Nedávno jsem si pořídil televizi. Vlastně jsem ji ani moc nechtěl pořídit, ale byla mi nabídnuta slušná televize za nízkou cenu a přece jen zprávy přes televizi zní lépe, než sekající se živé sledování přes internet… Jsou dny, kdy ji téměř nezapnu, jsou dny, kdy ji sleduji poměrně dlouho – hlavně zprávy, naučné pořady a (ve chvílích odpočinku) detektivky. A dokonce i v omezeném zorném poli detektivek občas s úžasem sleduji, kam až dokáží autoři „moderních děl“ klesnout a jak odporné ideje se snaží vpašovat do myslí diváků. (Pokračování textu…)
Dnes je tomu přesně na 800 let, co spojené síly křesťanských států a vojenských řádů rozdrtily na Las Navas de Tolosa výrazně silnější vojska almohadského kalífy, čímž byl zahájen rozpad almohadského kalífátu a položen základ úspěšného dokončení reconquisty na Pyrenejském poloostrově.
Duše a hvězdy vám při této příležitosti přinášejí článek o bitvě z klávesnice Antonína Šalanského. Další informace o této klíčové události křesťanských dějin pak můžete nalézt v patřičném článku na Katopedii či v článku Pavla Zahradníka (časopis Te Deum 2012/2).
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí. Na neděli zahajující tento týden připadá památka sv. Jindřicha II., císaře. V týdnu si mimo jiné připomínáme památky Panny Marie Karmelské (16), bl. Pavla Petera Gojdiče (17) a sv. Vavřince z Brindisi (21). Příští týden otevírá neděle, na niž připadá památka sv. Marie Magdalské.
Na závěr bych jako vždy doporučil vašim modlitbám naše pronásledované bratry a sestry. Tentokrát bych doporučil věnovat pozornost pronásledovaným křesťanům v Číně a Indii a především čínskému biskupu Thadeuse Ma Daqinu, kterého unesli státní úředníci poté, co se vzepřel jejich kolaborantskému „Sdružení vlasteneckých kněží“. (Pokračování textu…)
O osobě, jejíž 110. výročí narození si dnes připomínáme, platí ona Kristova slova velebení Otci, který skryl veškeré své věci před moudrými a rozumnými, ale zjevil je maličkým (srov. Lk 10,21). Kněz Josef Toufar, který zemřel za nejhoršího pronásledování Katolické církve v Československu, byl v první řadě prototypem obyčejného venkovského faráře, který žil svým navenek prostým duchovním životem, staral se o svěřené stádo a nenamlouval si, že by se mohlo v takové malé vesničce, jakou byla Číhošť, stát něco tak obdivuhodného pro lidské oči, jako zázrak hýbajícího se kříže, který se pak již nikdy po této události nenarovnal.
Podobně jako většina mladých mužů, kteří pocházeli z nuzných poměrů, se dal na cestu ke kněžství až poměrně pozdě, ve 33 letech. Důvodem tohoto pozdního povolání byl především pocit zodpovědnosti vůči své vlastní rodině (byl čtvrté z pěti dětí) a hospodářství, na kterém již od útlého věku pracoval. Již ve chvíli svého kněžského svěcení si byl hluboce vědom společenské i duchovní krize národa: v Evropě zuřila válka a české národy upadly v (ne)milost pohlavárů Třetí říše. Nikdo však ještě netušil, že to nejhorší přijde teprve po válce a že mnoho kněží bude přinuceno položit za svou víru život stejně, jako tomu bylo u mexických mučedníků. (Pokračování textu…)
Monarchistické občanské sdružení (MONOS) odsoudilo již druhé konání Prague Pride. Zde kompletní text prohlášení:
Monarchistické občanské sdružení MONOS vyjadřuje zásadní nesouhlas s druhým konáním tzv. pochodu Prague Pride, připravovaným na den 18. srpna v Praze, zahrnujícím však celotýdenní program plný perverze. Tato přehlídka zvrhlosti a nevkusu, inspirovaná akcí Gay Pride, konané – jak typické! – v hlavním městě Evropské unie, Bruselu, má navíc letos začít na Václavském náměstí pod sochou sv. Václava. Určení tohoto místa začátku pochodu lze považovat za vrchol provokace a za výsměch všem zdravým tradicím českého národa, za urážku ideálů ztělesňovaných tímto českým knížetem a světcem, hlavního patrona české země a symbolu české státnosti. (Pokračování textu…)
Hnutí Pro život ČR rozeslalo svým členům a příznivcům email, ve kterém jim doporučuje podpořit kandidaturu Pavla Horáčka do jihomoravského krajského zastupitelstva. E-mail obsahuje i dopis Pavla Horáčka adresovaný přímo členům a příznivcům HPŽ ČR, který zde níže přetiskuji, protože myslím, že by měl být schopen oslovit všechny křesťany.
Já se připojuji k výzvě HPŽ ČR a rovněž vás žádám, abyste podpořili preferenčními hlasy i případně další pomocí tohoto kandidáta, který již v minulosti prokázal a i nyní prokazuje věrnost křesťanským hodnotám a ochotu je hájit. Škoda jen, že v současné době nevidím na lidovecké jihomoravské kandidátce vícero podobně zapálených osobností, které bych mohl podpořit takto razantně a bezvýhradně.
Pýcha je prokletý hřích, který vypudil anděly z ráje a způsobil jejich uvržení do pekla. Tento hřích začal na začátku světa.
Hleďte, milé děti, mnohonásobně se hřeší pýchou. Některý člověk ukazuje pýchu svým oděvem, svou řečí, svou postavou, ano i svým způsobem chůze. Jsou lidé, kteří když jdou po ulici, svým pyšným držením těla jako by říkají všem okolo: „Jen se podívejte, jak jsem veliký, jak jsem pěkně urostlý, jak velmi vynikám nad jiné.“ Jiní zase, když udělali něco dobrého, nemohou skončit s vypravováním o tom, co udělali. A pomyšlení, že by někdo o nich mohl mít špatné mínění, je činí malomyslnými. Jiní se zase vyhýbají setkání s chudými a vyhledávají jen společnost bohatých. Jiní se chlubí a jsou plní marnivosti, když mají kontakty s mocnými tohoto světa. Jiní ukazují pýchu ve své řeči, dávají si velmi záležet, aby se krásně a správně vyjadřovali, a ničeho se nebojí víc, než toho, aby se nějakým slovem neshodili a nevysloužili si posměch. Jak úplně jinak, milé děti, se chovají pokorní. Ať už se jim druzí posmívají nebo si jich váží nebo je chválí nebo je haní, ať už je ctí nebo jimi pohrdají nebo je vyznamenávají nebo je ponižují, je jim to lhostejné. (Pokračování textu…)
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí. Na neděli zahajující tento týden připadá památka sv. Priscilly a Aquily a sv. Alžběty Portugalské. V týdnu si mimo jiné připomínáme sedm svatýh bratrů (10), sv. Bonaventuru z Bagnoreggia (14) a sv. Jindřicha II. (15).
Z probíhajících a plánovaných akcí bych v prvé řadě připomněl oslavy památky sv. Benedikta z Nursie ve vyšebrodském klášteře (10-11).
Na závěr bych jako vždy doporučil vašim modlitbám naše pronásledované bratry a sestry. Tentokrát navrhuji věnovat obzvláštní pozornost křesťanům a kněžím perzekvovaným pro svoji víru a její žití v západním světě. (Pokračování textu…)
Musím se smát, když vidím, jak případné dění u nás i na Slovensku provází letošní (2012) „svátek Jana Husa“ a husitů. Říká se že svůj k svému či vrána k vráně sedá a zde to velice přesně platí.
V Praze se sešla banda příznivců zlodějin, která by v divočejších dobách jistě s ochotou zastala místo husitských band – band lupičů a vrahů. Hlavní téma jejich setkání? Protesty proti restitucím církevního majetku. Padaly citáty Jana Husa o hejnu krkavců – jestlipak si řečníci uvědomili, že na nic by ta slova nepadla lépe, než na to shromáždění lůzy, jehož jsou součástí a ke kterému mluví… (Pokračování textu…)
6. července Česká republika oficiálně slaví státní svátek „Den upálení mistra Jana Husa“. Při něm si četní Češi připomínají památku Jana Husa, kacířského kazatele upáleného v Kostnici 6. července 1415. Co k tomu může katolík dodat?
Je nutné říct jedno: není správné připomínat Husa jako pozitivní vzor a označovat ho za mučedníka. Jistě, můžeme o něm mluvit jako o reformátorovi, tepateli zlořádů a velkém jazykovědci, tím vším skutečně byl, ale to nic nezmění na tom, že byl kacířem a šiřitelem nebezpečných bludů.
Proto jej také císař Zikmund nechal upálit, přestože byl původně jeho příznivcem a zaručoval mu bezpečí – neboť teprve na koncilu zjistil, co všechno Hus vlastně učí, a uvědomil si, jak strašlivý dopad by rozšíření jeho myšlenek mělo na fungování společnosti… (Pokračování textu…)
Vpředu novokněží P. Franz Amberger a P. Luděk Čekavý, vpravo za nimi světitel Mons. Alfonso de Gallareta…
V semináři Kněžského bratrstva sv. Pia X. v Zaitzkofenu přijali 1. července od biskupa Alfonsa de Gallarety FSSPX kněžské svěcení abbé Luděk Čekavý z Čech a abbé Franz Amberger z Německa. Svěcení se zúčastnili četní čeští věřící, z nichž mnozí vytvořili z akce fotoreportáže, které jsou postupně vystavovány na internetu.
Jak již bylo řečeno, otec Čekavý odcelebruje svoji primiční mši 7. července 2012 v kapli Královny Posvátného růžence v Brně-Černovicích (začátek v 10:00). Umístěn bude jako kaplan do Jaidhofu, odkud ale bude dojíždět do Českých Budějovic.
Vítám vás u prvního prázdninového rozhlédnutí. Tento týden zahajuje svátek Nejdrahocennější Krve Páně. V průběhu týdne si zaslouží připomínku zejména tyto svátky a památky: Navštívení Panny Marie (2), sv. Prokopa (4), sv. Cyrila a Metoděje (5) a sv. Marie Goretti (6). Další týden otevře neděle, na niž připadá památka sv. Priscilly a Aquily a sv. Alžběty Portugalské.
Z probíhajících a plánovaných akcí bych v prvé řadě připomněl, že od včerejška běží novéna za zdárný průběh generální kapituly FSSPX. Ve čtvrtek se konají poutě k poctě sv. Cyrila a Metoděje a v sobotu má primici Luděk Čekavý FSSPX.
Na závěr bych jako vždy doporučil vašim modlitbám naše pronásledované bratry a sestry. Tentokrát navrhuji věnovat obzvláštní pozornost těm z afrických zemí a Sýrie. (Pokračování textu…)
Z rozhodnutí generálního představeného biskupa Fellaye se dnes členové Kněžského bratrstva sv. Pia X. začínají modlit novénu za zdárný průběh červencové generální kapituly FSSPX a zvou k tomuto i „svoje věřící“. Kapitula by měla mimo jiné vyhodnotit výsledky jednání FSSPX se Svatým stolcem a zaujmout postoj k návrhu Svatého stolce na „regularizaci Bratrstva“.
Novéna se koná od 30. června do 8. července a skládá se z následujících modliteb: (Pokračování textu…)
Českou republikou otřásá poprask nad odvoláním ministra Pospíšila. Několik lidí se mne ptalo, co na to říkám. Přiznám se, že jsem je dost zklamal, když jsem řekl, že mne to příliš nezajímá, protože na tom zas až tak nesejde. Je to jen zajímavý doklad toho, jak hluboko jsme klesli jako stát, jak hluboko klesla česká pravice. Nicméně pokud už vás to zajímá, je užitečné a správné sledovat toto dění v širších souvislostech…
Není to tak dávno, co byl lapen David Rath (s velkým přispěním paní zástupkyně Bradáčové). Vláda jásala (jak by taky ne, velmi se jí to hodilo) a snažila se z toho udělat důkaz nezávislosti policie a jejího nekompromisního přístupu padni komu padni. Což je samozřejmě nesmysl. Jak ukázal případ Drobil a v současnosti ukazuje případ Parkanová, pokud jde o vládní politiky, je jakákoliv snaha policie a státních zástupců o jejich vyšetřování a stíhání naprosto nežádoucí. Samozřejmě s výjimkou případů, kdy si klíčové osoby vlády přejí někoho zlikvidovat – viz Věci veřejné. (Pokračování textu…)
Počátkem června uspořádali polští europoslanci Miroslaw Piotrowski a Zbigniew Ziobro na půdě Evropského parlamentu veřejné slyšení na téma diskriminačních praktik polských orgánů rozhodujících o přidělování licencí na televizní vysílání. Ano, šlo o stanici TRWAM a o odmítnutí její žádosti o licenci pro pozemní digitální vysílání.
Z českých novinářů si akce povšiml jen David Klimeš z deníku E15 a asi jen proto, že o ní psal britský Guardian, jehož zpráva se vlastně licenčního řízení netýkala, protože tento deník se zjevně rozhodl toliko využít příležitost k připomenutí, jaký je zakladatel mediální skupiny kolem Radia Maryja P. Tadeusz Rydzyk „antisemita“, „homofob“ a „xenofob“, a jak se proto od tohoto kněze a od organizátorů slyšení distancují jiní europoslanci z „reformistického klubu“. Deník E15 zprávu doplnil o výroky předsedy frakce ODS Jana Zahradila: „Pozvání pana Rydzyka do Evropského parlamentu jedním z členů frakce ECR je nešťastné. Poslanci ODS se od akce pana Piotrowského distancují právě proto, že mnohé názory pana Rydzyka považují za nepřijatelné.“ (Pokračování textu…)
Ten, kdo žije v hříchu jedná jako zvíře. Zvíře, které nemá rozum, zná pouze své tělesné žádosti. Člověk, který se stává podobným zvířeti, vzdává se užívání svého rozumu a nechává se vést touhami své mrtvoly, to je těla. Nezná nic lepšího než dobře jíst, dobře pít a požívat všech prázdnot světa, které zanikají jako vítr. Jak moc jsou takoví ubožáci politováníhodní, když se ženou za tímto větrem a lapají po něm. Nic nezískají a dávají za to vše. Dávají v šanc svou věčnost za prachbídný kouř světa.
Jak je smutné, milé děti, když je duše ve stavu hříchu. Může v tomto stavu zemřít a můžeme si být jisti, že nemá nic záslužného před Bohem. Proto je také ďábel tolik spokojen, jestliže duše žije ve stavu hříchu a setrvává v něm. Vidí totiž, že pracuje pro něj a že po smrti bude jeho jistým majetkem. Když je duše ve stavu hříchu, je celá prašivá, totálně shnilá, pohled na ni je nesnesitelně ošklivý. Je nejvýš politováníhodná. Když si uvědomí, že dobrý Bůh se na ni dívá, mělo by to přispět k tomu, aby se nad sebou zamyslela. Jakou má člověk radost ve hříchu? Jen řekněte, jakou? Ach, docela žádnou. Mívá hrozné sny, které posílá ďábel, padá z propasti do propasti. Ach, konejte tedy vše, co je možné, milé děti, abyste opět dosáhly toho, že se budete líbit Bohu. S velkou vroucností přistupte ke svaté zpovědi. Ano, učiňte to a uvědomte si, že pak budete moci spát pokojně jako anděl. Člověk pociťuje nevypověditelnou radost, když se v noci probudí a může se modlit k Bohu. Má na rtech jen díkůvzdání, vznáší se k nebi tak lehce, jako se orel ve vzduchu vznáší k obloze. (Pokračování textu…)
I tento rok Mladí křesťanští demokraté (MKD) uspořádají Pochod pro rodinu. Letos mu propůjčil svoji záštitu sám Mons. Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský a primas český. Cílem akce je poukázat na to, že zájmy tradiční rodiny nejsou dostatečně hájeny a slovo rodina jako hodnotový pojem čím dál více ztrácí na svém významu.
III. Pochod pro rodinu proběhne tentýž den, kdy sodomité pořádají tzv. Prague Pride, tj. 18. srpna 2012. Začne ve 12:00 na rohu ulic Washingtonova a Politických vězňů a přes Ovocný trh a Uhelný trh dojde až ke kostelu sv. Jiljí, kde bude zakončen bohoslužbou. (Pokračování textu…)
Vítám vás u posledního červnového rozhlédnutí. Tento týden otevírá slavnost Narození sv. Jana Křtitele a mimo jiné si v něm připomínáme sv. Ireneje z Lyonu (28), sv. Petra a Pavla (29) a prvomučedníky římské (30). Příští týden zahájí svátek Nejdrahocennější Krve Páně.
Z plánovaných akcí bych připomněl pro-life akce v Olomouci (26) a Brně (27) a tradiční pouť k Petru a Pavlu do Řeznovic (30).
Na závěr bych jako vždy vyzval k tomu, abychom pamatovali na naše pronásledované bratry a sestry. Vzhledem ke katastrofální situaci v Nigérii, Sýrii a Severní Koreji doporučuji orientovat modlitby tímto směrem. (Pokračování textu…)
Dnes si připomínáme památku sv. Thomase Mora a sv. Johna Fishera, dvou velkých osobností tudorovské Anglie. Oba muži zemřeli jako mučedníci, když se odmítli sklonit před běsněním Jindřicha VIII., krvelačného odpadlíka na anglickém trůně, kterého odmítli uznat za hlavu anglické církve. Podíváme-li se na tyto dva muže, vidíme dva velké vzory, které jsou dnes mimořádně aktuální.
Ať již je to kardinál Fisher, ve své době jediný věrný katolický biskup v Anglii, či sir Thomas More, neúplatný a ve všem svém jednání důsledně katolický politik, představovali osamocené následováníhodné velikány ve zkaženém prostředí světské i církevní vlády Anglie. Jejich věrnost až za hrob a důsledné plnění požadavků víry velice ostře kontrastuje se zrádci a zbabělci, kterými byli obklopeni. A stejně ostře, či možná ještě ostřeji, kontrastuje i s těmi, kteří vládnou dnes. (Pokračování textu…)
Hřích náleží do kategorie lidských jednání. Lidské jednání obecně je jednání (čin, úkon), který činí člověk vědomě a dobrovolně, který tedy vychází z rozumu (poznání) a jemu odpovídajícímu užití svobodné vůle. Naproti tomu lidskými jednáními nejsou akty člověka, které jsou na rozumu nezávislé, resp. konané bez užití rozumu, a současně mimovolné nebo lidskou vůlí neovlivnitelné (činnost vegetativního nervového systému, fyziologické procesy v těle, jako trávení či dýchání, reflexní reakce, chování ve stavu bez užití rozumu – u duševně chorých, ve spánku, u velmi malých dětí; při náhlých hnutích mysli a dále právě při donucení). Pravá lidská jednání, tj. ta, která vycházejí ze svobodné vůle odpovídající rozumovému poznání, jsou také přičitatelná, to znamená, že za ně jednající nese odpovědnost.
Hřích (formální) je morálně negativní lidské jednání, které spočívá ve vědomém a dobrovolném přestoupení Božího zákona. K tomu, aby pachatel hříchu byl za něj také odpovědný, musí být přítomna subjektivní stránka objektivně hříšného činu, spočívající v zavinění. Zavinění jako vnitřní vztah jednajícího k hříšnému jednání, resp. jeho následkům, pak zahrnuje dvě složky, které musí být současně přítomny: 1) složka rozumová (tj. schopnost rozpoznávací) a 2) složka volní (tj. schopnost ovládací). Jen tehdy, je-li hříšné jednání vědomé a dobrovolné (tj. zaviněné), a v té míře, v níž takové je, je jednající tímto hříchem vinen a zasluhuje také vině odpovídající trest. Jestliže někdo páchá objektivní morální zlo, ale z jakéhokoliv důvodu bez vlastní viny zcela nevědomě (bez poznání pravé povahy činu či jeho následků) či nedobrovolně (nechtěně), není za toto jednání odpovědný a hovoříme o tzv. hříchu materiálním (tj. nezaviněné morální zlo). (Pokračování textu…)
