Tag Archives: víra

Sčítání lidu: Katolík nemá proč váhat

Máme tu sčítání a někteří z mých známých váhají, co napsat do nepovinné části dotazníku týkající se vyznání. Nejeden se mne ptal, co si o tom myslím. Tak aby se nemuseli ptát jednotlivě, rozhodl jsem se to tu sepsat. Tedy v mém sčítacím archu nebude ani prázdná kolonka, ani „Jedi“ či jiná pitomost. Bude tam prostě „církev římskokatolická“. A podle mne by totéž mělo být k nalezení u každého římského katolíka. A co by tam doprčic mělo být jiného a proč?

Největší vítězství Ďábla?

Údajně největším vítězstvím Ďábla je skutečnost, že téměř nikdo už v něj nevěří. Ďábel není. Ďábel neexistuje. Ďábel navenek popírá sám sebe. Nikdo se Ďábla nebojí. Proto též víra v Boha se stává něčím nepatřičným. Něčím, co se nenosí, co není „IN“, co není „COOL“. Mnozí z nás, ať si to přiznáme, či nikoliv, tak sloužíme jedinému pánu, Ďáblu.

Křehká láska

Básně o velmi křehkých, avšak významných a výmluvných dílech Stvořitele napsali Václav Renč a Jakub Deml.

Návrat

Některé situace v našem pozemském putování se zdají tak bezútěšné a prosté smyslu, že člověka svádějí k malomyslnosti. Malomyslnost zase způsobuje ochablost ducha a snížení ochoty sloužit Pánu v každodenních běžných starostech a vyprahlosti. Ale je třeba mít stále na vědomí, že skutečný život a domov se skrývá právě za touto přechodnou poutí a některé oběti budou odměněny až na místě věčného odpočinku a setkání s Láskou, ktrá převyšuje všechno pomyšlení.

Novoroční lyrika

Mnoho lidí se připravuje na příchod nového roku zběsilou snahou utopit svou mysl v nezřízené konzumaci rozmanitých nápojů, pokrmů, večírků a výstřelků v absurdní domněnce, že je k tomu datum 31. 12. nejen opravňuje, ale přímo zavazuje. Pán Bůh dovoluje všem svým dětem zábavu a odpočinek a nechce z nás mít žádné zahořklé a mrzuté tvory, ale zároveň každého křesťana jeho příslušnost k Otci zavazuje neztrácet lidskou tvář ani v té nejtřeskutější zábavě. Ve chvíli, kdy čas bezstarostného veselí a rozjásanosti pomine, přicházejí chvíle zpytování, kam vůbec se svou existencí míříme. Básně reflexivního charakteru napsali Kamil Bednář a Jaroslav Bednář.

Katolický sen

V polovici září 1926 řekl mi Otokar Březina: „Sen je také realita,“ a rozváděje tuto svou myš­lenku, mluvil asi takto: Naši buditelé měli sen, že vzkřísí národ, a také jej vzkřísili, ačkoli všechny okolnosti a důvody tak zvaných rozumných lidí mluvily proti tomu. Mezi těmito ro­zumnými byl i sám Dobrovský, který nevěřil, že český národ bude ještě žíti, i psal gramatiku českého jazyka jen z pohnutek vědeckých, tak jako se píše gramatika řeči cikánské nebo indi­ánské, kmenů odsouzených k vymření.

Cesta

Dnešní básně o lidském prozření, nahlédnutí skutečnosti a úžasu z krásy pocházejí ze sbírek Jenom vzlyk temnot Františka Lazeckého a Elegie z Duina Rainera Marii Rilka.

Růženec

Dnešní doba nabízí křesťanům mnoho druhů modliteb a návodů k duchovnímu životu, ale často zapomíná na ten nejspolehlivější prostředek k přiblížení se k Bohu. Růženec je velkou pomocí pro duši, usilující o svou spásu a o porážku Bohu i člověku nepřátelských sil. Básně oslavující Matku Boží a tento její krásný dar bojujícím dětem na zemi napsali Joyce Kilmer a Zdeněk Kalista.

Cesty (Tekoucí světlo Božství svaté Mechtildy Magdeburské)

O DVOU NESTEJNÝCH CESTÁCH, JEDNA SPADÁ DO PEKLA, DRUHÁ STOUPÁ DO NEBE

Léon Bloy: Hledání Absolutna

V návaznosti na některé básnické texty svatého Jana od Kříže, pojednávající o temnotě a náročnosti autentické duchovní cesty, zveřejňujeme vynikající esej Léona Bloye. Pro tohoto autora bylo téma utrpení při hledání Boha velkým tématem,  které se opakuje také v jeho románech a dalších dílech. Bývá způsobeno především osamělostí, neboť  upřímná a vytrvalá cesta za pravdou obvykle nesnese mnoho věrných společníků.