Časopis psaný katolíky především pro katolíky
Články dle rubrik
Dnes si připomínáme sv. Martinu Římskou, pannu a mučednici umučenou při pronásledování křesťanů za císaře Alexandra Severa.
Pocházela z bohaté římské rodiny, brzy však osiřela. Veřejně se přihlásila ke křesťanské víře a velkou část svého majetku věnovala chudým. Osudný se jí stal, jako mnohým dalším křesťanům, požadavek, aby obětovala pohanským bohům. Protože odmítla, byla mučena a nakonec sťata. (Pokračování textu…)
Sv. Martina Římská Read More
Vítejte u pátého letošního rozhlédnutí. Tento týden začíná 4. nedělí po Zjevení Páně, příští pak nedělí Devítníkem. Větší pozornost si zaslouží památky sv. Martiny Římské (30. leden), sv. Jana Bosca (31. leden) a sv. Ignáce z Antiochie (1. únor), hromnice (2. únor) a památka sv. Blažeje (3. únor). Devítníkem začíná třítýdenní doba předpostní.
Radostnou zprávou ze světa je, že Parlamentní shromáždění Rady Evropy jenoznačně zavrhlo euthanasii. Méně veselé zprávy přicházejí z Nigérie, pročež prosím o modlitby za tamní křesťany.
Všem křesťanským voličům doporučuji uložit do paměti vyjádření Pavla Bělobrádka o potratech a KDU-ČSL a vyjádření Jirky Paroubka k církevním restitucím. Před volbami si pak na ně vzpomeňte.
Rozhlédnutí 2012/01/29 Read MoreVypůjčil jsem si pro záhlaví své poznámky slova polského primase Augusta kardinála Hlonda (1881-1948) z jeho pastýřského listu z roku 1932. „Nenávist nepřátel Krista sílí,“ konstatoval tehdy a vybízel katolíky k obraně katolické duše národa. Na počátku 30. let polský primas mluvil o krizi, o šoku, o vyhánění Boha a Jeho zákona ze života národů.
O ztrátě mravního kompasu psal kardinál Hlond.
Dnes jsme o osmdesát let dál, Polsko má za sebou zkušenosti nacisticko-komunistického krveprolití, okupace, deportace, poroby. Snad by se mohlo zdát, že od roku 1989 mají Poláci plnou možnost vracet se ke svým kořenům, jen ji využít! Zdání ale klame, ta cesta mravní pustinou je velmi těžká. (Pokračování textu…)
„Nie dopuścimy do wygnania Chrystusa z Polski“ Read MoreCBS, největší soukromá televizní síť v USA, si udělala ostudu se svým zpravodajstvím z washingtonského Pochodu pro život (angl. March for Life). CBC DC totiž zveřejnila na svých stránkách „fotozpravodajství“ pod názvem Activists Hold Annual March For Life On Roe v. Wade Anniversary, které svojí extrémní zaujatostí překonalo i slavný výkon nejmenovaného televizního reportéra, který někdy v roce 2009 nebo 2010 s vážnou tváří svým kolegům ve studiu i divákům tvrdil, že nedokáže rozeznat, zda před nejvyšší soud přišlo více pro-lifeistů (několik set tisíc) nebo potratářů (pár desítek). (Pokračování textu…)
Poučení: CBS doplnila svou galerii, ale ostuda jí už zůstane Read More
„Miluj Hospodina, Boha svého.“ (Mt 22,37)
Sv. Augustin praví, že i kdyby netoužil po nebi a nebál se pekla, přesto by miloval Boha, protože on je nekonečně dokonalý a hodný lásky. A tento nekonečně dobrý Pán nám slibuje ještě věčnou odměnu, aby nás k sobě více přitáhl. Jestliže správně naplníme toto přikázání lásky k Bohu, nalezneme štěstí na zemi a dosáhneme slávy v nebi. Víra nás učí, že Bůh vidí všechno, že je svědkem našich činů a utrpení. Naproti tomu ctnost naděje nám přikazuje zcela se odevzdat do jeho vůle s přesvědčením, že on nám bude odplácet po celou věčnost. Tato líbezná ctnost podpírá v utrpení mučedníky, v pokání poustevníky, v bolestech nemocné. Jako nám víra všude poukazuje na Boží přítomnost, tak naděje nás vede k tomu, abychom všechno, co děláme, dělali s hlubokým přesvědčením, že dostaneme věčnou odměnu. Poněvadž tato ctnost dává sladkost všem našim utrpením, pozastavme se u toho, na čem je založena.
Skrze víru vyznáváme, že je jeden Bůh, náš Tvůrce, Vykupitel a Nejvyšší Dobro. Víra nám ukazuje, že cílem našeho života je to, abychom Boha znali, milovali ho, sloužili mu a poslouchali ho. Naděje nás vede k tomu dívat se na věci tak, že i když jsme před Bohem nehodní, přesto k tomuto blahému cíli dojdeme pro zásluhy Ježíše Krista. (Pokračování textu…)
O naději Read More
Jak jsem již předem avizoval, dnes večer proběhl Hyde park s předsedou KDU-ČSL Pavlem Bělobrádkem (záznam dostupný ZDE). Lidovci opět jásají, jak byl předseda v pořadu skvělý. Ne že by to mělo nějaký význam pro posouzení kvality řečníka, říkají to téměř po každém vystoupení předsedy, slyšel jsem od nich pochvalná vyjádření i po některých dost zoufalých televizních vystoupeních Jiřího Čunka. Nicméně je to alarmující, protože jejich nadšení se týká nejen úrovně projevu, ale také obsahu projevu. A to je konec, přátelé… (Pokračování textu…)
Bělobrádek: Potraty zakazovat nechceme Read More
Jak jsem vás již informoval, v sobotu proběhla Ideová konference KDU-ČSL. Nyní vám Duše a hvězdy přinášejí rozhovor s Marianem Jurečkou, prvním místopředsedou KDU-ČSL a kandidátem této strany na post hejtmana v olomouckém kraji. Probereme s tímto hlavním stranickým expertem na prorodinnou politiku klíčové otázky podpory rodiny a výchovy dětí v rodině a naťukneme i některá další palčivá témata, jako jsou potraty a registrované partnerství.
Marian Jurečka: Proti nekřesťanské indoktrinaci církevní školství a výchovu v rodině! Read MoreUkončili jsme popis toho, jak se chovat během mše svaté podle tridentského ritu. V tom popisu dostal čtenář postupně – tak jak jsou v průběhu ritu v čase interpretovány – mnoho informací a v některých nyní můžeme udělat jistý formální pořádek. Také můžeme doplnit popis o detaily, na které se někteří čtenáři během vydávání ptali, a které jsme jim tedy dlužni.
Předně, celebrant vícekrát během mše svaté kleká. Doplňme, že když stojí přímo u oltáře, pokleká vždy na jedno (pravé) koleno, a to na krátkou dobu. Když je pod stupni oltáře, může se stát, že má povinnost nebo aspoň příležitost pokleknout na obě kolena. Povinnost je to tehdy, když přichází celebrovat před vystavenou Nejsvětější Svátost oltářní (nebo když od oltáře s vystavenou Nejsvětější Svátostí odchází). Příležitost je to při slovech Et incarnatus est… v Krédu, pokud na ta slova celebrant sestupuje dolů (tedy: jestliže při nich pokleká a nevzdaluje se od oltáře, pokleká na jedno koleno, jestliže je jinde – např. u stupňů oltáře nebo u sedes – může pokleknout na obě kolena). Doplňme ještě, že s výjimkou stupňových modliteb, přijímání věřících a případného použití sedes se celebrant pohybuje co nejblíže oltáři a necestuje po presbytáři, jak se to stalo zvykem při pokoncilním ritu; celebrant také nepřerušuje liturgii mlčenlivým sezením na sedes ani po promluvě, ani po přijímání. (Pokračování textu…)
Doplňky (O tridentské mši svaté XVI) Read More
Vítejte u čtvrtého letošního rozhlédnutí. Tento týden začíná 3. nedělí po Zjevení Páně. Tradiční kalendáře a kalendář Pavla VI. se v něm rozchází velice často. Tradiční katolíci slaví (oficiálně či soukromě) Oktáv jednoty s Petrovým stolcem, kalendář Pavla VI. zase ustanovuje Týden modliteb za jednotu křesťanů. Obojí končí 25. ledna na svátek Obrácení sv. Pavla.
V Praze dnes proběhla Ideová konference KDU-ČSL, texty některých projevů na ní je možno najít na stránkách strany, časem se toho snad objeví více. Co k ní můžeme říci? Snad jen to, že se nic tak převratného, jak bylo ohlašováno, nekonalo. Většina vystupujících řekla to, co už delší dobu říká, nic v zásadě nového jsem neviděl ani neslyšel, což se i dalo očekávat, skutečně zajímavé budou až konkrétní návrhy konkrétních bodů programu, které strana představí na jaře. Přesto si neodpustím několik postřehů a myšlenek. (Pokračování textu…)
Ideová konference KDU-ČSL: Nic moc nového Read More„Jdi a jednej také tak.“ (Lk 10,37)
Sv. Lukáš vypráví, jak před Kristem stanul jakýsi učený starozákoník a chtěl ho vyzkoušet. Zeptal se: „Mistře, co mám dělat, abych dosáhl života věčného?“ Ježíš odpověděl: „Co je napsáno v Zákoně? Jak to tam čteš?“ Zákoník odpověděl: „Budeš milovat Pána Boha svého z celého srdce svého, z celé své duše a ze všech svých sil a celou myslí svou a bližního svého jako sebe samého.“ Tehdy Kristus řekl: „Dobře jsi odpověděl, to dělej a budeš zachráněn“ (Lk 10,25-28).
Ale potom se ho učitel zákona zeptal: „Kdo je mým bližním, koho mám milovat jako sám sebe?“ A Kristus tedy vypráví podobenství o milosrdném samaritánovi. Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a upadl mezi zbojníky. Oloupili ho, těžce poranili, utekli a zanechali ho polomrtvého. Tou samou cestou procházel starozákonní kněz, spatřil nešťastníka, ale minul ho. Zrovna tak se zachoval i levita, který tudy procházel. Nakonec tou cestou projížděl Samaritán a všiml si smrtelně raněného. Slitoval se, přistoupil k ubožákovi, nalil mu do ran olivový olej, ošetřil ho, vzal ho s sebou, přivezl do hospody a tam se o něj staral. Následujícího dne ráno dal hospodáři dva denáry a řekl: „Starej se o něho a jestliže vydáš víc, vrátím ti to, až se budu vracet zpět.“ Ježíš řekl toto podobenství a pak se zeptal: „Který z těch tří se zachoval jako bližní vůči tomu, kdo upadl mezi lupiče?“ Na to mu učitel Písma odpověděl: „Ten, který mu prokázal milosrdenství.“ Tehdy Ježíš řekl: „Jdi i ty a jednej podobně“ (srv. Lk 10,30-38). (Pokračování textu…)
O lásce k bližnímu Read MoreTak jsem se definitivně rozhodl a opustil Odborový svaz lidoveckých lékařů (OSLL), veřejnosti více známý pod krycím jménem Zdravotnická komise KDU-ČSL. Když mne tam MKD vyslali, domníval jsem se, že se v něm mohl zabývat pro-life politikou. Bylo to naivní, protože jak dnes už vím, minimálně ZK KDU-ČSL/OSLL žádnou reálnou pro-life politiku nemá a ani mít nechce. (Pokračování textu…)
Jak jsem skončil v OSLL Read MoreJedním z nejnebezpečnějších produktů smrtící kombinace sekularizace a „pokoncilní otevřenosti“ je rozplizlost a degenerace katolického hodnotového systému a následně i myšlení. Většina dnešních českých katolíků už nemá katolické hodnoty a nemyslí katolicky, či případně katolické myšlení a katolický hodnotový systém v duchu sekularismu odsunuje na čas mše a do oblastí „mudrování o nadpřirozenu“ a o věcech světských přemýšlí světsky, ve světle hodnot pohanů a ateistů. Důsledky jsou zničující… (Pokračování textu…)
Krize církve: Přebíráme pohanské hodnoty… Read More
Od tohoto místa popisujeme pokračování mešního obřadu jak po ukončení přijímání věřících, tak po ukončení přijímání celebranta v případě, že k přijímání věřících nedošlo. Nejprve – pro jednoduchost – uveďme, co se děje v případě, když je k dispozici právě jeden ministrant.
Ten jde k epištolní straně oltáře a vezme do rukou konvičky (drží je za ouška), v pravé ruce tu s vínem. Celebrant u oltáře vezme kalich za nodus do pravé ruky (stále ještě s palcem spojeným s ukazováčkem), a nastaví jej poněkud dál od sebe. Ministrant nalije do kalicha trochu vína (ne všechno), celebrant podrží kalich před sebou a zakrouží s ním tak, aby víno omylo vnitřní stěny kalicha. Modlí se při tom následující modlitbu:
Quod ore súmpsimus, Dómine, pura mente capiámus: et de múnere temporáli fiat nobis remédium sempitérnum. (Pokračování textu…)
Závěr mše svaté (O tridentské mši svaté XV) Read More
Vítejte u třetího letošního rozhlédnutí. Tento týden začíná 2. nedělí po Zvěstování Páně a připomeneme si v něm mimo jiné památku pouštního otce sv. Antonína Velikého (17.), svaté mučednice Prisky (18.), svatých mučedníků Fabiána, papeže, a Šebestiána (20.), svaté mučednice Anežky Římské (21.) a sv. mučedníka Vincenta ze Zaragozy (22.)
Stalo se doma
Miroslav Kratochvíl zveřejnil otevřený dopis, který odeslal vedení a zdravotnickým expertům KDU-ČSL. V dopise vyjadřuje zklamání z pasivity KDU-ČSL ve věci ochrany nenarozeného života a požaduje, aby KDU-ČSL zařadila do svého programu konkrétní cíle pro tuto oblast. Text dopisu a informace o tom, jak jej můžete podpořit, naleznete ZDE.
Vláda se nakonec dohodla na restitucích církevního majetku. Předseda KDU-ČSL to uvítal, ČSSD zuří. Je ale ještě třeba, aby dohodu odhlasoval parlament (pravděpodobně stylem Sněmovna, Senát, Sněmovna) a zůstává otázkou zda vláda a dohoda tak dlouho přežijí – jestli ji třeba nepoloží eurohujerismus TOP 09. (Pokračování textu…)
Rozhlédnutí 2011/01/15 Read MoreMezi základní témata, která si vyžadují od křesťanské politiky mimořádnou pozornost, patří lidská práva. Zde je ovšem třeba zdůraznit, že mluvíme-li o lidských právech, jsou to skutečná lidská práva, tj. lidská práva křesťansky pojatá, ne jejich karikatura založená na ateismu či pohanství. Protože prvním a nejdůležitějším lidským právem je právo na život, probereme ho dnes jako první a samostatné. (Pokračování textu…)
Boj o právo na život (Seznam základních požadavků na křesťanské politiky II) Read MoreVláda našla další způsob, jak chudým brát a bohatým dávat. Prostředkem je tentokrát penzijní připojištění. Těm, co si ukládají jen trochu, přestane dávat státních příspěvek, dalším ho sníží a naopak těm, co si ukládají více, ho zvýší. Chudí, kteří takový příspěvek potřebují, si ovšem při všem tom všeobecném zdražování a zvedání daní nemohou dovolit ukládat více. Někteří z nich budou naopak muset ukládat méně… (Pokračování textu…)
Chudým brát a bohatým dávat Read More„Každý, kdo se povyšuje, bude ponížen,
a kdo se ponižuje, bude povýšen.“ (Lk 18,14)
Spasitel nám nemohl jasněji a důkladněji ukázat, jak moc bychom měli být v našich myšlenkách, slovech a skutcích pokorní, pokud chceme dosáhnout nebeské slávy. Jednou byl totiž svědkem toho, jak se lidé chvástali svými přednostmi a ponižovali při tom jiné, a proto jim vyprávěl podobenství o farizeovi a celníkovi, kteří přišli do chrámu, aby se modlili. Farizej stál a modlil se takto: „Bože, děkuji ti, že nejsem tak špatný, jak jiní lidé – krutý, nespravedlivý – tak jako i tento celník. Postím se dvakrát do týdne a ze všeho, co mám, dávám desátky.“ Ale celník stál vzadu, dokonce se neodvažoval ani pozvednout oči k nebi, jenom se bil v prsa a říkal: „Bože, buď milostiv mně hříšnému“ (srv. Lk 18,10-13).
Modlitba farizeje je plná nadutosti a pýchy. Neděkuje Bohu za milosti, nemodlí se, jenom se vychvaluje a pohrdá bližním, který se modlí vedle. Proto Pán odpouští hříchy celníkovi, ale farizeus naopak – takový zasloužilý a ctnostný ve vlastních očích – se vrací domů s novými hříchy a Boží nemilostí. Pokora celníka – přestože byl hříšný – se líbila Bohu více než všechny vyjmenované zásluhy pyšného farizeje. Na celníkovi se vyplnila slova žalmisty: „K modlitbě bezmocných se skloní, jejich modlitbami nepohrdne“ (Ž 102,18). (Pokračování textu…)
O pokoře Read MoreJe věčnou otázkou pro voliče, míní-li politici a strany své předvolební sliby vážně. Slibuje, aby nás navnadil? Nebo se o to či ono opravdu bude snažit, protože tomu věří, nebo alespoň protože to slíbil? Jako by to ale nestačilo, řada lidoveckých a pro-life voličů se setkává ještě se zvláštním specifíckým dilematem, které jim předkládají lidovečtí politici. Jde o „neoficiální sliby“. Znáte to: Ne, že bychom nebyli proti potratům. Ale nechceme voliče provokovat a stejně by nám nic proti potratům neprošlo, takže to do programu nenapíšeme. Jen tak, neoficiálně, si pamatujte, že jsme pro-life, takže nás musíte volit. (Pokračování textu…)
Ne, že by ne, jen nechceme moc provokovat Read More
Má-li někdo misálek, např. Schallerův, může se poněkud divit tomu, že je v něm přijímání věřících nějak odbyto. Je to mimo jiné důsledek toho, že v tridentském misále přijímání věřících není. A to je zase mimo jiné důsledkem toho, že mše svatá může být celebrována i bez přijímání, resp. účasti věřících vůbec, čili může při ní přijímat jen celebrant. Ritus přijímání věřících je dán ne v misálu, nýbrž v rituálu, a tak v případě přijímání věřících na příslušnou stať v rituálu celebrant „odskočí“ a po ukončení přijímání věřících se z rituálu do misálu „vrátí“ (pro moderního člověka pracujícího s počítačem nejde o nic zvláštního, nejvýše může obdivovat to, jak katolická církev dokázala „programátorsky myslet“ už před staletími).
Naznačená nezávislost přijímání věřících na misále (ale ovšem nejen ona) umožnila Janu XXIII. v roce 1960 jeho ritus poněkud zkrátit. A tak si nejprve popišme, jak probíhá přijímání věřících dle původního ritu, a pak, jak bylo zkráceno. (Pokračování textu…)
Přijímání věřících (O tridentské mši svaté XIV) Read More