Vítám vás u dalšího rozhlédnutí. Tuto neděli slavíme Hod Boží svatodušní (jinak též Letnice či slavnost Seslání Ducha svatého). Příští týden započne nedělním svátkem Nejsvětější Trojice.
Z nadcházejícího dění bych kromě svatodušních oslav připomněl zejména setkání tradičních katolíků, k němuž dojde o příštím víkendu.
Na závěr bych jako vždy připomněl naše pronásledované bratry a sestry. Tentokráte se soustřeďme na křesťany v asijských postsovětských republikách a na naše americké bratry, které čekají těžké boje o náboženskou svobodu a o státní definici manželství s Obamovou administrativou. (Pokračování textu…)
Ekumenický portál ChristNet.cz nedávno zveřejnil článek a následně i anketu, v nichž byl pro označení Kněžského bratrstva sv. Pia X. použit zavádějící, hovorový, mírně hanlivý a v seriózních textech neužívaný termín „lefebvrista“. Pokud vím, pár mých přátel z řad tradičních katolíků se proti tomu chtělo ohradit. A nejspíše to udělali – pochybuji ale, že by čekali takovou legraci, jaká je teď k dispozici… (Pokračování textu…)
Všechny dobré skutky dohromady se svou cenou nevyrovnají oběti mše svaté, protože jsou to skutky lidí, mše svatá je však dílem Božím. Mučednictví je ničím ve srovnání s ní. Je to oběť, kterou člověk svým životem odevzdává Bohu. Mše svatá je oběť, kterou Bůh přináší člověku svým Tělem a svou Krví.
Ach, jak důležitou osobou je kněz! Kdyby toto své poslání pochopil, umřel by. Bůh ho poslouchá. On řekne dvě věty a náš Pán přichází na jeho pokyn z nebe a vstupuje do malé hostie. Bůh upírá svůj pohled na oltář. „To je můj milovaný Syn,“ říká, „v něm mám zalíbení.“ Bůh nám nemůže nic odepřít kvůli zásluhám, které vyplývají z obětování tohoto Beránka. Kdybychom měli víru, viděli bychom Boha v knězi, který je ukrytý jako světlo za sklem, jako víno smíchané s vodou. (Pokračování textu…)
Kandidatura Jiřího Karase na prezidenta je pro mne dobrá zpráva. A jsem upřímně přesvědčen, že by ji měl jako dobrou zprávu brát nejen každý katolík, ale i každý příznivec křesťanské politiky. Je k tomu několik důvodů, zde si dovolím vypíchnout ty nejdůležitější z nich a jejich podstatné důsledky…
1. Čest a svědomí křesťanů
Jiří Karas je v současné chvíli jediný skutečně křesťanský politik kandidující na prezidenta, jediný kandidát, kterého může křesťan volit beze studu a znásilňování svého svědomí. Jsem pevně přesvědčen, že je věcí cti křesťanů, aby postavili kandidáta, který si jejich hlasy zaslouží. Při vší úctě k lidovcům a jejich oficiální kandidátce: Zuzana Roithová, která se pečlivě vyhýbá prezentaci a obhajobě těch křesťanských hodnot, které nejsou sdílené opravdu velkou částí společnosti, tuto roli nikdy plnit nemůže. Proto Karas kandiduje a s tím souvisí hned druhý bod… (Pokračování textu…)
Posvícení nezažíváme každý den. A ještě více nás potěší, spojí-li se naše radost s návštěvou osobnosti, na jejíchž bedrech leží spoluzodpovědnost za budoucnost naší Matky Církve.
V sobotu 19. května Léta Páně 2012 navštívil brněnskou kapli Královny posvátného růžence v Černovicích generální představený Kněžského Bratrstva sv. Pia X. J. E. Bernard Fellay, aby udělil svátost biřmování přibližně třiceti věřícím. Je to počet velmi potěšující a mnohé moderní farnosti by ho mohly FSSPX tiše závidět. (Pokračování textu…)
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí, je neděle po Nanebevstoupení Páně. V týdnu nás čekají především památky mexických mučedníků (21), Julie z Kartága (22), Panny Marie, Pomocnice křesťanů (24), svatých papežů Urbana I. a Řehoře VII. (25) a sv. Filipa Neriho (26).
Příští týden zahajuje Hod Boží svatodušní (jinak též Letnice či slavnost Seslání Ducha svatého).
Na závěr bych jako vždy připomněl naše pronásledované bratry a sestry. Tentokráte se soustřeďme na ty trpící ve zločinných komunistických režimech, které nalezneme v zemích, jako jsou Severní Korea, Čína, Vietnam a další. (Pokračování textu…)
Nyní se dostáváme, milé děti, ke svátosti kněžství. Zdá se, že se tato svátost nikoho z vás netýká, a přece se týká každého. Tato svátost pozvedá člověka až k Bohu. Kdo je kněz? Člověk, který zastupuje Boha, člověk, který je pověřen celou božskou mocí. „Jděte ke knězi,“ říká náš Pán. „Jako mne poslal můj otec, tak i já posílám vás. Je mi dána všechna moc na nebi i na zemi. Jděte a učte všechny národy. Kdo vás slyší, mne slyší. Kdo vámi pohrdá, mnou pohrdá.“ Když kněz odpouští hříchy, neříká: „Bůh vám odpouští hříchy.“ Ale: „Uděluji ti rozhřešení.“ Neříká: „To je Tělo našeho Pána.“ Ale: „Toto je moje Tělo.“ Svatý Bernard říká, že vše dostáváme skrze Marii. Můžeme také říci, že úplně všechno dostáváme skrze kněze. Ano, všechno požehnání, všechny nebeské dary. (Pokračování textu…)
Na dnešek připadá mezinárodní den rodiny, který k 15. květnu v roce 1992 přiřadila OSN. Než začneme slavit, možná bychom si měli připomenout, že právě rozličné instituce spojené s OSN, dnes pevně ovládané aktivistickými radikály z řad feministek a sodomitů, patří mezi největší nepřátele rodiny…
Rodina, která je mnohde (i v ČR) stále ještě formálně nazývána základem státu, je dnes napadána ze všech stran ve jménu rozličných pseudopráv a „obecného dobra“. Podmínky formované státem a pracovním trhem ostatně nejsou příliš přátelské k dlouhodobějšímu setrvávání matek doma či domácímu vyučování. Rodiče jsou státem a rozličnými pošahanými aktivisty připravováni o svá práva učit a vychovávat děti. (Pokračování textu…)
Po búrlivom roku 1989 sa zdalo, že vytvorenie sociálne spravodlivej spoločnosti je utópiou, ktorú nie je možné realizovať v praxi. A predsa už pred niekoľkými storočiami takúto spoločnosť vytvorili jezuiti, teda misionári Spoločnosti Ježišovej (skratka SJ), v ďalekom Paraguaji. Spoločné vlastníctvo, bezplatné školstvo, bezplatná zdravotná starostlivosť vrátanie liekov zadarmo, osemhodinový pracovný deň, päťdňový pracovný týždeň, plná zamestnanosť obyvateľstva, dobre organizovaná poľnohospodárska veľkovýroba, plánovaný rozvoj remesiel a priemyslu, špecializácia a koordinácia hospodárskej činnosti jednotlivých redukcií v rámci jezuitského štátu, toto všetko boli výdobytky, ktorými jezuiti výrazne predbehli svoju dobu!
Obyvatelia jezuitmi budovaných indiánskych obcí, takzvaných redukcií, z ktorých sa skladal jezuitský štát v Paraguaji, si boli rovní. V redukciách nemali peniaze a všetko, čo Indiáni potrebovali pre život, predovšetkým potraviny a šatstvo, dostávali zadarmo. Neexistovalo súkromné vlastníctvo nehnuteľností a takmer všetok majetok redukcií bol spoločným vlastníctvom ich obyvateľov. V jezuitskom štáte nikto nežobral, nikto nebol opustený, cudzí, zbytočný. Neexistovali bohatí ani chudobní. Mladomanželia dostávali po svadbe od svojich obcí do užívania dom so základným zariadením a kusom poľa. Náklady na svadbu hradila komunita príslušnej redukcie. (Pokračování textu…)
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí. Je pátá neděle po Velikonocích a my slavíme památku Panny Marie Fatimské a zároveň den matek, což spolu podle mne nádherně ladí. V týdnu nás čekají především oslavy památky sv. Jana Nepomuckého (16) a Nanebevstoupení Páně (17).
Na závěr bych jako vždy připomněl naše pronásledované bratry a sestry: tento týden bych doporučil vašim modlitbám především křesťany v Mali a v Číně. I nadále se též modleme za Čchen Kuang-Čchenga s celou rodinou a přáteli. (Pokračování textu…)
Hleďte, milé děti, poklad křesťana není na zemi, je v nebi. Naše mysl má vždy směřovat tam, kde je náš poklad.
Člověk má krásný úkol, totiž modlit se a milovat. Modlete se tedy a milujte. V tom je blaženost člověka. Modlitba není nic jiného než spojení s Bohem. Kdo má čisté srdce a je s Bohem spojen, ten v sobě pociťuje balzám, sladkost, která plní rozkoší, světlo, které vždy osvěcuje. V tomto těsném spojení jsou Bůh a duše jako dva dohromady slité kusy vosku. Nelze je už rozdělit. Toto spojení Boha se svým maličkým tvorem je něco velmi krásného. Je to štěstí, které nedokážeme pochopit. (Pokračování textu…)
Varšavská demonstrace proti neudělení licence TV Trwam
Již několik let vysílá v polské Toruni katolická televize Trwam, těsně spojená s rozhlasovou stanicí Maryja, jež působí v zemi už víc jak 20 let. Obě média jsou řízena redemptoristou P. Tadeuszem Rydzykem.
Radio Maryja je již dlouho v Polsku pojmem. Jeho pořady byly často předmětem nevybíravých útoků levicového a liberálního tábora. Objevovaly se lži, které otec Rydzyk vždycky snadno vyvrátil: například že vysílač je „antisemitský“ a „šovinistický“ – což vyplynulo z diskusního pořadu, kdy posluchači měli možnost přímého volání do vysílání a někteří se prezentovali neomalenými výpady proti Židům. Redakce ale pokaždé tyto výstřelky uvedla na pravou míru a příslušný moderátor pořadu vysvětlil katolickou nauku o nepřípustnosti rasové nenávisti (toho jsem byl očitým svědkem při svém osobním vystoupení v tomto radiu r. 2008). (Pokračování textu…)
Každá speciální věda postihuje vlastními metodami určitý aspekt reality, přičemž od ostatních aspektů vědomě abstrahuje. V určité fázi výzkumu je to samozřejmě možné a žádoucí. Stěží však můžeme říci, že vědec, pokud se jeho práce otázky vzniku vesmíru netýkají, je metodologickým monistou, jeho postoj je spíš postojem indiferentním – otázky se práce netýkají, proto je neřeší. Situace se rapidně změní ve chvíli, kdy se dané otázky samy začnou nabízet, jak tomu je kupříkladu v kosmologii, v biologii a jiných disciplínách.
Řada vědců je toho názoru, že v takové chvíli je třeba užít principu Occamovy břitvy, podle které je třeba hledat vysvětlení, která jsou funkční a zároveň užívají méně principů, tj. jsou jednodušší. Stvořitel je chápán jako jakýsi princip navíc, který se nemá zavádět, dokud jsou věci vysvětlitelné bez něj. Problémem je, že vědci často, aby se obešli bez tohoto principu, jsou nuceni přicházet s poměrně krkolomnými vysvětleními, která jsou v konečné fázi proti duchu Occamovy břitvy – Stvořitel je sice odsunut mimo vědu, ale kvůli tomu je zavedeno mnoho různých nových principů, často ad hoc (Einsteinova kosmologická konstanta, Hoyleova teorie ustáleného stavu, Hawkingův přechod na euklidovský čas). Occamova břitva zde může popírat sama sebe – pomocí ní je odřezán jeden princip, a aby se bylo možné mu vyhnout, jsou zaváděny principy nové. (Pokračování textu…)
Ministr Drábek se patrně rozhodl nám všem dokázat, že TOP 09 je ve skutečnosti pokroková a levicová strana. Chce rodičům umožnit odpis z daní za to, že pošlou malé dítě do školky a vrátí se do práce (více ZDE). Podle něj na tom ale stát vydělá, protože na výběru daní a ušetřených dávkách stát vydělá více, než do věci vloží. V jeho vizích jej podporuje i premiér.
Člověk si může nad takovým nesmyslem pouze odplivnout a položit si otázku: „Opravdu si o nás pan ministr (a celá naše „pravicová vláda“) myslí, že jsem naprostí volové?“ (Pokračování textu…)
Byly představeny dvě základní pojetí počátku vesmíru – teismus a monismus. V této části chceme zamyslet nad tím, zda tyto navýsost filosofické otázky mají nějaký vliv na speciální vědu, zda věda je na jejich zodpovězení nezávislá či naopak přijímá implicitně či explicitně jednu nebo druhou odpověď a zda tuto odpověď můžeme dostat v rámci speciální vědy samotné. V zásadě můžeme rozlišit několik názorů na vztah vědy a filosofických otázek spojených s počátkem vesmíru: (Pokračování textu…)
Vítám vás u prvního květnového rozhlédnutí, je čtvrtá neděle po Velikonocích. V týdnu si připomínáme především památky sv. Stanislava (7), Panny Marie, Prostřednice všech milostí (8), sv. Řehoře Naziánského (9), sv. Filipa a Jakuba (11). Příští týden započne pátou nedělí po Velikonocích. Jelikož jde o druhou květnovou neděli, připadá na tento den rovněž svátek matek.
Připomínám, že v úterý 8. května proběhne v Jihlavě tridentina celebrovaná otcem Juchelkou, která bude poděkováním za 15 let kněžské služby. Kdo můžete, přijeďte. Pozornost si zaslouží i konference Právo a morálka: spojenci či lhostejní souputníci?, kterou v sobotu 12. května pořádá v Praze CEVRO institut.
Na závěr bych připomněl naše pronásledované bratry a sestry. Tento týden bych doporučil vašim modlitbám především křesťany v islámských zemích. Zároveň bych doporučil vašim modlitbám též několik konkrétních jednotlivců: Čchen Kuang-Čchenga s celou rodinou a přáteli a australského pro-life aktivistu Grahama Prestona.
Dnes si tradiční katolíci připomínají památku sv. Pia V., papeže v letech 1566-1572. Je to jeden z papežů obzvláště ctěných v tradičně katolických kruzích – jako ten, kdo kodifikoval tridentskou mši (proto se jí občas říká mše sv. Pia V. – nicméně zde je třeba podotknout, že kodifikovat není totéž, co vytvořit, tridentská mše je mnohem starší).
Pius V. má ale zásluh mnohem více. Jako jeden z největších papežů nejen své doby by měl být připomínán právě dnes, kdy ctnosti jím reprezentované „nejsou v módě“ a upadají. Jako vytrvalý a nezlomný hlasatel a obhájce Pravdy a muž svatého života může být velkou inspirací a posilou v době, kdy relativismus, indiferentismus, „light katolicismus“ a „dialog jen pro dialog“ rozsévají napříč celou pozemskou církví úpadek a deziluzi. (Pokračování textu…)
Často jsem slyšel a četl, všichni jsme často slyšeli a četli, takové fráze jako „obyčejné stádo“, „výjimečný člověk“, „morálka vhodná pro zástupy“, „morálka nevhodná pro génia“, „nadřazený intelekt vyrostl z takových užitečných konvencí“ a tak dále. Takové fráze na mne nepůsobí. Ani na mne působit nezačnou, dokud neuslyším, že je k nim něco dodáno, něco, nač čekám a vždy čekám marně. Sílu takových poznámek bych začal cítit, kdyby někdo řekl „obyčejné stádo, ke kterému sám patřím“ nebo „výjimečný člověk, jakým nikdy nemohu doufat být nebo “Tato morálka se hodí pro zástupy, proto se jí budu řídit”“ nebo „Morálka se pro génia nehodí, proto se můj bratranec Tom opít může, ale já ne“ nebo „Nadřazená inteligence vyrostla z konvencí, ale pro mne jsou pořád užitečné.“ V extrémní filosofii nadřazenosti a podřazenosti zkrátka začnu věřit, až se dozvím něco málo o tom druhém. Když se člověk bude označovat za podřadného, řeknu o něm, že to myslí s odporem proti rovnostářství vážně. Pokud a dokud se bude vždy označovat za nadřazeného, budu o něm vždy říkat, že je to pitomý chlubil. (Pokračování textu…)
