Jaroslav Ekumenický Vrchlický
Před nějakým časem jsem psal o své zálibě kupovat klasiky po pěti korunách v antikvariátech. Po Viktoru Dykovi došlo na Jaroslava Vrchlického. (Pokračování textu…)
Jaroslav Ekumenický Vrchlický Read MoreČasopis psaný katolíky především pro katolíky
Články dle autorů
Před nějakým časem jsem psal o své zálibě kupovat klasiky po pěti korunách v antikvariátech. Po Viktoru Dykovi došlo na Jaroslava Vrchlického. (Pokračování textu…)
Jaroslav Ekumenický Vrchlický Read MorePřed 60 lety, v noci z 13. na 14. dubna 1950, přepadli příslušníci StB, SNB a Lidových milicí kláštery a zařízení 7 nejpočetnějších řeholí v Československu. Touto tzv. Bartolomějskou či Barbarskou nocí začala „Akce K“ – likvidace klášterů a mužských řeholí. (Pokračování textu…)
60 let od zahájení Akce K Read MoreNení účelem této knihy sledovat následnou a už vůbec ne moderní historii křesťanství, k níž patří spory, o nichž doufám plněji pojednám jinde. Zde se chci jen ukázat, že když se křesťanství ukázalo v pohanském lidstvu, mělo povahu čehosi jedinečného, ba nadpřirozeného. Bylo úplně jiné než ostatní věci a čím víc se jím zabýváme, tím méně se jim podobá. Vyznačuje se však od té doby až posud jednou poměrně zvláštní a ojedinělou vlastností, zmínkou o níž může tahle knížka docela dobře skončit. (Pokračování textu…)
Patero smrtí víry Read MoreZprávou uplynulého týdne měla být slavnostní intronizace Dominika Duky do úřadu pražského arcibiskupa, byla však zastíněna tragickou událostí, k níž došlo téhož dne ráno u ruského Smolensku, kde cestou do Katyně při letecké havárii zahynul polský prezident Lech Kaczyński i s celou polskou delegací.
V rámci kalendária a nadcházejících událostí je třeba připomenout především devadesátiny arcibiskupa Otčenáška, 60. výročí provedení první fáze tzv. Akce K a běžící hlasování v anketě Rytíři života.
Rozhlédnutí ve stínu Smolenska Read MoreLidé si ve chvílích bezradnosti a životní prázdnoty vypomáhají mnoha slovy a širokými výklady o sobě a světu. Někdy totiž obsáhlé řeči a zdánlivě hluboké myšlenky slouží jen k uspokojení ctižádosti a touhy působit dobře na druhé lidi, případně k přehlušení vědomí vlastní marnosti. Dokonce i tehdy, jsou-li námětem hovoru duchovní věci. Jan Zahradníček si v básních ze sbírek Návrat a Rouška Veroničina dobře uvědomuje, že hovoru není třeba tolik jako naslouchání. Autorkou fotografie je Marika Pečená. (Pokračování textu…)
Kraj lásky Read MorePodobno je naše vzdělanstvo jedné paní. Byla to milující matka svého jediného syna. Nic nezanedbávala ze svých mateřských povinností. Oči její byly přeplněny jeho obrazem, srdce její v něm nalézalo rozkoš a potěšení. A byl to syn dobrý, sličný a ušlechtilý, který jí oplácel vděčností, oddaností a příchylností. I dobrá ta paní byla ušlechtilá, uznalá a vděčná. Modlila se, aby syn její prospíval na duchu i na těle, aby byl uchráněn od nebezpečí a neštěstí, a děkovala za vše, čeho se mu dostalo. Bůh, ke kterému se modlila, nemluvil snad skrze proroky a lidem se nezjevoval, ale za to ta dobrá paní asi nemohla. Modlila se upřímně, a to přece je to hlavní. (Pokračování textu…)
Jedna paní Read MoreSamotné toto slovo je křesťanovi nepřijatelné. Dva tisíce let si lidé zvykali na pojem „pokřesťanštění“, tj. postupné přijímání víry v Krista po světě. Byly samozřejmě činěny pokusy zavrhování Krista a bylo jich za tu dobu dvou tisíciletí dost a dost. Kristovu víru lidé neustále přijímali, ale i odvrhovali, zpochybňovali, znevažovali. Tak jako Krista možno přijmout celým srdcem, tak ho možno přijmout i jen z části, tak aby nás to příliš neobtěžovalo. (Pokračování textu…)
Odkřesťanštění Read MoreDostane-li se potratář do úzkých, když argumenty docházejí a on už i přiznal, že potrat je vlastně hodně špatná věc, instinktivně se snaží zahrát na city a neomylně hmátne po příkladech, kdy přece „každý slušný člověk“ musí uznat, že potrat musí být povolen. Jako první se nabízí případy početí ze znásilnění. Pomiňme teď fakt, že drtivá většina žen, které jdou na potrat, nepočala při znásilnění, a soustřeďme se jen na podstatu tohoto specifického dilematu. (Pokračování textu…)
Potrat jako druhé znásilnění Read MoreSvatý týden a Velikonoce jsou čas, který mimo jiné slouží k obnovení křestních slibů a duchovního života vůbec. Těm z vás, kteří se toho snaží využít, třeba nějak pomůže Biblická abeceda svatosti, sepsaná otcem Juchelkou. (Pokračování textu…)
Biblická abeceda svatosti Read MoreMáme Velikonoční pondělí. Proběhl Svatý týden, v němž jsme si připomněli oběť Ježíše Krista: jeho utrpení, smrt na kříži a Zmrtvýchvstání. Kristus vstal z mrtvých, HALLELUJA!! (Pokračování textu…)
Rozhlédnutí velikonoční Read More
Dnes si připomínáme utrpení a smrt Ježíše Krista. Neslaví se eucharistie, výzdoba kostela je chudá, je den přísného postu. Více ZDE či ZDE.
Je den vhodný k rozjímání a pěstování sebezáporu, naopak naprosto nevhodný k radovánkám, veselicím a podobně.
Za nás za všechny, za naše viny Ježíš trpěl a zemřel.
Ignác Pospíšil
Velký pátek Read More
Dnes slavíme Zelený čtvrtek, první den velikonočního tridua. Dopoledne se v katedrálách světí oleje. Večerní liturgie a rozjímání připomínají poslední večeři, na níž Ježíš ustanovil slavení Eucharistie, a následně jeho modlitby a utrpení v Getsemanské zahradě. Tradičními postními jídly pro tento den jsou špenát, luštěniny, kopřivová polévka a podobně.
Je to jistě velmi stručné shrnutí, ale jelikož pročtení si odpovídajících částí Bible, meditace nad nimi a návštěva večerních pobožností Vám jistě zabere celý den (či alespoň veškerý volný čas), je zde stručnost neocenitelnou výhodou. Utrpení, sebeobětování a zmrtvýchvstání Krista, to je středobod naší víry. Prožívání tridua se nesmí flákat, v něm více než kdy jindy platí „pomni, abys den sváteční světil“.
Ignác Pospíšil
Zelený čtvrtek Read MorePostní doba je skutečně dobrou příležitosti k rozjímání, kým je pro nás Pán Ježíš Kristus. Jakou roli hraje v našem životě? Jakým způsobem se naše přináležitost k Němu projevuje? Nejdojemnější scénou a nejvíce usvědčujícím okamžikem pro nás je Jeho osamělé bdění v Getsemanské zahradě. Okamžik bdění s Kristem není pro nás nadobro ztracen – ještě stále si můžeme vybrat, zda Ho necháme třást se a potit úzkostí samotného, nebo přidáme trochu ze svého času a zálib pro setrvávání jenom v Jeho společnosti. Básně napsala Nea Marie Brkičová a Bohuslav Reynek. (Pokračování textu…)
Utrpení Krista Read MorePřed 65 lety, 30. března 1945, byl zrovna Velký pátek a město Győr, u nás známé též pod jménem Ráb, zažívalo velkou změnu. Vstupovala do něj Rudá armáda. Pro některé přicházelo osvobození, pro další výměna utlačovatelů. A pro další čas utrpení a mučednictví. (Pokračování textu…)
Biskup chudých Read MoreVčera začal Květnou nedělí Svatý týden, uzavírající dobu postní. Budeme si v něm připomínat utrpení a smrt Ježíše Krista, abychom následně o Velikonoční vigílii oslavili jeho Zmrtvýchvstání, čímž se končí čtyřicetidenní doba postní a začíná padesátidenní doba velikonoční. (Pokračování textu…)
Rozhlédnutí ve Svatém týdnu Read MoreKde je Bůh, tam je krása. Není třeba se obávat nedostatku příjemných a lákavých výjevů, když se rozhodneme přijmout cestu Páně i s její nepohodlnou stránkou – holým a suchým dřevem kříže, které někdy umí zatlačit tam, kde bychom to chtěli snášet nejméně ochotně. Za vším tím umučeným, ztrápeným a pro naše hříchy ukřižovaným na nás hledí navždy věrná a nadevše krásná Božská Tvář.
U JIZERY
Jaroslavu Durychovi
Jak krásný je ten kopuletý křemenový val
proti ledům! Také řeka pod ním jako já
jej starodávně obdivuje,
je všechna od sebe, a když neví,
jak a k čemu jej přirovnat: zrcadlí jej prostě.
Srovnán s těmito balvany, nezhanobenými člověkem,
krutý byl osud náhrobních kamenů a oltářních desk…
Dnes ovšem lámou kámen jenom na žaláře…
![]()
KRÁSA BEZ RADOSTI
Naše smrtelnost je ustavičná. Není chvíle,
která by nám vyvrátila,
že jsme stále v pokušení a že mu stále podléháme,
takže i krása je nesmyslná,
protože je to krása bez radosti…
Jsme zlí… Byli bychom tak zlí
kdybychom byli bez svědků?
*
Zdroj: HOLAN, Vladimír. Les bez stromů. BBART: Praha, 2002. ISBN 80-7257-735-2.
Krása Read MoreV současnosti se ve sdělovacích prostředcích mimo jiné opět přetřásá téma kněžského celibátu. Téma jistě aktuální, ale pro lidi světa skýtající především možnost rýpnout si do Církve. Téma, které – jako mnoho jiných témat souvisejících s křesťanskou vírou – nemůže být právě bez správně chápané katolické víry dobře pochopeno. Toho jsem si všiml, když jsem o něm vícekrát diskutoval s nevěřícími přáteli či příbuznými. (Pokračování textu…)
Význam celibátu Read MorePoslední dobou se tuze mnoho lidí zlobí, jestliže jen zaslechnou slovo ´národ´. Národy nejsou žádná chiméra; existují a existovaly vždy – pokud jen paměť sahá. A opět v poslední době spíše vznikají nové národy, než by zanikaly národy staré. Nebylo tomu tak vždycky. Mnohem víc národů zaniklo, než nových vzniklo, Není snadné jednoznačně vysvětlit, proč zaniklo takové množství národů. Snad to ani všecko národy nebyly. (Pokračování textu…)
Nic než národ Read MoreSetkávám se mezi svými katolickými souvěrci v debatách o nutnosti šíření Evangelia s názorem, že „není nutno věci přepínat a svými postoji dráždit pohany a nevěřící“. Samozřejmě, šíření Boží zvěsti by mělo být věcí opatrnosti, mírnosti a neokázalosti. (Pokračování textu…)
Blázni pro Krista Read More