Nová služba pro novináře – Obiter Dicta (Inzerce)

Nová služba tiskové kanceláře Svatého stolce pro novináře a další zájemce!

OBITER DICTA aneb Co chtěl papež ve skutečnosti říci

Unavuje vás čekat na to, až dorazí P. Lombardi a vyprodukuje zredigovanou verzi papežských výroků? Toužíte vědět, co chtěl František svými nepřipravenými projevy skutečně říct?

OBITER DICTA využívá nejnovější technologie a přináší vám jasnou a autoritativní verzi Vatikánské informační služby simultánně, tj. ještě během papežovy řeči.

Papež zasévá zmatek i mezi zbožnými…

John Henry Westen

Nedávno se v tisku objevil další kontroverzní rozhovor s papežem Františkem, tentokrát ve francouzském deníku La Croix. Papež František řekl, v rozporu s naukou předchozích papežů, např. Lva XIII. v encyklice Libertas a Pia XI. v Quas primas: „Státy musejí být sekulární. Konfesní státy končí špatně. To jde proti charakteru dějin.“ Ve stejném rozhovoru František srovnával křesťanství s příznivci islámu, kteří svou víru prosazují dobýváním. „Je pravda, že myšlenka dobývání je duši islámu vlastní,“ uvedl. „Úkol v Matoušově evangeliu, kde Ježíš posílá své učedníky ke všem národům, je však také možné interpretovat stejnou ideou dobyvačnosti.“

Šokující výroky mi připomněly úplně první otázku a odpověď, která Františkovi na počátku jeho pontifikátu unikla do médií. Na tento rozhovor se vzpomíná především proto, že v něm papež připustil, že ve Vatikánu existuje „homosexuální lobby“. Přestože taková výbušná zpráva by byla pro LifeSiteNews jako dělaná, tento první rozhovor tam v době, kdy byl zveřejněn, nenajdete. Nemohl jsem totiž uvěřit, že je autentický či přesný, ne kvůli zmínce o „homosexuální lobby“, ale protože se v něm papež vyjádřil pohrdavě o duchovní kytici růženců, kterou dostal ke svému zvolení. Citujeme:

Jde o mě. Když jsem byl zvolen, dostal jsem dopis od jedné z těchto skupin, v němž stálo: „Vaše Svatosti, chceme Vám věnovat tento duchovní poklad: 3525 růženců.“ Proč neřeknou „modlíme se za Vás, prosíme“? ale tohle počítání… A tyto skupiny se vracejí k praktikám a metodám, které jsem zažil – vy ne, protože nejste dost staří – k metodám, k věcem, které tehdy existovaly, ale dnes, teď už neexistují…1

Pamatuji se, že jsem si pomyslel: „To není možné, že by papež kdy řekl něco, co znevažuje růženec.“ Tato stránka rozhovoru mě přiměla pochybovat o tom, že cokoli v něm je autentické. Proto jsem odolal tlaku na to, abych zveřejnil článek o papežových výrocích týkajících se „homosexuální lobby“ ve Vatikánu. Několik týdnů poté jsem navštívil Řím a konečně jsem měl možnost se na tento rozhovor zeptat někoho informovaného. Šokovalo mě, že jsem uslyšel: „Samozřejmě, je to pravda.“ Bylo mi řečeno, že to je první příklad nové komunikační metody, kterou uplatňuje papež využívající různých způsobů komunikace.

Tradiční liturgie na Narození sv. Jana Křtitele

Sv. Jan Křtitel

Zde je průběžně doplňovaný seznam tradičních bohoslužeb sloužených tento rok na Narození sv. Jana Křtitele (tj. v pátek 24. 6. 2016) na území ČR a Slovenska.

Vytvářím ho z vlastní iniciativy jako službu pro čtenáře, kteří by si přáli oslavit tento svátek tradiční liturgií. Není v mých silách pořídit tento seznam sám, proto neváhejte pomoci a pokud víte o nějaké neuvedené liturgii, všimnete si nějaké chyby či vás napadá nějaká doplňující informace k uvedené bohoslužbě, prosím, upozorněte na ni v diskusi pod článkem, rád to do seznamu doplním.

Seznam bohoslužeb v ČR detailně dělím dle diecézí. Ty však jsou použity jako územně popisný prvek, nikoliv institucionální, takže jsou tam pod nimi uvedeny i bohoslužby organizované a sloužené na jejich území i mimo diecézní a oficiální struktury (tj. např. veřejnosti přístupné bohoslužby řeholních komunit či tradičních institutů).

Rozhlédnutí 2016/06/19

Sv. Jan Křtitel

Vítám vás u dalšího rozhlédnutí, tento týden otevírá pátá neděle po Svatém Duchu, o níž si zároveň připomínáme sv. Julianu Falconieri.

Nejvýznamnější dny, svátky a památky tohoto týdne: sv. Silverius (po 20.), sv. Alois Gonzaga (út 21.), sv. Paulin Nolanský, sv. John Fisher a sv. Tomáš More (st 22.), Narození sv. Jana Křtitele (pá 24.)

Příští týden otevře šestá neděle po Svatém Duchu, o níž si zároveň připomeneme sv. Jana a Pavla z Říma.

Pokud jde o akce, upozorňuji především na pouť k Panně Marii Frýdecké (ne 26.)

Modleme se za všechny pronásledované křesťany, jakož i za zločince, co je pronásledují, nebo proti tomu pronásledování nic nedělají, ač by mohli.

Navedení k životu zbožnému XXVI.: O vzývání jakožto druhém bodu přípravném

Sv. František Saleský

Vzývání o pomoc boží koná se takto: Když si tvá duše živě uvědomí přítomnost boží, poklekneš před Bohem s největší uctivostí, uznávajíc, že jsi svrchovaně nehodna prodlévati před jeho nevýslovnou Velebností; ale vědouc zároveň, že jeho dobrota to chce, budeš ho prositi za milost, abys mu mohla v tomto rozjímání dobře sloužiti a jemu se klaněti.

Chceš-li, můžeš užívati několika krátkých a vroucných slov, jako například Davidových: „Nezamítej mne, Bože, od tváři své, a ducha svatého svého neodjímej ode mne.“ (Žalm 50, 13.) „Tvář svou osvěť nad služebníkem svým a spatřovati budu divné věci za zákona tvého.“ (Ž. 118, 135, 18.) „Dej mi rozum, a zkoumati budu zákon tvůj: a ostříhati ho budu celým srdcem svým.“ (Ž. 118, 34.) „Jsem služebnice tvá, dejž mi osvícení,“ neb jiná podobná slova.

Místopředseda MKD byl přepaden a zbit

Pavel Horáček

Český pro-life politik a místopředseda Mladých křesťanských demokratů Pavel Horáček byl v sobotu večer při návratu z brigády přepaden a brutálně zbit bandou mladíků, kteří mu mimo jiné doporučili, aby „držel hubu s těma politickýma kecama“. Nyní se doma léčí z následků otřesu mozku, který při incidentu utrpěl.

Pavel Horáček (∗ 1994) je členem MKD a KDU-ČSL, v MKD zastává od roku 2012 post místopředsedy. Je velmi aktivní v českém pro-life hnutí – spolupořádá četné akce (např. lokální brněnské pochody) a hájí pro-life postoje v politice i médiích.

Papež František: „Chtít »toto anebo nic« není katolické, ale heretické

František I.

Neuvěřitelný úvod k oficiální zprávě Vatikánského rozhlasu o ranní promluvě papeže Františka z 9. 6. uvádí: „Chtít »toto anebo nic« není katolické, ale heretické – poznamenal papež František v dnešní homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty, když mluvil o »zdravém realismu«, ke kterému Ježíš vedl svoje učedníky.“1

Celá tato pasáž promluvy zní:

„Toto je zdravý realismus katolické církve. Katolická církev nikdy neučí »buď to, anebo tamto«. To není katolické. Církev říká »to a také to«. Buď dokonalý, smiř se se svým bratrem. Neurážej ho. Měj ho rád. A jestliže se vyskytne nějaký problém, alespoň se dohodni, aby se nerozpoutala válka. To je zdravý realismus katolicismu. Není katolické žádat »buď to anebo nic«, to není katolické, to je heretické. Ježíš dovede putovat spolu s námi, podává nám ideál a doprovází k ideálu, vymaňuje nás z uvíznutí v rigidnosti zákona a říká nám: »dělejte, co můžete«. On nás dobře chápe. Je to náš Pán a tomu nás učí.“

Přesně interpretovat, co vlastně říká papež František, je vždy obtížné, avšak téma „rigidních“ katolíků, kteří se neochvějně drží ideálů, jež učí Kristus, a absolutně platných pravd, se v jeho výrocích objevuje opakovaně. „Fundamentalismus je nemoc, která se nachází ve všech náboženstvích,“ řekl papež v listopadu na palubě letadla při návratu z Afriky. „My katolíci máme několik – spíše mnoho – těch, kdo si myslí, že mají absolutní pravdu a jdou a hází špínu na druhé pomluvou, utrhačstvím, a ubližují jim… A je třeba proti tomu bojovat.“2

Rozhlédnutí 2016/06/12

Sv. Basil Veliký

Vítám vás u dalšího rozhlédnutí, tento týden otevřela čtvrtá neděle po Svatém Duchu, o níž jsme si zároveň připomněli sv. Juana Gonzáleze de Castrilla.

Nejvýznamnější dny, svátky a památky tohoto týdne: sv. Antonín Paduánský (po 13.), sv. Basil Veliký (út 14.), sv. Vít (st 15.) a sv. Efrém Syrský (so 15.)

Příští týden otevře pátá neděle po Svatém Duchu, o níž si zároveň připomeneme sv. Julianu Falconieri.

Pokud jde o akce tohoto týdne, upozorňuji především na návštěvu kardinála Saraha na Slovensku (13.-16. června, program ZDE).

Modleme se za všechny pronásledované křesťany, jakož i za zločince, co je pronásledují, nebo proti tomu pronásledování nic nedělají, ač by mohli.

Bůh nebývá posmíván – aneb o Lidicích trochu jinak

PhDr. Radomír Malý

Od atentátu na Heydricha, vyhlazení Lidic a dopadení odvážných atentátníků-parašutistů (vše proběhlo v prní polovině června) uplynulo již 74 let. Osud obyvatel Lidic vždycky bude smutnou připomínkou lidské bestiality, jak o tom píší téměř všechna česká média. Jenže pro katolíky tady existuje ještě druhá, odvrácená tvář Lidic, o níž se nemluví. Vyprávěl však o ní svým přátelům a známým lidický farář P. Josef Štemberka, světec, jenž odmítl nabídku milosti kvůli vysokému věku a šel jako dobrý pastýř se svými farníky statečně na smrt. Existoval o tom i záznam, pořízený farářem Štemberkou ve farní kronice, zničené esesáky při vyhlazení obce. Vím o tom od svého strýce, katolického kněze vězněného za komunistů, jenž se setkal v pracovním lágru v Jáchymově s několika lidmi, kteří vše na vlastní uši slyšeli přímo od P. Štemberky a  viděli kroniku.

O co se jednalo? V Lidicích po r. 1918 a vzniku samostatné republiky došlo k velké odpadové vlně obyvatelstva v důsledku protikatolické agitace spolku zvaného „Volná myšlenka“. Když r. 1919 sociálně demokratický ministr školství Gustav Habermann nařídil odstranění křížů ze škol, lidičtí horlivci je umístili na dvoře Horákova statku, přidali ještě kříže z radnice a ze soukromých domů, a hranici zapálili. Farář Štemberka, věrný syn Církve, který kategoricky odmítal „reformy“ předkládané radikály z Jednoty katolického duchovenstva, se stal předmětem bezuzdného štvaní ze strany místních socialistů, volnomyšlenkářů a později odpadlíků k sektě nazývající se „československá církev“ (po válce československá církev husitská), jež vznikla na počátku r. 1920. Tyto útoky P. Štemberku (není vyloučeno, že došlo i k fyzickému napadení) natolik vysilovaly, že žádal pražské arcibiskupství o odchod z Lidic, nebylo mu ale vyhověno.

Beztrestnost žen, které podstoupily potrat? Ne!!!

PhDr. Radomír Malý

V sousedním Polsku se přece jen ve věci potratového zákona nabízí „blýskání na lepší časy“. Prolife organizace podporované mnohými biskupy požadují od současné konzervativní vlády strany PiS v čele s premiérkou Szydlovou návrh na úplný zákaz potratů. V Polsku dosud platí – s výjimkou Malty, Lichtenštejnska, Andorry a Irska – nejpřísnější legislativa ohledně nenarozeného života v Evropě. V prvních třech zemích je potrat zakázán úplně, v Irsku umožněn pouze z důvodů tzv. vitální indikace, tj. ohrožení života matky. V Polsku lze potrat provést pouze z důvodů nebezpečí života matky, znásilnění, incestu a poškození plodu.

Je nepravděpodobné, že by se podařilo prosadit úplný zákaz. Někteří poslanci a funkcionáři PiS se již teď vykrucují a nedávají jednoznačnou odpověď, jak by v tomto případě hlasovali. Podle mého názoru bude velkým úspěchem již to, když se podaří alespoň zpřísnit stávající zákon zúžením povolení abortu pouze na vitální indikaci.

V souvislosti s tím ale organizace „Stop aborcji!“ vytyčila další postulát: všeobecnou trestnost potratů, jež dosud platí pouze pro lékaře, kteří je nelegálně vykonávají. Zmíněná organizace požaduje, aby trestány byly i ženy, jež potrat podstoupily.

A hned je tady „slovo do rvačky“! Proti tomuto požadavku organizace „Stop aborcji!“ vystoupili žel nejen zastánci potratů, ale i některá protipotratová sdružení s argumentem, že je antihumánní trestat tyto ženy, které stejně po zabití svého dítěte trpí postabortivním syndromem a tím už jsou dostatečně potrestány. Dále tito obhájci žen podstoupivších potrat tvrdí, že těhotná žena se málokdy rozhoduje svobodně a dobrovolně k potratu, většinou je k tomu přinucena okolím: otcem dítěte, vlastními rodiči, obtížnou sociální situací atd.