Zemřel biskup Williamson

29. ledna zemřel na následky krvácení do mozku biskup Richard Williamson. V jeho osobě odešel v krátkém sledu již druhý ze čtyř biskupů vysvěcených 30. června 1988 arcibiskupem Lefebvrem (biskup Tissier de Mallerais zemřel loni v říjnu) a zároveň jedna z vůdčích postav tzv. Odporu – tradičně katolického proudu, který dílem odešel a dílem byl vyhnán z FSSPX během nakonec neúspěšných námluv biskupa Fellaye s Bergogliovým Římem.

Biskup Williamson, který byl vyloučen z FSSPX v roce 2012, pomáhal vytvářet ve světě struktury Odporu a postupně pro něj v letech 2015-2022 vysvětil šest biskupů. V češtině pravidelně vycházely jeho komentáře na blogu Rex!, který rovněž podrobně informuje o jeho smrti.

Modleme se za jeho duši.

Ignác Pospíšil

41 Comments on “Zemřel biskup Williamson”

  1. Za jeho duši je třeba se modlit intenzivně. Popírač holokaustu zemřel zrovna ve dnech 80.výročí osvobození Osvětimi. To se nevymyslí…

      1. Ale je to chyba jen o dva dny, Osvětim osvobodili 27. ledna a biskup Williamson zesnul 29. ledna. A osmdesát let je to taky. Takže to není lež.

        Holocaust může v dobré víře popírat člověk s inteligencí průměrného metaře. Kdo získal jako dítě stipendium na prestižní školu určenou primárně pro děti sirů, lordů a velikých boháčů, buď ví, že k holocaustu došlo, nebo to může a má vědět.

        1. Tak ještě jednou – lhát se nemá.
          To, co dobrý biskup dělal, Tomáši, je, že upozorňoval na falešný kult a falešné náboženství tzv. holokaustu tím, že zpochybnil jedno z jeho dogmat.
          Člověk s inteligencí průměrného metaře to jistě pochopí.

          1. To není falešné dogma. Holocaust viděly a zažily miliony lidí. Někteří přeživší, i když už je jich málo a brzy zmizí, ještě žijí. Popírání holocaustu je facka všem, co tam zemřeli, a všem přeživším a příbuzným zavražděných.

            Jaký Tomáši? Vy si mě s někým pletete.

    1. Váš komentář je zavádějící a implicitně je v něm obsažen úsudkový omyl. Z části dovozujete celek, resp. vynesla jste nad ním soud podle jediného Vámi vybraného dílku… Za Váš rozum je třeba se taky intenzivně modlit!

    2. Popírání holokaustu je snad hřích? Je třeba se intenzivně modlit za duši každého zemřelého, ale je celkem známou poučkou, že ne každý trestný čin je hříchem a naopak ne každý (třeba i smrtelný) hřích je trestným činem. Popírání holokaustu je první případ, legální potrat ten druhý. Srovnání těchto dvou věcí poměrně dobře ilustruje obludnost dnešních pokřivení trestního práva, mimochodem.

      1. Ad L. Cekotová
        Potrat = vražda.
        Holokaust= systematické vyvražďování židovského etnika.
        V obou případech jde o do nebe volající (o Boží pomstu) hříchy.

        Že k holokaustu došlo, je nezpochybnitelný historický fakt. Jeho popírání je rozhodně nemorální. Ve státech, kde se takové jednání jeví jako zvlášť společensky nebezpečné, je trestné.
        Pokud by se podařilo postavit potrat mimo zákon, protože jde o vraždu, povolila byste zpochybňování toho, že o vraždu skutečně jde? Jistě, že ne!

        Omlouvám se tímto všem, kteří upřímně truchlí nad úmrtím zesnulého pana biskupa: věřím, že tento statečný obhájce víry nepřijde o svou odměnu!

        1. Já holokaust nepopírám, tím spíš neobhajuji. Nicméně nevím, jestli někdo z nás přesně ví, jak zněl onen výrok zesnulého pana biskupa, v jakém zazněl kontextu, co přesně jím chtěl dosáhnout, jak moc byl promyšlený, případně argumentačně podložený. Já ne. Myslím, že mnozí lidé především podlehli mediální propagandě, která tak dlouho opakovala mantru „je/byl to popírač holokaustu, fuj!“, až se to v duchu známé Goebbelsovy poučky stalo pravdou.
          Nechci zabředávat do historických polemik, protože je to mimo mou kompetenci, ale jedna věc je fakt sám, druhá věc jeho rozsah a třetí věc jeho využívání/zneužívání k politickým cílům v současnosti. Jediné, na co jsem chtěla poukázat, je pokrytectví těch, kdo kriminalizují popírání holokaustu a současně jsou schopni potrat prohlašovat za lidské právo.

          1. Paní Cekotová, rozumíme si, a to je dobře. Kontext výroku zesnulého pana biskupa naznačuje ve svém dnešním příspěvku pan George Smiley.
            Plně souhlasím s Vaší poslední větou ohledně rozdílného přístupu k holokaustu a potratům v dnešní společnosti.

      2. Popírání holokaustu není hřích?! Vždyť je to popírání pravdy. A popírání pravdy je hříchem proti základní ctnosti spravedlnosti.

        1. Holocaust znamená celopal Hospodinovi…a tím žide nejsou. Zpochybnil těch talmudskych 6 miliónu.

          1. Co s tím má co dělat Talmud? Ten byl dokončen tisíc tři sta let předtím, než bylo oněch přibližně šest milionů zavražděno.

            Jestli Vy nejste zastánce Eisenmengera, Pranajtise, Röhlinga, Rélinka, Krychtálka, Lažnovského, Ryse-Rozsévače, Teunera a jim podobných, ti také antisemitsky blábolili o Talmudu a připisovali mu výroky, které tam vůbec nejsou.

            1. Šestka je jejich číslo jako 12. Už před válkou psali o 6 milionech obětí. Zajímavé, že vše ostatní lze zpochybnit. Koho nesmíš kritizovat je ten , kdo ti vládne. Monsignor utrpení nižších kast židu nezpochybnil.

              1. Už před válkou? Mohl byste to nějak doložit? Pokud vím, věštit nikdo neumí.

    3. Zemřel 29 ledna , tedy na den osvobození Osvětimi, kde zdaleka netrpěli jen žide. 6 miliónu je dnes nezpochybnitelné dogma , jako DVK. On neřekl, že s těmi zločiny souhlasí. Boží existenci lze zpochybnit , ale dotknout se 6 miliónu, to je zločin.

      1. Ano, protože těch zavraždění těch lidí se může „pochlubit“ mnohačetnými důkazy a statisíci svědků, důkazy Boží existence jsou naproti tomu složité, nesnadno pochopitelné a chápe je hrstka velmi vzdělaných lidí.

        1. Pan Renda má pravdu.

          Důkazy Boží existence nejsou ani složité, ani těžko pochopitelné, stačí se rozhlédnout kolem sebe a tvor může snadno zahlédnout svého Tvůrce a dovodí si, že na počátku bylo Slovo. Celým generacím našich předků to bylo jasné. Problémem je, že my sami už neumíme Boží existenci obhajovat, a taky to, že většina příkazů Desatera už není součástí světského zákonodárství.

          1. Úvaha, na kterou nestačí rozum drtivé většiny lidí na světě a o kterou se přou učenci tisíc let bez řešení, není jednoduchá tak jako podívat se z okna a vidět, že napadl sníh. Troufám si tvrdit, že existují lidé, kteří umí mnoho jazyků, a na toto by nestačili. Europoslanec Ransdorf uměl plynně 17 řečí, což je známkou neobyčejné geniality, a byl celý život komunista.

            Má pravdu? Snad s popíráním šesti milionů?

            Ještě že nemáme porotní systém. Kdybyste třeba Vy, paní, zasedala v porotě, poslala byste možná v dobré víře viset někoho bez pořádného důkazu (d. Boží existence), a gaunera, kterého tisíc lidí viděl házet molotovem (důkaz holocaustu) byste mohla pustit. To vše bez úmyslu odsoudit nevinného.

            „Celé generace našich předků“ neuměly většinou číst a psát. Ti, kteří v Boha nevěřili, to nikomu neřekli, aby nesrazili hlavu na popravišti.

            1. Výborné, už to z vás leze.
              Katolík nejste, co vás tedy pudi přednášet zde svá „moudra“?

              1. Bez těch jedovatých výpadů, buďte tak hodný. Hlavně věcně.

            2. Úvahu, na kterou stačí rozum bretoňské selky, resp. její víra, po které tak toužil takový mozek, jakým byl L. Pasteur.

              1. U bretaňské selky to není rozumem (minimálně v drtivé většině případů), ale tím, že v to věřili její rodiče a celé okolí a naučila se to v mládí. Kdybyste studoval medicínu v roce 1800, věřil byste skoro určitě na pouštění žilou. Tím neříkám, že je Vaše víra určitě nepravdivá jako pouštění žilou, ona může být i pravdivá, ale můj rozum na to dosud nestačí a možná nikdy nebude. Bez vysvětlení jiného člověka nikdy nebude stačit určitě, když na to nestačil výše zmíněný komunista mluvící 17i jazyky.

              2. Nemocný ježečku, Ransdorf byl komunista z přesvědčení, stejně jako ještě žijící komunista Skála. Oba dva velmi vzdělaní a chytří lidé. Možná dojdou i tak do nebeského království.
                Ne kvůli zastávanému komunizmu, svému obsáhlému vědění, ale že byli slušnými lidmi (pokud byli), narozdíl od odpadlých farářů a pošahaných lidovců, kteří sice možná uznávají desatero, ale jako lidé stojí za odplivnutí. Víra v Boha je dar, to byste mohl vědět, každý dostává od Boha osvícení, aby mohl tento dar přijmout. Mnozí jej příjmou, mnozí odmítnou. Míra vzdělání nebo vrozené inteligence s tím nemá co dělat. A rozum génia i rozum prosťáčka potom přisvědčí přijaté víře. Co zde vlastně děláte? Neměl byste být spíše na zednářských „obřadech“? Tam byste byl mezi svými. Jurečka, Výborný, Topolánek, Gabal, PePa a spol.

              3. Já nejsem zednář. Takové hnusné obvinění. Měl byste lépe vážit, co říkáte. A srovnat mě s těmito politiky – co jsem Vám vlastně udělal a co o mě můžete vědět?

                A může člověk takový dar dostat, a nebýt si toho vědom? Protože já si ničeho takového vědom nejsem.

              4. Jak píše LP2025 nade mnou – víra je především dar, nicméně i rozumem jde k poznání Boha dojít, viz Pius X. Něco jiného je nadprůměrná inteligence a něco jiného moudrost. Kdyby byla víra jen pro ty, kdo umějí víc jazyků než Ransdorf, tak by nemělo smysl, aby Ježíš postavil Církev svatou na rybářovi.
                Mnoha lidem nejen v Bretani předali víru jejich rodiče, ale z různých důvodů si ji neudrželi nebo od ní jednoduše odstoupili. Rozum, ten selský, jaký měla v Pasteurových očích bretaňská selka, jaký měl onen vesničan z Arsu („Já se dívám na Něj a On se dívá na mne.“), jaký má plno obyčejných nevzdělaných lidí všude možně a jaký má dítě, která nám předkládá Ježíš za vzor, má k poznání často blíže než hromadění vědomostí, které dopadne jako to hloubání sv. Augustina o Boží Trojici na břehu moře. Samozřejmě ale platí povinnost se ve víře vzdělávat, to je ovšem trochu jiná věc.

              5. Ad Ježeček: „obyčejný rozum“ by měl stačit na pochopení toho, že ze sebevětšího výbuchu nevznikne uspořádaná hmota, planety, a živé organismy. Při podrobnějším studiu lze zjistit, že i jednoduchá myška, pavouk nebo houba je podstatně (o mnoho řádů) složitější než ten nejdokonalejší počítač. A to už jenom tím, že se sám živí a množí – pokud byste věděl o počítači, který se sám množí, dejte vědět. Trochu „logicky“ tedy lze říct, že pokud se miliony lidí věnovali 100 let vytvoření počítače (nebo spíš 2000+, viz antikythéroský mechanismus), byli méně úspěšní než hloupá příroda, která dle převažujícího názoru vytvořila vše sama pomocí náhod a následně „výběrem úspěšnějších dle Darwina“.
                Takže „příroda“ nic takového nevytvořila a ani vytvořit nemohla – jako se „sám“ nepostaví ani dům, ale musí mít stavitele. Zůstává otázka, jak dlouho trvalo „Staviteli“ postavit vesmír plus živé organismy, a člověka. Někdo si může myslet, že to trvalo miliardy let, Bible říká, že stačilo 6 dnů. Na základě výzkumů zkamenělin (se zbytky organické mnoty, např. krve), geologie, genetiky, lze dobře doložit, že Země nemůže být starší než několik milionů let, a tedy není žádný důvod nedůvěřovat sepsanému svědectví v 1. knize Genesis – jde o rámcově 6500 až maximálně 9000 roků. Například současnou geologii lépe vysvětluje globální potopa než teorie o milionech let pomalého pohybu zemských ker. Obdobně to platí pro další oblasti, například klimat (a tak „moderní“ změny klimatu).

              6. Ad Nemocný ježeček, 19.2. v 8:21: Čtete-li anglicky, vřele doporučuji knihu Edwarda Fesera Five Proofs of the Existence of God https://www.amazon.com/Five-Proofs-Existence-Edward-Feser/dp/1621641333 Boží existence je rozumově dokazatelná. Mnohá katolická dogmata ne (typicky nauka o Nejsvětější Trojici), ale k tomu, že Bůh existuje, lze dojít rozumem. Pokud je ovšem člověk nepředpojatý a intelektuálně poctivý. Nicméně tvrzení „víra je dar, který mi nebyl dán, já za to nemůžu a nemůžu s tím nic dělat“ není nic než výmluva. „Dělej, co můžeš, a pros o to, co nemůžeš, a pak ti Bůh pomůže, abys mohl,“ řekl tuším sv. Augustin.

              7. Dokonce i kniha, na kterou odkazuje paní Cekotová, mluví nikoli o důkazech Boha, ale o „cestách“ k Bohu (viz Tomáš Akvinský).

  2. Nepřijde mi šťastné diskutovat zde šířeji o tom, nakolik je zpochybňování holokaustu hřích, řekl bych, že to je individuální otázka, vycházející z toho, nakolik dotyčný věří tomu, co říká. Ale každopádně to nikomu nedělá zrovna čest.

    Není pochyb o tom, že holokaust proběhl a že při něm zahynuly miliony Židů. Je možno se přít, šlo-li o miliony tři, čtyři nebo šest, je možno se přít o detailech této genocidy, ale rozhodně není možné v rámci historicky kompetentního vyjádření říci, že žádný holokaust neproběhl, nebo že zemřelo nanejvýše pár set tisíc Židů v táborech.

    Vyjádření biskupa Williamsona ve věci holokaustu vnímám jako velmi nešťastné a hrubě nekompetentní – a tudíž minimálně nanejvýš nemoudré. Jako biskup samozřejmě nebyl historik, tím spíše ale měl zvážit, zda se k danému historickému a citlivému tématu vůbec vyjadřovat, když tak není schopen činit kompetentně a rozumně. Tím spíše, že mu mělo být jasné, proč ho novinář do té odpovědi cíleně navigoval.

    Něco jiného je oprávněně poukazovat na to, že Židé někdy propagandisticky zneužívají toho, že byli oběťmi holokaustu, aby si vydupali podporu, na niž mají jen pochybný nárok, aby omluvili někeré své pochybné a nelegitimní akce, či aby neoprávněně špinili Církev a manipulovali s ní. To se skutečně místy dělo, děje a bude dít, a je vhodné se proti tomu vymezit. Ale rozhodně ne tak, že popřeme historickou skutečnost. Což právě biskup Williamson naneštěstí udělal.

    Biskup Williamson ale za svého života činil mnohem důležitější věci, není to to, co ho definuje.

      1. Můžete trošku upřesnit povahu své námitky, není mi srozumitelná. Odkazujete na rozhovor, jehož obsah odpovídá tomu, co jsem výše napsal.

    1. Pane Pospíšile,

      myslím, že jste to shrnul brilantně a vrátil jste diskutující na cestu logiky, faktů, piety a zármutku nad úmrtím velkého biskupa. Ač osobně nemusím souhlasit se všemi jeho názory a skutky, ctím v něm bojovníka za Boží království, neúnavného cestovatele a brilantního kazatele.
      Kéž mu Pán dá věčnou radost a pokoj! +

    2. Není se možno přít o počtu, o tom nerozhodující historici, ale trestní senáty a pan Stvora za přeložení článku o 4 milionové variantě dostal v ČR flastr byť podmínku. Co je vynucováno hrozbou kriminálu, o tom se nediskutuje. Já si sice taky myslím, že se biskup s těmi 300000 zmýlil, ale více se k tomu vyjadřovat nebudu.

      Co je však daleko signifikantnější je prostý fakt, že před uřvaným mediálním aktivismem ustupuje nejen koncilní věrchuška, ale poslušně (a nezákonně) zatočil s biskupem i brandingovaný Menzingen poté, co na něj biskupova vnitřní opozice strhla chatrč v podobě toho interview.

  3. Nechtěl jsem vstupovat do této diskuse, ale teď vidím, že bude užitečné vnést do toho něco z pohledu historika a také si vyjasnit pojmy:

    1) Biskup Williamson nikdy nesympatizoval s nacismem a nikdy neobhajoval jeho zločiny, to ani jako pravověrný katolický biskup nemohl už vzhledem k tomu, že tento systém byl též protikřesťanský se záměrem zničit Církev. Naopak se dají dohledat jeho některá kázání, kde německý nac. socialismus kategoricky odsuzuje.

    2) Holocaust je řecké slovo a znamená „celopal“, vyskytuje se v Septuagintě, tj. v řeckém překladu Starého zákona. Znamená to, že zvíře bylo při rituální oběti v chrámu spáleno celé, účastníci si neponechali žádnou část ke snězení. V 60. letech 20. stol. spisovatel a filmový režisér Lanzmann (Žid) jako první vztáhl toto slovo na genocidu židovského národa ze strany nacistů. Byl to záměr nadnárodní židovské lobby instrumentalizovat toto hrůzné vraždění jako argument k privilegiím židovského národa ve světě, zejména pro stát Izrael. Z holocaustu se tak stalo „jediné pravé náboženství“ ve vztahu k nacistickým zločinům . Srovnávat s tím např. miliony nacisty povražděných katolických Poláků, dále velkého počtu Rusů, Řeků nebo i nás, Čechů, to bylo politicky nekorektní a kdo se toho dopustil, snadno dostal nálepku „popírače holocaustu“ a antisemity. Před soudem se např. octli v západních zemích obránci nenarozeného života, kteří srovnávali nacistický holocaust s genocidou dětí vražděných umělým potratem (včera holocaust, dnes babycaust). Přitom teprve v posledních letech vycházejí najevo fakta (byl o tom dokonce před lety i pořad v naší televizi), že např. v židovských ghetech to nebyli esesáci, kdo sestavoval seznam osob určených k likvidaci v koncentrácích, ale funkcionáři židovské samosprávy, tzv. Judenratu. Ti měli také k dispozici vlastní židovskou policii, jež ubila k smrti mnoho Židů v ghetech, ti umírali též hladem, zatímco aparátčíci Judenratu pořádali opulentní hostiny s esesáky. Např. předseda Judenratu v Lodži Chaim Rumkowski byl odpornou a příšernou zrůdou a bestií. Dnes se již sice o tom může mluvit, nicméně „náboženství holocaustu“ pořád trvá.

    3) Mons. Williamson několikrát odmítal holocaust nikoli jako dějinnou událost nacistické genocidy, ale jako pseudonáboženství poskytující argumenty k tvrzení, že pouze Židé pod nacistickou tyranií trpěli, kdežto jiné národy nikoliv. Žel ale – jak správně píše Ignác Pospíšil – nechal se ovlivnit postojem britského spisovatele Irvinga, jenž zpochybnil počet 4-6 mil. Židů povražděných nacisty a odhadoval jejich počet na 300 tisíc, rovněž tak zpochybnil existenci plynových komor. Neměl pravdu, ty miliony opravdu sedí, když dáme dohromady všechny Židy, co zahynuli v ghetech, v koncentrácích a při tažení wehrmachtu do Sov. svazu, kdy esesáci sbírali tamní Židy s celými rodinami a masově je stříleli. A o tom, že plynové komory opravdu existovaly, informuje i zpráva Sv. stolce publikovaná 5.5.1943. Vatikán jako první stát světa informoval o existenci vyhlazovacích zařízení pro Židy v lágrech Treblinka a Sobibór na území okupovaného Polska, zatímco Spojenci tyto zprávy pokládali za přehnané.

    4) Bisk. Williamson se tedy dopustil omylu, nikoli hříchu. Ten by spáchal, kdyby ve zjevném rozporu s fakty popřel nacistické zločiny, nebo dokonce je obhajoval. Toto nikdy nedělal, pouze věřil mylným údajům o židovských obětech nacistů. Nechápu jenom jeho naivitu, s jakou poskytl rozhovor švédské televizi, mohl si snadno spočítat, že v době, kdy již bylo veřejným tajemstvím, že Benedikt XVI. hodlá sejmout z FSSPX exkomunikaci, pokusí se mainstream Bratrstvo nějak diskreditovat – a to nejlépe tím, že z něho udělají bandu antisemitů, popíračů holocaustu a neonacistů. Nicméně nechci soudit, nemíním se ani vyjadřovat k jeho rozchodu s FSSPX. R.I.P.

    1. Promluvil odborník a nelze než souhlasit. K vraždění Židů došlo, ale jeho odkaz je zneužíván k nekalým účelům.

      Sám přirovnávám potraty k řádění Maa Ce-tunga (70 milionů mrtvých), Stalina (40), Japonců v Číně (cca 10), Leopolda II. Belgického v Kongu (10), Pol Pota (2 až 4), ale varuji se srovnání s holocaustem, protože ačkoli srovnání je na místě, reálně by to k ničemu nevedlo a ublížil bych si, aniž bych někoho přesvědčil nebo pohnul k zamyšlení. Nicméně jsem si spočítal, že kdyby oběti potratů za můj život vyrostly a byly seřazeny za sebou jako vojáci, utvořily by řadu sahající odsud ze Země k Měsíci a zpátky. Na to žádná z výše zmíněných genocid nedosáhne ani vzdáleně.

    2. K bodu č. 2 bych ještě dodal málo známou skutečnost, jak na lidi přeživší koncentráky pohlíželi s despektem obyvatelé Izraele, když tam po válce přijížděli, a jak až později začala být tato karta vysoká v mezinárodní i mezispolečenské hře.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *