Schváleno doktorem církevního práva

Redaktory Rorate Caeli naplňuje vděčností a povzbuzením velkodušný otcovský a pastýřský postoj, kteří zaujali mnozí biskupové, zejména z anglicko-francouzské oblasti, v reakci na hrůzu, již představuje Traditionis custodes. Těm dobrým pastýřům, kteří toto čtou, vyjadřujeme z hloubi duše své upřímné díky. V době, kdy se o naše srdce pokouší hněv a zármutek a ruší náš pokoj, vaše správné, odvážné kroky tiší rozbouřené vody a brání vítězství nepřítele.

Je však také třeba říci, že tyto kroky jsou nepočetné a daleko od sebe. Urychleně potřebujeme další akci.

Prosíme všechny preláty dobré vůle, všechny pastýře, kteří milují své stádo a záleží jim na něm a na duchovním dobru všech věřících – kněží i laiků –, již po léta čerpají z nesmírného duchovního, modlitebního a teologického bohatství Missale romanum z roku 1962, aby nám udělili dispens od drakonických opatření v Traditionis custodes. 

Kanonický institut dispense byl v dějinách církevního práva vždy značně využíván a v současné době ho upravuje kánon 87 §1 Kodexu kanonického práva: „Diecézní biskup může dispenzovat věřící, kdykoliv to uzná za vhodné pro jejich duchovní prospěch, a to od kázeňských zákonů, jak obecných, tak partikulárních, stanovených papežem pro jeho území nebo pro jeho podřízené, nesmí však dispenzovat od zákonů procesních nebo trestních, ani v případech, v nichž je dispens zvláště vyhrazena Apoštolskému stolci nebo jinému představenému.“ [1] Právo vychází z úsudku diecézního biskupa pro duchovní dobro jeho území nebo jeho podřízených. V souvislosti s pojmem dispense psal v nedávné době v kanonické literatuře Hans-Jürgen Guth o zákonném právu biskupa protestovat proti rozhodnutím papeže, tzv. ius remonstrandi. [2]

Vzhledem k tomu, že právo na tradiční mši svatou jako nikdy nezrušenou v kanonické tradici pevně stanovuje bula Quo primum, biskupové mohou – a měli by – okamžitě uplatnit své kanonické právo na protest proti takovémuto přehnanému opatření.

Ve všech skupinách věřících lnoucích k misálu buly Quo primum se projevuje dobré duchovní ovoce, které ilustruje Matouš 7,16: milující, pečující rodiny, které se věrně účastní mše svaté a často přijímají svátost pokání i svaté přijímání; seminaristé oddaní modlitbě, studiu a službě Církvi; kněží horliví pro péči o duše; řeholníci zasvěcení nerozděleným srdcem lásce k Beránkovi Božímu.

Říká se, že Církev se nikdy nepohybuje rychle. To však nelze říci o původní promulgaci novus ordo (a zákazu tradiční mše svaté), ani o krutém, náhlém vydání Traditionis custodes. Reakce musí být stejně tak rychlá.

Jsme přesvědčeni, že je mnoho prelátů, kteří čekají na někoho, kdo se postaví do čela. Čekají na spolubratra biskupa, který udělá první krok a plně dispenzuje kněze i věřící od Traditionis custodes, tak aby ti, jež mají v péči, mohli pokračovat na cestě ke spáse v pokoji a nerušeně.

Prosíme se vší upřímností a loajalitou: Využijte své legitimní pravomoci a dejte nám všem dispens. Je to ve vaší moci a na vašem rozhodnutí.

Naléhavě žádáme a prosíme: prosím, uplatněte své právo ještě dnes.

Překlad Lucie Cekotová

Poznámky:

[1] Překlad převzat z vydání schváleného ČBK, které v roce 1992 vydalo nakladatelství Zvon. Překlad prof. JUDr. ThDr. Miroslav Zedníček.
[2] Guth, Hans-Jurgen, „Ius Remonstrandi: A Bishop’s Right in Law to Protest“. Revue de droit canonique 2002, Volume 52, Number 1, s. 153-65.

Zdroj:

https://rorate-caeli.blogspot.com/2021/07/a-rorate-cli-editorial-bishops-should.html