Tma v historii (Katolická cesta J. Durycha XXXV.)

„… fakta sama mohou pro mnohé lidi míti hodnotu velmi neurčitou a proměnlivou. V hodnocení se mýlí i přírodopisec a přírodozpytec, který bere přítomnou věc do svých rukou nebo nechává děj probíhati před svýma očima s použitím nejen rozumu, ale i všech smyslů i registrujících přístrojů. Tím spíše se může a musí mýliti dějezpytec, který věci posuzuje jen podle zbytků a měří všecko podle své osobnosti, ze které nedovede vymýtit ani nejpodstatnější rušivé vlivy, takže vždycky jest pro něco či proti něčemu zaujat.

I kdyby nějaké historické dílo bylo sestaveno z holých fakt bez jakéhokoliv osobního doprovodu, nestačilo by to k objektivní průkaznosti; fakta lze totiž nejen vybírati, ale i sestavovati dle určitého plánu…

… Zdálo by se, že fakta sama musí stačiti. Rčení: toto jest faktum – platívá jako definitivní argument. Ale člověk není tvor, který umí každé faktum chápat a hodnotit. Tam, kde nerozumí, hledá zjevy vedlejší, hlavně příčiny a následky. Následky se zdávají jasné, ač mnohdy velmi těžce pochopitelny a jako kriterium mají cenu jen velmi částečnou. Příčiny? – Právě příčiny a jejich hodnoty zná jen sám Bůh, který výslovně řekl: Moje soudy nejsou soudy vaše, čímž odkázal jak právnictví tak i dějepisectví do určitých mezí, ve kterých jim vždycky bude těsno, ale nenechá se to už nikterak změnit.“ (Pokračování textu…)

Tma v historii (Katolická cesta J. Durycha XXXV.) Read More

Proč jsou homosexuální svazky velice škodlivým nesmyslem

Státem uznávané homosexuální svazky, ať už jsou nazývané „registrované partnerství“ či dokonce „manželství“, představují jeden z nejviditelnějších a společensky nejnebezpečnějších příznaků rozkladu naší civilizace. Jejich nebezpečnost přitom spočívá nejen v tom, že takové svazky jsou nesmyslné a podporují amorálnosti, ale (a chtělo by se říci zejména) v tom, že sama jejich existence je přímým a jednoznačným útokem na manželství a rodinu, neboť se neobejde bez totálního a ve svých důsledcích katastrofálního předefinování těchto pojmů… (Pokračování textu…)

Proč jsou homosexuální svazky velice škodlivým nesmyslem Read More

Rozhlédnutí 2011/7/11

V uplynulém týdnu jsme se dozvěděli například to, že žádná většina není dost velká a ústavní, pokud nezahrnuje socialisty. Řekl nám to Evropský parlament, který zároveň požaduje revizi nově schválené maďarské ústavy. V Africe pak vznikl nový stát – Jižní Súdán. Přeji mu mnoho štěstí a modlím se za jeho obyvatele stejně, jako za Maďarsko a jeho novou ústavu. Během nadcházejících dnů nás čeká připomínka památky dvou „domácích“ mučedníků: bl. Hroznaty (14. 7.) a bl. Pavla Petera Gojdiče (17. 7.)

(Pokračování textu…)

Rozhlédnutí 2011/7/11 Read More

Evropský parlament v zajetí potratářské lobby

Pokud vůbec ještě existoval někdo, kdo pochyboval o tom, že Evropský parlament je zcela ovládnut potratáři, kteří hodlají podporovat a prosazovat s jeho pomocí potratovou legislativu napříč Evropou, pak dnes musí od pochybností upustit i ti největší eurooptimisté. Evropský parlament totiž jednal a hlasoval o problematice nové maďarské ústavy a obsah jeho usnesení (mimochodem schválený “ dle dobrých zvyků Europarlamentu“ v tajném hlasování) nejenže šlape po suverenitě Maďarska, ale zároveň se zcela jednoznačně staví za potraty požadavkem, který je v příkrém rozporu dokonce i s pravidly a zvyklostmi Evropské unie. (Pokračování textu…)

Evropský parlament v zajetí potratářské lobby Read More

Koště – 15. díl

Do dveří vešel dr. Luther, ačkoliv jsem očekával jinou osobu. Vypadal stejně sebejistě a uměřeně, jako při našem setkání v Londýně, a já jsem přemýšlel, jakým způsobem se do Evropy z Anglie dostal on. A proč namísto setkání s Uhurou je tu on?

Doktor řekl cosi Thomasovi, který s omluvným úsměvem odešel a ponechal nás o samotě.

„ Jak se zdá, dlouho jsme se neviděli, že?“ (Pokračování textu…)

Koště – 15. díl Read More

Pouť na Strachotínku

P. František Kozár

Každoroční pouť v Hamiltonech na předměstí Vyškova zakončila i letos svatá liturgie sv. Jana Zlatoústého, kterou sloužil rodák z nedalekých Drnovic P. František Kozár, jenž v současnosti působí jako římskokatolický farář v Mikulčicích na Hodonínsku.

Cyrilometodějská úcta, která byla v povědomí moravského národa po celý středověk a byla zaznamenána v mnoha legendách, získala na intenzitě v druhé polovině 19. století, kdy se slavilo jubileum tisíciletého výročí příchodu svatých soluňských bratří na Moravu. V rámci této myšlenky začaly v tomto období vznikat na mnoha místech různé pomníčky, kostely i kaple. Mezi významné patří kaple sv. Cyrila a Metoděje na vrchu Strachotínka u obce Hamiltony, které jsou dnes součástí města Vyškova. Zde podle ústního podání, jak mnohokrát tradoval otec Kozár, svatí Cyril a Metoděj působili asi kolem roku 865 na nedalekém hradišti. Odsud však byli místními pohany vyhnáni, a proto se usadili na protějším kopci, kde jak dále legenda tvrdí, vytryskl pramen, na kterém následně křtili obrácené pohany. Tento pramen, který v pozdějších časech je znám jako dějiště několika zázraků, je dodnes na tomto kopečku přítomen a naši zbožní předkové proto na něm postavili onu památnou kapli. (Pokračování textu…)

Pouť na Strachotínku Read More

Cesta do hlubin potápěčovy duše

„Et ait faciamus hominem ad imaginem et similitudinem nostram et praesit piscibus maris et volatilibus caeli et bestiis universaeque terrae omnique reptili quod movetur in terra“ [Genesis 1, 26].

Dva potápěči a pyskoun vlnkovaný

Ano, doslovně chápáno dobrotivý Stvořitel svěřil člověku nejprve panování nad rybami mořskými, a teprve následně vládu nad ostatním živočišstvem. Možná je to jen náhoda, ale třeba také ne. V každém případě je zjevné, že člověk má ve správě svěřeného „panství“ největší dluh právě v říši obyvatel moří a oceánů. Zatímco objev dosud vědci nepopsaného suchozemského živočicha je dnes již senzační raritou, z bohatství světových moří toho zatím známe stále málo a o existenci zatím nepoznaných živočichů v hlubinách nepochybují ani ti největší skeptici. Některé z podmořských objevů navíc potěší křesťany se sklony k sarkasmu, neboť se stále nechtějí vejít do pracně vybudovaných systémů věrozvěstů evoluce – například tzv. živá zkamenělina latimérie, která by teoreticky neměla ve své podobě vůbec existovat. (Pokračování textu…)

Cesta do hlubin potápěčovy duše Read More

Státní maturity degradují gymnazisty na učně!

AG Kroměříž

Státní maturity ukázaly, že mají své místo v systému vzdělávání, ale stále jsou ve stavu polotovaru, který by měl být co nejrychleji dokončen. To s odstupem času podotýkám jako místopředseda maturitní komise a zadavatel na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži.

Státní maturity měly de facto tři části, z nichž jedna byla zcela v režii příslušné školy (tzv. školní neboli profilová část maturity) a jednalo se o klasickou ústní maturitu. Druhá část byla rovněž ústní a z venkovního pohledu se klasické maturitě velmi podobala, avšak probíhala už podle metodiky CERMATu. V této části maturity měla škola podstatně menší vliv na hodnocení studenta. Třetí částí byly písemné testy, ve kterých byl vliv příslušné školy vyloučen. (Pokračování textu…)

Státní maturity degradují gymnazisty na učně! Read More

Rozhlédnutí 2011/7/4

Nadchází týden velkých oslav. 5. července si připomeneme památku svatých věrozvěstů Cyrila a Metoděje. O den později pak budou nekatolíci oslavovat památku kacířského kazatele Jana Husa. Alespoň předpokládám, že v tom druhém případě většina katolíků dokáže využít volný den daleko smysluplněji, kupříkladu připomínkou památky sv. Marie Goretti. Zároveň bych připomněl památku sv. Alžběty Portugalské, ať už si ji připomínáte podle nového či starého kalendáře, a pochopitelně sv. Prokopa, patrona Čech.

(Pokračování textu…)

Rozhlédnutí 2011/7/4 Read More

Koště – 14. díl

Radnice vypadala pořád stejně, neměl jsem dojem, že by se na ní něco změnilo. Kupodivu stejně, alespoň zdánlivě, vypadalo i město. Mnichov byl plný lidí, a i když jsem se obával případných kontrol na nádraží, na místo setkání s mnichovským kontaktem jsem se dostal bez obtíží.

Na místě schůzky se po chvíli objevil asi třináctiletý výrostek s dohodnutým znamením, jímž byla křiklavá nákupní taška. Ověřili jsme si, že za námi nikdo nejde, ani na nás není zaměřen žádný mikrofon, či kamera, a já jsem se vydal za tím mládenečkem ve vytahané mikině s klátivým krokem pubescenta. (Pokračování textu…)

Koště – 14. díl Read More

Schválení důchodové a zdravotní reformy vládou, která je v procesu rozpadu a degradace, je výsměchem všem občanům

Ve středu 29. června 2011 vláda ODS, TOP09 a VV schválila důchodovou reformu, která v České republice zavádí tzv. fondový důchodový systém. KDU-ČSL s vládní reformou zásadním způsobem nesouhlasí. Na celé reformě je ovšem zarážející i způsob schvalování a komunikace s veřejností.

„Žijeme opravdu v prazvláštním politickém světě. Když je zapotřebí zdanit hazard, tak nám ministr financí vysvětluje, že to není tak jednoduché, že se musí zpracovat věcný záměr zákona, pak návrh zákona, RIA, pak to musí projít všemi připomínkovými místy, Legislativní radou vlády, vládou a teprve pak to může do Poslanecké sněmovny. Když se ovšem jedná o schválení reformy důchodového systému, která ovlivní životy miliónů lidí a roztočí miliardový byznys penzijních fondů, kde pracují kamarádi a poradci pana ministra Kalouska a Drábka, tak jde vše stranou. Věcný záměr být nemusí, zásadní odmítající připomínky se zahodí do koše, ekonomická a sociální analýza dopadů reformy tzv. RIA se taktéž dělat nemusí a Legislativní rada vlády do toho už vůbec nemá co kecat,“ říká místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka. (Pokračování textu…)

Schválení důchodové a zdravotní reformy vládou, která je v procesu rozpadu a degradace, je výsměchem všem občanům Read More

Obrana drmolících babiček

Bylo to krátce po mé konverzi, kdy jsem se jistému známému, mimochodem stoupenci tzv. charismatické obnovy, svěřil, že mi dělá velké potíže modlitba k Panně Marii. U bývalých protestantů se jedná o jev poměrně rozšířený, neboť protestantismus považuje mariánskou úctu (navzdory tomu, „co nás spojuje“) za ďábelskou modloslužbu. A i přes rozumové přijetí pravé křesťanské víry, tj. víry katolické, zůstávají v člověku podivné skryté pocity, jako by se úctou Matky Boží dopouštěl něčeho nedovoleného, či přinejmenším přepjatého. Můj známý mi ochotně nabídl pomoc, pozval mě do „spolča“ a s výrazem svobodného zednáře, který adeptovi nabízí povýšení do lóže, dodal: „U nás je to jiné. U nás se nemodlíme jako drmolící babičky v kostele.“ Musím přiznat, že mě ta slova z úst katolíka překvapila, neboť podobné věty jsem slýchával ve „spolču“ protestantském. (Pokračování textu…)

Obrana drmolících babiček Read More

Pokrok a kultura

Pokrok jest slovo moderní ražby, kterého se užívá jako zaklínacího hesla při různých příležitostech k tendenčním účelům a má již svůj vlastní rituál jako přísaha, takže se mu přisuzuje náboženská nebo aspoň vědecky dogmatická hodnota. Všimneme-li si jeho smyslu blíže, vidíme jednak, že jeho existence dosud nebyla potvrzena spolehlivými či aspoň přípustnými vědeckými důkazy, což by konečně nevadilo, jednak to, že učení o pokroku odporuje principu zkušenosti o tom, že index dobra a zla jest veličinou stálou.

Na poli materielním na první povrchní pohled svědčí pro možnost pokroku rozvoj některých věd moderních, zvláště technických. Ale i index vývoje a úpadku techniky jest veličinou stálou, neboť lze zjistiti, že mnoho vědeckých odvětví současně upadá velice hluboko a že i v technických vědách dějí se vynálezy a zdokonalování jen na úkor mnoha jiných technických odborů. Díla starých národů skýtají dnešnímu technickému bádání velmi mnoho záhad. Zvýšením výkonnosti strojové upadala úměrně výkonnost a dovednost manuální. Vynálezy vedly k jednostrannosti bádání a k zapomenutí starých a mnohdy osvědčených prostředků a mnoho starých cest bylo opuštěno pro pohodlnost cest nových, aniž se zjistilo, že staré cesty se staly trvale neupotřebitelnými. Mnohem horší obtíže skýtal by pokus dokázati nějaký pokrok v duševním nazírání lidstva. Denní zkušenost tisíckrát za hodinu teorii pokroku vyvrací. (Pokračování textu…)

Pokrok a kultura Read More

Koště – 13. díl

Všichni v kupé strnuli. To malé děvčátko se okamžitě ukrylo za matkou. Věděl jsem, že mé doklady jsou v pořádku a že tedy nemohu mít problém při případné perlustraci, nicméně tísnivý pocit vždy zůstane.

Policista vkročil do kupé, vytrhl z rukou plastikové kartičky, které nyní sloužily jako průkazy totožnosti, a projížděl jimi skrz svůj kontrolní minipočítač na své ruce. Námořníkovy karty si ani nevšiml, takže ten ji zase s viditelně otráveným výrazem schoval do kapsy uniformy. (Pokračování textu…)

Koště – 13. díl Read More

Literatura naše (Katolická cesta J. Durycha XXXIV.)

Přibližně v téže době, kdy se Durych začal zabývat myšlenkou, jak to bylo ve skutečnosti s českým národním obrozením, seznámil se s profesorem olomouckého semináře doktorem teologie P. Josefem Vašicou. Jsem přesvědčen, že si v této otázce oba muži znamenitě rozuměli a že se oba vzájemně utvrzovali v pochybách o významu tohoto obrození a zda to vůbec ve své podstatě národní obrození bylo. Zda se vůbec nějaké národní obrození „konalo“ jako důsledek josefínského „osvícenství“.

O tomto obrození zaujatě přednášeli vysokoškolští profesoři jako o nezpochybnitelné skutečnosti, která zachránila český národ. Nikdy přitom neopomíjeli zdůrazňovat, že toto obrození realizovali buď nekatolíci, nebo katolíci odpadlí – zcela v duchu masarykovského „realismu“. Co řekli profesoři vysokoškolští, opakovali po nich profesoři středoškolští, zejména pak profesoři učitelských ústavů, a tak se falešný nimbus rozšířil netoliko po vlastech českých, ale po převratě roku 1918 i na Slovensko. (Pokračování textu…)

Literatura naše (Katolická cesta J. Durycha XXXIV.) Read More

Radostné stáří

Už je to tak. Umřu v práci. Najdou mě pod pracovním stolem. Opodál budou ležet brýle s dvanácti dioptriemi a funebrák nejspíš zakopne o berle, co jsem zapomněl uklidit za skříň.

Včera večer mi na stanici ČR 6  radili, jak v pracovním procesu vydržet co nejdéle.  Žádné mazlení s vnoučátky nebo vysedávání s fajfkou pod hrušní. To bych vypadl z rytmu, rychle přišel o pracovní návyky a tak trochu spáchal vlastizradu.

U Čechů je pes zakopaný v mentalitě. Zatímco jiné, rozuměj vyspělé, národy dřou do sedmdesáti s patřičným nadšením, Češi mají pořád plné hlavy sbírání hub, lenošení na chalupách nebo  plavovlasých vnuček na klíně. Přitom není nic krásnějšího, než pocit uspokojení a seberealizace z podání výkonu ve vysokém věku. (Pokračování textu…)

Radostné stáří Read More

Otevřený dopis předsednictvu a europoslancům KDU-ČSL

Vážené předsednictvo KDU-ČSL, vážení europoslanci!

Jistě jste i vy zaregistrovali skandální výrok eurokomisařky Viviane Reding, která ve dnech nedávných označila maďarskou vládní kampaň, která apeluje na těhotné ženy, aby nechodily na potrat, za „kampaň jdoucí proti hodnotám EU“ a nyní usiluje o to, aby maďarská vláda musela vrátit do eurofondů peníze, které na ni vynaložila. Tatáž dáma prosazuje zákon nařizující povinné zastoupení žen i ve vedení soukromých firem a deklarovala snahu prosadit homosexuální svazky napříč všemi státy Evropské unie. (Pokračování textu…)

Otevřený dopis předsednictvu a europoslancům KDU-ČSL Read More

Patron státníků a politiků

Thomas More

22. červen je den, kterým by křesťan rozhodně neměl projít bez povšimnutí. Ten den si totiž Církev připomíná památku dvou velkých mužů, kteří nám říkají velmi mnoho o vztahu křesťanství a politiky. Jsou to mučedníci sv. John Fisher a sv. Thomas More. Politiky by měl zajímat především pak ten druhý, kterého papež Jan Pavel II. prohlásil za nebeského patrona státníků a politiků. Jeho mají politici prosit o přímluvu, jeho si mají brát za vzor.

Postava tohoto velkého státníka a právníka září v pochmurném období vlády krvelačného Jindřicha VIII. jako skutečný maják. Byl věrným služebníkem a dobrým přítelem krále, jehož delší dobu ovlivňoval a usměrňoval. Nicméně když se král vydal cestou odpadlictví a zrady katolické víry, vyrazil směrem, kterým ho More nemohl doprovázet. More byl však až příliš významný, aby se mohl jen tak tiše odpoutat a vzdálit, byť měl výmluvu v chatrném zdraví. Jeho rezignace na úřad Lorda Kancléře, nepřítomnost na „svatbě“ s Annou Boleynovou a neochota veřejně uznat právoplatnost vlády krále nad církví v Anglii a v souvislosti s tím anulace sňatku Jindřicha VIII. a Kateřiny Aragonské – to vše přivádělo krále a jeho rádce k zuřivosti a bylo nepřehlédnutelným kazem na obrazu, který malovali.
(Pokračování textu…)

Patron státníků a politiků Read More