„Kdo nemá jednu ctnost, nemá žádnou a kdo má jednu, má všechny. S jistým zjednodušením lze říci, že v etice ctností nejde tak jednoduše hierarchizovat témata stylem sociální spravedlnost je důležitější než potraty nebo naopak. Nelze být bytostně spravedlivý v jednom a bytostně nespravedlivý v druhém, protože podtrženo a sečteno to znamená být nespravedlivý. Etika ctností zná buď všechno, nebo nic.“ (Pokračování textu…)
„Abortion is the only event that modern liberals think too violent and obscene to portray on TV. This is not because they are squeamish or prudish. It is because if people knew what Abortion really looked like, it would destroy their pretence that it is a civilized answer to the problem of what to do about unwanted babies.“
Potrat je jediná věc, o níž si moderní liberálové myslí, že je příliš násilná a obscéní, než aby se mohla objevit v televizi. Důvodem ale není, že by byli nějak citliví či prudérní. Důvodem je, že když by lidé viděli, jak potrat opravdu vypadá, zničilo by to jejich přetvářku, že potrat je civilizovaná odpověď na problém nechtěného dítěte.
Otec Frank Pavone, zakladatel a řiditel pro-life organizace Priest for Life, zveřejnil na svém Youtube kanálu poselství k výsledku posledních amerických voleb. Anglicky mluvícím doporučuji.
Velmi těsně obhájil Barack Obama své setrvání v prezidentském úřadu a ani jinak se vlastně nic nezměnilo…
Asi nejlépe to shrnuly The Washington Times, podle kterých mají USA za sebou „miliardové volby, které nerozhodly ani jednu jedinou zatracenou věc: demokraté mají dál Senát, republikáni Sněmovnu a Bílý dům zůstává v rukou demokrata, který nemá mandát k naprosto ničemu…“ Takže jediným výsledkem jsou „čtyři další roky bez naděje na změnu…“ (Více anglicky ZDE).
Bohužel to není tak jednoduché, protože Obamovo přežití, byť hubené, nezůstane bez vážných následků… (Pokračování textu…)
Ještě jednou se vrátím ke konferenci Nejmenší z nás: Právní ochrana osob před narozením, která se odehrála v Brně 18. října 2012. Duše a hvězdy požádaly předsedu organizačního výboru konference, pana Miroslava Kratochvíla, aby shrnul svůj dojem z konference. Zde je jeho odpověď:
Průběh konference byl poznamenán několika nedostatky organizačního charakteru, které jsem samozřejmě viděl a doufal, že ostatní je nevidí nebo je prominou. Vzhledem k tomu, že se přítomní usmívali, nebyli snad zklamaní. Celkově jsem ale spokojen.
Myslím, že konference umožnila setkání lidí, kteří na ní byli povzbuzeni k další snaze o prosazení zákazu umělých potratů. Minimálně já jsem byl povzbuzen tak, že už přemýšlím nad příspěvky, které by bylo vhodné přednést na konferenci příští rok, nebudou-li tedy do té doby potraty už zakázány.
A nyní něco pro ty, kdož se konference nemohli zúčastnit. Níže odkazuji záznamy některých příspěvků z konference, které jsou k dispozici na Youtube. Kromě těchto záznamů vyšel i sborník konference, který je možno objednat u organizátorů. Doporučuji vyslechnutí příspěvků i prostudování sborníku. (Pokračování textu…)
Lidovci přicházejí o svůj senátní klub – namísto něj vzniká „Klub pro obnovu demokracie – KDU a nezávislí“, v němž budou tři lidovečtí senátoři (Čunek, Juránek a Šilar) a sedm nezávislých a jinostraníků (Brož, Horská, Krejča, Michálek, Okamura, Vágnerová a Veleba).
Co mne nejvíce zaráží na textu otce Petráčka „Druhý vatikánský koncil – náčrt předběžné bilance„ (jakož i na dalších podobných textech nekritických ctitelů koncilu), je ochota autora přepisovat současnou hmatatelnou a nepřehlédnutelnou realitu. V článku otce Petráčka uhodí do očí hned několik těžko uvěřitelných úprav reality. S první se vypořádal článek Dr. Malého a čtenáři pod ním, když se zabývali tvrzením o propadu počtu věřících před koncilem a srovnali tehdejší situaci s mnohem zoufalejší situací dnešní. Já se zde dovolím podívat na další pochybné teze… (Pokračování textu…)
První kolo senátních voleb proběhne na třetině území ČR (ve 27 obvodech) spolu s krajskými volbami 12.-13. 10. 2012. V obvodech, kde v prvním kole nezíská nikdo více jak 50 % hlasů (což bude asi drtivá většina), se uskuteční o týden později druhé kolo, do nějž postupují dva kandidáti s největším počtem hlasů. Zde je základní přehled všech zaangažovaných volebních obvodů s několika postřehy, radami a doporučeními.
Pan Bělobrádek, předseda KDU-ČSL, poskytl rozhovor pro ChristNet.cz, ve kterém hodnotí své předsednictví a vývoj KDU-ČSL v poslední době. Zajímavé je, jak mluví o tom, že se mu nepodařilo rozbít klišé, že lidovci jdou s každým. Problém je v tom, že to žádné klišé není a že lidovci pod vedením Bělobrádka opravdu jdou skoro s každým a křesťanství i křesťanskodemokratické ideály přitom letí do škarpy. Posuďte sami.
KDU-ČSL uzavřela v krajských volbách tři předvolební koalice se Stranou zelených a čtvrtá nevznikla jen z jediného důvodu, který ovšem nemá s křesťanskými ideály nic společného: podpora drancování Šumavy je pro jihočeské lidovce až příliš důležitý bod programu, aby se jí byli ochotni vzdát…
Nicméně pan Bělobrádek tvrdí, že bioetická témata nejsou na krajské úrovni důležitá. S tím sice nesouhlasím, ale OK, nechme to tentokrát být a podívejme se na úroveň senátní. Snad se shodneme, že Senát je úroveň celostátní a bioetické otázky se v něm probírají. Jakého to kvalitního kandidáta podpořila KDU-ČSL v okrese Chomutov? (Pokračování textu…)
Hlasem pro kandidáta, který podporuje jednání či akce, které jsou svojí vnitřní podstatou zlé a těžce hříšné, se volič stává jeho morálním spoluviníkem a vážně ohrožuje věčnou spásu své duše.
Thomas Paprocki, biskup diecéze Springfield
Výše zmíněnými slovy biskup Paprocki před několika dny varoval věřící své diecéze, aby dobře zvážili, jak naloží se svými hlasy. V obsáhlém textu, z nějž je tento výrok vyňat, upozorňuje též na některé klasické a v USA aktuální příklady postojů politiků, které je nutno klasifikovat jako poporu jednání či akcí, které jsou svojí podstatou zlé a těžce hříšné. Především jde o podporu legálního přístupu k potratům, podporu homosexuálním manželstvím a potlačování výhrady svědomí a náboženských svobod. Zároveň neváhal zdůraznit, že právě tyto postoje jsou oficiálními postoji Demokratické strany… (Pokračování textu…)
Nejen věci, ale i myšlenky mají svá tajemství. Nikdo nevysvětlí, proč člověka napadají právě tyto a ne jiné. Ani já nevím, proč se mi u příležitosti 70. narozenin mého přítele Dr. Jiřího Karase přímo vnucuje srovnání těchto dvou postav.
Mají vůbec něco společného? Vnějškově prakticky nic. První je literární fikcí slavného Cervantese z úsvitu novověku, druhý historickou osobou proroka a náboženského reformátora Kristových časů. Jaká tady může být mezi oběma souvislost?
Jedna tu je. Oba byli osamělými bojovníky proti zlu. V tom dalším už jakákoliv myslitelná podobnost mizí. Don Kichot válčil mečem proti vyfantazírovanému a iluzornímu nepříteli, zatímco Jan Křtitel se statečně ozýval slovem proti konkrétním špatnostem, páchaným konkrétními lidmi – a nešetřil přitom ani korunované hlavy, což ho stálo život. (Pokračování textu…)
Případ čínského lidskoprávního aktivisty Čchen Kuang-čchenga a jeho vývoj nám dává mnoho užitečných informací o Číně i administrativě prezidenta Obamy. A je nutno říci, že jsou to informace veskrze negativní. To sice málokoho informovaného překvapí, nicméně alespoň získáme podrobnější pohled…
Předně je skutečnost taková, že Čína je jedna z nejbarbarštějších zemí současného světa, v níž vládne zločinný a naprosto neakceptovatelný režim. Čchengův případ je mimořádně křiklavým důkazem této skutečnosti. Slepý lidskoprávní aktivista a právní samouk, který získal slávu jako bojovník proti některým extrémně barbarským výstřelkům politiky jednoho dítěte, především pak nuceným potratům a nuceným sterilizacím, dlouhodobě čelí i s celou svojí rodinou perzekuci, která si nezadá s praktikami nacistů. (Pokračování textu…)
Zrovna včera jsem narazil na facebooku na jeden poměrně starý a zlidovělý vtip, či spíše humorně formulovanou moudrost:
„Nikdy neříkejte, že něco nejde. Dříve či později se totiž najde nějaký blbec, který neví, že to nejde. A udělá to.“
Jo, zlatá pravda. Nicméně ten problém je mnohem širší. Defétismus a neschopnost vyvíjet dlouhodobější systematické úsilí je velmi smutným výsledkem degenerace naší společnosti, jakož i českých katolíků. A věty (Teď) to nejde! či (Teď) není vhodná doba! jsou vždy první po ruce, aby absenci nutného úsilí omluvily. (Pokračování textu…)
Hnutí pro-life je nerozlučně spjato s křesťanstvím. Je to nevyhnutelné. Nechci se nijak dotknout ateistických či pohanských obránců obránců nenarozeného života, ale jsem pevně přesvědčen, že filosofie a přesvědčení, z nichž vycházejí, zpravidla nejsou schopny pro-life postoj dostatečně podepřít.
Je to křesťanská úcta k lidskému životu, založená na chápaní člověka jako Božího tvora, stvořeného jako služebníka a obraz Boha, která činí jakoukoliv vraždu nemyslitelnou, která přisuzuje všem lidem stejnou cenu, bez ohledu na jejich věk či schopnosti. Právě tato úcta k životu odlišovala už prvotní křesťany od jejich pohanského okolí – když sbírali odhozené děti pohanů a pečovali o ně, když přicházeli s charitou, což byla věc, kterou Řekové nebo Římané prostě neznali.
Zuřivý pohan Julián Apostata, poslední císař, který se snažil křesťanství potlačit, si nikoliv náhodou nejvíce stěžoval právě na tato specifika křesťanů a viděl v nich hlavní zdroj jejich síly a vítězství. A nikoliv náhodou se dnes kultura smrti reprezentovaná potraty, infanticidou a euthanasií šíří ruku v ruce se sekularizací společnosti a degenerací křesťanů. Je to vlastně jen návrat do časů bortícího se pohanského Říma. (Pokračování textu…)
Brno: Ve středu 29. února odpoledne proběhl v Brně již třetí pochod Odvahu k životu, který má upozornit na to, že je u nás denně s požehnáním státu zavražděno 70 nenarozených dětí, a přimět společnost a zákonodárce, aby s tím už konečně něco dělali. Zúčastnilo se ho na 50 lidí. (Pokračování textu…)
„Nemůžeme pokrátit cenu jedné kategorie lidského života – nenarozených, aniž bychom zároveň pokrátili cenu lidského života vůbec…“ – Ronald Reagan
Potrat je dnes největším ničitelem míru. (…) Vždyť může-li matka zabít své dítě, co zabrání vám zabít mne a mně zabíjet vás? – bl. Tereza z Kalkaty
Světem médií proběhlo zděšení nad článkem dvou lékařských etiků, kteří v článku After-birth abortion: why should the baby live? obhajovali infanticidu postižených a nechtěných dětí. I když tedy oni sami upřednostňují termín „potrat po porodu“. A novináři se ptají, jak mohl renomovaný odborný časopis, jakým Journal of Medical Ethics bezesporu je, otisknout takovou zrůdnost… (Pokračování textu…)
„Nemůžeme pokrátit cenu jedné kategorie lidského života – nenarozených, aniž bychom zároveň pokrátili cenu lidského života vůbec…“ – Ronald Reagan
V Brně se 29. února již potřetí uskuteční pro-life pochod Odvahu k životu. Tentokráte jsou pořadatelem akce Mladí křesťanští demokraté, hlavním koordinátorem je Pavel Horáček. Vzhledem k závažnosti daného tématu vybízím k účasti každého, kdo bude moci přijít.
Nesmějí dále zapomínati vladaři a zákonodárci národů, že jest povinností státní moci chrániti přiměřenými zákony a tresty život nevinných, a to tím více, čím méně se sami dovedou brániti ti, jejichž život je nebezpečně ohrožován; mezi ně patří ovšem na prvém místě dítky v lůně mateřském. Když však veřejné úřady těchto maličkých nejen nechrání, nýbrž svými zákony a nařízeními dovolují a tudíž vydávají je lékařům a jiným osobám do rukou, aby je zabíjeli, ať pamatují, že Bůh je soudcem a mstitelem nevinné krve, která se země volá k nebi. – Pius XI.: Casti connubii 67
Otec Marek Vácha je znám nejen jako kněz, ale rovněž jako populární spisovatel a uznávaný lékařský etik, kterému je dáván čím dál větší prostor v médiích. Bohužel, protože katolíci, kteří berou svou víru vážně, se mohou za jeho vystoupení povětšinou jen hluboce stydět, protože katolická víra nebo etika rozhodně nejsou věci, které by v nich nalézali… (Pokračování textu…)