Lacrimula

Ke sladkosti poznání není snadná cesta. Ne mnoho duší je ochotno projít zarostlou houští trpkosti, smutku a osamělosti ve světě, aby získala přístup k tichému hlasu, ozývajícímu se ne v bouři, ne v hluku, ale ve skromné vzdálenosti od všeho okázalého a lehce dostupného pohodlí. Tajemství Lásky záleží v tom, že sama o sobě neví. Básně o radosti v tísni přináší Nea Marie Brkičová a Václav Renč (sbírka Podoben větru). (Pokračování textu…)

Lacrimula Read More

Prapor svatého Patricka

O hollywoodské kinematografii můžeme často slyšet poněkud zjednodušující tvrzení, že je „prostě nekoukatelná“. To je v mnoha případech, spíše takřka ve všech, pravda, nicméně i v hromadě hlušiny se dá najít nějaké to zrnko kvalitního kovu. Film v českém názvu nazvaný „Prapor sv. Patricka“ se mezi ty vzácné kousky počítat dá, minimálně pro své téma, když ne pro své filmové zpracování. (Pokračování textu…)

Prapor svatého Patricka Read More

Záhada jednovaječných dvojčat

Je jakýmsi záhadným druhem šamanismu pěstovaným zastánci potratů, že poté, co se seznámí s argumentací, že už zygota je jedinec druhu Homo sapiens, a zjistí, že běžnými prostředky už s ní nepohnou, tak se vytasí s existencí jednovaječných dvojčat a začnou okolo této podivné relikvie tančit prazvláštní rituální tance, které spočívají v neustálém omýlání tvrzení, že existence jenovaječných dvojčat nějakým (většinou raději blíže nespecifikovaným) způsobem tvrzení o zygotě jako o jedinci vyvrací. (Pokračování textu…)

Záhada jednovaječných dvojčat Read More

Veselé a Požehnané Vánoce!

Obraz "Adorazione del Bambino" od bratra Angelica (1395-1455)

Drazí přátelé, čtenáři a příznivci, redakce Duší a hvězd Vám tímto přeje Šťastné a Požehnané Vánoce, svátky, během nichž slavíme narození Ježíše Krista, Božího Syna a Spasitele Světa.

Slavme a pamatujme si, že ne drahé dárky a přehršel opulentních pokrmů, ale Kristus a jeho učení Lásky jsou středobodem Vánoc.  Jen to je důležité a na to bychom se měli soustředit.

Tak do toho a po hlavních vánočních svátcích opět zde nashledanou! 🙂

šéfredaktor

Veselé a Požehnané Vánoce! Read More

Anti-poezie nekřesťanského umění

K úvaze o poezii, anti-poezii a křesťanství mě přivedla rozšířená myšlenka některých věřících lidí, že je zcela lhostejno, co křesťané poslouchají, čtou a sledují v televizi nebo v kině, pokud  jsou schopni nepodléhat vnímání hříšných a protikřesťanských výjevů, které tato díla zhusta obsahují. Je rovněž rozšířena tendence přeinterpretovávat díla s evidentně zlým ideovým obsahem na něco, co má smysl zcela neškodný. Panuje také názor, že křesťan může svobodně navštěvovat jakákoli zábavní místa;  stačí jen aby „uzavřel sluch“ před těmi „horšími“ písničkami,  případně si z nich „vybral“ to dobré a sám „zodpovědně“ selektoval příjem vjemů a informací z hudby a jiných produktů. Domnívám se, že je to názor absurdní a samotným jeho stoupencům přináší mnoho trápení a nedůstojností. (Pokračování textu…)

Anti-poezie nekřesťanského umění Read More

Angelus Domini

Společně s Pannou Marií očekáváme radostnou událost, jejíž zjevné  počátky stojí u navštívení Nejsvětější dívky Páně archandělem Gabrielem. První báseň, kterou napsala Nea Marie Brkičová, zachycuje Rodičku Boží v očekávání ohromující návštěvy, kdy ještě neví,  jak  velké věci se stanou.  Druhá báseň Klementa Bochořáka hovoří o nekonečné kráse, dobrotě a neutuchajícímu zdroji úžasu, jenž pramení z naší Nejsvětější Matky.

(Pokračování textu…)

Angelus Domini Read More

Potratářův trik první: Odlidštění

Vzpomínám si na klientku, která vždycky tvrdila, že to, čeho se zbavila, byl jen „shluk buněk“. Nikdy jí nepřišlo na mysl, že i ona, ve svých pětadvaceti letech, je stále jen shlukem buněk, pouze o trochu větším, a že bude shlukem buněk i v den své smrti. Ve skutečnosti je „shluk buněk“ skvělou definicí lidských bytostí všeobecně. Jim Forest: E-maily z pekla; 8. dopis Tasemníka Umaštěnkovi (Pokračování textu…)

Potratářův trik první: Odlidštění Read More

Takoví jsme

Václav Renč (28. listopadu 1911 Vodochody – 30. dubna 1973  Brno) v básni Jitřní ze sbírky Podoben větru upozorňuje na křehkost člověka a jeho bezmocnost v boji proti pokušením, pokud by se rozhodl jít do boje sám za sebe a neopřít se ze všeho nejdřív o Krista Pána a Nejsvětější Pannu Marii.  Obecnou charakteristiku lidských duší, mezi  kterými vynikají ty, jež si volí úděl nejméně  pohodlný a z lidského hlediska nejméně slavný, nám znázorňuje báseň Ivana Diviše (18. září 1924 Praha – 7. dubna 1999 Praha). (Pokračování textu…)

Takoví jsme Read More

Pro-life román dle prof. Tošovského

„(Post)moderní doba“ plodí mnoho nepěkných vymožeností, mimo jiné interrupce a euthanasii coby státem oficiálně schvalovaná/akceptovaná řešení. Ty jevy zde nové nejsou, co je nové, je právě to schvalování, ta akceptance určitých typů vraždění. Odpor proti tomuto vedl ke zrodu hnutí pro-life. A společně se zrodem hnutí pro-life vyvolal i vznik pro-life kultury a pro-life umění. (Pokračování textu…)

Pro-life román dle prof. Tošovského Read More

Ateismus a teismus. (2), Aneb Profil nese těžší břemeno

V této části nepůjde o argumenty vyvracející ateismus a potvrzující teismus, ale o podporu tvrzení, že pokud hypotéza Boha objektivně neověřitelná (což si nemyslím) a platnost teze je jen pravděpodobností, pak existuje důvod, proč dát přednost teismu před ateismem, a tímto důvodem je to, co nazývám „větší bezpečností“[1]. (Pokračování textu…)

Ateismus a teismus. (2), Aneb Profil nese těžší břemeno Read More

Ateismus a teismus. (1), Aneb kdo nese břemeno – Profil nebo Duše a hvězdy?

V  1. čísle Profilu, elektronického časopisu Katedry filozofie Masarykovy univerzity, z roku 2008 mne zaujal článek Radka Bělohrada Ateismus, teismus a justifikace privátní evidence, ve kterém se autor prostředky analytické filosofie snaží dokázat, že subjektivní evidence Boží existence nemají objektivní vypovídací hodnotu právě pro svoji subjektivitu – tedy bytostnou nesdělitelnost.

(Pokračování textu…)

Ateismus a teismus. (1), Aneb kdo nese břemeno – Profil nebo Duše a hvězdy? Read More

Dětské kostřičky u ženských klášterů

Možná jste se už s tím setkali: v diskusi o přínosu katolické církvi lidstvu se vynoří někdo, kdo nadnese, že někde ve Francii našli u ženského kláštera hřbitov nebo například studnu s vícero dětskými tělíčky. A že to nebyl jediný případ. Pokud má předkladatel(ka) tohoto faktu pocit, že by to čtenářům nemuselo dojít, tak i dodá, že jediné vysvětlení je, že šlo o děti řeholnic, které tyto hnusně zamordovaly. Co se k tomu dá dodat? (Pokračování textu…)

Dětské kostřičky u ženských klášterů Read More

Smrt?

Co je pro  nás, křesťany, smrt? Vstup do života, nebo hrozivé utrpení, kterého se bojíme, protože nemáme jasno, kam se po ní odebereme? Pro každého, kdo smrt vidí jako nezbytnou přestupnou stanici pro dosažení Nejsladšího Cíle, musí být rozjímání o ní něčím radostným, byť někdy znepokojujícím. Ono znepokojení by však mělo vést ke změně života a snaze přiblížit se co nejvíc tomu, co by v nás rád viděl Ten, který nás očekává. První báseň napsala Nea Marie Brkičová a druhou Jakub Deml. (Pokračování textu…)

Smrt? Read More

Kašlete už na toho Beethovena!

Beethoven

Na internetu lze nalézt ve spoustě verzí argumentaci Beethovenem. Nebo její „zobecněnou light verzi“, kdy odpůrci interrupcí argumentují ve stylu: „o kolik géniů se už lidstvo interrupcemi připravilo“. Kdykoliv to vidím, zvedá se mi krevní tlak a adrenalin, protože tato linie argumentace je neskutečně hloupá a pravý stoupenec hnutí pro-life by ji nikdy neměl použít. (Pokračování textu…)

Kašlete už na toho Beethovena! Read More