Obrana drmolících babiček

Bylo to krátce po mé konverzi, kdy jsem se jistému známému, mimochodem stoupenci tzv. charismatické obnovy, svěřil, že mi dělá velké potíže modlitba k Panně Marii. U bývalých protestantů se jedná o jev poměrně rozšířený, neboť protestantismus považuje mariánskou úctu (navzdory tomu, „co nás spojuje“) za ďábelskou modloslužbu. A i přes rozumové přijetí pravé křesťanské víry, tj. víry katolické, zůstávají v člověku podivné skryté pocity, jako by se úctou Matky Boží dopouštěl něčeho nedovoleného, či přinejmenším přepjatého. Můj známý mi ochotně nabídl pomoc, pozval mě do „spolča“ a s výrazem svobodného zednáře, který adeptovi nabízí povýšení do lóže, dodal: „U nás je to jiné. U nás se nemodlíme jako drmolící babičky v kostele.“ Musím přiznat, že mě ta slova z úst katolíka překvapila, neboť podobné věty jsem slýchával ve „spolču“ protestantském. (Pokračování textu…)

Obrana drmolících babiček Read More

Pokrok a kultura

Pokrok jest slovo moderní ražby, kterého se užívá jako zaklínacího hesla při různých příležitostech k tendenčním účelům a má již svůj vlastní rituál jako přísaha, takže se mu přisuzuje náboženská nebo aspoň vědecky dogmatická hodnota. Všimneme-li si jeho smyslu blíže, vidíme jednak, že jeho existence dosud nebyla potvrzena spolehlivými či aspoň přípustnými vědeckými důkazy, což by konečně nevadilo, jednak to, že učení o pokroku odporuje principu zkušenosti o tom, že index dobra a zla jest veličinou stálou.

Na poli materielním na první povrchní pohled svědčí pro možnost pokroku rozvoj některých věd moderních, zvláště technických. Ale i index vývoje a úpadku techniky jest veličinou stálou, neboť lze zjistiti, že mnoho vědeckých odvětví současně upadá velice hluboko a že i v technických vědách dějí se vynálezy a zdokonalování jen na úkor mnoha jiných technických odborů. Díla starých národů skýtají dnešnímu technickému bádání velmi mnoho záhad. Zvýšením výkonnosti strojové upadala úměrně výkonnost a dovednost manuální. Vynálezy vedly k jednostrannosti bádání a k zapomenutí starých a mnohdy osvědčených prostředků a mnoho starých cest bylo opuštěno pro pohodlnost cest nových, aniž se zjistilo, že staré cesty se staly trvale neupotřebitelnými. Mnohem horší obtíže skýtal by pokus dokázati nějaký pokrok v duševním nazírání lidstva. Denní zkušenost tisíckrát za hodinu teorii pokroku vyvrací. (Pokračování textu…)

Pokrok a kultura Read More

Politik a „malé problémy“

Zaznamenal jsem úšklebky různých lidí nad tím, že se lidovečtí politici zabývají takovými pitomostmi, jako jsou boj s letním časem (Petr Šilar), otázka nepovinných maturitních předmětů na maturitním vysvědčení (Helena Šustrová) či Velký pátek coby státní svátek (předsednictvo strany). Dotyční by po KDU-ČSL chtěli pořádný program, který údajně nemá, a proto se zabývá těmito „pitomostmi“. (Pokračování textu…)

Politik a „malé problémy“ Read More

Katolická víra jako cesta Lásky

 

Následující zamyšlení se pokusí v několika jednoduchých postřezích ukázat, jak dokonale katolická víra odráží a zprostředkovává Lásku s velkým L – nikoli chabé a vrtkavé projevy lidské pomíjivé náklonnosti nebo prchavé emocionální uspokojení, ale skutečně ryzí a nezlomnou lásku – silnější než celý svět i peklo, plné Božích nepřátel s jejich úklady. (Pokračování textu…)

Katolická víra jako cesta Lásky Read More

Maršál Tilly a jiné pamětihodnosti

hrabě von Tilly (1559-1632)

Lesní chodec se podiv(uhod)nou shodou okolností dostal někam, kde si vždy přál být. Do země, která se ještě do jisté míry může nazývat katolická, nebo (chcete-li) křesťanská. A to nejen na nějaký kratší úsek, nýbrž na dobu, jež bude zjevně dostatečná k pochopení mnohých otázek z minulosti a mnohých výzev budoucnosti.

Město, jehož název nebude pro chytrého čtenáře problém uhodnout, je proslulé řadou staveb a dalších pamětihodností. Lesního chodce by ovšem nikdy nenapadlo, že jako mají dějiny svou logiku, má historie i smysl pro ironii a absurdno. (Pokračování textu…)

Maršál Tilly a jiné pamětihodnosti Read More

Katolický sen

V polovici září 1926 řekl mi Otokar Březina: „Sen je také realita,“ a rozváděje tuto svou myš­lenku, mluvil asi takto: Naši buditelé měli sen, že vzkřísí národ, a také jej vzkřísili, ačkoli všechny okolnosti a důvody tak zvaných rozumných lidí mluvily proti tomu. Mezi těmito ro­zumnými byl i sám Dobrovský, který nevěřil, že český národ bude ještě žíti, i psal gramatiku českého jazyka jen z pohnutek vědeckých, tak jako se píše gramatika řeči cikánské nebo indi­ánské, kmenů odsouzených k vymření. (Pokračování textu…)

Katolický sen Read More

Blahoslavená Alžběta od Nejsvětější Trojice a Boží láska

V dnešním zamyšlení nad poselstvím Božích služebníků se budeme zabývat pojmem Boží lásky. Slýcháme často, že tradiční  katolíci příliš podceňují tento aspekt Boží tváře (milosrdenství, láska k člověku) a ochuzují se tím o prožitek Jeho péče a útěchy. Pochopitelně by bylo velmi hloupé a špatné odmítat projevy Boží útěchy a milosrdenství. Kritika „prožitkového křesťanství“ nechce vyjádřit pohrdání nad těmito dary ani vyloučit ze života víry pocity radosti a pokoje. Není ani snahou o „zákaz emocí“, které jsou také Božím darem a k duchovnímu životu patří. Ona kritika je namířena spíše k faktu, že moderní formy zbožnosti z těchto darů nevyvozují patřičné důsledky a příliš na nich lpí. Člověk má přijímat z Boží ruky příjemné i nepříjemné situace, milovat ho stejně za příznivých i nepříznivých  podmínek, a když se mu dostane zvláštních darů a milostí, náležitě na ně odpovědět svými  skutky. A když se tyto milosti nedostaví, pokračovat dále neohroženě ve své cestě a neznepokojovat se příliš, že nejsem stále nadšený a své povinnosti plním se sebezapřením. (Pokračování textu…)

Blahoslavená Alžběta od Nejsvětější Trojice a Boží láska Read More

Svatá Terezie od Ježíše v kontextu církevní krize

Život a dílo svaté Terezie od Ježíše, jejíž svátek dnes slavíme, nám mohou být velmi nápomocny a inspirativní zvláště v době těžké církevní krize. Málokdo si nepovšiml velkých pohoršení v kostelích, poklesu eucharistické úcty a liturgických excesů. Už jen změna interiéru kostelů a snaha po úplném odstranění všeho vzácného a vznešeného, co slouží k poctě Boha, je varovným znamením. (Pokračování textu…)

Svatá Terezie od Ježíše v kontextu církevní krize Read More

Lex orandi, lex credendi

Zamysleme se nad novým, antropocentrismem zavánějícím fenoménem v kruzích současné Církve. Mnoho kněží katechumenům a konvertitům, ale i znovu aktivním věřícím „od dětství“ představují nové modlitební techniky a formy zbožnosti. Klade se důraz na spontánnost, vlastní invenci, kreativitu v modlitbě  a jakousi nespecifikovatelnou přirozenost. Všechny uvedené přívlastky si dovedeme dobře představit jako přítomnou a aktivní součást vřelého přátelského vztahu mezi dvěma lidmi. Jako rovný s rovným ve své lidské přirozenosti a důstojnosti Božího tvora se lidé vzájemně nemusí chovat upjatě, strojeně, nebo se dokonce s nějakým modloslužebným obdivem upínat ke svému příteli. Zejména jedná-li se o dvě osoby stejného společenského postavení, kteří se dlouho a důvěrně znají. (Pokračování textu…)

Lex orandi, lex credendi Read More

Jak (ne)číst Bibli

Na počátku letošního roku vyhlásili naši biskupové pastorační přípravu na rok 2013, kdy budeme slavit 1150. výročí příchodu věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Letošní přípravný rok má být věnován Božímu slovu a následující tři roky budou postupně zaměřeny na křest, biřmování a eucharistii. V pastýřském listu věnovaném tomuto tématu jsme četli: „Vstupní rok přípravy na oslavy 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje k nám chceme věnovat Písmu svatému a učit se naslouchat Božímu slovu, které našim předkům zpřístupnili slovanským překladem svatí bratři. Všem věřícím doporučujeme, aby často otvírali Písmo svaté, především Evangelia. Tak budeme blízko Kristu, svému mistru, budeme mu naslouchat a jako učenliví žáci se budeme snažit uvádět jeho slova v činy.“ Na toto téma znovu upozorňuje brněnský biskup Vojtěch Cikrle v plánovaném pastýřském listu, který bude čten v jeho diecézi v neděli 5. září. (Pokračování textu…)

Jak (ne)číst Bibli Read More

Kněz a baba

Tyto řádky mohly by míti též název: Člověk duchovní a baba, nebo: Umělec a baba. Nebudou platit pouze o určitých kněžích, ale přece byly zvoleny proto, že určitých kněží se týkají nejvíce: neboť lidem stavu světského může sice připraviti  baba záhubu, ale nikdy tak osudnou jako knězi. (Pokračování textu…)

Kněz a baba Read More

Na šikmé ploše

Bývalo to tenkrát oblíbené přirovnání a pronášelo se hlasem výstražným a zděšeným, jako kdyby v tom okamžiku nešťastník užuž z té šikmé plochy sjížděl a začal se nezadržitelně řítit směrem svislým. Tou šikmou plochou byl povážlivý odklon od náboženství, jaký často nastával u patnáctilených studentů, zejména kvartánů, neboť kvarta bývala třída ďábelská, a hrozící pohromou mohlo být jen vyloučení z arcibiskupského konviktu, nesmiřitelný hněv poručníkův, ztráta prostředků k dokončení studií a buď zkažený život, nebo něco ještě pochmurnějšího. (Pokračování textu…)

Na šikmé ploše Read More

Kdy lze žasnouti

Je-li někdo tak říkajíc odsouzen k tomu, aby byl básníkem nebo něčím toho druhu, stává se záhy především protivou. Jest obecným a jistě odůvodněným přáním lidí, aby měl každý se svým okolím účast v radostech, smutcích, nadějích i straších, zálibách i odporu k věcem, které se týkají společnosti, třídy nebo jakéhokoliv svazku, k němuž náleží, a ti, kteří při tom ukazují neochotu, těžkopádnost nebo lhostejnost, jsou obecně považováni za protivy. Ale co si má takový protiva počíti! Ten, kdo desetkrát něco zažil a desetkrát se tomu podivil, nerad se tomu diví pojedenácté, a takoví protivové mají obyčejně tolik zkušeností, že už pak jsou netečni jako dřevo. Odkud mají ty zkušenosti? Bůh suď! Zkušenosti se nedají vymysliti, ty musí pocházeti z něčeho skutečného, třebas i z něčeho takového, čeho si jiní lidé nevšimnou. (Pokračování textu…)

Kdy lze žasnouti Read More

Panna Maria, neobydlené příbytky, květiny a krásné věci

Zamysleli jste se někdy nad tím, proč lidé ve chvílích úzkosti, prázdnoty a uštvání sebou samými vyhledávají rozptýlení spíše ve věcech záporných a škodlivých, než zdravých a užitečných? Je jisté, že málokdo řeší své existenciální chmury tím, že je prostě nechá působit, odevzdaně je snáší, aniž by musel vyvíjet nějakou horečnatou aktivitu pro rozptýlení. Podnět k úvaze na toto téma spatřuji v evangelijním podobenství o neobydleném příbytku uvnitř lidské duše: (Pokračování textu…)

Panna Maria, neobydlené příbytky, květiny a krásné věci Read More

Split a duch světa

Zvláštní hořkost je ve sladkosti, kterou prožívám vzpomínajíc na rodný kraj. Ještě větší, když nyní pozoruju, jakým způsobem se přetváří jeho mentalita, kulturní a architektonické prostředí. Moře, známé a důvěrně malé prostředí plné nádherných starobylých chrámů a klášterů, jazyk mého dětství a jeho nejnezkalenějších vzpomínek, ostře se tluče s nátěrem vulgárního, laciného a bolestně světského pronikání zla a zkaženosti po vzoru velkých měst a lidí, jdoucích s proudem doby. Jako bys do studánky vylil plechovku jedovatého barevného nátěru na zdi. (Pokračování textu…)

Split a duch světa Read More