Rubriky – 16. stránka – Duše a hvězdy

LGBT vs. Církev

10. 8. 2019 - by Ignác Pospíšil - 17 Comments.

Kázání krakovského metropolity Marka Jędraszewského, které decentně připomnělo zásadní body katolické sexuální morálky vztahující se k otázce homosexuality, vyvolalo mediální bouři. Arcibiskup se stal terčem zuřivých mediálních útoků liberálů, sodomitů a modernistů, jakož i trestních oznámení. Pozitivní je, že nezůstal osamocen a postavili se za něj četní biskupové a věrní věřící. K dnešnímu dni obdržel podporu od tří biskupských konferencí: polské, české (díky, kardinále Duko) a slovenské.

Duším a hvězdám přišly nezávisle na sobě hned dva texty reagující na tuto událost, rozhodl jsem se je vydat společně na jedné stránce i s tímto úvodem, který doplňuje aktuální informace, které autorům nemohly být v obě, kdy své příspěvky psali, známy.

Další informace:

Tři biskupské konference podpořily krakovského arcibiskupa Jędraszewského

Prohlášení předsedy polského episkopátu o světonázorovém totalitarismu

Kardinál Duka podporuje prohlášení o světonázorovém totalitarismu

Podpora prohlášení o světonázorovém totalitarismu

Ignác Pospíšil

Libor Rösner: Arcibiskup Marek Jędraszewski na pranýři LGBT lobby

Polskem v posledních dnech víří kauza krakovského arcibiskupa Marka Jędraszewskiého. Oč jde? V jedné své homilii mj. prohlásil, že Polsku už nehrozí rudá infekce, nýbrž ta duhová. Jeho slova vyvolala obrovské pozdvižení v liberálních kruzích, prokuratura dokonce už obdržela na krakovského metropolitu udání z šíření nenávisti.

Ve čtvrtek 1. srpna si Poláci připomínali 75. výročí od vypuknutí Varšavského povstání. Po celé zemi se sloužily mše sv. za padlé. Jednu ze mší sloužil i krakovský arcibiskup Marek Jędraszewski, jenž ve své homilii mj. řekl: „Bylo zapotřebí dlouho čekat. […] Rudá infekce už naší zemí neobchází, objevila se však nová, neomarxistická, která má v úmyslu ovládnout naše duše, srdce a mysli. Nikoli rudá, nýbrž duhová.“ (Pokračování textu…)

Esolen, Anthony / Překlady Lucie Cekotové / Výchova a vzdělávání

Moudrost žen – bláznovství feministek

8. 8. 2019 - by Ignác Pospíšil - 4 Comments.

„Pokaždé, když se mi zdá, že si mohu vydechnout,“ pravila profesorka-feministka na schůzi naší katedry, „podívám se na nějaký program v televizi nebo na film a najednou to vím: už jsou tu zas.“ Narážela tím na fascinovaný výraz dívenky s vytřeštěnýma očima při návratu duchů v Poltergeistovi.

Protože tedy už jsou tu zas, musí ona dál učit seminář z „ženských studií“, který chtěla nabídnout rovněž katedře angličtiny. Jde o seminář o pohádkách a cílem paní profesorky je ukázat, co je na nich špatného. Můžeme ji pokládat za feministickou exorcistku vyhánějící démony zdravého rozumu z hlav tvárných a nic zlého netušících studentek.

Když vychválila svůj produkt a odešla, poznamenal jsem, že mi připadá zvláštní, když chce někdo přednášet o uměleckých dílech, jimiž pohrdá. Trval jsem na tom, že pohádky jsou umělecká forma – lidové umění –, a že je třeba jednat s nimi se stejnou úctou jako s uměním obecně. Vyzval jsem členy katedry, aby seminář odmítli. Samozřejmě jsem byl přehlasován. Když kluk uhodí holku, je to špatné, a o to tu šlo. (Pokračování textu…)

DiPippo / Krize Církve / Překlady Lucie Cekotové / Životy svatých

Světec pro zlé časy Církve

6. 8. 20196. 8. 2019 - by Ignác Pospíšil - 4 Comments.

Katolíkům se v této době velmi důrazně připomínají vážné problémy věroučné a mravní zkaženosti bující v Církvi. Těmito věcmi se zde nechci zabývat, protože je důkladně probírají jiní. Začátkem srpna však slavíme svátek světce, jehož život nám dává dobrý příklad toho, co máme dělat za temných dob Církve.

Svatý Kajetán byl jedním ze zakladatelů řeholních kleriků Boží Prozřetelnosti, první kongregace řeholních kleriků vůbec. Obvykle se nazývají theatini, jelikož jeden z dalších zakladatelů, Gian Pietro Carafa, byl biskupem ve městě Chieti – latinsky „Theate” – v kraji Abruzzo. Později byl zvolen papežem a přijal jméno Pavel IV. (1555-59). Kajetán se narodil ve šlechtické rodině z Vicenzy v Benátské republice, ale většinu života strávil v Římě. Do hlavního města křesťanstva přišel v roce 1506 po studiích teologie a občanského i církevního práva, neboť byl přesvědčen, že tam je povolán k nějakému velkému dílu. V roce 1516 byl vysvěcen na kněze a aktivně se zapojil do založení či obnovy několika malých bratrstev v Římě a v severní Itálii, která podporovala opravdového ducha víry horlivých a zbožných křesťanů, kněží i laiků.

Revidované vydání Butlerových Životů svatých popisuje stav Církve v Kajetánově době jako „bez nadsázky děsivý. Všeobecná zkaženost oslabovala Církev před útoky protestantismu a poskytovala této revoltě zdánlivou omluvu. Úpadek náboženství s doprovodnou mravní zkažeností se vymkl z rukou kléru, jehož mnozí příslušníci, na vysokých i nízkých pozicích, světští kněží i řeholníci, se sami utápěli v nepravosti a lhostejnosti. (Zdůraznění autor článku.) Církev byla ,nemocná ve své hlavě i údechʽ.“ (Pokračování textu…)

Krize Církve / Pasqualucci / Překlady Lucie Cekotové

Druhý vatikánský koncil: Rozchod s tradicí

3. 8. 201912. 9. 2019 - by Ignác Pospíšil - 109 Comments.

[Úvod OnePeterFive]: Snažíme-li se porozumět současné krizi v Církvi, musíme se nevyhnutelně ohlížet zpět na události, které jí předcházely. V tomto ohledu snad není diskutovanější otázky, než zda byl Druhý vatikánský koncil neprávem zmařen chybnou realizací a interpretací – tedy nejasně definovaným a často lehkomyslně používaným tzv. „duchem koncilu“ – nebo zda byl problematický sám o sobě, a tedy zda sám vedl k současné situaci v Církvi. Je nicméně mimo diskusi, že koncil hrál tak či onak klíčovou roli v odklonu současného katolicismu od odedávna existujících tradic – liturgických, svátostných i věroučných – věčné Církve.

Dnes přinášíme analýzu Paola Pasqualucciho, katolického filosofa a bývalého profesora filosofie práva na univerzitě v italské Perugii. Jde o upravenou předmluvu k jeho knize Unam Sanctam – Studie věroučných úchylek v Katolické církvi 21. století. Pasqualucci zjistil 26 bodů rozchodu s Tradicí Církve v samotných textech Druhého vatikánského koncilu.

Předkládáme tento text čtenářům nikoli jako poslední slovo k Druhému vatikánskému koncilu, nýbrž jako úvod k nezbytné diskusi, o níž dnes konečně uvažují mnozí katolíci, donucení přemýšlet nad tím, jak a proč jsme dospěli do současného momentu – a jak nalézt správnou cestu ven.

Paolo Pasqualucci: Body, v nichž se Druhý vatikánský koncil rozchází s Tradicí – přehled

Tento text je první částí úvodu k mé knize: P. Pasqualucci, UNAM SANCTAM. Studio sulle deviazioni dottrinali nella Chiesa Cattolica del XXI secolo, Solfanelli, Chieti, 2013, bez poznámek a s mírnými úpravami. (Pokračování textu…)

Krize Církve / Malý, Radomír

O celibátu trochu jinak

26. 7. 201925. 7. 2019 - by Ignác Pospíšil - 15 Comments.

Téma duchovenského celibátu je tak staré, jako samotná Církev. V Katolické církvi latinského ritu je kněžský celibát povinný. Instrumentum
laboris připravované podzimní Amazonské synody hovoří o zásahu do povinného celibátu v tom smyslu, že z důvodů katastrofálního nedostatku kněží mohou být svěceni tzv. „viri probati“, tj. zralí muži staršího věku, kteří se v manželství osvědčili, na kněze. K tomu se kladně vyslovuje i značná část německých biskupů v čele s kardinálem Reinhardem Marxem, kteří otevřeně prohlašují, že německá církev půjde „amazonskou cestou“.

Média hlasitě zdůrazňují právě toto téma jako klíčové. Jenže ono tomu tak není, jedná se o pouhé odvedení pozornosti jinam, aby uniklo to opravdu podstatné: totiž fakt, že na Amazonské synodě půjde hlavně o další zředění věrouky a mravouky zařazením prvků brazilských domorodých šamanských a satanistických kultů do církevní pastorace, jak na to upozornil známý konzervativní kardinál Walter Brandmüller, a nejnověji i bývalý prefekt Kongregace pro nauku víry kardinál Gerhard Ludwig Müller. Toto je závažné a velmi nebezpečné, a záměrně se přikrývá mediálním prioritním upozorněním na téma kněžského celibátu, aby likvidační zásah do věrouky a mravouky zůstal mimo centrum pozornosti. To by si ale vyžadovalo další článek, napíši jej později.

O zrušení povinného celibátu v latinské církvi se diskutuje už dlouho. Po Druhém vatikánském koncilu se tyto debaty neustále vyhrocují, i když DVK sám se vyslovil jednoznačně, tak jako všechny předchozí koncily, pro jeho zachování. Kardinál Mueller nedávno upozornil, že povinný celibát, i když není žádným dogmatem, ale pouhým kázeňským ustanovením, je nerozlučně spjat s tradicí západní církve, a proto nemůže být jen tak zrušen nějakou lokální synodou. (Pokračování textu…)

Krize Církve / Kwasniewski, Peter / O víře / Překlady Lucie Cekotové

Dávní papežové varují před moderní krizí

25. 7. 2019 - by Ignác Pospíšil - 3 Comments.

„Vyznání pravd vztahujících se k nejčastějším omylům v životě Církve naší doby“ [https://pokani.cz/vyznani-pravd/] podepsané kardinálem Burkem, biskupem Schneiderem a několika dalšímu biskupy – skutečný „nový sylabus omylů“ či snad „sylabus nových omylů“ –, které bylo zveřejněno 10. června 2019, mi připomnělo velké dokumenty papežského učitelského úřadu v minulých staletích, kdy vládnoucí papežové znali rozdíl mezi pravdou a omylem, uměli podporovat první a odsuzovat druhé a měli dost odvahy a lásky, aby tyto své soudy šířili mezi kněžími i věřícími. Prozkoumal jsem svůj archív papežských encyklik a jako obvykle mě mé objevy znovu ohromily. Zde jsou dva z nich.

Kolik lidí kdy slyšelo o papeži Piovi VIII. (Francesco Saverio Maria Felice Castiglioni, 1761–1830)? Vládl krátce, méně než dva roky, ale jeho encyklika Traditi humilitati [anglicky na https://www.papalencyclicals.net/pius08/p8tradit.htm] vydaná téměř přesně před 190 lety zaznívá pronikavým poznáním a zápalem. Jako by hovořil o Abú Dhabí nebo pracovním dokumentu pro amazonskou synodu:

„K těmto bludům náleží odporný klam sofistů naší doby, kteří neuznávají žádný rozdíl mezi rozličnými vyznáními a domnívají se, že brána věčné spásy se otevírá všem lidem jakéhokoli náboženství. … Proti těmto zkušeným sofistům je nutno učit, že jedině katolické vyznání víry je pravé.“
Biskupy světa vyzývá:

„Buďte velice pečliví při výběru seminaristů, neboť spása lidí závisí především na dobrých pastýřích. Nic nepřispívá ke zkáze duší více než bezbožní, slabí či nevědomí kněží.“ (Pokračování textu…)

Hnutí pro-life / Maren, Jonathon van / Překlady Lucie Cekotové

Rodiče se soudí, protože se jim narodilo dítě s Downovým syndromem

10. 7. 20199. 7. 2019 - by Ignác Pospíšil - 13 Comments.

Nejvyšší soud v australském Brisbane poskytl prodlouženou lhůtu k podání žaloby manželům, kteří se soudí s ultrazvukovou klinikou Gold Coast. Očekává se, že půjde o obrovský případ, v němž jde o vysokou náhradu škody a nárok na náhradu za osobní újmu na straně matky. Předběžné podrobnosti se při prvním čtení zdají být neobyčejně závažné a vyvolávají otázku, co mohli lékaři a obsluha ultrazvuku udělat špatně.

Z odpovědi se člověku zvedá žaludek. Jak se ukázalo, nyní čtyřletá dcera těchto manželů má Downův syndrom. Rodiče to nečekali, neboť jim jak lékař, tak ultrazvukový technik při vyšetření v srpnu 2014 řekli, že riziko chromozomální abnormality je „nízké“ a další testování není třeba. Ukázalo se, že se spletli a dítě muselo po narození strávit několik týdnů na jednotce intenzivní péče a být živeno sondou.

Třebaže většině rodičů by se prostě nesmírně ulevilo, že se jejich dcera nakonec uzdravila, zdá se, že v tomto případě tomu tak není: Rodiče žalují jak kliniku, tak ošetřujícího lékaře za „neoprávněné narození“ a tvrdí, že skutečnost, že je zdravotníci neupozornili na zdravotní stav dcery, byla chyba, která jí umožnila se narodit. Kdyby byli věděli, že má Downův syndrom, postarali by se, aby se z dělohy nedostala živá, neboť by zařídili potrat. (Pokračování textu…)

Hnutí pro-life / Lázničková, Ludmila

Z konference Věda ve službě životu

9. 7. 2019 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

V překrásném městě Rzesow se ve dnech 21.-22.června za účasti delegátů ze čtrnácti zemí ze tří světadílů konal mezinárodní kongres „Věda ve službě životu“. V daném městě se tento kongres koná zcela oprávněně, protože je to hlavní město regionu, kraje, ve kterém se v současné době vůbec neprovádějí potraty.

Samotný kongres byl velice dobře zorganizovaný, probíhal pod záštitou maršálka (hejtmana), jeho eminence arcibiskupa Adama Szala a metropolity biskupa Jana Watroba, rektora university a děkana lékařské fakulty. Tématicky byl rozdělen do několika částí.

Po obecném úvodu dr. Walleyho o hodnotách mateřství ve světě přednesl alarmující přenášku o eugenice salesiánský kněz filozof profesor Tadeusz Biesaga. Poukázal na důsledky vývoje eugeniky. Po historickém ohlédnutí vývoje eugeniky, připomenutí přínosu Marxe, Lenina, Hitlera, Mengeleho se vyjádřil, že eugenika je vnímána morální závazek, jako cesta eliminaci „vadných“ dětí v prenatálním období. Vzniká termín „perfect baby“ . Pokřivením formulace terminologie se prezentuje tzv. právo na zdraví, což je totální eugenika, která se realizuje na základě biologických kriterií kvality. Reprodukce představuje techniku, oddělení sexuality od zplození, mateřství, otcovství. Mizí mezilidský vztah mezi mužem a ženou, odtržení početí od manželství a rodiny. Mnohými je zcela akceptována selekce preimplantační a potratová. (Pokračování textu…)

Boquet / Krize Církve / Překlady Lucie Cekotové / Pronásledování křesťanů

Biskup Tobin o Gay Pride

8. 7. 2019 - by Ignác Pospíšil - 18 Comments.

24. června 2019 (Human Life International) – První den měsíce června, který si LGBT aktivisté zvolili za svůj „Pride Month“, měsíc hrdosti, připomněl biskup americké diecéze Providence Thomas Tobin [neplést s kardinálem Josephem Tobinem, arcibiskupem z Newarku proslulým liberálními názory mimo jiné i na homosexualitu – pozn. překl.] ve svém tweetu katolickým věřícím, že akce typu „Pride“, jež podle něj „prosazují kulturu a povzbuzují aktivity odporující katolické víře a morálce“, nemají podporovat ani se jich účastnit. Tyto akce jsou „obzvlášť škodlivé pro děti,“ poznamenal biskup.

Reakce na tento spíše mírný tweet byla mimořádná. Do vzniku tohoto článku došlo více než 95 tisíc, většinou velice – některé dokonce agresivně – kritických. Biskup se jen za to, že plnil minimum toho, co zahrnuje jeho úřad – to jest konstatoval a hájil katolickou víru – ocitl v záři reflektorů mezinárodních médií, která ho vykreslila jako odporného šiřitele nenávisti a fanatismu. Články o jeho tweetu se objevily na CNN, v listech Daily Mail a Irish Post a v nesčetných dalších zpravodajských médiích. Slavní herci a herečky na Twitteru ventilovali své pobouření. Starosta města Providence a guvernér státu Rhode Island vydali prohlášení, v nichž biskupův výrok odsoudili. V mnoha článcích se objevil jeden z kněží Tobinovy diecéze, který úpěnlivě žádal homosexuální věřící, aby kvůli biskupovu tweetu neodcházeli z Církve. (Pokračování textu…)

Historie / O víře / Překlady Lucie Cekotové / Pronásledování křesťanů / Životy svatých

„Zákon Parlamentu, přímo odporující zákonům Božím a jeho svaté Církve…“

6. 7. 2019 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

Navzdory tomu, že ho porota shledala vinným a lord kancléř [v tomto případě hlavní soudce] začal pronášet rozsudek, sir Thomas More mu řekl: „Můj pane, když jsem býval ještě právníkem, bylo v takovém případě zvykem zeptat se před vyhlášením rozsudku vězně, proč by neměl být odsouzen.“

Nato lord kancléř přerušil rozsudek, s nímž již započal, a zeptal se ho, co může říci proti tomu. Takto zněla jeho mírná odpověď: „Vzhledem k tomu, můj pane, že tato obžaloba se zakládá na zákonu parlamentu, přímo odporujícím zákonům Božím a jeho svaté Církve, jejíž nejvyšší vládu ani žádnou její část si nemůže žádným zákonem osobovat žádný časný princ, protože právem náleží římskému stolci osobně přítomnému na zemi, svatému Petrovi a jeho nástupcům, biskupům téhož stolce, jemuž se tohoto předního postavení dostalo zvláštním privilegiem z úst samotného Spasitele, je tedy podle práva mezi křesťany nedostatečná k tomu, aby byl podle ní souzen kterýkoli křesťan…“ (Pokračování textu…)

(Ne)doporučujeme / Aktuality

Hledá se průvodce do poutního areálu v Římově

5. 7. 2019 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

Otec Jakub Zentner FSSP hledá průvodce a strážce poutního areálu v Římově:

Chvála Kristu,

před časem jsem zveřejnil nabídku brigády – provázení a hlídání v poutním areálu v Římově u Českých Budějovic během července a srpna.

Na nabídku takřka obratem reagoval jistý budoucí diecézní bohoslovec. Minulý týden byl však na dovolené v zahraniční, kde byl napaden, okraden a skončil v nemocnici. Minulé dny jsem se mu pokoušel telefonoval, ale telefon měl hluchý. Až nyní se vrátil do ČR a napsal mi o svém stavu krátkou zprávu emailem. Současně dodal, že z pochopitelných důvodů nebude moc do Římova nastoupit hned a dosud kvůli své hospitalizaci neví kdy.

Obracím se tedy na vás, zda by někdo neměl zájem ujmout se této práce v tomto nebo eventuálně následujícím týdnu nebo následujících týdnech. Výpomoc bude vítaná třeba i na jeden týden. Ideálně lze nastoupit hned, neboť od zítřka mají prohlídky začít. (Pokračování textu…)

Krize Církve / Překlady Lucie Cekotové

Vatikán rozprášil další řeholní řád

5. 7. 2019 - by Ignác Pospíšil - 3 Comments.

7. června 2019 (LifeSiteNews.com) — Všechny řeholnice z francouzského řádu Malých sester Panny Marie Matky Vykupitele až na pět z celkového počtu třiceti devíti Vatikán zprostil řeholních slibů, poté co se odmítly podřídit skupině vatikánských komisařů vedených liberální sestrou bez hábitu, která se pokusila jim vnutit „moderní orientaci“. [viz https://www.duseahvezdy.cz/2018/12/21/konzervativni-zensky-rad-na-pokraji-zruseni-na-zasah-vatikanu/ ]

Třicet čtyři sester, které nosí tradiční hábity a pečují o postižené a staré lidi ve čtyřech pečovatelských domech, musí opustit své domy a zříci se řeholního hábitu, protože už nejsou členkami institutu. Další osud pečovatelských zařízení a jejich obyvatel je nejistý.

Rozhodnutí vydala Kongregace pro instituty zasvěceného života a společnosti apoštolského života Svatého stolce, která dohlíží na řeholní řády a instituty a v jejím čele stojí kardinál João Braz de Aviz. Pokus sester rozhodnutí zvrátit odvoláním k Nejvyššímu tribunálu Apoštolské signatury ztroskotal, přičemž soud údajně případ zamítl, aniž by sestrám umožnil předložit všechny argumenty. (Pokračování textu…)

Burke, Raymond Leo / Krize Církve / O víře / Schneider, Athanasius

Objasnění pravd vztahujících se k nejčastějším omylům v životě Církve naší doby

30. 6. 2019 - by Ignác Pospíšil - 35 Comments.

Tento text zveřejnil 31. května 2019 kardinál Burke spolu s kazašskými biskupy. Duše a hvězdy byly požádány o pomoc s jeho šířením v českém jazyce. Na stránkách https://pokani.cz/objasneni-pravd/ se k němu lze připojit podpisem.

Základ víry

1. Správný význam pojmů ‚živá tradice‘, ‚živý učitelský úřad‘, ‚hermeneutika kontinuity‘ a ‚vývoj nauky‘ obsahuje pravdu, že tyto, i kdyby jimi byly vyjadřovány vždy nové pohledy na poklad víry, přece nemohou protiřečit tomu, co vždy Církev v „téže nauce, v témže smyslu a v tomtéž pojetí“ předkládala (srv. I. vatikánský koncil, Dei Filius, 3. zasedání, čl. 4: „in eodem dogmate, eodem sensu, eademque sententia“).

2. „Smysl dogmatických formulací sám ale zůstává v Církvi pravdivý a neměnný, i když bývá více osvětlován nebo dokonaleji poznáván.“ Proto je mylný názor, který říká, že „za prvé dogmatické formulace (nebo jisté jejich druhy) pravdu neurčují, nýbrž ji jen proměnlivě přibližným způsobem naznačují, a přitom ji znetvořují nebo mění; za druhé udávají pravdy, které se prý musí neustále hledat skrze takzvané přibližné hodnoty. Kdo takový názor přijímá, neunikne jistému dogmatickému relativismu a falšuje pojem neomylnosti Církve, která se vztahuje na nauku a pevné pojetí pravdy v konkrétní formě“ (Kongregace pro nauku víry, Objasnění Mysterium Ecclesiae – o Církvi a její obhajobě proti omylům dneška, 5).

Víra (Credo)

3. „Vyznáváme také, že Boží království, které začíná zde v církvi Kristově, není z tohoto pomíjejícího světa. Jeho růst nelze zaměňovat s pokrokem civilizace, lidské vědy a techniky. Království Boží znamená, že poznáváme stále hlouběji Kristovo nevyzpytatelné bohatství, že stále silněji doufáme ve věčná dobra, že stále upřímněji jsme přístupni Boží lásce, a že se rozdává stále hojněji milost a svatost mezi lidmi. Usilovná starost církve, Kristovy nevěsty, o potřeby lidí, a jejich radost a naděje, o jejich úsilí i soužení, není nic jiného než její přání být pro ně zde, aby je osvítila světlem Kristovým a spojila je s Ním, jediným jejich Spasitelem. Tato starost nesmí nikdy znamenat, že církev se přizpůsobí věcem tohoto světa, anebo že ochabne její živé očekávání Pána a věčného království“ (Pavel VI., apoštolský list Solemni hac liturgia (Vyznání víry Božího lidu), 27). Proto je tedy mylný názor těch, kteří říkají, že Bůh je v podstatě veleben už pouhým zlepšením časných a pozemských podmínek života lidského rodu. (Pokračování textu…)

Krize Církve / Překlady Lucie Cekotové

Nejde o „rozmnožení“, nýbrž o „dávání“

29. 6. 201929. 6. 2019 - by Ignác Pospíšil - 6 Comments.

Papežovými vlastními slovy:
„V epizodě o rozmnožení chlebů se totiž kupodivu nikdy nemluví o rozmnožení. Naopak, jsou užita slovesa »lámat, dávat a předkládat« (srov. Lk 9,16). Důraz totiž nespočívá na rozmnožení, nýbrž na dávání. To je důležité. Ježíš totiž nekouzlí, neproměňuje pět chlebů v pět tisíc chlebů, aby potom řekl: „Teď rozdávejte“. Nikoli, Ježíš se modlí, požehná pět chlebů, začne je lámat a důvěřuje Otci. Oněch pět chlebů se nespotřebuje, což není kouzlo, nýbrž důvěra v Boha a v Jeho prozřetelnost.“

Homilie na svátek Božího Těla
Řím, 23. června 2019
https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=29594

Naproti tomu: (Pokračování textu…)

Překlady Lucie Cekotové / Royal / Úvahy

Poučení z Dantova Pekla: ani papež nemůže měnit základní katolické pravdy

28. 6. 201930. 6. 2019 - by Ignác Pospíšil - 17 Comments.

V roce 1294 byl po dvouletém interregnu způsobeném patovou situací mezi kardinály zvolen papežem Celestýn V. O pouhých pět měsíců později rezignoval, neboť se cítil nezpůsobilým pro papežský úřad, třebaže založil a řídil řád celestinů, odnož řádu benediktinského. V roce 1415 „odešel“ papež Řehoř XII., za poněkud odlišné situace – aby zabránil schizmatu. Poslední čistá papežská rezignace před rezignací Benedikta XVI. v roce 2013 byla tedy ta Celestýnova.

Většina znalců Dantova díla je po staletí přesvědčena, že ve třetím zpěvu Pekla (kde je řeč o místě obsahujícím duše těch, kdo byli tak lhostejní, že si odmítli navěky zvolit Boha i cokoli jiného) hovoří Dante o Celestýnovi. Aniž by ho jmenoval, zmiňuje se o setkání s někým, kdo „ze slabošství zřek se slavných činů“ (che per viltade fece il gran rifiuto). Dante to pokládal za hlubokou zradu na Církvi v neposlední řadě proto, že Celestýnův nástupce Bonifác VIII., politický manipulátor, měl podíl na Dantově vyhnání z Florencie. (Pokračování textu…)

Hnutí pro-life / Překlady Lucie Cekotové / Pronásledování křesťanů

Britští lékaři chtěli postiženou ženu přinutit k potratu

25. 6. 2019 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

24. června 2019 (Society for the Protection of Unborn Children) – „Ohavnost, která by měla šokovat každého myslícího člověka.“

Britská Národní zdravotní služba minulý týden požádala soud, aby povolil potrat u mentálně postižené ženy ve 22. týdnu těhotenství, přestože její matka se chce o dítě postarat. Jde o další strašlivé zneužití moci ze strany zdravotníků. Soudkyně Lievenová žádosti vyhověla a nařídila provedení potratu.

„V nejlepším zájmu“ pacientky
Advokátka nemocnice Fiona Patersonová uvedla, že lékaři, kteří o ženu se „středně závažnou“ mentální zaostalostí a afektivní poruchou ve věku mezi 20 a 30 lety pečují, jsou přesvědčeni, že potrat je v jejím nejlepším zájmu. „Její ošetřující lékaři se domnívají, že po zvážení všech pro a proti je ukončení [těhotenství] v jejím nejlepším zájmu,“ napsala v odůvodnění žádosti. „Obecně řečeno se domnívají, že v důsledku mentální zaostalosti by těžce snášela porod a rekonvalescence po císařském řezu by pro ni byla náročná. Jsou toho názoru, že ze ztráty těhotenství se zotaví snadněji než ze ztráty dítěte, pokud by jí bylo odebráno. Rovněž mají za to, že v případě pokračování v těhotenství je pacientka ve zvýšeném nebezpečí vzniku psychózy.“

„Nesmírný zásah“
„Jsem si intenzivně vědoma skutečnosti, že jde o nesmírný zásah ze strany státu, jestliže nařídí ukončení [těhotenství], když se zdá, že si to žena nepřeje,“ uvedla soudkyně v rozsudku. „Musím jednat v jejím nejlepším zájmu, nikoli podle toho, co si o ukončení těhotenství myslí společnost.“ Soudkyně se dále vyjádřila, že žena nemá ponětí, „co znamená mít dítě“ a dodala: „Myslím, že by si přála mít dítě, tak jako by toužila po hezké panence.“

„Není to skutečné dítě“
Matka těhotné, nigerijská katolička a profesí porodní asistentka, řekla, že se o dítě postará, a proti rozsudku se odvolala. Soudkyně Lievenová však tuto možnost odmítla a prohlásila, že by podle ní žena trpěla více, kdyby jí dítě bylo odebráno, než bude-li těhotenství ukončeno. „Myslím, že by pro ni bylo větší trauma, kdyby jí dítě bylo odebráno. V té fázi by to už bylo skutečné dítě.“ Soudkyně dodala: „Těhotenství je pro ni sice skutečné, ale není to dítě mimo její tělo, kterého by se mohla dotknout.“ Sociální pracovnice, která těhotnou zastupuje, nesouhlasila s tím, že je potrat v ženině zájmu, a její právníci prohlásili, že neexistuje důkaz, který by to prokazoval. (Pokračování textu…)

Pospíšil, Ignác / Společnost

Tzv. ekumenismus na příkladu Mariánského sloupu

24. 6. 201926. 6. 2019 - by Ignác Pospíšil - 28 Comments.

Ten ubohý farář vůbec nepochopil, že ekumenismus je tu proto, aby degradoval katolíky, a nikoliv aby přibližoval vzdálené bratry.

– Luis Miguel Boullón.

Jednou z mála pozitivních věcí na celém sporu o obnovu Mariánského sloupu je, že ukazuje, kdo je kdo. Někteří věřící s menším přehledem jsou dnes překvapeni, když tu vedle sebe pochoduje podivná skvadra odpůrců, kde vedle sebe můžeme vidět komunisty, sociální demokraty, zelené, piráty, Procházkovou a některé prominentní členy ODS…

Pan Zahradil tvrdí, že je jen konzistentní, v čemž má v jistém smyslu pravdu – má za sebou dlouhou historii coby militantní ateista a politik patologicky nenávidící křesťany a křesťanství (někteří naivkové se diví, že ho spojenectví s PiS v europarlamentu ani trochu nenapravilo – nu, to se prostě zas až tak často nestává). Pro Zahradila je boj proti křesťanství dokonce důležitější téma než deklarovaný eurorealismus a obhajoba práv národních států. Kdo ho podrobněji sleduje, si ovšem nemůže nevšimnout jisté taktičnosti, kdy Zahradil upozaďuje tyto své názory před volbami a naopak zcela volnou uzdu jim naplno popouští po volbách (jde to tak daleko, že po volbách klidně hlasuje v europarlamentu i pro rezoluce vlamující se do sfér národních států, které před volbami zuřivě hájí – stačí aby obsahovaly nějaké „dobré protikřesťanské“ pasáže, jako je např. podpora potratů etc.) Bylo by zajímavé vidět, co by se dálo a jak by se (ne)angažoval, kdyby se současné vyostření kauzy odehrálo o čtvrt roku dříve, před eurovolbami… (Pokračování textu…)

Krize Církve / Kwasniewski, Peter / Překlady Lucie Cekotové

Civilizovaný člověk se vrací k barbarství… a katoličtí představitelé ho nevolají k nápravě

19. 6. 2019 - by Ignác Pospíšil - 15 Comments.

Historii vytvářejí svobodné lidské bytosti pod pohledem svrchovaně svobodného Boha, a proto se dějiny nedrží striktního a neměnného vzorce. Temné noci lidských dějin, období invazí, válek, moru, vzpoury mohou trvat mnohem déle než zima v přírodě a dlouhé dny náboženské horlivosti a kulturního rozkvětu mohou plynout dlouho s výjimečnou krásou, avšak v každém případě dříve nebo později den vystřídá noc a noc přejde v den. Neexistuje trvalý den ani nekonečná noc. Věčný den je vlastností nebe, věčná noc pekla.

C. S. Lewis napsal:

„Jedním z nejnebezpečnějších omylů je to, že civilizace musí automaticky růst a šířit se. Dějiny nás učí opak: civilizace je vzácnost, jíž je obtížné dosáhnout a snadno se ztrácí. Normální stav lidstva je barbarství, tak jako normálním povrchem planety je slaná voda. Souš se jeví velká v naší představivosti a civilizace v dějepisných knihách jen proto, že moře a divošství jsou pro nás méně zajímavé.“

Lidé obeznámení s novověkými dějinami Církve – pro něž, jak doložil Roberto de Mattei, jsou v mnoha směrech charakteristické tři symbolické letopočty, 1517 (počátek protestantské vzpoury), 1717 (založení první zednářské lóže) a 1917 (bolševická revoluce) – mohou pozorovat stále se prodlužující, sestupující temnotu, která zakrývá krásu Kristovy Snoubenky na zemi, jako by ji měla nakonec zadusit.

Světla jedno po druhém zhasínají – ať to má podobu celonárodního odpadlictví jako v Německu či Anglii, protináboženských revolucí a státní brutality jako ve Francii a Rusku, nebo dusivého komfortu světa hypnotizovaného technikou či vlků, kteří pasou ovce, a ovcí, které bloudí nocí. V éře Druhého vatikánského koncilu nakonec v Církvi nastala zima, jakou nikdy dřív nepoznala. (Pokračování textu…)

Maren, Jonathon van / Překlady Lucie Cekotové / Pronásledování křesťanů

Třetí žaloba proti křesťanskému pekaři

18. 6. 201919. 6. 2019 - by Ignác Pospíšil - 1 Comment

11. června 2019 (LifeSiteNews) – Řeči LGBT hnutí o toleranci nikdy nebyly míněny vážně: Mají plně v úmyslu získat kulturní dominanci a pak se snažit „trestat“ lidi, kteří se veřejně postaví proti nim, a rozdrtit ty, kdo se jejich programu odmítají účastnit. Proto aktivně vyhledávají květináře, fotografy a pekaře, kteří s nimi nesouhlasí: potřebují totiž vytvořit odstrašující příklady, aby nás ostatní varovali, že pokud se nepodřídíme jejich pokračující transformaci národa, skončí naše hlavy nabodnuté na kopí.

Nejvýznačnějším dokladem toho je případ coloradského pekaře Jacka Phillipse z firmy Masterpiece Cakeshop, který se v jejich hledáčku bohužel ocitl už potřetí.

Možná si vzpomenete, že když Jacka Phillipse coloradská Komise pro občanská práva potrestala za to, že kvůli svému křesťanskému přesvědčení odmítnul upéct „svatební“ dort na stejnopohlavní „svatbu“, probojoval se až k Nejvyššímu soudu USA. Nejvyšší soud po několikaleté bitvě rozhodl v případu Masterpiece Cakeshop v. Colorado Civil Rights Commission poměrem hlasů 7:2, že Komise porušila Phillipsovo právo na svobodné uplatňování víry tím, že ve svém rozhodnutí znevažovala jeho náboženství. (Pokračování textu…)

Malý, Radomír / O víře

On musí kralovat!

17. 6. 2019 - by Ignác Pospíšil - 19 Comments.

Božítělové průvody jsou dnes svědomitě zachovávány pouze u tradičních komunit tridentského ritu (upozorňuji v Brně na Faměrově náměstí ve čtvrtek 20.6. v 10 hod.). Ve farnostech NOM jen tu a tam, většinou je nahrazuje adorace před Sanctissimem (někde už ani to ne). Podle některých heterodoxních katolíků jsou Božítělové průvody triumfalismem, světskou parádou, analogií ke komunistickým prvním májům a manifestacím k výročí říjnové revoluce.

Pamatuji si živě na dobu, kdy se s Velebnou svátostí chodilo přes celé město nebo vesnici. Navzdory kruté perzekuci Katolické církve se průvody se Sanctissimem v celé řadě měst a vesnic i v 50. letech konaly, až v r. 1959 byly definitivně zakázány. Srovnávat je s profánními slavnostmi politicko-ideologického charakteru je absurdní.

Promiňte mi trošičku nostalgie. Co jsme se ještě v dětském věku natěšili na Božítělový průvod, nemohouce se dočkat! A nepodlehli jsme ani lákadlům ve formě různých zábavních atrakcí pořádaných Pionýrem a Svazem mládeže právě proto, aby nás odvedly od účasti. A s jakou radostí jsme ještě v předškolním věku recitovali spolu s rodiči naivní modlitbičku „Andělíčku, můj strážníčku, zejtra bude Boží Tělo, dej nám při něm dobré nohy, a aby nám nepršelo….“ (Pokračování textu…)