Tag Archives: potraty
Papež František a Papežská akademie pro život
Judie Brown
Aby zastánci života dokázali – s patřičným stupněm zděšení – porozumět nedávným krokům papeže Františka směřujícím k demontáži Papežské akademie pro život [1], musejí pochopit zásadní důležitost Akademie i toho, čeho dosáhla.
Dovolte mi, abych poněkud vyložila její historii. Papežská akademie pro život vznikla v roce 1994 díky heroickému nadšení dr. Jeroma Lejeuna a jeho dlouholetému přátelství s tehdejším papežem Janem Pavlem II. Pouhý rok poté, 25. března 1995, Jan Pavel II. vydal svou historickou encykliku Evangelium vitae (Evangelium života). Vysvětlil v ní, proč je tak důležité budovat kulturu života: „Jsme vyzýváni, abychom milovali život každého člověka a chránili ho a abychom ustavičně a aktivně pracovali na tom, aby v naší době, která je poznamenána příliš mnoha znameními smrti, byla konečně nastolena nová kultura života, která bude výsledkem úcty k pravdě a lásce“ (EV 77).
O založení Papežské akademie pro život Svatý otec napsal: „Konkrétním úkolem [Papežské akademie pro život] bude zkoumání základních právních a biomedicínských problémů souvisejících s podporou a ochranou života, zejména v jejich přímé souvislosti s křesťanskou morálkou a naukou Magisteria, a poskytování informací a odborné průpravy v tomto ohledu.“ [2]
Reorganizace Papežské akademie pro život mě zarmucuje, říká její bývalá členka
21. února 2017 (ALL) — Papež František a jeho političtí operativci ve vatikánské hierarchii reorganizují Papežskou akademii pro život, a pro mě je to jedna z nejsmutnějších událostí, jaké jsem kdy zažila. Vzhledem k politice Vatikánu to však nepřekvapuje.
Pro ty, kdo neznají historii Akademie, jen krátce shrnu, že ji založil papež Jan Pavel II. na naléhavou výzvu svého blízkého přítele dr. Jérôma Lejeuna 11. února 1994 a jejím cílem bylo bojovat proti kultuře smrti, zejména v souvislosti s potraty, výzkumy na lidských embryích a dalšími hrozbami lidské osobě. Svatý otec pak dr. Lejeuna jmenoval jejím prvním předsedou. Dr. Lejeune však bohužel zemřel krátce po jmenování, 3. dubna 1994. Tento hold dr. Lejeunovi [1] je nejlepším dokladem historických skutečností týkajících se Akademie a svatých mužů, kteří jí zajistili tak impozantní začátek:
Na svátek Panny Marie Fatimské 13. května 1981 pozval papež Jan Pavel II. dr. Lejeuna a jeho manželku, kteří byli právě na návštěvě v Římě, k soukromé audienci a po ní na oběd. Později toho dne byl na Jana Pavla spáchán pokus o atentát. Tato zpráva dr. Lejeuna rozrušila natolik, že byl téhož dne sám hospitalizován se žlučníkovou kolikou. . . .
V roce 1994 Svatý otec založil Papežskou akademii pro život a dr. Lejeuna jmenoval jejím prvním předsedou. Dr. Lejeune už měl tehdy rakovinu a pokusil se odmítnout, ale když papež trval na svém, odpověděl prostě: „Zemřu tedy v akci.“ Okamžitě se pustil do práce na návrhu stanov nové akademie.
Zdeňka Rybová: Chystáme stejný pochod jako loni
S nadcházejícím jarem se blíží i největší česká pro-life akce – národní pochod pro život. Jelikož ten letošní se koná jinde a pod trochu jiným jménem, což mnohé zaujalo a znejistělo, rozhodl jsem se za sebe i za čtenáře trochu poptat. Mé dotazy laskavě zodpověděla mluvčí HPŽ ČR Zdeňka Rybová.
Je tu březen 2017 a s ním by měl přijít i Pochod pro život 2017. Ale když se člověk podívá na patřičné stránky, zjišťuje, že pochod bude v dubnu a bude se jmenovat jinak (Národní pochod pro život a rodinu). Proč tyhle změny a budou i nějaké další?
Název pochodu v podobě Národní pochod pro život není nový, takto se pochod jmenoval už loni. Je ale pravda, že letos chceme akcentovat také otázku rodiny, protože je místem, kde se život přijímá a rodí, které je, pokud funguje, nejlepší prevencí potratů.
Termín byl přizpůsoben především s ohledem na to, aby s účastníky pochodu mohl být i letos pan kardinál (a další biskupové), nicméně Slavnost Zvěstování Páně jako tzv. Den nenarozeného života, k němuž se hlásí ČBK, nebude opomenut.
Takže HPŽ plánuje nějakou akci i na tento termín?
Trump nominoval do Nejvyššího soudu obhájce života Neila Gorsucha
Neil Gorsuch a Donald Trump
WASHINGTON, 31. ledna 31, 2017 (LifeSiteNews) – Prezident Trump potvrdil, že do funkce soudce Nejvyššího soudu USA nominuje Neila Gorsucha, soudce 10. obvodního odvolacího soudu. [1]
„Když vloni v únoru neočekávaně zemřel soudce Scalia, slíbil jsem Američanům, že pro Nejvyšší soud najdu nejlepšího soudce v zemi,“ uvedl Trump. „Držím slovo. Udělám, jak jsem řekl, což je něco, co Američané od Washingtonu žádají už velice, velice dlouho.“ Trump řekl, že Gorsuch má „brilantní uvažování, obrovskou sebekázeň“ a podporu v obou politických stranách. Podotkl, že soudce může být ve funkci třeba i půl století.
Maureen Scaliová, manželka zesnulého soudce Antonína Scalii, byla při Trumpově oznámení v Bílém domě. Prezident ji nazval zástupkyní „zemřelého velkého soudce Antonína Scalii“.
Je Donald Trump nový císař Konstantin?
.jpg)
Článek, v němž Blaise Joseph přirovnává Donalda Trumpa k římskému císaři Konstantinovi, poprvé vyšel na portálu MercatorNet 26. března 2016, dlouho předtím, než Trump získal nominaci za Republikánskou stranu a nakonec porazil Hillary Clintonovou. Tehdy se zdál být opovážlivý a nepravděpodobný. Dnes se jeví prorocky. Překlad zveřejňujeme se souhlasem MercatorNet. (Pozn. překl.)
Křesťané nemohou svobodně mluvit. Náboženská svoboda je terčem útoku. Společnost je materialistická a nemravná. Západní civilizace čelí velkým hrozbám zevnitř i zvenku. Jediný evidentní vůdce, který je na obzoru, není žádný světec.
Myslíte na Spojené státy roku 2016? Nikoli. Jde o Řím roku 312.
Tím vůdcem je Konstantin, který usiluje o to, aby se stal římským císařem. Má mnoho chyb: měl několik manželek a jednu z nich dokonce odsoudil k smrti, byl mimořádně ctižádostivý a jako vojevůdce i politik bezohledný. Legenda říká, že prožil svou verzi „cesty do Damašku“, měl vidění, obrátil se na křesťanství, zvítězil nad svými odpůrci a stal se velkým římským císařem.
Pronásledování, neúspěch a pokoření – je to přání k Novému roku?
PhDr. Radomír Malý
Záplavy emailů, esemesek a poštovních přání k Novému roku mají jedno společné – u věřících i nevěřících: štěstí, zdraví, pohodu, úspěch, věřící k tomu přidají ještě „Boží požehnání“. Nic proti tomu, sám také jsem tuto či podobnou formuli vícekrát použil. Jenže stačí to?
Tato přání jsou zaměřena výhradně k dobru pozemského života, které se vytratí dřív, než si stačíme uvědomit. Jak píše Jan Čep – každý bál jednou skončí, hudba umlkne, světla zhasnou, květiny ve váze uvadnou. Pomíjející dobro pozemského života má jistě svou hodnotu – ale pouze za jednoho předpokladu. Sv. Thomas More, když ho manželka před popravou prosila o podpis formule o supremaci krále nad anglickou církví a legitimitě cizoložství s Annou Boleynovou, odpověděl lapidárně: „Co mi to prospěje pro věčnost?“ Všechna pozemská dobra, veškerá ta drobná „pokakaná štěstíčka“ z Shawova Pygmalionu mají hodnotu pouze tehdy, když nám poslouží k věčnému životu. Když ne, tak je nepřeji ani sobě, ani vám.
Film o dětech s Downovým syndromem je ve Francii nežádoucí
Nejvyšší francouzský soud potvrdil zákaz zveřejnění filmu, v němž vystupují vysmáté děti s Downovým syndromem. Odůvodnil to bizarně: „S velkou pravděpodobností jitří svědomí v ženách, které z vlastní vůle učinily jisté kroky.“
V r. 2014 vznikl ve Francii filmový dokument o dětech a mladých lidech žijících s Downovým syndromem. Natočen byl u příležitosti oslav Světového dne Downova syndromu s cílem podpořit takto postižené lidi a pomoci jim snáze se začlenit do většinové společnosti, jak se to u menšin všeho myslitelného i nemyslitelného druhu s oblibou říká a dělá. Vystupují v něm radostní a šťastní človíčci, kteří realizují své životní potřeby a žijí jako každý jiný člověk, se svými radostmi i starostmi, hlavně však žijí.
Zákaz potratů chrání ženy
Chile je jedním ze šesti států světa, kde je potrat úplně zakázán včetně případu údajného ohrožení života matky. Stala se tato země hromadným hrobem žen – jak straší levice pokaždé, když někdo navrhne toto řešení? Nikoli, dokonce naopak . od doby naprostého zákazu potratů statistický ukazatel úmrtnosti žen klesl o 69 procent!
Projděme si to od začátku. V r. 1931 byl potrat v Chile povolen na základě dobrozdání lékaře pouze z tzv. „terapeutických důvodů“. Ke změně došlo na sklonku vlády generála Pinocheta r. 1989. Od té doby nikdo v této latinskoamerické zemi nemá právo z žádného důvodu zabít nenarozené dítě. Přípustný je pouze v rámci zásady dvojího efektu lékařský zákrok k záchraně matky i za tu cenu, že vedlejším důsledkem může být usmrcení plodu, čili přesně tak, jak učí Katolická církev.
Je těžké předpokládat, že se tento chilský zákon zalíbí všem. Bylo nutno počítat s tím, že chilská levice začne dříve nebo později bojovat proti němu. Socialistická prezidentka Michelle Bacheletová podala již dříve návrh na jeho liberalizaci, 31. ledna letošního roku ho postoupila parlamentu. Nyní jej projednává senátní komise pro zdravotnictví. Protlačení liberalizace potratového zákona leží prezidentce obzvlášť na srdci. Jak informuje panampost.com, není vyloučeno, že zastánci potratu se budou potýkat i s ústavou. Článek 19 .1 chilského ústavního zákona totiž nepřipouští žádnou pochybnost: „Zákon chrání život nenarozených.“
Válka proti manželství a rodině
Současná kultura je v hluboké krizi, pokud jde o posvátnost manželství. Agresivní síly rvou na kusy pravdu o manželství i rodiny jako takové. Zastánci kultury smrti jsou si dobře vědomi zásadní důležitosti přirozené rodiny. Proč by jinak na útoky proti ní vynakládali tolik času, úsilí a zdrojů?
Neoslabuje se tím jen rodina, ale celé národy. Jde o strategii porážky protivníka, která byla dobře známa v celých dějinách: totiž útočit na nejzákladnější prvky jazyka a kultury. Ve svém díle Umění války tuto strategii popsal už proslulý staročínský generál, vojenský stratég a filosof Sun-c‘ (544-496 př. Kr.):
Není většího umění než zničit nepřítele bez boje rozvrácením všeho, co je v jeho zemi hodnotného.
Propagátoři sexuální nevázanosti, genderové ideologie a redefinice manželství v průběhu času velmi svědomitě změnili způsob, jak o manželství a rodině uvažujeme. Většina lidí už nechápe základní pravdu, že manželství znamená muže a ženu v nerozlučitelném, výlučném a plodném svazku. Úloze manželství a rodiny už nerozumí a tyto posvátné instituce není schopna hájit, a proto se stává snadnou kořistí radikálních protirodinných ideologií. Skutečnost, že manželství a rodina je jádrem bitvy, by nás však samozřejmě neměla překvapovat.
Vzpomínka na nenarozené 2016
Druhého listopadu, kdy slavíme památku Všech věrných zemřelých, je zároveň hnutím pro-life držena „Vzpomínka na nenarozené„. V ČR byl tento zvyk poprvé zaznamenán v roce 2009, kdy se k nám rozšířil ze Slovenska, a od té doby se k němu hlásí každoročně stovky lidí.
V rámci Vzpomínky na nenarozené zapalujeme večer svíčky na památku dětí povražděných při potratech a modlíme se za obrácení a lítost těch, kteří je k této smrti odsoudili. Rovněž se modlíme za nenarozené děti, kterým těmto osud hrozí, a za matky, které potrat zvažují, aby odolaly pokušení a svodům zlého a zachovaly se správně. A za všechny, kdo se podílejí na potratech, od lékařů po politiky, aby si uvědomili hrůznost a zločinnost svého jednání, obrátili se a napravili.
