Marek Vácha – etik Satanův?
Nesmějí dále zapomínati vladaři a zákonodárci národů, že jest povinností státní moci chrániti přiměřenými zákony a tresty život nevinných, a to tím více, čím méně se sami dovedou brániti ti, jejichž život je nebezpečně ohrožován; mezi ně patří ovšem na prvém místě dítky v lůně mateřském. Když však veřejné úřady těchto maličkých nejen nechrání, nýbrž svými zákony a nařízeními dovolují a tudíž vydávají je lékařům a jiným osobám do rukou, aby je zabíjeli, ať pamatují, že Bůh je soudcem a mstitelem nevinné krve, která se země volá k nebi. – Pius XI.: Casti connubii 67
Otec Marek Vácha je znám nejen jako kněz, ale rovněž jako populární spisovatel a uznávaný lékařský etik, kterému je dáván čím dál větší prostor v médiích. Bohužel, protože katolíci, kteří berou svou víru vážně, se mohou za jeho vystoupení povětšinou jen hluboce stydět, protože katolická víra nebo etika rozhodně nejsou věci, které by v nich nalézali…
Marek Vácha vystoupil 5. února 2012 v pořadu 168 hodin k tématu potratů a akcí sdružení Stop genocidě. Nechci polemizovat s jeho odmítavým postojem k charakteru akcí, které Stop genocidě provádí před školami, takový náhled je legitimní i u katolíka. Ale jeho prohlášení, že je vlastně dobře, že když už se rozhodne jít na potrat, a je vlastně v pozici vydírané, tak že má možnost jít do nemocnice na potrat, protože jinak by se nepochybně obrátila za nějakou bylinkářkou nebo andělíčkářkou, je mimořádně skandální. A ještě nechutnější je jeho příspěvek na blogu, kde tuto myšlenku rozvádí.
Pokud má pan Vácha vůbec nějaké ponětí o katolické morálce (nevylučuji ale možnost, že se jí nikdy nezabýval a že ji nezná), pak musí vědět, že jím vyjádřený postoj je s ní naprosto neslučitelný. A jako inteligentní a vysokoškolsky vzdělaný člověk zároveň musí vědět, jak děravá je logika jeho postoje… Je-li potrat vražda, což Vácha jednoznačně uznává, musí s ním být přece jako s vraždou zacházeno. Proto musí být zakázán. Proč?
1) Protože zákony formují společnost a přispívají k rozhodování lidí. Jestliže je potrat povolen, znamená to více matek, co se pro něj rozhodují, a zároveň to přináší mnohem větší možnosti, jak ženu k potratu beztrestně nutit. Copak si toho etik Váchova formátu může nebýt vědom? Nebo to považuje za pozitiva?
2) Povinností státu je chránit lidi, kteří žijí na jeho území. Čím bezbranější, tím si zaslouží větší ochranu. Ale rezignace na zákaz potratů znamená rezignaci na ochranu života nenarozených. To přece není věc, kterou může křesťan, nebo jakýkoliv slušný člověk akceptovat. To není věc, kterou by stát mohl udělat.
3) Pokud stát nabídne k potratům své nemocnice, pak nejenže rezignoval na ochranu nenarozených, ale dokonce se na vraždění nenarozených sám podílí. Jak může katolický kněz chválit tuto aktivní kooperaci s tak strašným zlem? Jak ji může omlouvat s tím, že jestliže se žena rozhodne zavraždit své nenarozené dítě, tak je dobře, že tak může činit bezpečně v oficiálním státním zdravotnickém zařízení?
Už jen dvě věcné poznámky:
1) Jistě je rozdíl „mezi mezi potratem v případě znásilnění a potratem ženy, která chce těhotenství odložit až po skončení lyžařské sezóny„. I když není ani zdaleka tak velký, jak by si otec Vácha přál, a jeho dostupnost není ani v prvním případě vhodná a ospravedlnitelná (o tom jsem už psal dříve). Koneckonců – i mezi dalšími vraždami jsou zásadní rozdíly. Neměli bychom tedy pro jistotu povolit všechny vraždy?
2) Ten odkaz na písmo je mimořádně odporný a být otcem Váchou opravdu bych se bál, že mne Bůh za toto donebevolající veřejné porušení druhého přikázání (Nevezmeš jména Božího nadarmo!) a zneužití Kristových slov potrestá. Kristus s těmi slovy propustil cizoložnici. Ne vraha ochotného a připraveného znovu vraždit.
Etika, kterou nám zde Vácha předvedl, rozhodně není etika Boží. Nepochybuji ale o tom, že v pekle nad ní plesají.
Ignác Pospíšil
K tématu se vyjádřil i P. Jiří Špiřík ThD.: viz RC Monitor 2012/4 (str. 15).
Fuj, to jsou fekálie na tom blogu pana Váchy. Že já hňup to četl.
Nevím, ale myslím si, že ta parafráze na Kristův výrok je z pastoračních důvodů nutná, zvláště pokud přijde dívka ke knězi a vyznává se mu z tohoto k Bohu volajícímu těžkému hříchu. Jak by jí jinak měl Vácha jako kněz odpovědět? Protože se snaží jednat jako Ježíš Kristus (in actio christi), tak užívá tohoto výroku, ale měl by k tomu jistě přidat – pros za duši svého takto předčasně zemřelého dítěte. To za tou pomlčkou bych si dovolil podtrhnout dvakrát.
Ostatní je pak samozřejmě otřesné, protože zbytek toho jeho vyjádření je změť subjektivně podložených výroků, které nemají svůj základ v Magisteriu a jsou zcestné. Nevím navíc proč, ale to co ve 168 hodinách řekl se značně blížilo postojům Pavla Bělobrádka v pořadu Hydepark před více než týdnem – tj. jsem proti potratům, ale na druhou stranu jsem rád, že ty dívky v těch určitých situacích ho mají a já bych byl radši, kdyby se šlo cestou prevence a nabízely se různé ty doplňkové služby jako adopce, babyboxy apod. ACHJO!
Ale on přece ten výrok nemíří k té dívce, ale k těm, co chtějí zákaz a kriminalizaci potratů!
Myslím že všichni víme jaké jsou okolnosti a podmínky zpovědi a nic z toho nezpochybňujeme.
To však nic nemění na závažnosti hříchu, který pan Vácha téměř doporučuje.
To za tou pomlčkou nechápu. Dítě se ničím neprovinilo ani nemá žádné zásluhy, nebylo pokřtěno, je nejspíš v limbu. Nevím jaký má smysl za něj prosit. Ať pláče spíše nad sebou než nad svými dětmi.
Rozhřešení potratáře je, myslím, vyhrazeno toliko biskupovi.
Nevím jak potratáře, ale tuším, že rozhřešení žen spáchavších umělý potrat je již delegováno na kněze.
Nevím, jestli je v tomto činěn rozdíl mezi potratářem a ženou, co šla na potrat, nioméně pokud jde o ženy, je rozhřešení a snětí exkomunikace vyhrazeno pouze biskupům. Ti ovšem mohou jeho udělováním pověřit i kněze ve svých diecézích. V ČR to vyřešili tak, že ve všech diecézích dostali právo udělovat toto rozhřešení všichni kněží, kteří zpovídají…
Pod ten Váchův článek jhttp://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/marek-vacha.php?itemid=15519&from=0 sem připsal svůj komentář, který dávám i sem:
Potrat je vražda vždy; nikoli tedy pouze „ze zorného úhlu dítěte“. Spáchal-li jej katolík, je podle církevního práva automaticky exkomunikován. Samozřejmě, že jako i u jiných hříchů, mohou zde být nějaké polehčující či přitěžující okolnosti, někdy vnější, někdy spočívající v duševním stavu pachatele a jeho poznání. Proto, že neznáme vnitřní stav pachatele, nemůžeme soudit jeho vinu; můžeme však soudit nesprávnost skutku. Žena, která byla skutečně znásilněna, tedy čin násilníka nemohla odvrátit ani za cenu vlastního života, může tak počít dítě proti své vlastní vůli. To dítě má právo na život, ale ona nemá povinnost jej vychovávat. Může jej proto po porodu předat k adopci.
Říkat „Byl jsem v tu chvíli rád, že šla do nemocnice a ne za bylinkářkou“ je jako říkat lupiči: „Když už chceš loupit, tak si dej pozor, aby ses přitom nezranil.“ Není to dobré prohlášení.
Jinak kampaň „Stop genocidě“ podporuji proto, že je názorná. Dnes bohužel mnoho lidí neumí si filosoficky vyargumentovat zlo potratu, protože je to zabití živé lidské bytosti, a tak je třeba jim ukázat obrazem, o co tam jde. Byť v principu filosofický argument by měl být přesvědčivější než obraz.
Pro srovnání:
MK: „Potrat je vražda vždy…Samozřejmě, že jako i u jiných hříchů, mohou zde být nějaké polehčující či přitěžující okolnosti, někdy vnější, někdy spočívající v duševním stavu pachatele a jeho poznání.“
OV: „Zastávám názor, že potrat je vražda… Skutek je stejný, okolnosti výrazně odlišné. vidím ostrý rozdíl mezi potratem v případě znásilnění a potratem ženy, která chce těhotenství odložit až po skončení lyžařské sezóny. “
Nemýlím-li se, oba tedy budete zřejmě odlišně pohlížet na ženu, která zabije manžela např. z hamižnosti, a ženu, která zabije manžela, který ji týrá a mlátí, a ona v zoufalství nevidí jiné východisko. Přestože oba dva shodně kvalifikujete ty činy jako vraždu.
Říkat „Byl jsem v tu chvíli rád, že šla do nemocnice a ne za bylinkářkou“ –NENÍ– jako říkat lupiči: „Když už chceš loupit, tak si dej pozor, aby ses přitom nezranil.“
Pokud by za vámi přišla vaše dcera POTÉ (toto je poměrně podstatná skutečnost, která byla zřejmě přehlédnuta; nyní už nemáte možnost ovlivnit její volbu mezi dobrým a špatným řešením, už je dokonáno), co šla na potrat, nebyl byste i s vědomím, že spáchala vraždu a provinila se, přesto rád, že to přežila alespoň ona?
S odkazem na okolnosti, které uvádí OV „v dosti děsivém stavu, těsně po potratu“, můžu použít výše uvedenou paralelu: pokud by ona výše uvedená žena zabila toho manžela, který ji likvidoval až k zoufalství, nebyl byste raději, že se při tom i přes nezpochybnitelnou morální závadnost svého skutku sama nezranila smrtelně?
Můžete ponechat stranou nedokonalost té paralely v tom, že vynechává dostupnost potratu v nemocnici i jednání lékaře, který potrat provedl. My už jsme přeci ex post zhodnotili, že potrat je vražda, že skutek té dívky i té fiktivní manželky byl morálně nepřípustný. Nemůžeme už ovlivnit lékaře, protože on už to udělal (a my jsme ex post zhodnotili, že postupoval zcela nesprávně). My jsme ZHODNOTILI všechna JEDNÁNÍ a nemáme pochybnosti o jejich nepřípustnosti.
Jádro toho, o co jde, je poměrně nepříjemné přiznání si, jestli by se nám tak nějak prostě neulevilo, že ta dotyčná, která se k nám dostala až ex post a je úplně na dně, aspoň neumřela při tom sama. (Pokud ne už z prostého lidského soucitu vůči dívce „v dosti děsivém stavu“, tak aspoň racionálně, kvůli šanci této konkrétní dívky na obrácení.) Nic víc.
Promiňte, ale tohle je jen kličkování, které má omluvit neomluvitelné a které se snaží popřít to, co Vácha skutečně řekl a napsal. Vácha napsal (a nijak blíže neupřesnil), že je rád, že dotyčné, když už se pro potrat rozhodly, mohly jít na potrat do nemocnice, namísto aby šli k andělíčkářce. On tedy nevynechává dostupnost potratu v nemocnici – on chválí, že tu ta dostupnost je – což automaticky znamená, že chválí legálnost potratů. Přičemž zcela nechává stranou všechny ostatní důsledky legálnosti potratů. Především fakt, že zásadně hraje vysoce negativní roli při formaci svdomí obyvatel a že hraje zásadní (vysoce negativní) roli při rozhodování s pro potrat.
Máte pravdu, že – Říkat „Byl jsem v tu chvíli rád, že šla do nemocnice a ne za bylinkářkou“ –NENÍ– jako říkat lupiči: „Když už chceš loupit, tak si dej pozor, aby ses přitom nezranil.“ – veskutečnosti to je říkat – „Byl jsem rád, že když už se rozhodla zavraždit své dítě, stát jí k tomu poskytl dobré podmínky a uděla to za ni relativně bezpečně.“ – sorry, taková šílená parcializace je totální zvrhlost.
Nemluvě o tom, že z hlediska racionality té dívce k obrácení moc šanci nedáváme. Vlastně tento přístup žene ji a další do pekel, protože jim lživě říká, že se vlastně tak moc nestane, půjdou-li na potrat, respektive (pokud už šli), že se tak moc nestalo. Protože pokud někdo skutečně považuje potrat za vraždu, tak nikdy nemůže napsat to, co napsal otec Vácha. Protože možnost jít na potrat v nemocnici explicitně říká, že stát nepovažuje potrat za nic tak špatného, že to prostě vražda není.
On to myslí dobře, Ignáci, tak nějak tolerantně vůči morálnímu biotopu druhého. Dalo by se říct: Mravní ekolog. Garantuje soužití vlka s ovečkou.
Já mám obavu, že se tento článek míjí s tím, co řeší M.O.Vácha a to ve výchozí situaci. Zatímco článek řeší rozhodnutí jít/nejít na potrat. M.O.Vácha má situaci jinou – dívka je vydíráním donucena na potrat jít. Že je to příklad ze špatné škatulky, kdy řeší z pohledu katolické morálky nesmyslnou otázku „tak a když už se toho chce zbavit, tak jako má jít na vejškrab k nějaké bylinkářce nebo nějakému rádoby lékaři?“ to nelze popřít, stejně jako nelze popřít fakt, že tuto otázku slýchám..
Falešná dilemata, především.
Ano, falešná dilemata. Díky, to je přesné.
Tuto otázku tam nikde nevidím.
Vidím tam paušální odsouzení skutku a vyhýbání se paušálnímu odsuzování těhotných, které se jej dopustí, s odkazem na Kristův příklad, pokud jde o odsuzování lidí a nikoli skutků.
Bylo by zajímavé pozorovat, jaké by byly interpretace či dezinterpretace toho stejného článku těmi stejnými čtenáři, pokud by byl podepsaný někým jiným, u nějž nebudete předpokládat nejhorší myslitelné pohnutky či názory.
Co na tohle říci – modlit se i za ty, kteří se nemodlí…
Ignác Pospíšil: .“…Nechci polemizovat s jeho odmítavým postojem k charakteru akcí, které Stop genocidě provádí před školami, takový náhled je legitimní i u katolíka…“.
LB: Mohl byste, Ignáci, blíže vysvětlit, co by mělo katolíkovi na „charakteru akce“ Stop genocidě vadit?
Myslím, že s katolickou vírou není nijak v rozporu názor, že je výstava příliš brutální a že nepatří před víceletá gymnázia a běžně na ulici. Netvrdím, že je to pravda, nicméně je to dle mého soudu legitimní názor.
Ten, kdo se dnes pohoršuje nad „brutálními obrazy“ hnutí Stop genocidě a přitom říká: „já jsem také proti potratům“, se příliš neliší od většinové pohanské společnosti. Nechá se pohodlně unášet jejím proudem a je spokojen se svým soukromým postojem ve své ulitě.
Tak s tím nemohu souhlasit…
No, legitimní možná, ale trochu podezřelý. Asi bych se vždycky zajímal o to, co za odmítnutím této formy poukázání na pravý stav věci ve skutečnosti stojí.
Myslím si, že kampaň by měla být obsažena nejen příležitostně před školou, nýbrž by měla být zařazena do učebnic. Ostatně nic není tak skryté, aby to nevyšlo jedenkrát na jevo. Zlo ve světě existuje a jeho brutalita je reálná. Proč skrývat jeho skutečnou podobu v případě „přerušení“ těhotenství? Naopak brutalita či drsnost je nutná pro to, aby se konečně mnozí probrali ze sna.
Asi jsme nečetli stejný text. MOV napsal, že za ním slečny přišli po potratu (z toho dedukuji, že s nimi o daném problému dopředu nemluvil). Je rád, že když už byly rozhodnuty potrat podstoupit, že nešly za šarlatánem či mastičkářkou. Nikde nepíše, že je rád, že na potrat šly a nehájí ten čin. V jíném místě píše, že je rozdíl, jaké okolnosti abortu předcházely. Z tohoto hlediska dle mne vše v pořádku. Dan ý pořad jsem neviděl, nemohu tudíž soudit jeho výstup.
Problém ovšem je, že takováto parciace události je nesmyslná… Dotyčné samozřejmě nešly k andělíčkářce, protože mohly jít do nemocnice. A to že mohou jít do nemocnice souvisí s tím, že jsou potraty legální. Což ale vůbec není pozitivní a má to takovou spoustu vysoce negativních důsledků… Problém Váchova článku není v přímé obhajobě potratu, ale v tom, že je rafinovanou obhajobou legality potratů – což je podporou potratů a je to v naprostém rozporu s morálním učením Církve…
Ano, k té rafinovanosti přispívá i způsob, jakým hází pro-life a Stop genocidě do jednoho pytle s Gay Pride … a jakým způsobem relativizuje pro-choice a pro-life …
I když, pravda, nejsem si jistý, nakolik v případě tohoto kněze jde opravdu o rafinovanost vědomou. Já mám často dojem, že už je natolik v zajetí svého relativismu, že má problém (nebo strach) věci domýšlet do konce a pak si už ani sám nevšimne logických rozporů, které takto vyprodukuje. Na jedné straně díky mu za to, že je schopný nahlas nazvat potrat vraždou (to dnes už není u katolického kněze nebo biskupa vůbec samozřejmostí), na druhé, jakoby se toho sám hned zalekl, to vzápětí zrelativizuje takovým způsobem, že výsledek je přesně to, co dnešní (pro-choice) svět chce slyšet.
Svého času jsem se s ním trochu chytil na jeho přednášce, kde nejprve brilantně popsal všechny aspekty zla spojeného s umělým oplodňováním, aby pak jedním dechem řekl, že z „pastoračních důvodů“ si není jistý, zda je možné vždy IVF odsoudit. Na závěr to pak korunoval výrokem, že učení církve se stále vyvíjí a tak že se možná i v této věci změní a pokusil se reálnost tohoto očekávání podpořit poukazem na údajnou změnu postoje církve ke kondomům (kde dezinterpretoval známá slova Svatého otce z jeho knihy rozhovorů přesně stejným způsobem, jako to v té době činila všechna světská masmédia).
Myslím, že konečně pan Vácha ukázal co si vlastně myslí. Stejně jako tomu bylo před časem v otázce antikoncepce. Není sám, kdo z „katolíků“ obhajuje potraty. Čím srdce přetéká, tím ústa oplývají. O jeho zvrácenosti v názorech nemůže být již pochyb.
Viděl jsem diskutovaný pořad, vztekal jsem se a bylo mi z něj smutno – tedy hlavně z toho patera M.O.Váchy. K argumentům, jež zde byly podány, bych jen dodal: A co na to jeho církevní představení? Posílat, byť nepřímo, ženu na potrat do nemocnice, aby „nešla k andělíčkářce“ – to je přece na exkomunikaci!
A ještě k výstavě „Stop genocidě“! Nejenže vyjadřuji plnou podporu tomu, co její organizátoři dělají, ale apeluji na to, aby tyto plakáty byly častěji vidět než dosud, aby se nacházely nejen před školami, ale i před nemocnicemi aj. Chceme-li mluvit o „agresivní“ kampani, o tom, že je „neetické“ ukazovat rozsekaná tělíčka po „zákroku“, jak v televizním pořadu zaznělo, tak zakažme prezentaci jakýchkoliv snímků z Osvětimi nebo z gulagu, zakažme zpravodajství ze Sýrie etc., kde jsou ukazovány zohavené mrtvoly atd. Jsou to pokrytci, jimž platí Spasitelovo „Běda vám!“ – a nejedná se pouze o ateisty, ale žel i o „muže Církve“.
ad Radomír „A co na to jeho církevní představení?“ – obávám se že nic, je tam dost velké riziko, že by k této problematice nakonec museli zaujmout nějaké jasné stanovisko …
na to aby Váchu někdo s představených sjel, je moc velká mediální hvězda
Proč by ho taky někdo sjížděl. Vždyť když už se stane vyšším představitelům ta hrůzostrašná událost, že se musí veřejně vyjádřit k těmto otázkám, dopadá to pravidelně ještě mnohem hůře než v případě zde projednávaném. To by museli v první řadě exkomunikovat sami sebe.
P. Vácha se na blogu vyjádřil hrůzostrašně, ale na druhou stranu ještě pořád píše, že potrat je vražda, což by např. našemu arcibiskupovi v TV myslím určitě „neujelo“. Především je potřeba se preventivně postarat o to, aby se k těmto věcem vůbec ani nemusel nikdy vyjadřovat.
„Milý synu, když už ses rozhodl někoho přepadnout, zbít a okrást, jsem rád, že sis k tomu vybral devadesátiletou stařenku, která se ti neměla jak bránit, a ne třicetiletého kulturistu. Hlavně že se ti nic nestalo. Vlastně to bylo menší zlo.“
Už chápete?
Schvaluji výstavu Stop genocidě na ulicích měst.
Viděla jsem že se mnozí lidé s hrůzou od těch obrazů odvracejí.
Interrupce prakticky probíhá jako „zákrok“ v celkové narkose a dotyčná žena je ušetřena pohledu na „kýbl“ /promiňte./
Dobré by bylo povinně promítnout film, který ukazuje přímý přenos potratu všem žákům 9.tříd.
Kdyby náhodou jste někdo z vás diskutujících mi chtěl s výstavou stop genocidě na ulici ve vašem městě pomoct, aby se jich udělalo více, budu opravdu rád.
Můžete mi napsat na info@stopgenocide.cz
Ignáce prosím o toto zvlášť.
S jistým zpožděním daným asi také výrobou tištěného časopisu vyšla v RC Monitoru č. 4/2012 (ke stažení z http://res.claritatis.cz/?a=7&p=0 ) velmi dobrá otevřená kritika P. Váchy od P. Jiřího Špiříka, jenž hájí i akci Stop genocidě. Díky mu za to.
Také bych se rád připojil k poděkování otci Špiříkovi za jasná slova i RC Monitoru za jejich zveřejnění.
V tomto čísle RCM také stojí za povšimnutí dva zveřejněné dopisy čtenářů – členů KDU, obhajující postoj jejich předsedy k zákazu potratů. Děsivý to obraz, jakého stavu zmatení moderních křesťanů dosáhlo. Jeden citát za všechny: „KDU-ČSL není zde proto, aby voliče morálně napravovala … ale aby zbavila lidi palčivých problémů.“ Tzn. buď zabití dítěte není palčivým problémem, nebo to dítě není člověk …
Pěkné. Jenom bych byl ještě rád, kdyby něco takového měli odvahu otisknout i tehdy, když to vyjde z úst biskupa, který jim dal církevní schválení…
Co máte na mysli? J. E. někde kritizovala MOV nebo hájila Stop genocidě?
K Váchovi mohu napsat jen toto. Náhoda, štěstí, neštěstí, to jsou představy těch, kdo přijímají materialistický světový názor, ale na podobných stránkách bych čekal větší duchovní rozlet. Je neochopitelné, že i mezi věřícími panuje nevyvratitelná doměnka, že nemáme na výběr, nebo že nemoc je vlastnost těla a proto je k jejímu potírání povolán člověk, nejčastěji tzv.lekař (používám výraz pana Duška).
V prvé řadě je třeba příjmout fakt reinkarnace, která sebou nese i „odčinění hříchů“ (kdybychom dříve nežili, nebylo by co odčiňovat) ale i jejich odpuštění, neb náš Pán řekl „kdo nestojí o odpuštění, ten málo miluje“. Že je Zákon neúprosný vidíme, když si smrt nevybírá.
Ačkoli každý zná alespoň pár Přikázání z Deatera, tak se člověk snaží vymyslet nějaké „přijatejnější“ pravidla chování a tlachá o etice a mravech, přičemž vymýšlí různé kodexy, aniž by respektoval základní Pravdy a unikají mu základní souvislosti a příčiny mravního úpadku.
Vytvářet nové pravidla mravů a etiky lidem jde, zejména přizpůsobují-li se materiálnímu chápání světa, který stojí na egu, odmítání sebeodpovědnosti ve stylu „nehleď na naše hříchy….“.
Všechny pojmy jsou překroucené a „etika“ jen obhajuje neudržitelný propad člověka do mravního bahna, když potvrzuje závislost člověka na člověku, dokumentovanou na příkladu zdraví a spásotvorné činnosti „lekaře“. Je opravdu nutné, aby křesťan takto protlačoval materii a cynizmus?
„Kde je vaše víra“? (jak řekl náš Pán učedníkům, když utišil bouři na moři)
„Pokolení nevěřící a zatvrzelé, jak dlouho vám bude ještě trvat než uvěříte“? (to zase řekl učedníkům poté, co mu jeden muž řekl „Rabí, ujmi se mého syna, prosím tě pomoz mu, je to můj jediný syn, prosil jsem o pomoc tvé učedníky, ale marně“).
„A nepřizpůsobujte se tomuto věku“ (Římanům 12:2).
Máte oči a nevidíte, máte uši a neslyšíte? Co je tam napsáno? Člověk je vyzván k víře, má být v jiné výzvě dokonce Svatý jako Otec nebeský.
Připouští snad přikázání “nezabiješ“ jiné varianty? Vidí v něm někdo možnost odchýlení? Nebo přikázání „nezcizoložíš“ připouští sexuální emancipaci? Proč v tom někdo hledá vědu?
A jakou mocí to činil Ježíš? Jakou mocí uzdravoval? Máte pocit že rozumem?
Ale postoj dnešní tzv.etiky a morálky hájí fakt, že věřící či nevěřící, každý je „spásně“ prodroben materiální (veterinární) vědě o lidském tělě, která neuznává nic duchovního ani Boha. Takže i věřící hledá pomoc a radu (spásu) u nevěřícího materialisty. Trochu pokrytecké ne?
I bez opory ve slovech Písma mohu prohlásit, že je nechutná už jen představa bizarního smilstva mezi mužem a ženou v ordinacích „lekařů“, aniž bych chtěl více rozpitvávat cokoli fyzického. Je-li to mimomanželské a nevinné, nechť se to děje na veřejnosti.
„Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí“ (Jan 14,27).
Je snad „Oslavou Boha tělem“ a „Pokojem“ podřízenost Ducha fyzickému tělu (navíc Ducha Božího)? Je tou „Oslavou Boha tělem“ a „Pokojem“ stav současné civilizace, která je posedlá zlými duchy (nemocemi, chcete-li)? A nebo „Boží Pokoj“ může zprostředkovat nějaký „lekař“ nebo jiný člověk?
Současný materialistický řád včele s veterinární tzv. medicínou zdaleka není „Pokojem“ a „Oslavou Boha tělem“, je jen smilstvem, které tady rozsel satan.
Představuje si snad někdo z vás našeho Pána jako někoho, kdo jen sedí někde vysoko nad námi, dívá se na nás a říká si např. „tak sakra, kde je ten doktor?“
„V prvé řadě je třeba příjmout fakt reinkarnace“ ehm, cože?!
Jsem asi hloupý, ale opravdu nechápu, co jste svým textem chtěl říci. Vytrhávání vět Písma z kontextu je protestantská praktika.
Skákání od jednoho k druhému snad ani nezaslouží komentáře.
Ještě bych sem, trochu se zpožděním, přidal odkaz na dobré zdůvodnění morální přípustnosti akcí typu Stop genocidě od L. Nováka http://www.skaut.org/ln/
Ještě jako argument pro Stop genocidě bych přidal praxi zobrazovíání ukřižovaného Krista. To je přece také brutální obraz zločinu jeho vrahů (i když současně také ukazuje Boží lásku k nám). Ti, kdo se pohoršují nad obrazy potracených dětí, měli by se také pohoršovat nad křížem.
Vážený pane Pospíšile, velice oceňuji, že chcete chránit život a morální hodnoty, ale způsob předávání vašeho postoje (zde) je velmi agresivní a na první pohled se mi váš článek zdá až fanatický. Mnozí lidé vás pak akorát odsoudí a utvrdí se v názoru, že katolíci (potažmo křesťané) jsou „moralisté, dogmatici, fanatici, ..“ a to je podle mě škoda. A nazvat ještě článek „etik Satanův“ mi připadá velmi nešťastné – takový postup volí pouze autoři bulvárních článků.
Je-li hlasitý nesouhlas s masovým vražděním a jeho podporou fanatický, je-li fanatický požadavek, aby kněz respektoval učení Církve a byl v zásadních etických otázkách konzistentní – pak jsem fanatikem – takovým fanatikem, jakým je povinován být každý křesťan, každý slušný člověk.
Autoři bulvárních článků volí nepřiměřeně bombastické nadpisy, aby přilákali vícero čtenářů a aby šokovali. To ale není tento případ. Ten nadpis je přesný a říká přesně to, co s plnou vážností píši v článku – to co pan Vácha řekl a napsal, to je případ „etiky“, co se může líbit jedině Satanovi. A troufám si tvrdí, že mnozí naši světci by to napsali ještě mnohem tvrději. Je třeba takový sv. Jan Maria Vianney autorem „bulvárních kázání“?
Reakce na váš komentář níže – 11/04/2013 v 15:19
Vážený pane Pospíšile, proč tak útočíte? Vždyť si můžeme v klidu popovídat. Zajímají mě vaše názory.
Myslím, že fabulace může někdy napomoci k empatii. Když jsme něco sami nezažili, můžeme si to alespoň představit a zkusit se vžít do situace druhého, který třeba prochází těžkou situací. Nic jiného nám asi ani nezbývá. Já jako muž si například nedokážu představit, jaké to je, když jde žena na potrat, ale můžu se alespoň pokusit vžít do její situace.
Ještě jedna poznámka.
Moje příjmení je Sabol. V 5. pádě je to „Sabole“. Ale lidé si to často pletou.
Pokud nebudete chtít diskutovat, nevadí.
Mějte se dobře, mějte rád sebe a druhé (vrahy, prostitutky a všechny další, kteří nás předejdou do království božího).
Pane Sabole, vy to všechno plete dohromady. Vrahové a prostitutky nás předejdou jen v případě, že jim někdo řekne, že hřešili a svých činů litují před Bohem. Pokud už tohoto upozornění nejsou schopni kněží, je dobře, když to dělají alespoň laici. Já jako žena oceňuji, že jsou muži na těchto stránkách schopni pojmenovat hříchy pravými jmény. Opravdu jako žena nepotřebuji, aby se muž vžíval do mé situace,kdybych otěhotněla, spíše potřebuji jasnou řeč, co se Bohu líbí a co ne. Muž má být pro ženu světlem, které ukazuje na Boha. Máme se vžívat do Božího myšlení, nemyslíte?
Reakce na – anežkaB – 11/04/2013 v 21:07
Dobrý den, asi se vám nebude líbit co teď napíšu, poněvadž je to asi proti učení církve, ale..kdo ví, kam až sahá Boží milost? Myslím, že Bůh odpustil prostitutkám, aniž bychom jim my, vzorní křesťané řekli, jak se dělá pokání a co mají přesně říct a jak se modlit. Myslím, že o tom, kdo bude v Božím království nerozhodují lidé a církevní učení. – tenhle odstavec je pouze úvaha, já samozřejmě nevím, jak to přesně je..ale přál bych si, aby byla Boží milost větší, než ta lidská. Protože když vidím, jak je ta lidská milost malinká a jak lehce soudíme, jsem rád, že poslední slovo má Bůh, který je láskou a který miluje člověka víc než my.
Pokud je pro vás důležitý zákon a normy, je to v pořádku. Já jsem zase člověk, který od kněze očekává spíše empatii než (od)souzení. Každý asi potřebuje něco jiného. Mně osobně jasná řeč asi v těžké situaci nepomůže, vám třeba ano.
Pokud se jedná, pane Sabole, o tak důležité věci jako je Desatero, tak jasná řeč pomůže všem, kteří mají otevřené srdce a touhu poznat pravdu. Jak můžete říct, že Vám to nepomůže? Protože nevíte, k čemu Vám to má pomoct. Desatero má pomáhat k tomu, abychom dosáhli života věčného a Vy asi toužíte po jiných věcech, než po této hodnotě. Potom chápu, že potřebujete někoho, kdo Vám rozumí a má podobné touhy, jako Vy. Až na to, že my se máme naučit poznávat Boží vůli a ne svou. A Boží vůle je, aby lidé byli spaseni. K tomu ovšem potřebují rozhodnutí své vůle nehřešit, a žít podle přikázání. Ježíš Kristus neučil nic jiného, lítost nad hříchy je podmínkou pro vstup do života s ním. A litovat mohu jen tehdy, když vím, že jsem zhřešil. Zákon a jeho znalost je tudíž důležitá právě k tomu, abych mohl litovat toho, že nedosahuji jeho norem, daných Bohem. Tehdy přichází Ježíš, který mi nabízí spásu.
pan Sabol:
Obávám se, že Vám v těžké situaci nepomůže nic.
Diskutovaný biblický citát zní „Celníci a nevěstky vás předejdou do Božího království“ (Mt 21,31), Ježíš jej řekl na adresu farizeů. Celníci a nevěstky byli veřejní hříšníci, sami o tomto svém stavu dobře věděli a nikdo jim to nemusel připomínat. Ježíš vyzdvihuje o kousek dál jejich schopnost obrácení (narozdíl od samospravedlivých farizeů), ta je důvodem toho „předejdou vás“.
Proto křesťanství hodnotí pýchu jako závažnější než tělesné hříchy. Spojení hříchů hrubého kalibru s pýchou popření jejich špatnosti se ve větší míře vyskytuje až zhruba v posledním století a je symptomem závažnosti situace. Pius XII. řekl, že největším hříchem současnosti je ztráta smyslu pro hřích.
anežkaB
Samozřejmě. Bez Zákona by nebylo hříchu. To myslím píše svatý Pavel. Nevíte, kde přesně to je? Díky Zákonu lépe poznáme, co je dobro a zlo. Někdy vlastní svědomí nestačí. Ale nemyslím, že díky dodržování Desatera získáme život věčný. Ale vy jste to tak asi taky nemyslela.
Myslím, že jsme se úplně nepochopili, což je dost obvyklé v těchto internetových diskuzích. Tím, že se my dva vůbec neznáme a nevíme, jak ten druhý přemýšlí, chápeme naše příspěvky zde všelijak a pak jsme schopní se třeba na toto druhého i naštvat, což je škoda. My dva bychom se podle mě bavili mnohem klidněji, kdybychom se potkali. I s panem Pospíšilem by byla diskuze mnohem lepší a smysluplnější, kdybychom se znali a někde si v klidu popovídali. Tyhle diskuze se dost často proměňují ve štěkání a je těžké tomu odolat a taky nezačít na ostatní demokraticky křičet z bezpečného úkrytu za svým počítačem.
(upozornění – tímto odstavcem nechci říct, že by tady na mě někdo štěkal, nebo křičel, je to úvaha nad internetovými diskuzemi obecně)
Loučím se s vámi anežko a děkuji vám za vaše postřehy.
Pane Sabole, máte pravdu, díky Desateru život věčný nezískáme, ale jen díky Ježíši Kristu, který nás vykoupil. Neznamená to však, že na Desatero máme rezignovat, ono je totiž podmínkou k přijetí Ježíše jako spasitele. On přece- jak to já chápu- miluje to, co pochází od Otce, a Zákon od něho pochází. Když milujeme Desatero a snažíme se ho šířit mezi lidmi, šíříme tím myšlenky Ježíše Krista, který se Zákonu podrobil a dokonale ho naplnil na svém těle. Máte pravdu, že internetové diskuze jsou ploché a někdy špatně pochopené. I tak jsem si s Vámi ráda povídala a vůbec proti Vám necítím žádné negativní emoce. Mě se víra nejvíce stává živou v rexlefi s muži. Přeji Vám stálé hledání a nalézání Boží vůle.
Cinicius se vyjádřil k fanatismu zmíněné v komentáři Ondřeje Sobola. K tomu lze jen dodat, že by se nejprve muselo definovat, co to vlastně ten fanatismus je (aby nebyl pouhou odpuzující nálepkou), a z toho by pak šlo posuzovat, zda je dobrý či špatný, popř. za jakých podmínek.
V komentář O. Sobola dále zmíněný dogmatismus je nutný a dogmata představují závazné učení katolické církve. Důraz na morálku je také nutný; špatné by pouze bylo, kdyby se někdo domníval, že pouhým doržováním přísných morálních pravidel má zajištěnu spásu bez Boží milosti. Zmíněný komentář nepovažuji za katolický.
Dobrý den, fanatik je podle mého chápání člověk, se kterým se nedá moc diskutovat. Má tak jasný názor na svět, či určitý problém, že zapomíná mít rád lidi. Pravidlo/nauka má pro něj větší hodnotu, než lidé. Není schopen přemýšlet nad pohledy jiných lidí, dívat se na věci z jejich perspektivy. Fanatik je člověk, který následuje např. učení církve, aniž by nad ním svým vlastním rozumem (který má od Boha) zamýšlel. Fanatik je člověk, který naprosto přesně „ví, co si myslí Bůh a co chce“.
Nechci označovat pana Pospíšila za fanatika, ale mít v něčem „tak jasno“ mi připadá trochu nebezpečné. A ještě tak silně útočit na protinázory. Myslím, že povinností křesťana není být fanatikem, ale milovat Boha a lidi (v tom je celý zákon a proroci). Chápu, že pan Pospíšil chce pro lidi dobro, ale z jeho textu žádnou lásku a úctu k lidem necítím. Pouze úctu k vlastnímu názoru/postoji/učení a nenávist k panu Váchovi.
Církev potřebuje jasné učení, dogmata, to uznávám. Uznávám i morální poselství křesťanského učení. Ale dogmata i morálka by se měly předávat s láskou (což je to tou nejzásadnější morální hodnotou křesťanství) a snahou o porozumění.
Můj komentář jsem nepsal proto, aby pan Pospíšil změnil názor na potraty, ale aby se třeba na chvíli pozastavil nad tím, jak tyto názory šíří a jestli tím víc pomáhá, nebo škodí – což já nevím a ani zde nechci soudit. Pouze reaguji na článek, který podle mě víc zničí, než buduje.
Ani já nepovažuji můj komentář za katolický, ale za komentář člověka, Ondřeje SAbola.
Otázka na pan Pospíšila: Pokud by nějaká žena z vašich příbuzných/přátel podstoupila potrat, měl byste ji dál rád?
Pane Sobolo, když mám někoho rád, nemám potřebu fabulovat, zda bych ho měl rád i poté, co by se stal vrahem. Vám možná takovéto fabulace o Vašich přátelích připadají normální, mně ale ne.
Fanatik má tedy nerelativistický pohled na určitou oblast. To přece samo o sobě není v rozporu s láskou k bližnímu. Určitě by se měl umět vyrovnávat s rizdílnými míněními a argumentiovat proti nim.
Věta „Fanatik je člověk, který následuje učení církve …“ je už logicky vadná, neboť ne každý, kdo následuje učení církve je fanatik.
Já osobně to slovo „fanatik“ nepoužívám. Nevím, zda jím podle některých jsem, raději se označuji za „extrémistu“. Myslím, že problém není v zaujetí pro něco, v nezlomném přesvědčení, ale v tom, že někomu dílčí problém či zlo zakryje celek a že se pak místo na řešení problému či dosažení nějakého cíle upne na něco, co se mu zdá být jediným prostředkem k tomu,ač tomu tak není.
Útočení na protinázory je správné. Nelze milovat pravdu a být přitom lhostejný k omylu či dokonce k bludu.
Reakce na komentář – Michal Kretschmer 11/04/2013 v 20:55
Omlouvám se, že moji reakci píšu sem nahoru a díky tomu je diskuze trochu zmatená, ale za vaším příspěvkem se mi neobjevilo „Odpovědět“ – nevím, zda je to mým internetovým prohlížečem, nebo něčím jiným. Tak snad se v tom i přesto vyznáme.
Znovu opakuji moji větu:
Fanatik je člověk, který následuje např. učení církve, aniž by nad ním svým vlastním rozumem (který má od Boha) zamýšlel.
Podle mě věta není vadná, když si ji přečtete celou. Myslím tím to, že fanatik je člověk neschopen (sebe)reflexe a kritického myšlení. To znamená, že přijímá určité učení a názory, ale nepřemýšlí nad nimi.
Ale klidně používejme slovo extrémista. Jsem rád, že to o sobě přiznáváte. Když ale čtu váš příspěvek, naskočí mi v hlavě slovo fanatismus. Když někdo naprosto přesně ví, co je pravda a co „chce Bůh“ mám z toho prostě obavy. Lidi s podobným přesvědčením kdysi ukřižovali Krista.
Pokud máte pocit, že někdo lže, je samozřejmě správné vyjádřit svůj protinázor. Ale myslím, že je třeba víc zkoumat proti čemu bojuji, než hned soudit.
A i svůj protinázor bychom měli vyjadřovat s úctou k druhému člověku a ne s pohrdáním a posíláním do pekel. Útočení podle mě není správné. Pokud například pana Váchu považujete za (názorového) nepřítele..tak jako křesťan ho přece musíte milovat!
Už se s vámi asi rozloučím. Vidím, že máte spoustu argumentů a jasných názorů a že moje úvahy jsou snadno napadnutelné. Mým cílem ale není nikoho přesvědčovat o mé pravdě, spíš nabídnout reflexi. Je mi trochu líto, že většina reakcí na moje příspěvky zde nejsou odpovědi na to, na co se ptám, ale spíše pokusy o nějaké pře-argumentování a snahy o přesvědčení, že se mýlím. Ale i tak si myslím, že jsem se dozvěděl mnohé a doufám, že i třeba vy z této naší diskuze vycházíte nějakým způsobem obohacen.
Děkuji. Ondřej Sabol
Zajímavé. Jak jste přišel na to, že nad učením Církve nepřemýšlíme? A jak jste vůbec přišel na to, že to nepřemýšlení nad učením Církve je znak fanatika?
Nad učením Církve (či spíše Ježíše Krista, jehož vůli tlumočí) je třeba přemýšlet – už protože je to nezbytné pro jeho správnou aplikaci na konkrétní problémy. Ale také je třeba je bezpodmínečně respektovat, protože kdo tak nečiní, slouží peklu a směřuje do pekla.
A ještě k tomu peklu – kdo druhé skutečně miluje, slovu peklo se nevyhýbá, protože si je vědom své povinnosti upozorňovat své bližní na chyby, kterých se dopouštějí, a varovat je před tímto strašným osudem, který čeká všechny těžké hříšníky, co se odmítli kát. Jak nám řekl sám Kristus…
Vícekrát jsem zmiňoval, že vás nepovažuji za fanatika. Napsal jsem pouze, že tento článek na mě působí až fanaticky. Možná to nebylo ideální pojmenování. Nemyslím si, že jste nějaký šílenec, pouze mám obavy z vašich způsobů šíření dobra. Podle mě jsou tvrdé, nelaskavé a nenávistné. Myslím, že kdo šíří pravdu, měl by ji šířit s láskou a ne s peklem.
To je celé moje sdělení v této diskuzi.
Asi nic víc už psát nechci. Jenom jsem vám zde chtěl dát moji subjektivní zpětnou vazbu na tento článek. Děkuji vám za váš čas a ať se vám daří.
Ondřej Sabol
V Katolické Církvi by takovou zrůdu suspendovali a pravděpodobně i exkomunikovali.
Koncilní humanistická sekta je na Váchu hrdá, protože posouvá hranice morálky, což je konec konců hlavní metoda satanizace jejích věřících.
Je nadějné sledovat, jak je KHS v tomto svém postoji konsekventní, protože čím zřetelnější bude její spojení s kulturou smrti, tím méně duší upřimně hledajících Krista bude moci pozřít.