Nelze vyhánět ďábla belzebubem! 

Již po několikáté mi přišlo z konzervativně katolického prostředí video, kde nějaký švýcarský historik Ganser vypočítává všechny zločinné intervence USA po II. světové válce ve světě. Začíná tím, že CIA zmanipulovala už italské volby r. 1948, pokračuje korejskou a vietnamskou válkou, kubánskou krizí a končí nynější americkou podporou Ukrajiny proti Rusku. 

Samozřejmě nejsem obdivovatelem USA. Velmi dobře vím, že nikdy nebyly „hodným strýčkem Samem“, jak si je za komunistické éry někteří naši odpůrci režimu idealizovali. Vždycky sledovaly své velmocenské zájmy bez ohledu na prosté bezbranné a nevinné lidi. Ještě horší je však jejich ideologie, potažmo vůbec ideologie tzv. demokracie a liberalismu, která je očividně protikřesťanská a v příkrém rozporu s morálními hodnotami katolické nauky, jak magisterium Církve skrze dokumenty papežů od bl. Pia IX. až po Pia XII. neustále hlásalo. Po válce to nebylo ještě až tak zřejmé, teď ale už naprosto jasně v souvislosti s legálními vraždami nenarozených dětí v celém západním světě, které byly nejnověji ve Francii přímo parlamentem prohlášeny ústavním „právem ženy“. V USA a v dalších tzv. demokratických zemích jsou též zákonem kodifikována „práva“ homosexuálů a leseb až k úrovni tzv. manželství, jsou propagovány pornografie a už od útlého dětského věku tzv. sexuální výchova, postupně čím dál víc zemí legalizuje také eutanazii. Zastánci autentické morálky a obránci nenarozeného života jsou vyhazováni z práce a zavíráni do vězení, proto USA – a potažmo svět tzv. demokracie vůbec – nemohou být naším vzorem k následování, naopak katolík musí jejich zásady kategoricky odmítnout. (Pokračování textu…)

Nelze vyhánět ďábla belzebubem!  Read More

Deset největších pro-life vítězství v roce 2018

3. ledna 2019 (Campaign Life Coalition) – Jistě není třeba připomínat, že v uplynulém roce utrpělo pro-life hnutí mnohé porážky: Irsko hlasovalo pro povolení potratů; Planned Parenthood stále bez problémů funguje, protože [američtí] republikáni jsou moc natvrdlí nebo moc zbabělí na to, aby ho přestali financovat; totalitní systém registrací poskytovatelů letních brigád v Kanadě zabránil v účasti tisícům zaměstnavatelů i studentů; potratová tableta Mifegymiso se prosadila jako plně hrazená v celé Kanadě. Nový rok 2019 je nám však příležitostí pustit se do boje s novou energií.

Buďme v této chvíli ale také vděčni za to, co se v roce 2018 podařilo. Milióny obhájců života na celém světě neúnavně pracují ve prospěch ochrany nenarozených, a když naše úsilí přinese plody, bývají velice sladké. Zde je můj seznam deseti největších pro-life vítězství roku 2018 (připouštím, že silně ovlivněný tím, která z nich mi byla nejbližší).

(Pokračování textu…)

Deset největších pro-life vítězství v roce 2018 Read More

Doma vyučující rodiče žalují město New York

Sdružení pro právní obranu domácího vzdělávání HSLDA podalo žalobu na město New York za „systematické šikanování“ rodin, které své děti vyučují doma. HSLDA uvádí, že městská administrativa, která se domácím vzděláváním zabývá, je zastaralá a zbytečně zatěžuje doma vyučující rodiny, školské úřady i sociální pracovníky. Žaloba se snaží tyto problémy pojmenovat a přimět orgány města, aby dodržovaly státní předpisy, které domácí vzdělávání upravují.

„Jedna rodina za druhou se ocitá v právním limbu, protože centrální úřad prostě nemůže nebo nechce dodržovat časové lhůty v předpisech,“ uvedl James Mason, ředitel HSLDA pro občanskoprávní spory. „Nejedna doma vzdělávající rodina mě informovala, že měla potíže se službou pro ochranu dětí (CPS), protože úřad včas nevyřídil dokumentaci, která s domácí školou souvisí.“

Celá věc vyvrcholila případem Tanyi Acevedové, doma vyučující matky z New Yorku, která své dítě odhlásila z veřejné školy a začala ho vyučovat doma. Ačkoliv do písmene splnila všechny požadavky, měsíc po zahájení domácího vyučování ji jednou v sedm večer navštívili sociální pracovníci, protože systém jejího syna vykazoval jako záškoláka. (Pokračování textu…)

Doma vyučující rodiče žalují město New York Read More

Časované bomby v Pochodu pro život

Pochodu pro život se zmocnila modernistická církev

Originál tohoto článku (http://www.churchmilitant.com/video/episode/time-bombs-in-the-march-for-life) vyšel na portálu ChurchMilitant.com 21.1.2016, den před Pochodem pro život ve Washingtonu, který se koná každoročně 22.1., v den výročí rozhodnutí Nejvyššího soudu USA v kauze Roeová versus Wade, jímž byl na území celých Spojených států legalizován umělý potrat. Překlad uveřejňujeme se svolením Church Militant.

Washingtonský „March for Life“ v roce 2009

Pochod pro život ve Washingtonu, při němž ochránci života, obvykle za chladného počasí, pochodují z Washington Mall k Nejvyššímu soudu USA, se letos uskuteční již po třiačtyřicáté za sebou. Zastánci kultury smrti se jistě budou po celou cestu smát, neboť vědí, že v tomto ohromném davu jsou umístěny časované bomby.

Pochod pro život založila světice, Nellie Grayová. Jako jiní příznivci hnutí pro život, i autor těchto řádků měl při různých příležitostech možnost s Nellie osobně mluvit. Smáli jsme se shodě okolností, že jsme se oba narodili v Big Spring v Texasu. I při nezávazném klábosení však Nellie vždy neúnavně zdůrazňovala jednu věc: Když jde o potrat, nemohou existovat žádné kompromisy a žádné výjimky. (Pokračování textu…)

Časované bomby v Pochodu pro život Read More

Nový primas Belgie aneb Kdo podporuje sexuální revoluci v Církvi?

Mons. Jozef De Kesel

Dne 12. prosince uběhlého roku byl uveden do úřadu nový arcibiskup diecéze Brusel-Mechelen a zároveň nový primas Belgie – Jozef De Kesel, jmenován do úřadu 6. listopadu téhož roku papežem Františkem. Toto jmenování vyvolalo řadu protestů prorodinných katolických organizací, například Pro Familia.

 

Roku 2014 De Kesel jako biskup v Bruggy vyvolal skandál, když jmenoval farářem v městečku Middelkerke kněze Toma F. odsouzeného roku 2008 za sexuální zneužívání dospívajícího chlapce. Když se o jmenování dozvěděla média, De Kesel se stal objektem kritiky – svůj názor však nezměnil. Bránil své rozhodnutí a tvrdil, že kněz zasluhuje „druhou šanci“. Nakonec Tom F. podlehl mediálnímu tlaku a sám z farnosti odešel. Církevní právník Kurt Martens tehdy řekl, že svým rozhodnutím De Kesel odhalil nedostatek empatie, když měl více pochopení pro pachatele, než pro oběť.

Nešlo však jen o případ Toma F, který vyvolal protest katolických organizací vůči Keselově osobě. Jako biskup Bruggy měl De Kesel ochraňovat další kněží obviněné z pedofilie: Antoona S., Jeroena C., Carmina B. nebo Daniela D. (Pokračování textu…)

Nový primas Belgie aneb Kdo podporuje sexuální revoluci v Církvi? Read More

Tradiland? Stav katolického tradicionalismu ve Francii

There is a deeply rooted conviction among French Catholics, in particular French bishops, that Traditionalism – or as it called with a very negative innuendo « intégrisme » – is nothing but a … (prof. Luc Perrin)

Historické podhoubí  

Chceme-li zkoumat vývoj katolického tradicionalismu ve Francii, musíme si v první řadě uvědomit, jak moc se liší od vývoje, který je typický pro jiné země, Českou republiku nevyjímaje. Vydání papežské motu proprio Summorum Pontificum totiž situaci ve Francii zásadně nezměnilo. Na rozdíl od skokového nárůstu zájmu o latinskou mši, který následoval v zemích zejména západní Evropy s následnými velmi rozličnými – i rozčilenými – reakcemi (italský biskup Luca Brandolini neváhal mluvit o nejsmutnějším dni svého života), situace ve Francii zůstala stabilní. Nejblíže se v tomto ohledu Francii přibližuje USA, kde docházelo k pozvolnému růstu posledních dvacet let a Summorum Pontificum tento trend dramaticky nezměnilo.

Jinou situaci nalézáme v Německu, kde vydání motu proprio způsobilo viditelný zlom:

Tradicionalistické zázemí je pak ještě podstatně silnější a má bohatší kořeny ve Francii než v USA. Abychom pochopili proč, musíme se vrátit zpět do historie. Objevíme zde také jeden vroubek, který – ačkoliv s dnešními francouzským tradicionalismem, který je politicky téměř vždy monarchisticky vyhraněn, nemá mnoho společného – jakkoliv je z větší části nespravedlivě vykonstruován, je však klíčový pro pochopení dnešního vnímání tradicionalistických hnutí zejména ze strany liberálních a levicových pozorovatelů, kteří necítí potřebu se oprostit od předsudků. (Pokračování textu…)

Tradiland? Stav katolického tradicionalismu ve Francii Read More

Proč máme povinnost přijímat křesťanské uprchlíky

Tábor pro syrské uprchlíky v Jordánsku

Když sleduji všechny ty diskuse o tom, zda přijímat uprchlíky z Afriky a Blízkého východu, kolik a jaké, občas se nestačím divit, co všechno z lidí vypadne. Můj názor je jasný – měli bychom přijímat uprchlíky, v prvé řadě ty křesťanské! A troufám si dokonce tvrdit, že je to v současné situaci naše jednoznačná povinnost. Proč? No, dovolím si to rozvést…

A) Proč přijímat uprchlíky?

A1) Protože na to máme.

Je to tak. Jsme na tom tak dobře, že si můžeme dovolit pomáhat. A – tady není žádných pochyb – kdo může pomáhat, ten pomáhat musí. Tím více, že:

A2) Západ je zodpovědný za neštěstí, které ty lidi potkalo.

Ano, JE! To USA a část EU rozbordelily Irák tak, že se stal líhništěm terorismu a ideálním podhoubím Islámského státu. Stejně totéž platí u Lybie. A i Sýrie, kde by – nebýt systematické podpory protibašárovského terorismu ze strany USA a části EU – žádné občanské války a Islámského státu rovněž nebylo. Rád bych připomněl, že ČR nejenže neodsoudila žádnou z těchto nedomyšlených agresí a nezodpovědností, ale dokonce některé z nich hlasitě a explicitně podporovala. (Pokračování textu…)

Proč máme povinnost přijímat křesťanské uprchlíky Read More

Je dovoleno ničit pornografické a magické materiály?

Dr. Radomír Malý

Je dovoleno ničit pornografické a magické materiály? Nad touto problematikou se na polském portálu Fronda zamýšlí církevní právník a moralista Miroslaw Salwowski (vizte ZDE). Záležitost je aktuální v celé Evropě. Jak mají katolíci reagovat? Mohou tyto jedovaté plody satanismu ničit? Pokud ano, tak kdy a za jakých okolností?

Pro ilustraci bude dobré uvést tři příklady posledních let. V USA v jednom kině dávali Scorseseho rouhačský film „Poslední pokušení Ježíše Krista“. Rozhořčení místní křesťané vtrhli dovnitř a kino zdemolovali. Ve Velké Británii praktikující katolík David Atkinson navštívil jednu přednášku, po níž byly prodávány pornočasopisy. Sebral je prodejci ze stolku a roztrhal. Ve Vídni zase známný bojovník proti pornografii, dnes už zesnulý Martin Humer, přišel do muzea na výstavu, kde visel rouhačský obraz na plátně představující Pána Ježíše a apoštoly, jak smilní se středověkými i novověkými světci, mj. i s Matkou Terezou. Pan Humer to postříkal červenou barvou a tím toto svinstvo zničil. (Pokračování textu…)

Je dovoleno ničit pornografické a magické materiály? Read More

Ukrajina mezi Sýrií a Irákem

Luhanské mezinárodní letiště

Nedivte se tomuto na první pohled zeměpisně nelogickému úvodu, zjistíte totiž, že je perfektně logický. Pokusím se zde podat poněkud jiný popis událostí v těchto zemích, než na jaký jste zvyklí z mainstreamových médií.

Nyní na Ukrajině panuje jakés takés příměří, které si ovšem nezvolená junta v Kyjevě vykládá po svém a posiluje své pozice na území Novoruska, aby do zimního období získala opět kontrolu nad východem země. Čas totiž pracuje proti ní a je zjevné, že zimu nemusí přečkat. Množí se protesty proti válce, lidé hromadně pálí své povolávací rozkazy a dříve všemocní náčelníci vojenských orgánů musí vysvětlovat rozzuřeným rodičům, kam a proč mají jejich syny odvádět. Dost těžko se jim přitom objasňuje, proč synové úředníků a boháčů na vojnu a do války nemusí. Cynik by poznamenal, že se Ukrajinci učí demokracii opravdu za pochodu…
Proč se tzv. ‚Antiteroristická operace i přes veškerou snahu kyjevské junty nedaří, se pokusím stručně vyložit v následující úvaze.

(Pokračování textu…)

Ukrajina mezi Sýrií a Irákem Read More

Jak papež opět zklamal

František I.

Papež František I. bohužel už dlouhodobě působí věřícím hrozná zklamání svými vystoupeními v médiích. O některých můžeme mluvit jako o nešikovných ( např. dodnes liberály a liberálními pseudokatolíky hojně zneužívaný výrok „kdo jsem já, abych je soudil?“ či opakované rozhovory s ateistou Eugeniem Scalfarim), u dalších už je ale už velice obtížné zůstat jen u otázky šikovnosti a nešikovnosti – klasickým příkladem je poslední papežovo vyjádření o situaci v Iráku…

Přiznám se, že mne příjemně překvapilo, když světský tisk v posledních dnech psal o tom, že i mírumilovnému papeži Františkovi došla trpělivost a vyzval k zastavení vrahů z ISIL, kteří v Iráku a Sýrii systematicky vyvražďují a zotročují nesunitské menšiny (především křesťany, jezídy a šíity). To překvapení se ale změnilo ve zděšení, když jsem si na stránkách České redakce Radia Vatikán přečetl, co papež skutečně řekl… (Pokračování textu…)

Jak papež opět zklamal Read More

EU a děti

David Hibsch

Zlo se vždy tváří jako dobro. Kdyby se tvářilo jinak, nebyla by po něm poptávka a ono se musí umět prodat. Jedním z institucionalizovaných zel je současná Evropská unie. Někteří namítnou, že jde o tvrzení poněkud přehnané, vždyť nám přece dávají peníze, dotují nás a bdí nad naším klidným spánkem. To je zásadním omyl a zároveň důkaz, že když zlo dobře zabalíte, mnoho lidí uvěří, že ona věc musí přeci být dobrá.

V současné podobě Evropské unie jde však o mnohem více než jen o peníze. Vždyť na určitých úrovních je oněch potištěných papírků přímo nadbytek. Jimi si Vás jen kupují. Teprve až bude pozdě, pochopíte, jak cynicky jste byli podvedeni. Jenže ono bude pozdě a vy budete bezmocní. Evropské unii jde především o budoucnost, takže jde rovněž o Vaše děti. Ideoinstituce EU přímo či nepřímo podporují určité skupiny lidí, a tito lidé mají zájem o Vaše děti.

(Pokračování textu…)

EU a děti Read More

Rusko může zakázat adopce do Belgie

„Společnost, která oficiálně upřednostňuje vraždění dětí, je nezdravá.“ (prohlášení ruských poslanců)

Četní ruští poslanci, úředníci i obhájci lidských práv požadují zákaz adopcí ruských dětí do Belgie. Důvodem je pro ně fakt, že Belgie nedávno schválila euthanasii u dětí bez omezení věku (která pochopitelně v některých případech ani nevyžaduje informovaný souhlas dotčeného dítěte), z kteréhožto důvodu už nelze tuto zemi považovat za dostatečně bezpečnou, zejména pak v případě dětí nějak postižených.

Zmíněné požadavky mají poměrně slušnou šanci na úspěch, neboť Rusko je ve věci ochrany dětí velmi konzistentní a dlouhodobě se snaží dbát na to, aby u dětí adoptovaných do zahraničí existovaly záruky příznivých životních podmínek, a jeho politika v posledních letech poskytuje pro takový zákaz vícero precedentů: (Pokračování textu…)

Rusko může zakázat adopce do Belgie Read More

Boj o právo na domácí vzdělávání aneb Proč děti nepatří státu

Romeike vs. Německo

Romeikovi

Uwe a Hannelore Romeike jsou manželé pocházející ze spolkové země Bádensko-Württembersko. Oba jsou vysokoškolsky vzdělaní a hluboce věřící evangelikální křesťané. V době, kdy se začal jejich boj proti státnímu monopolu na vzdělávání, byli rodiči čtyř dětí (dnes jich mají šest) ve věku 3-11 let.

Své tři školou povinné děti odhlásili ze základní školy v Bietingheim-Bissingenu v roce 2006 a Hannelore coby žena v domácnosti začala své děti sama vyučovat.

Romeikovým se nelíbilo, jakým způsobem stát jejich děti vzdělává. Zkrátka, že německé školy již nevyznávají křesťanské hodnoty, na nichž oni zakládají výchovu svých dětí; nejstarší syn Daniel se učil z učebnice, jež obsahovala explicitní až vulgární popisy sexu, jiné učebnice vedly dle názoru Romeikových děti k neúctě vůči autoritám v rodině, nebo obsahovaly okultní praktiky.

Nelíbila se jim ale ani úroveň výuky, její způsob a vedení. Uwe Romeike, povoláním učitel hudby, uvedl: „Situace ve veřejném školství se od doby, kdy jsem sám navštěvoval základní školu, velmi změnila. Stát věří, že děti musí být socializovány, vyrůstat a jednat stejným způsobem, jinak by nezapadly do společnosti.” (Pokračování textu…)

Boj o právo na domácí vzdělávání aneb Proč děti nepatří státu Read More

Času již nezbývá

Pronásledování křesťanů v Německu: rodiče osmi dětí Eugen a Louisa Martensovi dostali oba den vězení za to, že se jejich dcera odmítla zúčastnit dvou hodin hluboce amorální sexuální výchovy a oni ji v tom podpořili. Tento osud již potkal v Německu desítky křesťanských rodičů.

Winston Churchill nepatří zrovna mezi mé oblíbence. Pravda, byl to vynikající řečník a showman a měl kuráž, na druhé straně byl i diletantem, který napáchal obrovské škody svými nekompetentními zásahy do vedení bojových operací, a taky cynikem, který si až příliš často a svévolně sám určoval, co je a co není morální, jak se mu to zrovna hodilo.

Nicméně nyní ocituji jeden z jeho nejslavnějších (a nejgeniálnějších) výroků, který se navíc vztahuje k českým dějinám. Churchill v něm zhodnotil Chamberlaineho politiku apassementu a předevím její nejkontroverznější a nejhořčí plod – Mnichovskou dohodu: „Británie a Francie měly na vybranou mezi válkou a hanbou. Zvolily si hanbu. A budou mít válku.“

Proč tu ten výrok cituji? Protože dle mého skromného soudu má nadčasovou platnost. Není jen reakcí na konkrétní ostudnou událost a obrovský omyl britských a francouzských politiků, ale zároveň perfektně vystihuje logiku určité varianty zásadních politických a ideových střetů. Že v určitých střetech určité typy ústupků válku naopak přibližují a bez jakékoliv protihodnoty zásadně poškodí stranu, která je udělala. A tak dnes již zdánlivě neaktuální výrok zůstává aktuálním a nadčasový, protože pokud budeme chtít, můžeme ho snadno aktualizovat tím, že Francii a Británii nahradíme někým jiným. A on bude stále platit a geniálně vystihovat situaci. Zkusíme to?

„Katolíci měli na vybranou mezi válkou a hanbou. Zvolili si hanbu. A budou mít válku.“ Tak co? Sedí to? Asi moc ne. Ta poslední věta si budoucí čas nezaslouží, protože válka už dávno běží, někde v rovině kulturní, jinde již i v podobě navýsost krvavé, byť mnozí katolíci (a možná dokonce jejich velká většina) se doposud tváří, že se nic neděje… (Pokračování textu…)

Času již nezbývá Read More

Četní europolitici chtějí podpořit ukrajinské teroristy

Četní europolitici mluví o zavedení sankcí vůči prezidentu Janukovičovi a dalším oficiálním a z demokratických voleb vzešlým představitelům Ukrajiny. Je mezi nimi i mnoho politiků českých: Lubomír Zaorálek (a vůbec celá česká vláda), Zuzana Roithová, Štefan Fühle etc. Odůvodňují to jako nutnost zasáhnout proti rozněcovatelům násilí…

Celé je to samozřejmě nesmysl. Protože viníkem násilností jsou „mírumilovní demonstranti“, jejichž přesnější charakteristika by ovšem zněla teroristé. Protože mírumilovní demonstranti nejsou po zuby ozbrojeni (a to nejen podomácku, ale i zbraněmi vojenských parametrů) a nevraždí policisty. Neničí město a vládní budovy, nenutí úředníky k odstoupení pod hrozbou zabití.

Europolitici mluví o demokracii, ale problém je, že ne banditi z náměstí, ale Janukovyč a jeho lidé byli zvoleni demokraticky a ve svobodných volbách a je to Evropská unie, která jedná jednoznačně protidemokraticky, když chce (s pomocí násilím vynucených předčasných voleb) odstranit řádně zvolené představitele jen kvůli tomu, že jednali v nejlepším zájmu své země a odmítli připustit její nevyhnutelné ekonomické zničení v bratrském obětí eurosvazu. Demokracie, páni europolitici, je o tom, že vládne, kdo byl zvolen, ne o tom, že se volby opakují tak dlouho, dokud není zvolen ten, kdo vám vyhovuje!! (Pokračování textu…)

Četní europolitici chtějí podpořit ukrajinské teroristy Read More

Lži páně profesora

M. C. Putna

Novopečený pan profesor M. C. Putna, jehož netřeba čtenářům představovat, je opět ve svém „živlu“. Ačkoliv u příležitosti nedávné patálie kolem své profesorské nominace se nechal v televizi slyšet, že akce typu Prague Pride jsou mu bytostně cizí a nemá chuti se jich dále zúčastňovat, letos jej bylo vidět v prvních řadách. A nejen to, na závěr si neodpustil „kázání„. Má na ně samozřejmě „právo“, vždyť studoval mj. také teologii, samozřejmě tu modernistickou, nikoli tradiční.

Problém je ale v tom, že toto tzv. „kázání“ je snůškou lží. Mluví o nenávisti vůči gayům a lesbám, pod niž zahrnuje každý nesouhlas s jejich sexuálním životem a argumentuje citáty z Písma o lásce. Jestliže současně přitom zamlčuje, za co především Bůh potrestal Sodomu a Gomoru, nebo slova sv. Pavla, že „chlapcomilci…nedostanou nebeské království…“ (1 Kor 6,10) a že „muži zanechali přirozeného obcování se ženami a zahořeli ve svých touhách k sobě navzájem a hanebné činy páchali…“ (Řím 1,27), potom jde jednoznačně o podvodnou manipulaci s Písmem sv. (Pokračování textu…)

Lži páně profesora Read More

Atentát

Včera uplynulo 99 let od atentátu na následníka rakousko-uherského trůnu Ferdinanda d’Este. Pouhých 99 let! Jak se změnil svět za tu dobu?

Po technické stránce zajisté zcela radikálně. Věda a technika však jistě nejsou nejlepším kritériem pro hodnocení. Vždyť rozhodující ikony dnešní doby již tehdy existovaly. Po silnicích jezdily automobily, záznam zvuku již rovněž existoval, po Praze jezdily elektrické tramvaje a lidé se těšili i z elektrického osvětlení. Není důvod k přesvědčení, že tento vývoj by se zastavil, kdyby se svět vydal jiným směrem, než jak to historie zaznamenala.

Svět se však radikálně změnil i po stránce mravní. A tady už, obávám se, tolik důvodů k jásotu nemáme.

Jak to souvisí s atentátem? Nu, možná ani ne tolik. A přesto… (Pokračování textu…)

Atentát Read More

Je severokorejské harašení nadějí?

Severní Korea haraší zbraněmi a tváří se, že si to skutečně chce rozdat s Jižní Koreou a USA. Ve skutečnosti na to samozřejmě nemá. Nicméně možná by mohla mít dostatek sil na to, aby poskytla USA dost důvodů pro úplné vymazání z mapy světa (např. nasazením zbraní hromadného ničení proti Soulu).

Každopádně jedno je jistě: pokud „velký“ a „božský“ vůdce Kim Čong-un úplně nezešílel, tak válčit opravdu nehodlá a jen se snaží dosáhnout nějaké lepší pozice pro vyjednávání… Díky sankcím by totiž mohla situace nakonec zajít tak daleko, že vedle obyčejných lidí začnou umírat hlady i jeho vojáci, což by mohlo poněkud nahlodat jeho postavení. (Pokračování textu…)

Je severokorejské harašení nadějí? Read More

Válečná horečka podruhé: Řinčení zbraní nebo vrtění psem?

Možné způsoby izraelského útoku

K napsání tohoto rozboru možností dalšího vývoje situace na Blízkém a Středním východě mne “ponoukl“ jeden katolický přítel, který při diskusi na blozích a sociálních sítích různého charakteru upozornil na nutnost zvážení všech možných okolností, které z vývoje napjaté situace okolo tzv. „íránského jaderného programu“ mohou nastat.

Byl jsem též upozorněn, že jako uznávaný “war nerd“ bych se měl pokusit nezabřednout příliš do technických či strategických detailů a pokusit se výklad pokud možno zjednodušit na úroveň srozumitelnou i pro laika v moderní militarii. (Pokračování textu…)

Válečná horečka podruhé: Řinčení zbraní nebo vrtění psem? Read More

MONOS odsoudilo Prague Pride

Monarchistické občanské sdružení (MONOS) odsoudilo již druhé konání Prague Pride. Zde kompletní text prohlášení:

Monarchistické občanské sdružení MONOS vyjadřuje zásadní nesouhlas s druhým konáním tzv. pochodu Prague Pride, připravovaným na den 18. srpna v Praze, zahrnujícím však celotýdenní program plný perverze. Tato přehlídka zvrhlosti a nevkusu, inspirovaná akcí Gay Pride, konané – jak typické! – v hlavním městě Evropské unie, Bruselu, má navíc letos začít na Václavském náměstí pod sochou sv. Václava. Určení tohoto místa začátku pochodu lze považovat za vrchol provokace a za výsměch všem zdravým tradicím českého národa, za urážku ideálů ztělesňovaných tímto českým knížetem a světcem, hlavního patrona české země a symbolu české státnosti. (Pokračování textu…)

MONOS odsoudilo Prague Pride Read More