečnost opět ukazuje, že s tímto papežem je moc stále absolutnější a despotičtější a jeho styl vlády je extrémně vertikální a tvrdý.

Živá diecéze na mušce

Diecéze Fréjus-Toulon je známá svou vitalitou. Pod vedením Msgre. Rey si zachovala pulsující diecézní život, vzkvétající seminář a přijala řadu tradicionalistických skupin a komunit. Právě kvůli tomuto sklonu k tradici se však od roku 2022 ocitla na mušce Vatikánu.

První rána přišla, když Řím nařídil pozastavení kněžských svěcení naplánovaných na daný rok s tím, že seminář je „příliš tradiční“ a biskup přijal „příliš mnoho“ řeholních komunit. (https://www.duseahvezdy.cz/2022/06/07/vatikan-zakazal-tradici-naklonenemu-francouzskemu-biskupovi-vysvetit-kneze-a-jahny)

Přes tato drastická opatření nic neukazovalo na mravní či dogmatický problém diecéze. Co více, povolání a formace v diecézi Fréjus-Toulon v evropském kontextu poznamenaném nedostatkem kněží vynikají. (Pokračování textu…)

Vatikán potvrdil čistku: papež přijal nucenou „rezignaci“ biskupa Reye Read More

Leden – únor 2025

Toto je průběžně aktualizovaný seznam pozoruhodných vzdělávacích, tradičně katolickýchpro-life akcí, které mají proběhnout v ČR a na Slovensku během ledna a února 2025. Zahrnuje i výslovná upozornění na významné sváty I. třídy + rozličné další pamětihodné dny.

Není v mých silách, abych vytvořil tento seznam sám, proto prosím o pomoc. Pokud máte či později získáte informace o nějaké další akci, o níž si myslíte, že by sem patřila, můžete na ni upozornit zde pod příspěvkem v diskusi nebo mailem ([email protected]), rád seznam doplním. Jen prosím pamatujte, že žijeme v době, kdy jsou naši kněží i bratři v některých diecézích všemožně pronásledováni, takže vždy zvažte, zda je u dané akce vhodné ji zde inzerovat. (Pokračování textu…)

Leden – únor 2025 Read More

Papež František: Závěrečný dokument synody je „řádné magisterium“

V neděli 24. 11. 2024, což byl podle nového kalendáře svátek Ježíše Krista Krále, vydal papež „doprovodnou nótu k Závěrečnému dokumentu XVI. řádného generálního shromáždění biskupské synody“. Začíná tím, že se v souvislosti s celou římskou „synodální cestou“ odvolává ne Zjevení 2,11: „V průběhu jednotlivých etap synody, kterou jsem zahájil v říjnu 2021, jsme naslouchali tomu, co Duch svatý v této době říká církvím.“ [1]

Jistě úplnou náhodou tato nóta vyšla pouhých několik dní poté, co kardinál Müller, bývalý šéf Kongregace pro nauku víry za papeže Františka, zveřejnil vlastní komentář k synodální cestě na portálu First Things, kde cituje právě tento úryvek: „,Kdo má ucho, poslyš, co Duch praví církvímʻ (Zj 2,11). Tato pasáž z Písma se často cituje pro ospravedlnění takzvané ,synodální církveʻ, konceptu, který přinejmenším částečně, ne-li zcela, odporuje katolickému chápání Církve. Zájmové skupiny s postranními úmysly se s cílem prosazování své progresivní agendy zmocnily tradičního pojetí synodality, která znamená spolupráci mezi biskupy (kolegialitu) a mezi všemi věřícími a pastýři Církve (založenou na všeobecném kněžství všech pokřtěných ve víře). Pomocí obratu o sto osmdesát stupňů má být dosaženo toho, aby byla věrouka, liturgie a morálka katolické Církve kompatibilní s neognostickou woke ideologií.“  (Pokračování textu…)

Papež František: Závěrečný dokument synody je „řádné magisterium“ Read More

Jakobínská synodalita

Je jen shoda okolností, že představitelé katolické Církve v roce 1962 učinili objev, že Církev musí být „inkluzivnější“ a méně „klerikální“ – jinými slovy demokratičtější? Máme věřit, že po dvou tisících letech na svatou Matku Církev sestoupil Duch svatý a rozhodl, že je načase, aby starobylá instituce začala reflektovat moderní trendy? 

Totéž se nám říká i dnes: že Církev musí vytrvat na cestě, na niž se vydala na druhém vatikánském koncilu, a že musí být „synodálnější“. Levému křídlu v katolické Církvi je přinejmenším nepohodlná hierarchická struktura Církve, a to už posledních sto let. „Synoda o synodalitě“ je částečně chabým pokusem učinit katolictví znovu přitažlivé tím, že se této nemoderní struktury zbaví. Jako kdyby se nás dost nenatrápily kytarové skupiny a odrhovačky zpívané při mši, musíme být ještě svědky dalšího těžkého útoku na naše dědictví. 

Kardinál Zen nedávno varoval, že „tato konference [synody] evidentně měla za cíl odvrhnout hierarchickou vrstvu Církve a zavést demokratický systém“. Obecným tématem „synody o synodalitě“ zjevně bylo, jak Církev zdemokratizovat. Nejméně jeden řečník na synodě tvrdil, že Církev je – představte si – příliš monarchická. [1] Církev založená na apoštolské posloupnosti je obviňována, že je příliš hierarchická. Iracionalita těch, kteří by zdroj svaté moudrosti všech věků rádi podpálili, však nezná hranic. 

Je nicméně jasné, že Františkův režim je určitým způsobem všechno, jenom ne demokratický. Například nutit místní biskupy, aby si vyžádali povolení z Říma, než dovolí sloužit tradiční latinskou mši, není tak úplně ve shodě s deklarovanou vírou papeže v „jednotu v různosti“. Pro náhodného pozorovatele synody by proto mohlo být matoucí snažit se nějak vyznat ve smyslu tohoto údajného antiklerikalismu. Přeje si František, aby Církev byla demokratičtější, decentralizovanější, „citlivější“ k místním starostem, nebo ne? Zdálo by se, že skutečně chce, aby Církev více vítala některé zvláštnosti katolických společenství (jen ne těch tradičních a pravověrných). (Pokračování textu…)

Jakobínská synodalita Read More

Lidovci se hodlají definitivně zbavit konzervativců

Současné liberální vedení KDU-ČL hodlá naplnit své pohrůžky vůči posledním lidoveckým poslancům, kteří ještě v řadách této strany reprezentují křesťanskou politiku. Na kandidátkách pro příští volby do Poslanecké sněmovny prý už pro ně nebude místo. Podrobnosti:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-lidovci-resi-jak-udrzet-mimo-hru-neloajalni-ultrakonzervativni-zeny-266309

Snad už i ti největší naivkové z řad křesťanských a konzervativních voličů nyní pochopí, že současná KDU-ČSL je jejich úhlavním nepřítelem.

Ignác Pospíšil

Lidovci se hodlají definitivně zbavit konzervativců Read More

Linda Gibbonsová zproštěna obvinění

TORONTO (LifeSiteNews) — Prolife hrdinka Linda Gibbonsová byla zproštěna obvinění z trestného způsobení škody, jehož se měla dopustit vydáváním svědectví před torontskou potratovou klinikou. 

Soudkyně ontarijského soudu Maria Speyerová 5. prosince rozhodla, že šestasedmdesátiletá babička a obránkyně života Linda Gibbonsová není vina trestným způsobením škody, jež měla spáchat tím, že počátkem tohoto roku stála před nechvalně proslulou Morgentalerovou klinikou v Torontu s protipotratovým transparentem v ruce. 

„Účelem přítomnosti paní Gibbonsové s transparentem před torontskou potratovou klinikou bylo odrazovat pacientky od potratu, tedy něčeho, nač mají právo,“ napsala Speyerová v usnesení. „Nápis na transparentu byl bezpochyby pro pacientky i personál velmi znervózňující. Mohl být také příčinou toho, že jedna pacientka zákrok zrušila nebo odložila.“ Speyerová nicméně rozhodla, že „i když to bylo zamýšleným cílem paní Gibbonsové, nejedná se o trestné způsobení majetkové újmy.“  

Je důležité poznamenat, že třebaže je potrat v Kanadě legální až do devátého měsíce, žádné „právo“ na potrat tam neexistuje, neboť tato praxe se v současné době nachází v právním vakuu a není žádná legislativa, která by ji upravovala. (Pokračování textu…)

Linda Gibbonsová zproštěna obvinění Read More