Chládek v akci (Jsou lidovci k něčemu?)
Marcel Chládek (ČSSD) obsadil ministerstvo školství a obratem zahájil útok na práva rodičů, když oznámil, že do dvou let zlikviduje domácí vzdělávání na druhém stupni základních škol (viz Zprávy ČT, začátek reportáže ve 40:50). Nebude to pro něj problém – je zatím zavedeno pouze experimentálně. Sice se podle Národního ústavu pro vzdělávání osvědčilo, pročež on bude doporučovat jeho zachování, ale taková fakta samozřejmě nemohou zastavit marxistického radikála, kterého žene vpřed myšlenka, že dítě patří státu (a tudíž i do školy, kde si je stát může pořádně obrábět dle svého, rodičům navzdory).
Když tato vláda vznikala, upozorňoval jsem na to, že se na nás řítí katastrofa, protože ty z pohledu křesťanů a křesťanské politiky zásadní posty obsadí ti absolutně nejhroší možní lidé, a pana Chládka jsem jmenoval coby jednoho z těch nejhorších výlupků české radikální levice, kteří se derou do klíčových křesel. Je od pana ministra hezké, že takto briskně a přesvědčivě potvrdil, že mám pravdu.
Nyní mají rodiče, co chtějí děti vzdělávat doma, jen tři naděje. Ta první je, že to vládní panoptikum, které tu teď máme, padne dříve, než se Chládkovi podaří své dílo zdárně dokončit. Tou druhou by byla emigrace do nějakého rozumnějšího státu, který bude jejich práva respektovat (možných útočišť ovšem v poslední době valem ubývá a emigrovat není snadné). No a ta třetí (podle mne nejmenší) nadějička je opřená o lidovce a představu, že se tito pokusí Chládkovi jeho zločinné úmysly rozmluvit a budou úspěšní.
Čistě teoreticky by pro lidovce měla být obrana domácího vzdělávání jednou z absolutních priorit. Hlásí se přece ke křesťanství a rodině a právo na domácí vzdělávání je jedno ze základních rodičovských práv – jak již mnohokrát jasně deklaroval i Svatý stolec (viz např. ZDE). Ve společnosti, jako je ta naše, je domácí vzdělávání často klíčovou podmínkou pro to, aby byli křesťané schopni své děti konzistentně křesťansky vychovávat.
Problém je v tom, že lidovci nejsou ani křesťanskou stranou, ani stranou prorodinnou. Jejich vize „prorodinné politiky“ se zmůže maximálně tak na slogany typu „školka pro každého“. První místopedseda strany ministr Jurečka má k domácímu vzdělávání velice chladný postoj. A lidovecká expertka pro školství Michaela Šojdrová, kterou lidovci ke Chládkovi vyslali, je vyloženým odpůrcem domácího vzdělávání a v minulosti se dokonce neváhala spojit s komunisty proti vlastním stranickým kolegům, aby potopila návrh zákona, který měl přístup k domácímu vzdělávání usnadnit. Ve svých postojích nejsou tito dva v KDU-ČSL nijak výjimeční, spíše představují obvyklý lidovecký standard. Navíc lidovci na školství z vysoka kašlou – mohli jsme ostatně vidět, jak nízkou prioritu pro ně mělo jeho obsazení při tvorbě Sobotkovy vlády.
Celkově je tedy naprosto nepravděpodobné, že by lidovci vůbec byli ochotni se za právo rodičů na domácí vzdělávání nějak zasazovat. Vlastně by mne nepřekvapilo, kdyby teď paní Šojdrová doma dávala chladit šampaňské. Koneckonců právě teď mají lidovci plné ruce práce s tím, aby lidem nějak vykomunikovali evropskou imperiální politiku vůči Ukrajině, která by se morální úrovní a respektem k právu hodila spíše někam do raného středověku. Přece nebudou ztrácet čas s takovou „blbostí“. A i kdyby se přeze všechny okolnosti výše popsané rozhodli domácího vyučování zastat, nevěřím, že budou mít odvahu o ně opravdu vážně bojovat. Možná ale překvapí a dokážou, že jsou křesťanům přece jen k něčemu. Ale nevsadil bych na to ani jednu jedinou děravou osiřelou ponožku…
Vyšlo i na autorově blogu, kde je možno příspěvek podpořit kliknutím: http://ignacpospisil.blog.idnes.cz/c/397417/Chladek-v-akci-Jsou-lidovci-k-necemu.html
Je velkým neštěstím pro národ, když politizující pedagogové (a je jich nemálo) mají možnost manipulovat mládež svým černo-bílým viděním světa. Takže kontinuita blbosti v tomto národě je zaručena! “ A bove maiore discit arare minor“ říkal náš učitel latiny, než jsem musel odejít do života praktického, následkem čehož, vyššího vzdělaní nemaje, pouze paběrkuju.
Někde jsem četl název pro tuto vládu – Rudá kavalerie. Ano, jména jako Dientsbier, Marksová a zde uvedený Chládek patří mezi ty nejrudější. A ministři lidovců tomu krásně sekundují a všem jim vévodí pater VYKLOUZ!
Nejsmutnější je však na tom to, že katolíci jásají, že lidovci jsou opět ve vládě, stejně tak jásali nad kandidaturou Schwarzeberka.
Ono po zločinecké jak sami zkorumpovaní tvrdili ,,pravicové“vládě, kdy její ohavnosti postupně vyplouvají napovrch je prakticky jedno, kdo to po nich převzal, jedno je jisté, horší už být nemůžou!
Lidovci nemaji s křesťanstvím nic společného, je to jen grupa havlistů, fokolarínů, která se zašťiťuje vírou. Jejich bezzásadovost tedy nepřekvapí.
To bude mít venter zelantissimus radost, on je taky vyloženým odpůrcem domácího vzdělávání, podobně jako sockomunistické bojůvky.
To je pravda: „…osobnost člověka je formována vzájemným doplňováním se rodiny a pedagogů ve škole jakožto instituci zastupující společnost, do níž jednou mladý člověk vstoupí se svým životním posláním. Některé kroky vycházejí ze sice dobře míněných, ale unáhlených rozhodnutí, kdy vzhledem k určitým problémům v určité škole se dítě raději desocializuje v domácím vyučování, což má často, neříkám nutně vždy, fatální následky, které se však bohužel v plnosti projeví až v dospělosti.“ Info. leták 132 (2013)
Myslím, že P. Stritzko není ani tak nepřítelem domácího vzdělávání, jako že spíše našel v tu chvíli hledanou další cestičku, jak se obout do Michala Semína…
Osobně to chápu jako smutný důkaz toho, že otec Stritzko je ochoten i v oficiálních letácích lhát a psát nesmysly jen proto, aby si to vyřídil s tím nebo oním.
A to dokonce takové lži a nesmysly, kterými zásadně ohrožuje výchovu katolických dětí.
Bohužel proti domácímu vzdělávání byl i v době, kdy byl se Semínem velký kámoš.
Mohu potvrdit, že vysoce důstojný otec prior domácí školu spíše nedoporučuje a tento jeho postoj je v čase konsistentní.
Domácí vzdělávání není samospasitelné.
To jistě ne. Nicméně je optimálním a správným řešením pro spoustu rodin. A rodiče na ně mají za určitých okolností právo…
Jinak problém letáku je hlavně v tom, že tvrdí naprosté nesmysly ať už o historii nebo o současnosti a, což je nejhorší, říká opak toho, co Církev tvrdí…
Sponzoring osob napojených na mafii je neakceptovatelný, rovněž podpora jistých političek neomluvitelná. Důkazy o nemravnosti a zvrácenosti soudružky z nacionalistické „suverenity“ jsou (nejen na tomto webu) nepublikovatelné a zcela brutální (pornografické). … Na hrubý pytel, hrubá záplata.
Domácí škola je jistě hezká věc, problém nastává, když místo domácí výuky probíhá (ve stylu amerických sekt) desocializace a výchova k paranoidnímu vnímání světa.
Jak souvisí domácí škola se sponzoringem osob napojených na mafii?
ad cinicius: obvinit takto P. Stritzka ze lži a ze zásadního ohrožování výchovy katolických dětí je dle mého názoru dost silné kafe. V čem konkrétně tyto lži spočívají? Možná jsem naivní a nedůvtipný, ale já v tom inkriminovaném letáku č. 132 nic lživého nalézt nemohu (samozřejmě je možné polemizovat s autorem o skutečné závažnosti rizik, před kterými varuje, a to zejména s ohledem na současný stav veřejného školství, jeho názor ale přece nelze smést ze stolu jako lež).
„Budoucnost evropských národů už od antiky byla postavena na výchově budoucích generací, kdy osobnost člověka je formována vzájemným doplňováním se rodiny a pedagogů ve škole jakožto instituci zastupující společnost, do níž jednou mladý člověk vstoupí se svým životním posláním.“
Toto velké souvětí nemohu označit jinak než jako nestoudnou lež. V antice nebyla škola povinná, vzdělávání bylo zajišťováno soukromými domácími učiteli nebo školami, přičemž školy byly v praxi využívány pouze chudými občany, co se necítili na to, aby děti učili sami, a zároveň neměli na domácího učitele. Navíc je třeba dodat, že antičtí katolíci velice důsledně separovali své děti od pohanských škol a učitelů (a později i heretických učitelů). Sečteno, pokud se zaměříme na antiku, tamní tradice a přístup ke vzdělávání by byly jasným argumentem pro domácí vyučovnání, nikoliv pro školu, a už vůbec ne pro dnešní školy státní nebo liberálnější část škol církevních.
„Některé kroky vycházejí ze sice dobře míněných, ale unáhlených rozhodnutí, kdy vzhledem k určitým problémům v určité škole se dítě raději desocializuje v domácím vyučování, což má často, neříkám nutně vždy, fatální následky, které se však bohužel v plnosti projeví až v dospělosti.“
Minimálně hluboko zavádějící. Problémy, které musí řešit každý dnešní upřímný křesťan při zajišťování výchovy a vzdělávání pro své děti, jsou nejen problémy konkrétní školy, ale též (a hlavně) systematické problémy celého českého školství a české společnosti. Na lokální úrovni se třeba tyto problémy občas zadaří potlačit (ovšem jde o opravdu ojedinělé případy a v dlouhodobějším výhledu je třeba počítat s tím, že jich bude čím dál méně a že obecně se budou potíže a negativní vlivy výrazně stupňovat – v této souvislosti doporučuji knihu Gabriele Kuby Sexuální revoluce, ukazující do jaké míry dnes bují zvrácenosti v německých školách – kde se křesťanští rodiče angažují seč můžou, protože ani nemají jinou možnost, neboť domácí vyučování je tam zakázáno a rodiče jsou zavíráni a obíráni o děti i jen za to, že se děti nezúčastní hluboce amorálního kurzu sexuální výchovy). I přes určité lokální ostrůvky pozitivní deviace si troufnu říci, že v České republice patrně není jediná škola, kam by mohl tradiční katolík své děti s klidem a jistotou věcí příštích umístit. Státní a liberálnější církevní školy jsou nepřijatelné, protože výchova v nich je spíše antivýchovou a společenství dětí hodně daleko od ideálu. Ale i konzervativní církevní školy jsou problém, protože minimálně budou dětem vštěpovat napůl modernistické pojetí katolické víry a náboženského života. A i kdybych se zde mýlil a byly zde dvě-tři dobré školy, pro většinu tradičních katolíků budou z finančních či logistických důvodů nedostupné. Dále je třeba zdůraznit, že domácí vyučování děti nedesocializuje, to je naprosto nepodložený mýtus.
Co ale vnímám jako nejhorší a nejškodlivější část kritického dostavce, je zde již necitovaná závěrečná část. Ta sugeruje jednak že rodiče mohou výběrem školy a svojí aktivitou v rodičovských organizacích problémy současného školství z velké části eliminovat (v drtivé většině případů to tak není) a že je možné efektivně vyřešit a eliminovat negativní působení školy výchovou v rodině. To prostě v obecné rovině není pravda.
Ano znám spoustu dobrých a harmonických rodičů, co to dokázali a jejich děti vytrvaly až o dospělosti na správné cestě. Je ale spousta (a obávám se, že patrně mnohem více) těch, co to nedokázali. Rozhodně bych si netroufal tvrdit, že to je proto, že jsou horší nebo že jejich děti jsou horší. Dobře člověka vychovat není snadné, i když jsou podmínky dobré a současný svět a školství člověku nehážou pod nohy jeden klacek za druhým.
Při vší úctě k otci Stritzkovi musím říci, že kdyby mi tuto část letáku někdo přečetl a já měl hádat, kdo to napsal, tipoval bych nějakého ultraprogresivistického modernistu, protože logika a obsah tohoto textu se příčí jak oficiální postojům dnešní Církve, tak i Církve předkoncilní, a svojí logikou vůbec nezapadá do ostatních (dnes ale možná už bývalých) postojů Bratrstva.
Příspěvek by možná nějakou (velmi omezenou) logiku získal, kdyby v ČR existovala škola, která by byla pro katolické rodiče vyhovující. Např. škola zřizovaná Bratrstvem (i pak by ale bylo nutné zohlednit, že pro mnohé rodiče by nebylo možné tam děti umístit). Nevím ale ani o tom, že by tu taková byla, ani že by se chystala. Koneckonců, pokud jsem postřehl, fakticky tu už není ani Škola sv. Josefa, k čemuž, nepletu-li se, otec Stritzko svou troškou taky přispěl.
Katolík má děti vychovat katolicky. Dovolím si připomenout stanovisko Mexických biskupů ke Callesově občanskému školství – katolíkům zakázali! děti do sekulární školy dát.
Jak si tedy tento člověk může dovolit urážet lidi, kteří mnohdy s velkými obětmi učí své děti doma?
Samozřejmě, že taková rodina zpravidla nemá dva platy a nemůže tak dost sypat do zvonečku. Myslím však, že to není hlavní důvod, hlavní důvod je jinde, v přijetí ducha fellayánství neboli semiaggiornamenta.
Svět nebyl a není černobílý. Problém s dobrou výukou ve školách (a to nejen základních- vzpomeňme opatření sv. Pia X.v seminářích!) byl vždy a snad v každé době.
Výchova za nacistů, za komančů či eurofilů – to je stále stejná ohraná písnička. Křesťané musí být ve společnosti kvasem, nikoliv se separovat do svých ulit. Bude-li jich více a dokáží-li se spolu domluvit, ať učiní společné katolické školy. Pokud si však někdo své politické ambice ukojuje parazitováním na naivitě katolíků, musí očekávat, že jednoho dne to prostě někdo prohlédne.
Kdyby pražácký leštiči klik raději osnovali plány na katolickou školu, místo tajtrlíkování na podiích či vyjadřování podpory: tu porno-soudružce Bobošíkové, tu Zemanovi, či tunel Klausovi.
Je třeba vidět věci s určitým nadhledem, nikoliv sektářsky tvrdit, že pouze domácí škola je zárukou katolické výchovy. Všichni víme, že tomu tak stejně není. Co by bylo nejvíce správné je kvalitní veřejná katolická škola, nikoliv škola domácí či veřejná-liberální.
Já považuji za nejsprávnější katolické vzdělání. Některá rodina je dokáže poskytnout skrze domácí vyučování (což je nejlepší varianta), zatímco jiná potřebuje katolickou školu.
V předkládaném videu ministr Chládek hovoří jen jednou a to říká, že se obává, že nebude možné prosadit udržení domácího vzdělávání pro druhý stupeň ZŠ při projednávání o novele zákona v Poslanecké sněmovně. Nevím tedy, na základě čeho autor článku usuzuje, že jednání pana ministra je zločinné (a to se nechci nijakým způsobem naší české levice zastávat, protože ji sám rád nemám), ale myslím si, že některé výroky v článku obsažené jsou hodně emocionálně zabarvené a bylo by lepší si nejdřív ověřit informaci z dalších zdrojů a pak teprve psát eseje, komentáře a úvahy. Takto totiž ztrácí DaH zbytečně na ceně a s němi i jejich autor, šéfredaktor a jediný vydavatel také.
Ano, Chládek hovoří jen jednou, zbytek říká reportér, to je přece běžné… Navíc neříká, že to nebude možné prosadit, ale že to poslanci nebudou chtít (a už se nezmiňuje, že jeho ministerstvo z návrhu zákona trvalé zavedení domácího vyučování na druhém stupni samo vyřadilo – a že vůbec on sám je proti a dělá vše pro to, aby to poslanci nechtěli). Jednání pana ministra označují za zločinné, protože nadměrné omezování lidských práv je zločinné a přesně o to mu jde a to slibuje.
Ještě jednou se pokusím shrnout pro pana Zouhara realitu: domácí vyučování na druhém stupni je u nás zavedené experimentálně a jeho zákaz/udržení v tomto režimu je plně v kompetenci ministra. Ministerstvo školství mělo předložit zákon ohledně základního školství, ve kterém by se zavedlo trvale. Chládek ale hodlá předložit zákon bez zavedení domácího školství (takže primárně on nechce, ne poslanci) a navíc ho hodlá zrušit i jako experiment. Mám pocit, že se to snažím panu Zouharovi vysvětlit už po třetí, ale je to jak psát prstem na hladinu vody.
[…] kterému dělá poradkyni, zrušit domácí vzdělávání na 2. stupni ZŠ – podrobnosti ZDE). Palác Charitas (Karlovo náměstí 5, Praha 2), zasedací místnost ve druhém patře, začátek […]