Tag Archives: právo na život

Argentinský lékař odsouzen za neprovedení pozdního potratu

22. května 2019 (LifeSiteNews) – Argentinský lékař byl shledán vinným ze zanedbání povinností státního zaměstnance, protože odmítl provést legální pozdní potrat ženě ve 23. týdnu těhotenství.

Dr. Leandrovi Rodriguezi Lastrovi, stíhanému v argentinském městě Cipoletti za „násilí v porodnictví“, bude v nadcházejících dnech vyměřen trest při zvláštním jednání trestního soudu v Cipoletti. Dr. Rodriguez Lastra může dostat podmíněný trest odnětí svobody až na dva roky, což by znamenalo, že při dalším odepření potratu by šel okamžitě do vězení. Rovněž mu hrozí vymazání z rejstříku lékařů s licencí, což by se rovnalo ztrátě zaměstnání. Soud rozhodl 21. května, že porušil zákon o potratech tím, že „nekonal“, a je za to trestně odpovědný.

„Jednal bych stejně, protože nezatížím své svědomí smrtí žádného dítěte,“ řekl lékař portálu InfoBae před procesem. Popsal hrůzu pozdního potratu a prohlásil, že by se vždy snažil „zachránit oba životy“, tedy život matky i dítěte.

Rodriguez Lastra při čtení rozsudku držel za ruku svou manželku. Novinářům řekl, že je stále přesvědčen o své nevině a odsuzující výrok neočekával. Uvedl, že se proti rozsudku odvolá. Jak rovněž řekl v rozhovoru po svém odsouzení, velice by si přál hovořit se ženou, jíž se případ týkal, a vždy k tomu byl ochoten.

Hororové příběhy o euthanasii aneb Co vám její zastánci neřeknou

V listopadu loňského roku ohlásil haagský státní zástupce neobvyklou událost, totiž vznesení obvinění proti lékařce, která provedla euthanasii na obyvatelce pečovatelského domu pro seniory. Třebaže stará paní v průběhu času učinila o svém přání zemřít několik různých prohlášení, její rodina rozhodla, že je třeba ji zabít stůj co stůj, a lékařka jí proto přidala do kávy sedativa. V plánu bylo nejprve ji uspat a potom jí podat smrtící injekci. Lékařka jí drogy propašovala do kávy, zatímco paní přívětivě rozprávěla s příbuznými. Seniorka nicméně neusnula a lékařka se proto pokusila ji uspat druhou dávkou, což bylo pacientce zřejmě velmi nepříjemné. Když nakonec začala usínat, lékařka se pokusila dát jí smrtící injekci, stará paní však znenadání vstala. V tom okamžiku ji její rodina pomáhala držet a lékařka jí rychle dala injekci s jedem, který ji zabil.

Přestože v režimu euthanasie v Nizozemí dochází k všelijakým hororům, toto bylo zjevně přece jen trochu moc a státní zástupce lékařce veřejně vytknul, že se ženy, než ji zabila, nezeptala, zda si skutečně přeje zemřít. Je však třeba říci, že ve dvou dřívějších případech byli v Nizozemí lékaři trestně stíhaní za zločiny související s euthanasií nakonec obvinění zproštěni. Jak známo, je neobyčejně obtížné posoudit skutečné přání oběti, když už je mrtvá.

Deset největších pro-life vítězství v roce 2018

3. ledna 2019 (Campaign Life Coalition) – Jistě není třeba připomínat, že v uplynulém roce utrpělo pro-life hnutí mnohé porážky: Irsko hlasovalo pro povolení potratů; Planned Parenthood stále bez problémů funguje, protože [američtí] republikáni jsou moc natvrdlí nebo moc zbabělí na to, aby ho přestali financovat; totalitní systém registrací poskytovatelů letních brigád v Kanadě zabránil v účasti tisícům zaměstnavatelů i studentů; potratová tableta Mifegymiso se prosadila jako plně hrazená v celé Kanadě. Nový rok 2019 je nám však příležitostí pustit se do boje s novou energií.

Buďme v této chvíli ale také vděčni za to, co se v roce 2018 podařilo. Milióny obhájců života na celém světě neúnavně pracují ve prospěch ochrany nenarozených, a když naše úsilí přinese plody, bývají velice sladké. Zde je můj seznam deseti největších pro-life vítězství roku 2018 (připouštím, že silně ovlivněný tím, která z nich mi byla nejbližší).

Evropský soud pro lidská práva projednává případ euthanasie

8. ledna 2019 (Alliance Defending Freedom) – Evropský soud pro lidská práva (ESLP) souhlasil s projednáním případu Toma Mortiera. Belgické úřady se případem pana Mortiera odmítly zabývat, což znamená, že ESLP je pro něj jedinou šancí, že se dočká spravedlnosti za ztrátu matky. Lékař, který jí podal smrtící injekci, aniž by informoval rodinu, je jedním z nejvyhlášenějších zastánců euthanasie.

„Vítáme rozhodnutí soudu projednat tento precedentní případ týkající se práva na život, zejména ve vztahu k nejzranitelnějším členům společnosti. Mezinárodní právo takzvané ,právo na smrtʼ nikdy nestanovilo. Naopak nepřetržitě potvrzuje právo na život, a to právě v případě těch nejzranitelnějších mezi námi. Pohled na smutná fakta tohoto případu odhaluje lživost tvrzení, že euthanasie je pro společnost dobrá,“ uvedl Robert Clarke, ředitel evropské divize organizace ADF International, který Toma Mortiera před soudem zastupuje.

Belgičtí psychiatři terčem opovržení kvůli obraně života pacientů

BELGIE, 10. července 2018 (LifeSiteNews) — Podle belgického bioetika jsou psychiatři, kteří se opovažují oponovat nové, liberálnější interpretaci belgických zákonů o euthanasii, předmětem opovržení pro údajnou nelidskost a nedostatek empatie vůči nesnesitelně trpícím lidem. „Mravní klima se drasticky změnilo v tom smyslu, že někteří lidé euthanasii nazývají ,základním právemʻ a ,terapeutickým řešenímʻ. Euthanasie se stává čímsi posvátným a jakákoli kritika je odmítána jako nelidská, a tedy nemravná,“ řekl podle zpráv počátkem července dr. Willem Lemmens, profesor moderní filosofie a etiky na Antverpské univerzitě.

V Kanadě vstoupil před dvěma lety v platnost zákon, jímž byla legalizována euthanasie pro dospělé, kteří o ni požádají. Podle tohoto zákona mohou euthanasii podstoupit pouze lidé starší osmnácti let, duševně způsobilí, v těžkém a nevyléčitelném zdravotním stavu, jejichž žádost o lékařskou pomoc při umírání je založena na informovaném rozhodnutí. Podle kanadského federálního ministerstva zdravotnictví musejí být rovněž v situaci, kdy lze rozumně předpokládat přirozenou smrt. V bloku států umožňujících euthanasii je však Kanada nováčkem.

Když dojde na lékařskou pomoc při umírání, všechny oči se obvykle obracejí k Belgii, která má se zákony o euthanasii již šestnáctiletou zkušenost. Tento společenský experiment děsí mnohé obhájce života.

Proč Alfie Evans musí zemřít

Na mnoha webových stránkách dnes můžeme v podstatě v přímém přenosu sledovat boj o život Alfieho Evanse, anglického postiženého chlapce, kterého se lékaři nemocnice, která o něj měla pečovat, rozhodli místo toho „v jeho nejlepším zájmu“ zabít. Když se to rodičům z celkem pochopitelných důvodů nelíbilo, přispěchalo na pomoc britské soudnictví, které je minimálně stejně zkažené, jako britské zdravotnictví. Podle něho to lékaři nemocnice Alder Hey (nemůžeme ani říci jen obecně britští lékaři, protože bychom našli spoustu těch, co nesouhlasí) vědí nejlépe a jedině správně.

Rodiče se v zoufalé snaze synka zachránit obrátili až do zahraničí a několik nemocnic, včetně italské špičkové pediatrické kliniky Bambino Gesu, dalo najevo, že je ochotno Alfieho přijmout do své péče a pokusit se mu pomoci, je-li to možné (zda to je či není možné, dnes nikdo jistě neví, protože v Alder Hey se dodnes u Alfieho nezmohli ani na diagnózu jeho potíží). V případě Bambino Gesu je dokonce zajištěno i financování léčby bez britské účasti, takže by převoz a další léčení Alfieho nestálo Anglii ani libru. Navzdory tomu, navzdory vůli rodičů a dokonce i navzdory pozoruhodné neochotě Alfieho umřít (zjevně zvládl přežít bez podpory přístrojů o mnoho delší dobu, než lékaři z Alder Hey považovali za možné, a to nejen ve vyjádřeních pro tisk, ale i v odborných dobrozdáních pro soudy), se postoj britského soudnictví a zdravotnictví nemění. Alfie prostě musí bez pomoci zemřít, udušením, dehydratací či vyhladověním, to je jedno, hlavně aby umřel.

Zakladatelka pochodů pro život Nellie Grayová o nebezpečích kompromitování zásad

Text ze srpna 2012 zůstává stejně aktuální i dnes, a zdaleka nejen ve Spojených státech.

WASHINGTON, D.C., 22. srpna 2012 (LifeSiteNews) — Smrt Nellie Grayové 13. srpna 2012 vedla k častějšímu připomínání zásady hnutí pro život „žádné výjimky a žádné kompromisy“, kterou Grayová energicky prosazovala po celou dobu, co od roku 1974 stála v čele organizace pořádající pochody pro život. V rozhovoru s Matkou Angelikou v televizi EWTN 14. srpna 1994 dostala možnost podrobně vysvětlit svůj postoj, jenž je podle jejího názoru jediný, jaký může zastávat skutečný představitel hnutí pro život.

Nellie Grayová, veteránka druhé světové války a bývalá právnička, která 28 let působila na ministerstvech zahraničí a práce, byla vytrvalou, byť obvykle zdvořilou kritičkou strategií hnutí pro život, které připouštějí postupný vývoj a výjimky z ochrany nenarozených v případech ohrožení života matky, znásilnění, incestu a dalších situací. To znamená zrazování základní zásady, že chránit je třeba každý nevinný lidský život. Grayová vysvětlovala, že první nepřijatelný kompromis umožňující potrat pro záchranu života matky přirozeně vedl k záplavě dalších výjimek, což znesnadnilo přesvědčování potratářů, že potrat je špatný, a způsobilo rozdělení v hnutí pro život.

V pořadu uvedla:

„Trest smrti“ pro dvouleté dítě: britský soud dovolil odpojení od přístrojů proti vůli rodičů

LIVERPOOL, 21. února 2018 (LifeSiteNews) – Britský vrchní soud v úterý rozhodl, že nemocnice může odpojit malé dítě od plicního ventilátoru v rozporu s přáním jeho rodičů. Nemocnice u soudu prohlásila, že nechat jednadvacetiměsíční batole naživu by bylo „nelaskavé, nespravedlivé a nehumánní.“

Alfie Evans, syn Thomase Evanse a Kate Jamesové, trpí podivnou nediagnostikovanou chorobou. Je v kómatu a má záchvaty, ale reaguje na podněty rodičů. Thomasovi je 21 a Kate 20 let. „Mému synovi jsou dva roky a odsuzují ho k trestu smrti,“ řekl Thomas Evans po rozsudku. „To je strašné. Chtějí, aby zemřel v pátek, a ani nám nedovolí nechat ho zemřít doma.“ Rodina Evansova se podle zpráv v britských médiích může odvolat.

Dětská nemocnice Alder Hey bojuje za odpojení podpory Alfieho životních funkcí, přestože ho rodiče chtějí dát převézt soukromou leteckou záchrankou do nemocnice Bambino Gesù v Římě.

Další dítě ohrožené euthanasií

V srpnu loňského roku jsme psali o malém Alfiem Evansovi, o jehož život bojují rodiče s liverpoolskou nemocnicí, která ho chce odpojit od přístrojů a tím ukončit jeho život: https://www.duseahvezdy.cz/2017/08/21/dalsi-charlie-gard/

Boj dosud neskončil, a stejně jako v případě Charlieho Garda, i tentokrát se zdá, že se zdravotníci rozhodli kulturu smrti prosazovat hlava nehlava. Stejně jako u Charlieho, i tentokrát nabídla vatikánská nemocnice Bambino Gesù, že Alfiemu poskytne péči, a i tentokrát zdravotníci odmítají dovolit Alfieho převoz. Lékaři z Bambino Gesù dokonce navrhli operaci, která Alfieho sice nevyléčí, ale umožní mu snáze dýchat a přijímat potravu. To by výrazně zlepšilo jeho život na další, blíže neurčené období, během něhož by se možná mohla najít léčba. Angličtí lékaři přesto tvrdí, že další léčba je „nežádoucí“, a soudně se domáhají, aby byli Alfieho rodiče zbaveni práva o něm rozhodovat a zdravotníci mohli jeho život ukončit.

Arcibiskup Trudeauovi: „Nemůžete být pro potraty a zároveň katolík“

OTTAWA, 26. ledna 2018 (LifeSiteNews) – Ottawský arcibiskup Terrence Prendergast napsal v úvodníku listu Ottawa Sun, že je „logicky nemožné“, aby se premiér Justin Trudeau pokládal za katolíka a současně byl pro potraty. Arcibiskup v článku kritizoval požadavek vlády liberálů, podle něhož musejí zaměstnavatelé nabízející letní brigády pro mládež podepsat prohlášení, že souhlasí s potraty a s transgenderismem, chtějí-li dosáhnout na státní podporu. Prendergast vytýká Trudeauovi „falešné“ tvrzení, že Charta práv zahrnuje i „právo“ na potrat. Arcibiskup-jezuita si rovněž postěžoval na „popletené osobní výroky“ premiéra o tom, že jeho katolicismus jde dohromady s podporou potratu na požádání.

„V rozporu s tvrzením premiéra neexistuje žádná charta reprodukčních práv či reprodukčních svobod,“ napsal Prendergast. „O tom se může přesvědčit každý Kanaďan, který si Chartu práv a svobod přečte na internetu. Přesto teď Kanadský úřad pro zaměstnanost a sociální rozvoj může odmítnout finanční podporu organizacím nabízejícím letní brigády, pokud se k neexistujícímu právu nepřihlásí.“

Arcibiskup Prendergast vysvětlil, že tento nový propotratový požadavek kanadské katolíky konsternoval, protože „toto [propotratové] prohlášení vylučuje každou katolickou farnost či charitativní organizaci ze [státní] finanční podpory určené na letní studentské brigády“.