Zrnka pravdy – v hromadě čeho?

Aktuální vydání časopisu Salve: Revue pro teologii a duchovní život je věnované islámu; o stejném tématu pojednává také článek Lukáše Noska ve starším vydání zaměřeném na Druhý vatikánský koncil. Protože je tento časopis spřízněný s dominikánským řádem a s pražským arcibiskupstvím (tištěná verze časopisu obsahuje informaci, že čestným šéfredaktorem je Dominik Duka), lze usoudit, že to, co čtenářům předkládá, má být katolické stanovisko. Když se Salve zabývá islámem, nutně vypovídá také o pohledu Církve na nekřesťanská náboženství a na sebe samu, přesněji řečeno o tom, jak tento pohled vypadá nebo by měl vypadat podle redaktorů Salve. Zkusme se dopátrat jeho hlavních rysů.

Aktualizovaný

Za samozřejmost se pokládá především to, že dnešní pohled je výrazně jiný než předkoncilní. Autoři článků v Salve se odvolávají nejčastěji na koncilní dokumenty a zdůrazňují potřebu překonat dřívější přístup. Lukáš Nosek píše, že vyjádření deklarace Nostra aetate ohledně islámu představuje „zásadní pokrok a základní krok církevní sebereflexe směrem k otevřenému, nezaujatému a svobodnějšímu pohledu na islám (…) jde o první postoj církevního magisteria, který se nebál islám označit termínem náboženství, čímž ho de facto uznal jako svébytného partnera dialogu“ (Salve 4/2015, str. 98). Dřívější pohled Církve na islám tedy byl zaujatý a méně svobodný? Když Nosek používá výraz „nebál“, chce tím naznačit, že dříve Církev islám termínem náboženství neoznačovala, protože měla strach? Ohledně stejné deklarace Nosek nadšeně referuje, že „je to opravdu asi poprvé, kdy se nejedná o apologetickou obrannou formulaci plnou vymezování se a upozorňování na chyby a nedokonalosti druhého“ (str. 89). Obranu pravdy a boj proti omylům tedy Nosek spojuje s (neslušným) poukazováním na chyby druhého. V kritičtějším čtenáři začne hlodat otázka, proč je nutné postoje koncilu prezentovat pomocí takto tendenčních a frázovitých vyjádření.

Setkání katolických dětí 2018

Radnice 2017

Radnice 2017

Již šestý ročník Setkání katolických dětí, které pořádá rodina Krutských, se letos (2018) uskuteční v termínu 12. – 21. srpna na Vyšebrodsku.

Přijímáme přihlášky dětí ve věku od 7 do 14 let. Čas chceme rozdělit mezi hry, zábavu, sport, práci, společnou modlitbu a Mši sv. v tradičním katolickém ritu.

Hlavním vedoucím tohoto tábora bude František Krutský. Ignác Pospíšil i nadále zůstává administrátorem, mluvčím a táborovým šerifem. Po téměř celou dobu trvání tábora bude stejně jako loni přítomen P. Jakub Zentner FSSP, který zajistí duchovní službu dětem, vedoucím i návštěvám. Předpokládáme, že i jinak se podaří zhruba uchovat složení týmu vedoucích.

Děti budou ubytovány v týpích. Sociální zařízení budou jednoduchá, táborová a polní. Lesnatá hornatá krajina nabízí bohaté možnosti, jak trávit volný čas. Tábor bude pro chlapce i dívky, nicméně bychom chtěli program zorganizovat tak, aby některé aktivity probíhaly zvlášť pro chlapce a zvlášť pro dívky.

Možnost strávit s námi několik společných dnů (či i celý tábor) pro celé rodiny – zůstane zachována, ale podmínky budou ještě více polní – přifařené rodiny si budou muset přivézt vlastní stany či jiné příbytky a patrně i připravovat vlastní jídlo (kuchyně bude mít omezenou kapacitu, takže by větší významný počet jedlíků navíc u hlavních jídel nezvládla).

Bratři Poláci, bravo!

Polsko je opět „na tapetě“ světových mainstreamových médií. Proč? Poněvadž si dovolilo neslýchanou drzost, která se v multikulti světě neodpouští. Sejm totiž odhlasoval zákon – a podepsal ho už i prezident Duda (ještě má o něm rozhodnout Ústavní soud) – že výroky o „polských koncentračních táborech“ a o spoluodpovědnosti polského národa za nacistický holocaust mají být trestně stíhány. Nic víc a nic méně. Text zákona jasně vymezuje, že trestní stíhání se netýká vědeckého bádání na toto téma a uměleckého ztvárnění, z logiky věci také vyplývá, že se nijak neproviňuje ten, kdo píše o spolupráci konkrétních polských kolaborantů s hitlerovci při pronásledování Židů. Přesto je to pro západní média děs a hrůza.

Fakta proti nepravdám

Poláci ve skutečnosti nedělají nic jiného, než že brání čest a dobré jméno svého národa proti lžím a pomluvám. Lze samozřejmě diskutovat o tom, jestli paragraf trestního zákoníku je tou nejvhodnější formou obrany, nicméně buď jak buď, jedná se o dobrou věc, o ochranu národa a národní cti. Již dlouhá léta se totiž objevují v západních médiích formulace, že Osvětim, Majdanek atd. byly „polskými koncentračními tábory“. Podceňovali bychom inteligenci novinářů, kteří to publikují, kdybychom řekli, že to dělají z nevědomosti. Nikoli, je to jasný záměr. Katolické Polsko, které přece jen klade určitý odpor genderismu a aborcionismu a brání své národní zájmy proti nátlaku Bruselu, musí být zlikvidováno. Ne vojensky, ne ekonomicky, ale propagandisticky.

Pozdně noční rada odvážným a obdivuhodným

Dva hodnotné tradiční weby, Liturgy Guy a 1 Peter 5, nedávno upozornily na můj příspěvek Vale, Vatican II (Sbohem, koncile). Jsem za to vděčný a těší mě to, neboť tyto stránky zastávají jasné názory, k nimž přidávají inteligentní komentáře a konzistentní argumenty.

Jak se často stává u mnoha náboženských i jiných webů, méně přitažlivou stránku diskusí a polemik odhalují komentáře pod články – stručně řečeno diskusní sekce. Většina komentujících jsou bezpochyby slušní věřící lidé, schopní při obraně Církve a její víry a liturgie velkého zanícení, natolik stateční, že jsou ochotní se za své názory veřejně postavit. Někteří z nich, a to pravidelně laici, přestože jsou při vyznávání víry tak odvážní a obdivuhodní, však upadají do pasti, kterou nám klade internet: do nerozvážnosti.

Těm, kteří své názory možná vyjadřují s větším zápalem než uvážeností, i těm, kteří jen nejsou schopni pochopit zarputilost lidí setrvávajících v nitru – lepší název mě nenapadá – mainstreamové Církve, si tedy dovoluji poskytnout několik rad. Pocházejí od člověka, který se na vás nedívá spatra, ale počítá se k vám – protože jsem sám byl při vyjadřování svých argumentů nejednou nerozvážný, rozhodně po vás nehodlám hodit kamenem, ale místo toho raději kontextem.

Čtyři protestantští duchovní a rabín „požehnali“ potratové klinice

BETHESDA, Maryland, 31. ledna 2018 (LifeSiteNews) – Čtyři křesťanští duchovní a jeden rabín „požehnali“ zařízení provádějícímu potraty v pozdních fázích těhotenství a nazvali ho „svatým“ místem. „Požehnání“, které list Washington Post označil za „neobyčejný mezikonfesní obřad“ [1], se odehrálo v nové potratové klinice LeRoye Carharta v Bethesdě v Marylandu provozované pod názvem AbortionClinics.org, Inc. Dříve Carhart páchal pozdní potraty v marylandském Germantownu. Je jedním z nejznámějších potratářů v USA, kteří tento zákrok provádějí.

Washington Post uvedl, že křesťanskými představiteli, kteří potratovému středisku „požehnali“ spolu s rabínem Charlesem Feinbergem, byli Rev. Carlton Veazey (National Baptist Convention), Rev. Cari Jacksonová (United Church of Christ), Rev. Carl Jackson a Rev. Barbara Gerlachová (United Church of Christ). 

V Ekvádoru zvítězila svoboda projevu

Ekvádorský Nejvyšší soud zamítl žalobu LGBT aktivistů proti ekvádorské biskupské konferenci, Ekvádorskému evangelikálnímu společenství a ekvádorským adventistům pro ohrožení základních lidských práv v souvislosti s Pochodem pro rodinu. Ten se v různých ekvádorských městech konal 14. října loňského roku a do ulic dostal milión lidí ze čtrnáctimiliónového národa. Účastníci protestovali proti návrhu zákona, který pod záminkou boje proti násilí na ženách útočí na rodinu a na právo na život, a pod heslem „Moje děti nechte na pokoji“ odmítli LGBT a genderovou indoktrinaci ve školách.

LGBT lobby se u soudu nejprve domáhala předběžného opatření, které by konání pochodu zakázalo. Slyšení však bylo nařízeno až 16. října, tedy dva dny po konání pochodu, a soud rozhodl, že nemá smysl vydávat předběžný zákaz akce, která už proběhla. Homolobby tedy požádala o ústavní ochranu pro údajné ohrožení základních práv. Žalovanými byli kromě protestantských pastorů také katoličtí biskupové, přestože svolavateli pochodu byli laici-fyzické osoby, jejichž jména byla známa. Ekvádorská justice žalobu nečekaně připustila a nařídila slyšení na 25. října. Jak biskupové, tak protestantští duchovní se odmítli dostavit s poukazem na ohrožení náboženské svobody a svobody projevu. Na jejich podporu vznikla petice CitizenGo, k níž se připojilo přes 36 tisíc lidí z celého světa. Soud rozhodl o nedůvodnosti žaloby, LGBT organizace se však odvolaly a teprve ekvádorský Nejvyšší soud 17. ledna 2018 případ odložil.

Další dítě ohrožené euthanasií

V srpnu loňského roku jsme psali o malém Alfiem Evansovi, o jehož život bojují rodiče s liverpoolskou nemocnicí, která ho chce odpojit od přístrojů a tím ukončit jeho život: http://www.duseahvezdy.cz/2017/08/21/dalsi-charlie-gard/

Boj dosud neskončil, a stejně jako v případě Charlieho Garda, i tentokrát se zdá, že se zdravotníci rozhodli kulturu smrti prosazovat hlava nehlava. Stejně jako u Charlieho, i tentokrát nabídla vatikánská nemocnice Bambino Gesù, že Alfiemu poskytne péči, a i tentokrát zdravotníci odmítají dovolit Alfieho převoz. Lékaři z Bambino Gesù dokonce navrhli operaci, která Alfieho sice nevyléčí, ale umožní mu snáze dýchat a přijímat potravu. To by výrazně zlepšilo jeho život na další, blíže neurčené období, během něhož by se možná mohla najít léčba. Angličtí lékaři přesto tvrdí, že další léčba je „nežádoucí“, a soudně se domáhají, aby byli Alfieho rodiče zbaveni práva o něm rozhodovat a zdravotníci mohli jeho život ukončit.

Vatikán ustupuje čínským komunistům

Nejnovější zprávy z Číny uvádějí, že Vatikán již podruhé vyzval legitimního biskupa, aby odstoupil a předal svůj biskupský stolec biskupovi jmenovanému komunistickou vládou, který byl po svém nedovoleném vysvěcení bez papežského souhlasu v roce 2011 exkomunikován.

Biskup Peter Čuang Ťien-ťien ze Šan-tchou byl v prosinci přinucen k cestě do Pekingu, kde ho nejmenovaný vatikánský prelát – zdroje spekulují, že šlo o arcibiskupa Claudia Maria Celliho, vyjednavače mezi Vatikánem a Čínou – vyzval, aby odstoupil a umožnil tak, aby jeho místo zaujal biskup Čínského vlasteneckého katolického sdružení Joseph Chuang Ping-čang. Stejnou žádost dostal od Vatikánu již dva měsíce předtím, v říjnu 2017.

I když v širším katolickém světě se vývoji situace ve vztazích mezi Vatikánem a Čínou příliš velké pozornosti nedostává, portál OnePeterFive ho sleduje od počátku roku 2016. Vyvolal celou řadu znepokojených hlasů, z nichž nejvýznamnějším byl hlas kardinála Josepha Zena, emeritního biskupa z Hongkongu. (Zen mluví velmi přímočaře mnohem déle, ale nedávný vývoj mu poskytl konkrétnější důvod ke znepokojení).

Služba pro ověřování víry

Byl jsem v kostele. Začal jsem se modlit růženec v latině, když tu ke mně přistoupil jakýsi muž a řekl mi:

       Být vámi, to bych nedělal.

Pohlédl jsem na něj a zeptal se:

          A vy jste kdo?

          Kněz.

          Kněz? A proč tedy nejste oblečený jako kněz?

          Inu, tím se teď už neobtěžujeme. Musíme vypadat přístupně…

          A nemůžete vypadat přístupně a přitom být oblečený jako kněz?

          To si děláte legraci, že?

          Nedělám!

Tradiční pouť do Vídně ke hrobu císařovny Zity

Zita 2018

Letošní tradiční pouť do Vídně se uskuteční 10. března. Program: ve 12.00 asistovaná Mše sv. v kapucínském kostele, po níž bude následovat pobožnost v Císařské kapli a komentovaná prohlídka krypty s modlitbou u hrobu poslední české a uherské královny a rakouské císařovny, Boží služebnice Zity. Celebrantem bude P. Jakub Zentner FSSP.