15 Comments on “Zemřel papež František”

  1. Ano už je to tak. Dnes je sedisvakantista i pan „děkan“. Pikantní je, že podle ustanovení Universi Dominici gregis čl. 33 může být volitelů max. 120 a je jich 135 pod 80 let. Čl. 35 říká, že už samým jmenováním získává dotyčný právo volit papeže. Jsem žádostiv zvedet, jak to pánové vyřeší. Nicméně improvizace v podobě selekce těch, které do konklave nepustí povede k pochybnostem o platnosti volby jako takové.

    1. Bratři v zástěrách si zase zvolí toho koho potřebují. Stačilo si přečíst pajány Váchy na Bergoglia na seznamu.cz… odporné. Osobně jako dalšího „papeže“ tipuji pokrokového Afričana nebo Filipínce. Multikulti, libero and BFLMPSVZ show must go on. Bohužel… Nám zbývají modlitby a naděje v Jeho Vítězství.

        1. Ano, většina kardinálů jsou (stejně jako Jorge Bergoglio) syny Druhého vatikánského koncilu.

          Jsou ale mezi nimi i ti, kdo byli nuceni se zamýšlet nad destruktivními tendencemi v Církvi v posledních šedesáti letech – už jen proto, že na vlastní oči spatřili tu spoušť a úpadek ve vlastní zemi.

          K takovým kandidátům na papeže patří Willem Jacobus Eijk, nizozemský primas. Pod jeho vedením holandští biskupové (k velkému překvapení všech) odmítli heretickou deklaraci Fiducia supplicans.

          Kardinál Eijk je velmi kritický k trendům, které převážily v Církvi za uplynulého pontifikátu. Přesto zůstal na takové pozici, že ho nikdo jakkoli nemohl nařknout z toho, že by byl nepřítelem papeže. Je to věcný muž, jasně formulující svá stanoviska.

          A hlavně – je to člověk, který se vyvíjí – a nezamrzl na jediném bodě, jako ti, pro které je II. vatikánský koncil začátkem nového letopočtu.

          Jakkoli jsou všechny prognózy vždy lehce úsměvné, Willem Eijk, nizozemský primas, který se ve své zemi celé roky musel vypořádávat s dopadem zběsilostí à la „holandský katechismus“, by v této zlomové době nebyl zlou volbou – tváří v tvář spolupachatelům úpadku typu Parolin, Hollerich, Grech.

          Setrvejme prosím v modlitbách – náš Bůh je Pánem dějin. A Církev je Kristova.

      1. Výstižné shrnutí plodů ukončeného pontifikátu – a vhled do osobnosti Jorge Bergoglia – přinesl dobrý argentinský komentátor na svých stránkách „elwanderer.com“.

        Jakkoli působí španělština lehké obtíže i internetovému překladači, najdeme zde množství inspirativních myšlenek.

        Jedna z nich: „program Jorge Bergoglia, světského papeže, sestává z toho, co by žádný papež počínaje touto dobou už nikdy dělat neměl.“

        Modleme se. Vždyť my jako křesťané nesmíme vyloučit Boží zázrak – jakkoli situace vypadá předem daná.

        „Mé myšlenky nejsou vaše myšlenky, “ říká náš Bůh.

      2. Bude se hledat kompromis. Bílá chýše by ráda Burkeho, a tak jako jsme měli antikomunistickou triádu Kissinger, Wojtyla, Reagan, komunistickou Clintonovic uderku Bergoglio Soros, nyní se bude hledat někdo, kdo bude vyhovovat opet realpolitice. Cirkus na Ukrajině USA nezajímá, zbolsevizovana Evropa je out, já sazim na latinského patriarchu Jeruzaléma.

    2. Jednoduše. Patnáct kardinálů „dobrovolně“ odmítne vstoupit do Vatikánu, takže podle čl. 40 téhož dokumentu budou moci ostatní kardinálové volně pokračovat ve volbě, aniž by na ně čekali nebo je znovu přijali.

  2. V Nekatolické církvi je tolik falše, že se důstojní a nejdůstojnější páni mezi sebou poperou o to, kdo z nich bude služebníkem všech a bude mít tu výsadu umývat špinavé nohy v ženské káznici.
    Bergoglio dokončil zkázu a jeho nástupce doladí už jen drobné detaily. Stádce je už nad propastí a přední ovce už tam padají.

  3. Jako pravidelný čtenář prohlášení brněnského „děkanství“ jsem si přečetl devótní komunikaci tamějšího vůdce. Je pikantní, jak oddaně vyzývá k modlitbám za zesnulého veřejného hříšníka a odpadlíka Bergoglia. Zatímco vlastním sekta odpírá svátosti pro kontakt s odporem namátkou ona paní ve Francii, která biskupa Williamsona pozvala na čaj, P. Stehlin zakazoval svým sloužit rekviem za biskupa Williamsona, jistého muže za podporu odporu odmítli zaopatřit, tak zde v duchu prohlášení sira Humprey lkají nad zármutkem Církve.

    Snad by zde zasloužilo parafrázovat prohlášení Jaroslava Durycha smutícím nad likvidací tzv. „český pánů“ v roce 1621 a říct:, oni smutí, my jsme si oddechli.

  4. Z modlitby Církve před volbou papeže:
    „V hluboké pokoře, Pane, prosíme, aby tvá nesmírná dobrotivost udělila přesvaté Římské Církvi takového Velekněze, jenž by i tobě se vždycky líbil pro laskavou péči o nás, i lidem tvým byl pro úspěšné řízení stále uctíván ke slávě tvého jména.“
    „Pane, …, nechť nás potěší podivuhodná milost tvé velebnosti darováním takového nejvyššího Velekněze, jenž by i lid tvůj ctnostem učil i duše věřících vůní duchovních líbezností plnil. Jenž žiješ a kraluješ s Bohem Otcem … “
    viz Římský misál 1952, str. 125* (Schallerův misál).

  5. Byl to modernistický despota, tyran, heretik, který dal příklad biskupům aby obdobně jako on terorizovali katolickou Tradici a zasadili se o likvidaci mše svaté. Církvi jeho smrtí na chvíli odlehlo, pár příštích měsíců nehrozí totální zákaz mše svaté, které Bergoglio připravil, ale to ještě nevíme, kdo to „vezme“ po něm.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *