Začala doba postní…
Včera započala středou doba postní. Mnozí „moderní kněží“ toto období bagatelizují a sugerují, že stačí občas se něčeho zříci, občas něco obětovat (smutný doklad tohoto přístupu naleznete ZDE). V období postu je ve skutečnosti třeba vždy dodržovat půst v jídle a stranění se zábavám + samozřejmě k tomuto je třeba přidávat dobré skutky či almužnu.
A samozřejmě je nanejvýš žádoucí nějakými speciálními skutky vynahrazovat Bohu situace, kdy postní pravidla nebylo možné dodržet – třeba protože jsme byli na pracovním obědě, kde jsme si nemohli vybrat bezmasé jídlo. Ano, takto má fungovat nabídka Církve, že půst od jídla je možno nahradit dobrým skutkem či modlitbou. Má to být náhrada za půst, který nemohl být dodržen, ne za půst, který se člověku nechce dodržovat.
Také bych připomněl často zneužívané tvrzení, že kdo je na cestách, nebo se nestravuje doma, nemusí pravidla postního stravování dodržovat. To samozřejmě platí pouze tehdy, pokud přitom nemá možnost půst držet (jako v případě, který jsem uvedl). Pokud tu možnost má (v nabídce je cenově dostupné jídlo, které pravidlům postu vyhovuje), je samozřejmě postem vázán.
Ignác Pospíšil
Ono nikoho neubude, když si místo řízečku s kaší, dá jen tu kaši.
V klášteře by to měla být samozřejmost (i když výmluvy na „ono to jinak nejde“ jsou poměrně časté), v sekulárním životě doporučovaná praxe.
Není tak daleko doba, kdy maso bylo na stole maximálně jednou týdně, v chudých rodinách ani to ne.
Chci se zeptat, neví někdo, jaké jsou podmínky půstu v postní době? Vím, že je dovoleno jíst maso kromě pátků, ale nevím jak je to s postem újmy, jestli je povinný a pokud ano jaké množství jídla se bere jako „ne do syta“. Dík moc.
Povolené maso v postě!
Má ty dobroto!
V době, kdy máme narvané regály v hyper, super a mega marketech se chcete cpát masem? To je opravdu tak těžké vydržet bez flákoty?
Jo, modernisté si maso „povolili“ a i před koncilem byla praxe postu značně rozměklá (ač chápu dlvody, proč).
Nakupte si rýži a jezte ji tak, abyste neměl nikdy narváno k prasknutí. Pánu Bohu to jistě bude milejší, než hledat kličky, proč tohle ještě jo (vývar z masa) a tohle ne (masová polévka).
Myslím, že není nutné hned tak alergicky reagovat. Vycházím ze Spiragova katechismu, kde je pro postní dobu požadován jen půst újmy nikoliv přisný půst. I tak pro mě maso nepředstavuje žádný fetiš, půst od masa je pro mě asi to samé jako půst od rýže. Ptám se proto, protože mé stravování není odvislé ode mne, ale od cizích lidí, proto v tom potřebuji mít pořádek a příliš se neupřílišovat a problematizovat situaci. Kromě toho by se mi docela hodilo nějaké kvantitavní vyjádření jídla „ne dosyta“, myslím si, že to bylo dřív nějak specifikováno (myslím polovina obvyklého množství), ale nejsem si jistý, proto díky za případné upřesnění.
Kdysi se o tom psalo v letáku:
ráno je možno něco malého do 70g, či kávička.
Po poledni něco malého do 250g
Večer je možno se najíst do syta.
Ty gramy jsou přibližné. Nejsme židi.
Pokud pomineme „modernizovaný půst“, který už půstem ani není, pak je maso přes postní období povoleno pouze v neděli, neboť neděle sama představuje jakousi přestávku v postu.
Nemáte pravdu, viz níže.
Nemá, stačí spi přečíst kolektu z první neděle postní. O feriích platil půst v neděli toliko abstinence.
Teda ještě jinak, mluvím pouze o tradičních zvycích, postní právo je dnes velmi volné a přísný půst pouze o popeleční středě a velkém pátku o ostatních pátcích nekrytých Slavností což chápu jako ekvivalent svátku I. třídy pak abstinence od masa či jiný dobrý skutek dle postního řádu.
Já mám dotaz. Dneska ráno jsem se hned na to díval, a v tomáškově katechismu z roku 1955 je pro postní dobu ve všední den jen doporučen půst, ale újmy, a pak jsem se díval do katechismu od F. Spiraga z roku 1903, a tam je už povinný, ale zase jen půst újmy. tak jak to tedy je. Půst újmy není půst od masa. A přísný půst je jen na dny jako Popeleční středa apod.
Navíc já nemám možnost se stravovat bez masa. Vy máte všichni ženušky co vám navařej, ale u mě by to v praxi znamenalo být 40 dní o chlebu s máslem nebo těstovinách. Navíc bych se chtěl zeptat jak je to pokud máte zdraví tak trochu nalomené. Tedy zničený žaludek a na 175 cm výšky 48 kg i míň.
Samozřejmě smyslem postu není dolomit nalomené zdraví, proto zdravotní ohledy jsou určitě vážným důvodem pro „změkčení“ postu (na rozdíl od důvodu „pracovního oběda“, ke kterým jsem se zde vyjadřoval před chvílí a kde jsem měl na mysli osobu zdravou).
Samozřejmě u podvyživených a nemocných Církev půst od masa nevyžaduje. Zeptejte se svého zpovědníka, ale být jím já, tak Vám navrhnu nahradit v jídle postem od kouření nebo od čtení zábavné četby a denní modlitbou Korunky.
Vy nemáte možnost stravovat se bez masa? To si nedokážete odhlásit obědy, pokud ve Vaší práci nelze sehnat bezmasé obědy, a předchozí večer si uvařit bezmasé jídlo, které si vezmete s sebou? A jak souvisí žena a vaření? 😀 Ovšem pokud člověk jí každý den maso, je dost pravděpodobné, že bude mít zničený žaludek.
Jo jo, katharské „postní“ předpisy jsou holt o zdraví. Zvlášť, když se kočkám cpe šunčička…
Jen pozn. k té nemožnosti dodržet půst při pracovním obědě: ještě jsem nezažil prac. oběd, kde by mě někdo násilím nutil jídlo pozřít. Proto si myslím, že ani situace, kde se tam podávají jen masitá jídla, není důvodem k nedodržení půstu. Zažil jsem podobné situace, kdy muslim (v ramadánu) jednoduše jídlo odmítl. Proč by totéž nemohl udělat křesťan?
I když je pracovní oběd, tak maso nemusíme jíst, ono to není zas tak těžké.
Půst, bez postu (nikoliv půstu). Ačkoliv Pravidla patvar „půstu“ tvrdí, je to ohavnost, od níž se člověk s jazykovým citem vždy ze zásady půstí. Také neříkáte „nůž, bez nůže“.
díky za upozornění, gómáte, já su ze Štatlu a mám jen technickó véšku, tak s tím citem mám trochu problém 😉
A kdyz nekdo sportuje,to ma byt 40 dni bez masa,aby ztratil silu? Myslim ze staci nejist maso v patky a odrict si muze clovek cokoliv jineho,co ma rad….
ŽIvočišná bílkovin se dá snadno nahradit rostlinnou.
A tuk rovněž.
Záleží na tom, kterému cíli dá sportovec přednost…
Ryba je sice mrzutou, leč vyhovující náhradou masa.
Já mám knihy z 19. století a o tom, že by v celé době postní byl půst od masa tam není ani řeči. Postní nařízení se měnila často, navíc byla různá provincie od provincie a diecéze od diecéze. Uvědomme si, že CIC vyšel až 1917. Pokud jsem se dočetl, byl na konci 19. století u nás půst újmy na všechny všední dny v postě, od masa samozřejmě v pátky, možná i v suché dny, ale nejsem si jistý, musel bych se podívat. Osobně mám za to, že půst újmy na všechny všední dny v postě je přísnější půst, než jen půst od masa.
Jak je patrné z výše řečeného, maso se u nás v postu jedlo ještě před tím, než nějaký modernismus vznikl. Až budu doma, zkusím nahlédnout do literatury. Mám dojem, že jsem někde četl o tom, jak se postní praxe vyvíjela, že se dříve nejedlo kromě masa ani vejce, máslo, sýry, (tak je to dosud např. u kartuziánů) ale že od toho byly naše oblasti dispensovány, protože jiná jídla by se zde těžko sháněla. Už si to přesně nepamatuji, pokusím se to najít.
Hamishovu reakci „Povoleno maso v postě! Má ty dobroto!“ považuji za nepřiměřenou. Ať si třeba Hamish nejí maso, ale nedělá z toho nějakou normu a opak za „povolení modernistů“. Kromě toho reakce typu „To se chcete CPÁT masem?“ jsou podsouváním toho, jako by se někdo hodlal masem přejídat. Možná by stálo za zvážení se v postu spolu s masem zdržet i takových odpovědí na naprosto normální a případný Hugův dotaz.
Podívejte se, smajlíku, vy si klidně maso jezte a druhým ho doporučujte.
Pokud použiji logiku a z vaše textu si vyssaju, proč se u nás maso teda jako povolilo (protože bylo obtížné sehnat něco jiného), tak mi zase prostou logickou dedukcí vychází, že dnes není pro nikoho problém v postu se tím masem necpát.
Takže svou reakci považuji nejen za přiměřenou, ale i na místě.
Cpát neznamená přejídat, ale znám lidi, kteří si bez pořádného kusu masa nedokáží představit oběd – a jsou to většinou lidé starší. Takže i tato má obava je na místě.
Z mého pohledu je pojídání masa v postu vyměknutí první třídy – stačí se podívat na východ, na schizmatiky, jaký půst mají oni a radši mlčet a šoupat nohama. Chápu, proč se na nás dívají skrz prsty.
Devatenácté století nepovažuji, stran postních předpisů, za příklad hodný následování. Zvláště v době dnešní, kdy máme na výběr bezmasých pokrmů přehršle.
Vkládáte druhým záměry a argumenty, které nepředložili, a přete se tak jen sám se sebou.
V tomto příspěvku jste to vyjádřil správně: „z mého pohledu…“.Já jen mluvil o tom, že jste na Hugův příspěvek zareagoval tak, jak by pojídání masa v postě byla nějaká laxnost a navíc výmysl modernistů, což je zřejmý historický nesmysl.
Myslím, že aby diskuse měla smysl, bylo by záhodno ji přenést ze stránky vztahové do stránky věcné. A poznámky o tom, že se někdo bude cpát masem jsou v takovou chvíli nepatřičné a předpojaté.
Teď k věci: Váš argument o nahrazení masa bych užil právě naopak: Právě proto, že maso se dá dnes snadno nahradit vším možným, není půst od masa kdovíjakým záporem – alespoň pro mě osobně tedy ne, vím však, že jsou lidé, kteří si jídlo bez masa nedovedou představit, záleží asi dost na tom, kde vyrůstali – u nás se maso tolik nejedlo.
Obecně je půst újmy větším záporem, než půst zdrženlivosti. Pokud se tak někdo drží postní praxe 19. století u nás, jeho půst je přísnější, než toho, kdo se zdržuje celý půst od masa, ale půst újmy nedrží. Pak těžko budeme mluvit o tom, že se tento člověk cpe masem, to už se spíše cpe ten druhý, i když ne masem. Vy označujete pojídání masa v postní době za vyměknutí první třídy, na což máte pochopitelně právo. Já si zase myslím, a mám s tím i vlastní zkušenost, že nejíst v postu maso není skoro ani žádný půst. Půst újmy považuji jednak za větší sebezápor a i za duševně a tělesně prospěšnější, protože při něm si alespoň během dne uvědomuji, že se postím a že je doba postní. Maso kolikrát několik dní nepozřu i během roku a ani si toho nevšimnu.
To že někomu doporučuji jíst maso je směšné a beru to jako Vaše klasické pošťuchování diskutujících. 😉 Snažil jsem se akorát na pravou míru uvést omyly, které zde byly uvedeny, jakože např. během postní doby se maso před pokoncilní érou nejedlo. Osobní názory na závaznou postní praxi v historických dobách můžete mít jaké chcete, ale nelze je klást jako nějakou normu toho, co je modernizované. Tak bychom se mohli vrátit do doby před 5. stol., kdy se držely v kající dny posty naprosté a to povolování, které následovalo potom během středověku (např. že se postí jen do 3 hodin odpoledne), bychom mohli označovat za vyměknutí první třídy také. Nebo to, když se povolilo jíst máslo, sádlo, tvaroh, vejce, sýr, zvířecím tukem mastit jídla, i když se maso nejí etc.
Postní praxe je jedna z věcí, které degenerovaly dlouho před koncilem. Pokud jsem užil slovo zmodernizované, nemyslel jsem tím zmodernizované po koncilu.
Jinak ta nesnadnost sehnat něco jiného se týkala vajec a výrobků pocházejících z dobytka (máslo, sádlo, sýr,…), na Západě se od toho upouštělo a ani to nikdy nezevšeobecnělo, na Východě se toto dodržovalo přísně.
Ad cinicius: Kdy začala ta degenerace? Ve 3. stol.? V 5. stol.? 10. stol.? Nebo kdy? Bylo by vhodné se vrátit k postní praxi prvních staletí nebo by stačila postní praxe 6.?
Ad zmodernizovaný: Cituji, co jsi napsal výše: „Pokud pomineme “modernizovaný půst”, který už půstem ani není…“ Teď říkáš, že si tím nemyslel zmodernizovaný po koncilu. Takže ten půst újmy každý všední den v postě a k tomu od masa v pátky, středy suchých dnů a poslední 3 dny svatého týdne už podle tebe „půstem ani není“? Od kdy tedy ten půst je tak zmodernizovaný, že už ani postem není?
Úplně zmodernizovaný je ten přístup postu, který v článku odkazuji. Ten už postem není. Kam se musíme vrátit, aby post byl správným postem, je už věc, o níž se dá diskutovat.
Souhlasím se smajlíkem. Hugo nezpochybňoval pravidla půstu, jen se ptal, zřejmě neznalý věci, jak se k tomu prakticky postavit. Logicky by měl-v postním a usebraném čase-dostat smířlivou, logickou s vlídnou odpověď. O Andym ani nemluvím. Pokud jsou jeho informace o poměru výška/váha/žaludek pravdivé, měl by ležet na kapačkách a neměl by se starat o to, jestli mu do nich neperou hovězí vývar. Přepnout to na katary, to už je…no, Vy asi s žaludkem problémy nemáte.
Které argumenty a záměry vkládám konkrétně vám?
Byl bych vděčen, pokud byste je vypsal, abych si to i já uvědomil.
Ničeho takového si vědom nejsem.
Vy naopak, transformujete starou církevní tradici, v níž je maso tradičně pokrmem, od nějž se má člověk postit, pokud se kaje. Dle vás, jak uvádíte, by se člověk měl postit od něčeho jiného, bežnějšího. Nevím, že by smyslem postu od masa byl fakt, že se maso nedá snadno nahradit něčím jiným. Smysl je právě v tom, že maso symbolem rozmařilého stylu života, života v blahobytu. Proto a jen proto je primárně přikazována právě absence jeho konzumace.
Slaměné panáky mi vytýkáte, ale sám je stavíte – doposud jsem zde o postu újmy hovořil jen jednou – v textu o rýži. Proč mi stále vkládáte do úst něco, co jsem neřekl a o čem nemluvil? Já, na rozdíl od vás, uvedu i konkrétní příklad. Vy, opět, jako zde už mnohokráte, plácáte o mých zdánlivých nedostatcích, ale když přijde na věc dokázat je, nestane se nic. Zajímavé.
Znovu opakuji (a děkuji giovannimu níže), že postní praxe století 19. je rozměklá a řídit se jí nehodlám. Uvedl jsem několik argumentů, které můj postoj potvrzují. Vy se domníváte, že já jsem subjektivista, přitom sám jím jste naprosto stejně – postní předpisy století 19. rovněž dávno neplatí a kdo se jimi řídí, dělá to proto, že chce, ne proto, že mu to současný zákon přikazuje. Takže jsme si rovni, pokud to tak mám říci.
Je na každém integristovi, jestli si masičko v postu opeče, nebo bude, dle příručky Amtskirche 19. století hledat, co ještě lze.
A nebo se bude řídit předpisy středověku a raného novověku, které, dle mého svědomí, jsou skutečně předpisy postní a jízdním řádem pro změkčilé chlapečky a holčičky.
Co se týče „Andyho“, tak víme svoje, vonramsteine 🙂
Ad cinicius: „Pokud pomineme “modernizovaný půst”, který už půstem ani není, pak je maso přes postní období povoleno pouze v neděli…“
Možná ti nerozumím, ale v tom výroku se prostě tvrdí, že půst, který dovoluje maso v postní době jindy než v neděli, je modernizovaný a postem ani není. Protože když pomineme onen modernizovaný půst, který jím už není, zbude nám tu půst, kdy se maso smí jíst pouze o nedělích.
OK, napsal jsem to nepřesně. Odkazovaný půst je modernizovaný, půst s masem je IMHO příliš vyměklý… Spokojen?
Nějak jsem nepochopil narážku od p. Hamishe na moji osobu. Já osobně jsem to pochopil tak, že máte nesporný důkaz, že jsem si svoji váhu „vycucal z prstu“. Docela by mě zajímalo jak jste k tomu přišel, když jste mě, tedy fyzickou osobu vystupující pod tímto nickem, v životě neviděl ani nevíte jak se vlastně jmenuju. Pakliže to ovšem z vaší strany nebylo míněné jako normální sprostá pomluva. Já se přiznám, že to že teď mám 48 kg není až zas tak pravda. To jsem měl naposledy před Vánoci. Při posledním vážení jsem měl 49,5 kg. Takže tak. Pokud vám to připadá fyzicky nemožné, tak bych doporučil návštěvu nějaké dětské psychiatrie, kde jsou anorektičky a s mojí výškou mají normálně 40-45 kg a cvičí, chodí do školy, atd., rozhodně nejsou na kapačkách. Co se týče narážek na mě výše, od vás a od Fireda, obviňovat zrovna mě z nějakého přežírání se masem atd. je už fakt přitažené za vlasy. nejen že mě to osobně silně uráží ale je to opak reality. Já maso nemusím už od mala, praxe ve stravování ateistů že mají maso při každém jídle se mi hnusí a vždy hnusila, a mám-li jakkoliv na výběr, maso nejím. Vůbec nechápu váš postoj, který předpokládá, že ten člověk na druhé straně drátu je apriori zdravý, vzdělaný, sociálně zabespečený atd. Viděl jste někdy vůbec nemocnici zevnitř? Víte Vy vůbec kolik lidí projde za rok nemocnicema? Viděl jste Vy vůbec v jakém stavu jsou ty lidi? Sorry, ale tohle je logika jako těch lidí ve vládě co si myslí, že chromý člověk o berlích může každé 4 týdny jet 30 km autobusem do nemocnice na kontrolu. Jaksi jsem nepochopil jak jste z mého dotazu jakým způsobem se mám postit vydedukoval, že jsem nekajícník a žrout co chce dělat kličky. Vůbec se mi nelíbí vaše chování rýpnout si za každou cenu, i pokud je to ve velice nevhodné situaci. Omlouvám se, pokud jsem vaše postoje pochopil špatně, jen mám dojem že to pochopil každý tak.
A už sem to našel a dávám výňatek na odpověď Hugovi ohledně toho postu újmy:
„Za dnů našich toto jednodenní nasycení stává se, jako o jiných dnech, obyčejně v polodní; též se jedním nasycením nespokojují už mnozí, ale požívají též na večer skrovné večeře, zvané svačina (collatio, coenula neb refectiuncula); ano mnozí mimo to ráno i snídají. Večeře (collatio) mnohými menšími (partikulárními) synodami, jako Kostnickou r. 1567, tit. 18. can. 4; Pražskou r. 1605. can. 10; Augspurskou r. 1615, parte I. can. 10. etc. ovšem dovolena jest; avšak nemají, leč chléb, zeleniny a jiná lehčí jídla požívána býti; patrno, že má býti večeře skrovná, jako poloviční půst. Co se pak snídaní tkne, má spíše za lék považována býti, než za jídlo, pokud by totiž pro slabosť někomu nebylo možno, ráno bez nějakého posilnění tělesného býti.“ Je to z Liturgiky z r. 1895, sestavil Bohumil Fr. Hakl.
Snad je to odpověď na Váš dotaz.
Tak jsem našel podrobně, jak to bylo s postem, opět ve stejné knize. Pokud cinicius uzná za vhodné, může to dát jako článek, třeba jazykově upravit. Tedy:
„A) Řád postní, jak jej nejdůstojnější biskupové Čeští v lednu roku 1877 pro zemi (provincii) Českou byli vydali, jest tento:
1. Dnové přísného postu, o nichž platí zápověď, jak masových pokrmů požívati, tak několikrát za den do sytosti se najísti, tedy dnové zdrželivostí a ujmy zároveň, jsou: popeleční středa, pátky 40denního postu, středy a pátky čtvera suchých dnů, tři poslední dni svatého téhodne, svatvečer hodu Božího vánočního a svatodušního a pátky v čase adventním.
2. Dnové pouhé ujmy, o nichž věřícím, kteří 21. rok života svého byli ukončili, jen jednou za den dovoleno jest, do sytosti se najísti, při ostatním však jídle jen pro občerstvení nikoli k opětnému nasycení něčeho požívati dovoleno jest, jsou všecky ostatní, dříve nejmenované dni čtyřicetidenního postu, vyjma neděle, soboty čtvera suchých dnů, svatvečery svátků sv. apoštolů Petra a Pavla, Nanebevzetí Panny Marie a Všech Svatých; dále středy času adventního vyjmutím středy kvatembrové, která je zároveň dnem zdrželivosti. V tyto dny, jež dnové pouhé ujmy jsou, jest dovoleno, pokrmů z masa požívati, ale pouze jednou za den k nasycení, při ostatním jídle (večer) pouze k občerstvení. Též se zapovídá v tyto dny ujmy, jakož i o nedělích 40denního postu při jednom a témž stolu masových pokrmů a ryb zároveň požívati.
3) Dnové pouhé zdrželivosti, o nichž se zapovídá toliko masových pokrmů požívati, jsou všecky ostatní pátky v roce, dosud nejmenované. Přece však i o pátcích, když na ně ten který zasvěcený svátek připadne, jako na př. sv. Petra a Pavla, sv. Václava, Jana Nepom. a. j., za příčinou vyšší slavnosti, požívati pokrmův z masa se dovoluje; rovněž, když v jednotlivých farních osadách slavnosť sv. patrona chrámu na pátek připadne a ta slavnosť téhož dne veřejně se koná. Nad to pro vysokou cenu mléka a másla se dovoluje, o všech dnech zdrželivosti, byť zaroveň i dny přísného postu byly, zvířecím tukem kterýmkoli mastiti a jídla upravovati.“
Následují ještě dispenze, o nichž se rozepisovat nebudu, nebude-li si to někdo přát. Zajímavé ovšem je, že pak se místo toho přikazují modlitby.
CIC 1917
Hlava XIV.
O postu od masa a postu újmy
1250. Zákon postu od masa zakazuje maso jako pokrmy vyrobené z masa, ne však vejce, mléčné výrobky a jakékoliv výrobky z živočišného tuku.
1251 §1 Zákon postu újmy předepisuje jíst jen jedno jídlo denně, ale nezakazjuje pojíst ráno a večer něco jídla, za předpokladu zachování vyzkoušeného místního zvyku ve věci množství a jakosti.
§2 Ani se nezakazuje přimíst do tohoto jídla maso a ryby, ani večerní jídlo zaměnit s obědem.
1252 §1 Zákon pouho postu od masa se má zachovávat jednotlivé všední pátky.
§2 Zákon postu od masa a současně postu újmy se má zachovat na Popeleční středu, pátky a soboty Velkého postu a všední dny kvatembrů, předvečer Letnic, Nanebevzetí Panny Marie, Všech svatých a Hodu Božího Vánočního. (tím se dle mého soudu míní vždy den předem)
§3 Zákon pouhého postu újmy se má zachovávat ostatní dny Velkého postu.
§4 O nedělích či svátcích příkaz postu od masa, či postu od masa a újmy, či postu újmy přestává, s výjimkou svátků ve Velkém postu, kterým předchází bdění, také přestává na Bílou sobotu po poledni.
1253 Těmito kánony se nic nemění na zvláštních dovoleních (indultech), na slibech kterékoliv fyzické či právnické osoby, na konstitucích či řeholích kterékoliv oblasti či na aprobovaných intituch zasvěceného života ať již mužských či ženských i bez slibů.
1254 §1 Zákon postu od masa mají zachovat všichni od naplněného sedmého roku věku.
§2 Zákon postu újmy zavazuje všechny od dokonaného jednadvacátého roku věku do začátku šedesátého.
Několik poznámek. Zdroj: Katolická encyklopedie.
Postní předpisy
Do 10. století
a. striktně jen jedno jídlo denně;
b. nesmí obsahovat maso, vejce, máslo, sýr a mléko; ve svatém týdnu smí sestávat jen z chleba, soli, bylin a vody; dále není dovoleno víno.
c. nesmí se jíst před západem slunce.
V 10. století: zaveden zvyk jíst už o třetí hodině odpolední.
Ve 14. století: jíst se může už v poledne, nadto je dovolena malá svačinka večer.
V 19. století: ráno nadto trocha chleba s kávou.
Postní doby: Velký půst, Advent, Suché dny (kvatembry), vigilie (celkem 17 svátků má vigilii), křížové dni (in litaniís majoribus: 25. dubna; in litaniís minoribus 3 dny před Nanebevstoupením).
Velký půst – před Velikonoci se postilo odedávna, ale jasné doklady máme až ze zač IV. století; ve druhém století byl přísný půst jen několik dní.
Předpostí –VI. stol?
Suché dny (na základě pohanské praxe asi nařízeny zač. 3. století, pravděpodobně už dříve)
1917 je tedy v podstatě úplně stejná jako to nařízení českých biskupů z r. 1877, viz výše.
Ještě pro Hugona o velikosti večerní svačiny: Staří [doktoři] vyjma jednoho jídla žádné jiné jídlo nedovolovali. Postupem času bylo zavedeno, že se jedlo něco ovoce, bylin či sladkého jako lék, jak dosvědčuje D. Antonin a Kajetán ve své době. Později se držel zvyk, že se také jedlo jako výživa něco chleba, ovoce, až tři nebo čtyři unce, jak říkají někteří doktoři, nebo až šest, jak jiní. Současní [doktoři], pokud jde o množství, říkají, že podle zvyku lze dovolit postícím se čtvrtinu večeře, […] ale to je nejasné a škodlivé pro skrupulanty. Lépe tedy jiní ve shodě tvrdí: dovolena je svačinka [o váze] osmi uncí jídla.
Pokud je o jakost jídla, které se má jíst k malé večeři, dnes se obecně [přijímá], že je možno jíst chléb, ovoce, olej, byliny, sladké […] [Jiní] říkají, že s ohledem na moderní zvyk je jistou větou, že při večerní svačině se na jakost nehledí, jen na množství. Co se může jíst k obědu […] se může jíst i k večerní svačině. (zběžně a volně přeloženo ze sv. Alfonse, Theologia moralis, III. díl.)
Děkuji Vám, panu Contrasovi a 🙂 za milou radu, ať se všem ten post daří ať už s masem nebo bez masa.
@Andy
Nebudu do toho zabredavat, ale uz je jasno. Nemylil jsem se.
Pravý půst spočívá v tom, že se s potřebným podělím o jídlo, o oděv, o přístřeší. Takže jistě: nejezme maso, držme půst zdrženlivosti a újmy, ale to, co na tom ušetříme, věnujme na ty, kteří potřebují naši pomoc.
Při vší úctě nesouhlasím. Půst není almužna či dobrý skutek. Ano, některá jednání může být zároveň obojím, ale jedná se o dvě věci. Smyslem almužny a dobrých skutků je konání dobra bližním. Smyslem postu je poděkování Kristu za jeho utrpení. Pokání za svou nedokonalost a své hříchy. Pro tyto věci má půst cenu sám o sobě. Že může být propojen s dobrými skutky, že učí sebeovládání – to všechno jsou až druhotná a přidružená dobra. Přestože velice pozitivní a žádoucí. Nedegradujte post tím, že mu smysl a pravost přiřknete jen pro případy, že mu přidáte nějaký přidružený užitek. Má smysl sám o sobě.
Pak, při vší úctě, nesouhlasíte s prorokem Izajášem (Iz 58,7) a možná jste dost pozorně neposlouchal dnešní 1. čtení, protože se to tam četlo (Iz 58 1-9).
Lituji, ale dle mého soudu nejde o to, že já s ním nesouhlasím, ale o to, že Vy ho chybně vykládáte. 🙂 Já si trvám na svém. Ale souhlasím s prorokem, že jen se postit a nečinit dobré skutky je na nic.
ad VlaM: To co napsal cinicius není v rozporu s 58 1-9, tam není řečeno, že dobré skutky nahrazují půst újmy, a nebo že by půst sám o sobě neměl cenu. Podle Hejčlova komentáře je zde vytýkáno Izraelitům, že v postní dny, kdy nepracují, „hoví svým chtíčům“ a jsou nabádáni, aby místo toho půst doprovázeli skutky milosrdenství. I v Bibli české 1857 se píše: „Nezamítá prorok postu vůbec, nýbrž chce, aby se lépe než dosavad postili, a postíce se, zlého se varovali a dobré skutky činili“.
Ohledně postu souhlasím – má hodnotu sám o sobě a je nutný. Nesmíme však zapomenout také na to, že almužna není nebo nemá být jen „přidruženým dobrem“. Má také cenu sama o sobě.
Otcové Církve jsou silně přesvědčeni, že almužna má moc odpouštět hříchy (lehké) a tresty za ně. Např. sv. Cezarius z Arles má o almužně několik kázání (především č. 30-32).
„Nejmilejší bratři! Zamyslete se nad tím a uvidíte, že nás žádná výmluva nemůže vést k tvrzení, že naše hříchy není možné odčinit pokáním. Můžeš říkat, že nedokážeš trápit své tělo posty a bděními, že nejsi schopen zachovat střídmost od masa nebo vína, ale zda můžeš tvrdit, že nedokážeš za své hříchy dát chudým to, co ti Pán udělil nad tvou potřebu?“ (Kázání 30)
„Nedával jsi almužny, a ony by zhasily tresty za tvé hříchy.“ … „Dám vám věčnou odměnu a kralování po pravici. Ne proto, že jste nezhřešili, ale proto, že jste své hříchy vykoupili almužnou.“ (Kázání 31)
„Vyznáváme, že (almužna) velmi pomáhá, ale s podmínkou, že ten,kdo dává almužnu za své hříchy, přestal již činit těžké zločiny, tedy že tak uděloval almužnu, aby se podle Pánova příkazu rozloučil se službou hříchu.“ (Kázání 32)
Takže abychom zdůrazňováním postu nezapomněli na to, že Otcové Církve si cení almužnu přinejmenším stejně vysoko! (O modlitbě bude jistě platit totéž.)
Souhlasím. Já to vidím prostě tak, že doba postní je doba, kdy se má člověk více než kdy jindy modlit, postit a dělat dobré skutky/dávat almužnu. Snažím se jen zdůraznit, že ač se tyto tři věci mohou v některých činech mohou potkat, jde o tři různé věci, z nichž každá má cenu sama o sobě a žádná nemůže druhou zcela nahradit.
Ja si myslim,že stačí si odříct něco,co mám rád.Člověk ani křesťansky žijící by neměl být fanatik zase….:)
Tím, že si odřeknete to, co si odříkaly generace před vámi, se s nim duchovně spojíte.
Odříci si třeba čučení na bednu, jízdu busem, hodinu spánku je jistě chvályhodné, ale neměli bychom míchat pojmy.
Ad Lothar – Hamish: Lothar to myslí v zásadě dobře. Vezměte si ženské- pro dobrých 95 % z nich půst od masa nepřestavuje vůbec žádný problém, zato čokoládička, šlehačkový dortíček – to je pořádné pokušení :-). Nejde o fanatismus nebo nefanatismus, ale o smysl postu, o skutečné zachování jeho účelu…
Jejda, to jsem si početla…Hádáte se jak ženské na trhu…
bez masa se dá žít déle jak 40 dní, jsem léta veganem a světe div se , sportuji 🙂
Smyslem doby postní je utišit horkost své hlavy, následovat kroky Pána Ježíše a připravovat se na největší křesťanský obřad…