Britští lékaři chtěli postiženou ženu přinutit k potratu
24. června 2019 (Society for the Protection of Unborn Children) – „Ohavnost, která by měla šokovat každého myslícího člověka.“
Britská Národní zdravotní služba minulý týden požádala soud, aby povolil potrat u mentálně postižené ženy ve 22. týdnu těhotenství, přestože její matka se chce o dítě postarat. Jde o další strašlivé zneužití moci ze strany zdravotníků. Soudkyně Lievenová žádosti vyhověla a nařídila provedení potratu.
„V nejlepším zájmu“ pacientky
Advokátka nemocnice Fiona Patersonová uvedla, že lékaři, kteří o ženu se „středně závažnou“ mentální zaostalostí a afektivní poruchou ve věku mezi 20 a 30 lety pečují, jsou přesvědčeni, že potrat je v jejím nejlepším zájmu. „Její ošetřující lékaři se domnívají, že po zvážení všech pro a proti je ukončení [těhotenství] v jejím nejlepším zájmu,“ napsala v odůvodnění žádosti. „Obecně řečeno se domnívají, že v důsledku mentální zaostalosti by těžce snášela porod a rekonvalescence po císařském řezu by pro ni byla náročná. Jsou toho názoru, že ze ztráty těhotenství se zotaví snadněji než ze ztráty dítěte, pokud by jí bylo odebráno. Rovněž mají za to, že v případě pokračování v těhotenství je pacientka ve zvýšeném nebezpečí vzniku psychózy.“
„Nesmírný zásah“
„Jsem si intenzivně vědoma skutečnosti, že jde o nesmírný zásah ze strany státu, jestliže nařídí ukončení [těhotenství], když se zdá, že si to žena nepřeje,“ uvedla soudkyně v rozsudku. „Musím jednat v jejím nejlepším zájmu, nikoli podle toho, co si o ukončení těhotenství myslí společnost.“ Soudkyně se dále vyjádřila, že žena nemá ponětí, „co znamená mít dítě“ a dodala: „Myslím, že by si přála mít dítě, tak jako by toužila po hezké panence.“
„Není to skutečné dítě“
Matka těhotné, nigerijská katolička a profesí porodní asistentka, řekla, že se o dítě postará, a proti rozsudku se odvolala. Soudkyně Lievenová však tuto možnost odmítla a prohlásila, že by podle ní žena trpěla více, kdyby jí dítě bylo odebráno, než bude-li těhotenství ukončeno. „Myslím, že by pro ni bylo větší trauma, kdyby jí dítě bylo odebráno. V té fázi by to už bylo skutečné dítě.“ Soudkyně dodala: „Těhotenství je pro ni sice skutečné, ale není to dítě mimo její tělo, kterého by se mohla dotknout.“ Sociální pracovnice, která těhotnou zastupuje, nesouhlasila s tím, že je potrat v ženině zájmu, a její právníci prohlásili, že neexistuje důkaz, který by to prokazoval. (Pokračování textu…)
