Básně o velmi křehkých, avšak významných a výmluvných dílech Stvořitele napsali Václav Renč a Jakub Deml.

Hovor s nenarozeným

Ve člunku bezpečném jak rákosníček v sítí

tak tiše přebýváš a lačnost bytí

jen v lehkých poryvech se hlásí v tichu tvém

jak únorová země pod sněhem,

jak klíček pod hromádkou prsti zdviženou.

Ve člunku bezpečném jak ptačí domov vratký

se tiše kolébáš a vlahé oči matky,

tam do neznáma v sobě zahleděné,

jsou z téže látky jako bezejmenné

tvé dlouhé dny, jež hovoří jen s tmou.

Tvá matka! Němým ťukotem, tvým drobným jsoucnem

zajata celá, v pohřížení vroucném

už slyší dusot dní, jež po cestách,

té země cestách křivolakých jednou

tvůj život ponesou a k obzorům jej zvednou,

jež bolest její zná, i naděje, i strach.

Až vdechneš poprvé

vzduch země zkažený, a zvlněný

písněmi zvonů, hlasy žen a vichrů rameny,

až jasný pokřik dne ti tryskne do krve,

kéž srdce tvé jsouc dáno napospas

se z dobrých zřídel napije, jež vodou křestnou řinou

a z počátku a na všechen už čas

ať k nebi promlouvati začne řečí přímou!

*

Tázal jsem se květin,

kde myšlenky jejich jsou nejzdravější.

A odpověděly: Na hrobech!

I optal jsem se jich rychle,

kde se jim nejlépe odpočívá.

A odpověděly: Na oltáři!

*

Zdroj: RENČ, Václav. Vinný lis. In Vybrané spisy, sv. 1. Svitavy: Trinitas, 2000.

DEML, Jakub. Moji přátelé. Praha: Odeon, 1990.