21. ledna zveřejnil portál LifeSiteNews rozhovor s vakcinoložkou Pamelou Ackerovou o problematice vakcín proti covidu poskvrněných spojitostí s potratem. Zveřejníme překlad celého rozhovoru, pro velký rozsah v několika pokračováních. Na video z rozhovoru v angličtině se můžete podívat na stránkách LSN (https://www.lifesitenews.com/opinion/a-hill-worth-dying-on-expert-explains-how-aborted-baby-cells-taint-covid-vaccines, neboť z YouTube bylo odstraněno.
John-Henry Westen, šéfredaktor LSN: Vítejte u nového dílu pořadu John-Henry Westen Show. Velice mě těší, že vám v něm mohu představit vakcinoložku Pamelu Ackerovou, která nedávno vydala knihu z názvem Vaccines: A Catholic Perspective (Vakcíny: katolický pohled). Budeme se dnes zabývat velmi kontroverzním tématem, o němž hovořil i biskup Athanasius Schneider, o tom, oč skutečně jde v případě vakcín poskvrněných spojitostí s potratem, včetně vakcín proti covidu.
Začněme jako vždy znamením kříže. Ve jménu Otce, i Syna, i Ducha svatého, amen. Paní Ackerová, vítejte v našem programu.
Pamela Ackerová: Mnohokrát děkuji, jsem ráda, že tu mohu být.
JHW: Řekněte nám prosím nejdřív něco o sobě, o své praxi v oblasti očkovacích látek.
PA: Nikdy jsem nechtěla být žádnou průkopnicí ničeho, a tak mě vakcíny vzrušovaly zhruba před dvaceti lety, ještě než se z nich stalo horké covidové téma. Na střední škole mě zajímalo studium biologie a obzvlášť vakcinologie, protože v té době se uvažovalo o tom, že by bylo možné geneticky upravovat rostliny, které by pak produkovaly vakcíny. Na tom mi připadaly fascinující dvě věci, jednak že by člověk mohl něco sníst, místo aby si dal něco píchnout, protože podkožní jehly nemá rád nikdo. A za druhé že by pak mohlo být jednodušší distribuovat vakcíny v zemích třetího světa, protože by nebylo třeba starat se o zvláštní chlazení nebo o komponenty podléhající zkáze, jednoduše by se to pěstovalo na místě.
V té době mi to proto připadalo vzrušující, a také jsem se zajímala o činnost organizace Children of God for Life (Boží děti pro život), protože vynášela na světlo záležitost, o níž dnes asi budeme hovořit nejvíc, to znamená fetální buňky z potratů, které se používají při výrobě vakcín. Myslela jsem si tudíž, že kdyby se vakcíny daly jíst, byla by to významná etická alternativa. Ukazuje se ale, že ne, že ten postup ve skutečnosti nefunguje. Vrátím se k tomu později, až budeme hovořit o vakcínách proti covidu v souvislosti s tím, že mají povahu kyseliny nukleové, to znamená, že máme mRNA vakcíny a DNA vakcíny. Ty zahrnují určité novátorské technologie, ale paralely s pokusy, které se dělaly na konci 90. let a na počátku století, se určitě vyvodit dají.
V roce 2010 jsem získala magisterský titul na Americké katolické univerzitě, v roce 2012 jsem studovala dál v doktorském programu, ale odešla jsem nakonec jako magistra, protože laboratoř, do níž jsem se dostala a která se zabývala i vývojem vakcín, pracovala na projektu vakcín proti HIV. Financován byl z grantu Nadace Billa a Melindy Gatesových. Dokončili jsme první fázi grantu a chtěli žádat o druhou. Snažili jsme se vyprodukovat dost výsledků na to, abychom dokázali, že náš projekt je obhajitelný.
Konala se schůze laboratoře, všichni jsme seděli kolem stolu a náš hlavní výzkumník řekl: „Podívejte, každý se musí vypořádat s touhle konkrétní stránkou projektu,“ což patřilo mé kolegyni. Otočila jsem se k ní a zeptala se: „Co v téhle části projektu děláš?“ Odpověděla: „Buňky HEK-293“. Dneska už o nich slyšel každý, protože jsou spojeny s vakcínami proti covidu, ale tehdy to tak nebylo. Otázala jsem se jí tedy, co to znamená, a ona řekla: „Human Embryonic Kidney, buňky z ledvin lidského plodu.“ (Pokračování textu…)
„Stojí za to se ozvat“: Odbornice vysvětluje neetičnost vakcín proti covidu vyráběných pomocí buněk potracených dětí (1.) Read More